Vylevelování jen jedný postavy nám srazí expy asi o 12%, což nezní jako moc, ale proč to podstupovat, když to zatim zabíjíme. Uvidíme, kam se dotlačíme na současnym průměru :-D.
No, dotlačili jsme se docela daleko. Ony ty kostry jsou celkem nebezpečný :-D. Ale furt se jich bojim. Golemy kostry nezraňujou, takže je to stále na kleričce, ale už jsme našli stabilní palcát, takže je to o fous lepší. Tank a klerička si toho golema vždycky vezmou stranou zatim co kostry a mágové zabíjej zbytek nepřátel. Naučila jsem se zbožňovat barevnej orb, kterej paralyzovává kleriky jak nic, dokonce i ty unikátní se jménem. Pak se ta verbež nehealuje a kostry maj taky jednodušší cíle. Značně urychlujou postup vpřed, holky moje kostěný.
A čekaj nás kouzelný schody...
Zdá se, že fráze "Auril, dej mi sílu!" teleportovává do tréningový místnosti. Heh. Nic mi nedá, potvora, musim všechno sama.
Přednastavíme si mód vnitřní svatyně, ať je to pak rychlý, až ta kněžka zlomí svojí hůlku a bude na nás útočit z tý její dimenze. No, a jdeme na ní. Kostřičky pomůžou, šetřej mágům kouzