Ve zdejším táboře Hledačů bylo několik postav, většina byli obchodníci, co prodávali i knížky s dovednostmi a kouzli, všechny jsme poctivě okradli o všechno, co měli a pak se i ta kouzla a dovednosti naučili. V té době jsem měl spoustu předmětů, které dávali bonusy do různých magií a bojových schopností, zjistil jsem, že pokud postava má magii zvednutou přes tyto předměty, může se ta kouzla z knih naučit (ačkoliv ve skutečnosti nedala do magie ani bod), pokud si ale pak předmět sundá, nemůže dané kouzlo používat, prototže v knize zapamatovaných kouzel nejde dát do slotu, jelikož nejsou splněny požadavky. I tak je ale výhodné to dělat a učit se je, než je nosit v batohu, zvláště když jsou kradené.
Na začátku mi nějaká obchodnice řekla, že její pacienti umřeli. Byli zde tři mrtvoly lidí, u kterých byly nějaké předměty. Je docela možné, že pokud bych sem šel hned, když jsem tu byl poprvé a nezkoumal močály a neřešil i jiné úkoly, že by byli živí a dostal bych za úkol je uzdravit.
Dále zde byla nějaká svatyně nějaké bohyně, dalo se s její sochou promluvit a po dialogu spustit mlhu v jezírku, která všechny léčila, krom mého kostlivce Faneho, toho to málem zabilo. Ta mlha tam pak už zůstala pořád, tedy s kostlivcem v partě to bylo nepříjemné procházet.
U svatyně byla i nějaká kněžka, řekla mi více o tom, jak zničit vřískače. Já tou dobou měl už Tyrovu přilbu, což je jeden z artefaktů, o kterých je i úkol (boty jsem našel na věži na začátku močálů a jsou prokleté, tedy je nejde nosit), jsem již našel v oněch troskách, tuto přilbu se nasadit dalo a navíc dávala postavě dovednost "Očista", pomocí které se dalo vřískače zničit. (to jsem zjistil až nyní). Vřískače lze zničit i očisťující hůlkou, kterých je v močálech asi víc, kněžka mi o tom tak nějak povykládala a řekla, že pokud hůlce dojdou náboje, mám se za ní stavit. Kedna hůlka by měla být ve tajné jeskyni (kde jsem ještě nebyl), ale kterou jsem již dříve viděl a u které byli takový větší démoni prázdnoty (je to kousek od tohoto tábora). Taky po mně chtěla, ať jí donesu odtama nádoby duší, pokud nějaké najdu.
V táboře byl i ten hledač, kterého jsem zachránil/našel v těch troskách. Je to zdejší vůdce a všichni měli radost, že je zpět, proto asi byli všichni zde na minimapě zelení, jakožto spojenci. Tento Hledač též mi řekl něco o opuštěném táboře a o tom, že je potřeba najít způsob, jak zničit vřískače. Když jsem mu řekl, že mám přilbu, všichni v táboře odešli do toho opuštěného tábora, od kterého kousek byli ti vrískači a cesta na loď. To mi ale zatím moc nevyhovovalo a tak jsem to vzal zpět a zatím mu to neříkal.
Pokud některý společník došel do tohoto tábora a já jej vyhodil z party, našel si nově místo zde v tomto táboře a nevracel se do Pevnosti na své úplně první výchozí místo. Pokud v táboře nebyl fyzicky přítomen, tak se vracel na to původní v pevnosti. Tedy každého sem bylo nutné přivést. To může být vcelku důležité v případě, že hráč nepozabíjel všechny mistry v pevnosti, jelikož ti jsou všichni nepřátelští od okamžiku, kdy hrdina z pevnosti utekl (to je ta změna, která v pevnosti nastane, jinak se tam nezměnilo nic). Tedy alespoň si to myslím, protože třeba pejsci v mučírně, kterým jsem dal předtím červený míček, byli při návštěvě nyní nepřátelští a hra na to i upozorňuje.
V táboře jinak nebylo co dělat a tak jsem šel hledat tu očisťující hůlku do tajné jeskyně. Z tábora se dal i schodit žebřík/liána na pláž na jiném místě, než je původní výlez, odkud to bylo ještě blíže. Nejprve bylo třeba dát nakládačku tém démonům prázdnoty, respektive todle byli salamandři prázdnoty, prostě ještěrky. Některé byly ohnivé, některé jedové, byly myslím 3, nebo 4, nebyl to zas tak těžký boj. Zajímavé bylo, že všichni tito démoni umí mluvit a znají nás (všechny členy party) jménem. Během boje se tam objevila zničeho nic i svatá mlha, která léčí hrdiny a kostlivce Faneho zase málem zabila. Po boji jsem ještě promluvil s veverkou nedaleko, která něco o té mlze, že se tam objevuje, mumlala. Vybral jsem ještě věci na této pláži, byli zde i nějaké trosky lodě, kde byly i nášlapné pasti a také zakopaný poklad. Pak už nezbývalo, než jít k té tajné jeskyni.
Na mapě jsem měl značku s tajnou jeskyní už skoro od začátku, zjistil jsem, že je to asi proto, že mám zadán úkol s nalezením skryté hrobky Braccuse Rexe, který jsem dostal zadaný po přečtení deníku nějaké mrtvoly ještě v pevnosti (kde byli krokodýli) a že zbrojnice, kde jsem byl předtím, byla něco jiného.Tento úkol se týkal tohoto místa. Značku by také udělala ta kněžka v táboře Hledačů. Když jsem přišel na místo se značkou, ještě bylo třeba vstup objevit, nejspíše je na to třeba mít trochu zvednuté vnímání.
Uvnitř mě oslovil nějakej divnej chlápek/kostlivec a začal se snažit mě urážet. Taky tu byla vidět modrá bariéra na dveřích, která vedly do pokladnice, kam se ale kvůli ní nedalo dostat. Jinak tu ale žádná cesta, kam by se dalo jít vidět nebyla. Kousek od chlápka byly tři bedny a když jsem je zkusil vyrabovat, ukázalo se, že jsou to jen iluze a pas a že mě zmrazily. Nicméně truhle šlo dát stranou a za nimi se ukázalo, že je neviditelný most, který se "zviditelnil" až po té, co jsem na něj vlezl. Takto se dalo dostat dál do jeskyní a po chvíli mě ten divnej chlápek napadl. Nebyl tam ale jen jednou, ale hned 3x, pokaždé v jiné verzi (válečník, asi lukostřelec a mág). Po jejich smrti se tam objevila truhla, která se ukázala po pokusu otevření býti též pastí, která postavu zmrazila. Nyní se ale dalo jít dál, byla zde i krysa, se kterou šlo promluvit a kousek od ní mísnost se sochou a několika dveřmi. Dveře se daly otevřít, ale většina byly pasti a nikam nevedli. Se sochou se dalo promluvit a ta se ptala na nějaké tři jednoduché otázky a po správných odpovědích otevřela dveře správné. Za dveřmi byl další neviditelný most a po jeho přejití na nás zase zaútočil ten divnej chlápek-kostlivec. Byly tu tři jeho obrazy a pak i on sám skutečný, jakožto mág. Pokud jsme zabili jako prvního ho, tak ostatní iluze zmizely a neměli jsme za ně zkušenosti. Tak jsem se zaměřil nejprve na ty iluze, kvůli expům, když všechny padly, přivolal si chlápek ještě jednu a i po její smrti už nezbývalo, než dát natlamu tomu skutečnému a boj ukončit. Ten měl u sebe krom jiných věcí prsten Braccuse, který chtěl, ať si jej nasadím (měl jsem nový úkol v deníku). Když jsem jej nasadil, byl jsem proklet. Prokletí zůstalo, i když jsem jej sundal (snižovalo odolnosti). Použil jsem tedy na sebe sama požehnání, což prokletí odstranilo, prsten mi ale zůstal v inventáři a nejde se jej zbavit (je to úkolový předmět). Cesta dál pak už vedla do oné pokladnice, která byla vidět na začátku. Byl zdepoklad ve zlatě, také nějaké ty předměty a hlavně ona očišťující hůlka na vřískače. Taky tu bylo 5 urn. 4 jsem sebral, neboť je chtěla ta kněžka v táboře hledačů a poslední zničil a uvolnil tak duši toho divného chlápka, co tu otravoval, neboť mě o to žádal (objevil se tam). Páka zde odstranila modrou barieru a já se mohl vrátit do tábora Hledačů.
Kněžce u svatyně jsem nakonec nerad dal její nádobu duší, nicméně nejprve jsem chtěl vědět, co je zač. Ukázalo se, že je to taky kostlivec a že Braccus Rex i její duši uzavřel do oné nádoby. Nicméně současně se také ukázalo, že to byla právě ona, kdo mu nejvíce svého času pomáhal a kdo z něj udělal zrůdu, jakou bezesporu byl, neboť jej krmila pramenem neviných, ničila vesnice i města a líbilo se jí, jak je díky Braccusovi Rexovi mocná. Pak jí ale asi Braccus Rex měl plný zuby a tak jí zavřel a uzavřel i její duši. Osvobodila se až po té, co dostal Braccus Rex definitivně nakládačku od dvou stopařů (první díl). Pak začala sekat latinu, hrozitánsky moc se modlit kvůli odpuštění u zdejší bohyně v té svatyni a tak vůbec. Nakonec jsem jí tu nádobu dal, ale zůstaly mi další 3 nádoby, o kterých jsem netušil, komu patří a k čemu jsou (ona si je nevzala všechny). Tu nádobu té kněžky bych mohl i zničit, což by jí zřejmě rozhodilo bačkůrky a už by to nerozchodila.
V močálech zbývalo poslední místo, kde jsem ještě nebyl a to sice nějaký labyrint Braccuse Rexe. Byl jsem dříve už u něj, ale dovnitř jsem nešel, protože žádný úkol tam přímo nevedl. V labyrintu to bylo docela divné a úplně jsem nepochopil, o co tam jde, nicméně se zde daly nacházet červené lebky, kterými se daly otevírat mříže. Po otevření mříže lebka zmizela, takže si musel hráč rozmyslet, které otevřít a které ne. Lebky byly někdy i skryté a bylo třeba zmačknout spínače a podobně, aby se objevily na zdejších kamených pultech. Zhruba uprostřed byl i nějaký hořící chlapík se jménem Historik, ke kterému se dalo dostat otevřením některých mříží v jeho části (vedly tam mříže ze všech 4 stran). Po vstupu nás nejprve oslovil zdejší kamenný chrlič a řekl nám něco ve smyslu, že jsme kretéeni a jdeme špatně a pak nás napadli 3 hořící kostlivci (vcelku silní). (chrlič nás oslovil i úplně na začátku u vstupu a varoval nás, ať tam nechodíme). Po boji jsem ale nepřišel na to, co s tím hořícím kostlivcem udělat a jak mu pomoci. Požehnání zde narozdíl od ohnivých prasat nefungovalo. (Nakonec jsem jej ale sejmul pomocí kouzla Očista, ale až později, když jsem vděl, že mám dost lebek. Získal jsem za to i zkušenosti, ale jestli to bylo správné řečení, to nevím). Tak jsem to vrátil zpět a otevřel jiné mříže, kde se zase dalo přes různé nášapné pasti, které spouštěly výstřely ohnivých koulí ze zdejších chrličů na zdi a přes nášlapné desky, na kterých bylo třeba stát, jsem otevřel dvoje mříže s vybral nějaké ty předměty a taky získal lebku. Byla zde i pravdomluvná krysa, která byla prokleta tím, že musela luvit pořád pravdu. Pomohl jsem té nešťastnici pomocí Požehnání, což kletbu zrušilo a ona pak už jen lhala a lhala až do smrti. Taky se tudy dalo přes další mříže dostat ještě dál, k nějaké větší kamenné budově se dveřmi. Když jsem k nim přišel, tak mě chrlič pochválil a dal mi odměnu, čímž byl úkol s labyrintem jakože splněný. U budovy byla i socha Braccuse Rexe, které mě odpálkovala nazačátek. Nicméně se to tu dalo projít i víc, kolem věže například vedla cesta, kde u mrtvol jsem našel další 2 červené lebky a zjistil, že by se sem asi dalo dostat i zdruhé strany přes pláž, na kterou se dalo dostat z pláže se salamandry prázdnoty pomocí teleportace.
Taky se dalo jít dovnitř té velké kamenné budovy. V první místonosti zde seděli 3 kostlivci se jmény u stolu. Dialog s nimi nebyl snadný a většina pokusu o konverzaci skončila tím, že měnapadli. Ale dalo se je nakonec přesvdčit, aby mi řekli, co tam dělají a taky o jejich nádobách duší a tajné jeskyni. Ty nádoby jsem čistou náhodou měl už v batůšku, jenže přes dialog se jim je nedalo dát. Musel jsem jít do inventáře, tam je použít, čímž se aktivoval dialog vypravěče, který tam něco huhňal a na jeho konci se dala nádoba zničit. Zničení nádoby sejmulo odpovídajícího kostlivce, kterému dle jména nádoba patřila, ale za jeho smrt nebyly žádné zkušenosti. Tak jsem to vrátil a nejprve vyprovokoval bitku, dal jim nakládačku, kde za jejich smrt zkušenosti byly s tím, že pak tu nádobu aktivuji a ukončím jejich existenci definitivně. To jsem jí udělal, ale než jsem proklikal ten dialog vypravěče po aktivaci nádoby u první z nich a zničil jí, ti další dva se oživili a znovu mě napadli. Během boje nádobu nešlo použít, takže jsem je musel zabít znovu (už bez exp) a jít znovu do inventáře, zničit druhou nádobu, mezi tím ožil zase ten poslední, zase jej zabít a zničit jeho nádobu.
Jedna z těchto koster měla u sebe klíč od velkých dveří, které vedly dále do tohoto sklepení. Zde se dalo chvilku blbnout, vyřešit třeba to, jak otevřít mříže vedoucí ke kanalizaci, neboť ty se otevřely jen v případě, že si některá z postav stoupla na nášlaplnou plošinku, jenže to současně spustilo střelbu ohnivých koulí ze zdi, které jí zasahovaly. Dalo se ta ale dostat i kouzlem teleport z jiné strany a za kanalizací byla menší místnost s předměty a páka, která mříš otevřela. Taky tu byla mísnost s živou agresivní zombií v kleci, kde klec bylo třeba nejprve vypáčit, následně se zobie stala nepřátelská a bylo jí možné zabít. Kousek dál byla krysa, která pro změnu nemohla říkat pravdu a neustále musela lhát a která chtěla vysvobodit. Pžehnání nefungovalo, dalo se jí zabít kouzli, ale nejsem si jist, jestli to bylo správné řešení.
Krysa postávala u modré bariery, která se dala vypnout přes ovládač, který byl u ní. V dialogu s ovladačem bylo třeba použít pramen, cokoliv jiného způsobilo prokletí postavy. Za barierou byly nějaké truhle a dva sarkofágy. PRavý z nich pak vyžadoval velkou sílu, aby jej bylo možné otevřít. Má nejsilnější postava měla sílu i spředměty 13, což nestačilo. Musel jsem použít nějaké dovednosti a kouzla, jednak vrozenou lidskou dovednost povzubuzení a pak dovednost v magii ohně duševní klid. Obě zvedají vlastnosti postavy a se silou asi 18, se mi sarkofág povedlo otevřít. Vypadla z něj třetí část tyrova brnění, tentokráte tuším krunýř, který byl také prokletý a po nasazení začla postava hořet. V jeskyni byli ještě jedny dveře, kde byla studna, která po mě chtěla vodu, ale já žádnou vodu sebou neměl, tak jsemto nevyřešil. Asi by chtělo vzít vědro, nějak jej vodou napustit (nejspíše u jiné studny a pak se sem stavit). Ale neřešil jsem to a pak jsem na to zapomněl, možná se k tomu ještě vrátím, nevím, co se stane.
Přesunul jsem se do trosek hradu, kde byl jeden vřískač, nasadil si tyrovu přilbu a přes kouzlo očisty jsem testoval, jak funguje jeho likvidace. Ukázalo se, že funguje dobře a tak jsem se přesunul do opuštěného tábora a zlikvidoval zde asi další 3 vřískače, které bránili postup dál. Když jsem zabil celkově asi 4ho, objevil se u nás nějaký démon, který byl ukryt v přilbě a po pokecu nás napadl. Dali jsme mu na držku a přilba se změnila, už neměla kouzlo Očista, ale místo toho dávala kouzlo Okovy bolesti. Byli zde ale ještě další 4 vřískači. Vzal jsem tedy do rukou očisťující hůlku, která má 4 náboje kouzla očista s tím, že je zlikviduji, ale přiletěl tam modrý drak a zničil je místo mě (ten, kterého jsem před tím osvobodil, čímž se i jeho úkol uzavřel). Tak mi ta hůlka zůstala.
Prošel jsem zdejší ruiny a na jednom místě jsem našel Alexandara a nějakou jeho sebranku. Bylo jasné, že nadešel čas zůčtování. Po krátkém rozhovoru došlo na boj a ten byl jasně nejtěžším bojem, co jsem zatím dělal. Alexandar sám o sobě je poměrně silný, má hodně životů, hodně vysokou fyzickou zbroj a o něco menší, ale stále hodně vysokou magickou zbroj. Měl zde i obludu zvanou "duše", což je asi nějaký proměněný černokněžník, ale připomíná i vřískače, pouze může chodit a bojovat přímo. Vpodstatě je to taková zvrácená verze lotra, nebo stínového válečníka. I ten měl menší magickou zbroj. Pak tu byl ještě bojovník, lotr a lučišník (všichni opět nižší magickou zbroj) a kouzelník. Nicméně všichni byli silnější, než verze mistrů, co jsem již dříve potkal a tomu i ty životy a zbroje odpovídaly. Nevím, jestli nepřátelé levelují společně s hrdinou, nebo mají úrovně dané na pevno, ale bšichni byli na 8 levelu, stejně jako mé postavy. Už tato sebranka byla problém, ale aby to nebylo málo, po chvilce boje se tam ještěobjevil obří červ prázdnoty, který nás chtěl zabít všechny, jak mojí partu, tak i partu Alexandara. Všude kolem bojiště byly i sudy s olejem a jedem. Bylo nutné tu zvolit správný postup boje a zvážit fakt každý krok. Už před bojem jsem své postavy rozdělil a vražedkyni například pomocí teleportace poslal rovnou na hradby a obešel je, aby měla blíž k některým sudům a mohla je teleportovat na bojiště a současně mohla snadno zaútočit na mága. (vražedkyně má schopnost plášť a dýky v rámci schopností Ničemů, díky kterým se může teleportovat sama sebe). Bardku, která měla naučenu loveckou schopnost taktický ústup (což je něco podobného, jako ten teleport), jsem též poslal na stejné hradby, ale zdruhé strany, kostlivce jsem nechal dole a sám jsem nejprve spustil dialog, pak pomocí kouzla teleportace hodil na Alexandara a jeho obludu sud s olejem a použil nějaké kouzlo magie země, které je zase zranilo a udělalo ještě větší olejovou skvrnu. Pak jsem tam hodil několik ohnivých koulí, vyvolal i ohnévá zjevení všemi 4 postavami, které též umí vystřelit ohnivou kouli, elfkou vražedkyní tam teleportoval sud s jedem a podobně. Ve smes šlo to mít co nejvíce kouzel a způsobovat především magická zranění. Jakmile se tam objevil červ, bylo potřeba u všech postav použít kouzlo Neviditelnost ze magie polymorphů. Tím červ neútočil na mé hrdiny, ale na ty Alexandara a jeho poskoky a Alexandar a jeho poskoci též neútočili na mé hrdiny, ale pustili se do červa. On ale Alexander natáhl brka hned vzápětí, protože uhořel. Já během neviditelnosti postav si je lépe umístil na bojišti, abych byl dál od červa a aby nebyly postavy u sebe a zároveň si počkal, až se mi obnoví některá kouzla. Mezi tím si to červ a pohůnci vzájemně rozdávali a phůnci červovi především zničili obě zbroje, takže byl již zranitelný. Pak jsem tedy neviditelnost již prerušil a přidal se do bitky, oni byli všichni na jednom místě, jak spolu bojovali, jen pomocí telportace jsem k nim přidal i mága a pak je sejmul kouzli všechny.
Po boji se tam bjevila nějaká podivná ženština, nejprve mě očuchávala a pak kousla do ucha. Nakonec se rozhodla mě lodí převést na loď, ale já zatím nechtěl a řekl jí, ať počká, protože jsem tušil, že by pak už nebylo návratu a já neměl ještě vše zde vyřešeno.
Nejprve jsem se rozhodl dokončit úkol s ohnivými prasaty. V deníku se psalo, že prasata utekla do přírody a možná je někde potkám. Potkal jsem jedno prase se jménem Fera (nebo tak nějak), která byla nedaleko, na cestě na pláž, kde byl původně modrý drak. Fera říkala, že chtěla být zase člověkem, tak jsem jí poradil, ať jde do tábora hledačů za tamní sochou-bohyní a požádá jí o odpuštění. To tedy i udělala, tak jsem se tam přesunul, stála od sochy dál, tak jsemjí ještě rošku popostrčil, ona se tedy pomodlila a proměnila se na ženu - obchodnici. Rozprodal jsem krámy, řekl zdejšímu veliteli Hledačů, že jsem našel hůlku očisty a ten se vydal do opuštěného tábora. Tak jsem se tam pomocí teleportu přesunul, všiml jsem si, že na jedné skále je nějaká nová postava, která tam nebyla dřív, nějaký špion Mistr, musel sem se tam ale teleportovat, nebo tam vyskočit taktickým ústupem a shodit dolu žebřík. Po cestě nově bylo taky dost pastí. Když jsem se dostal tedy nahoru, tak jsem s ním promluvil, dokonce jej přesvědčil, ať mi řekne i něco víc, ale nakonec to stejně skončilo bojem.
Zašel jsem ještě za velitelem hledačů mu říct, že vřískači to mají za sebou a on měl bezvadnej plán. Oni zdrhnou a já mezi tím budu bojovat s Alexandarem, abych jej zabavil, tedy všechno odedřu. Souhlasil jsem, ostatně Alexandar to měl už za sebou, oni nabehli k malé loďce a všichni zmizli.
Ještěmi chyblo najít nějaké dély týrovi zbroje, protože úkol byl stále aktivní, ale moc míst, kde by mohl být, už nebylo. Nakonec jsem přišel na to, že jsem jeden minul kvůli nízké vlastnosti vnímání, už v pevnosti. Konkrétně v místnosti, kde byly nádoby duše prokletého rytíře, který chtěl osvobodit, kam vedla cesta přes mučírnu, byla socha. S nízkým vnímáním se s ní nedalo nic dělat, ale když jsem vnímání zvedl (přes kouzla a schonosti a předměty), tak se s ní dal vést dialog a objevit rukavice. Měl jsem tedy kopletní sadu, kde každý díl sám o sobě byl prokletý a způsoboal negativní stavy. Po nasazení všech dílů na jednu postavu ale negativní stavy zmizely. Zbroj je ale poměrně slabá a já měl zbroje již lepší, navíc měla požadavek 12 na sílu a to splňovala jen elfka. Tedy zbroj k prdu.
Asi bych už mohl z ostrova definitivně odplout, ale ještě bych mohl nějaké věci asi vyzkoušet, uvidíme.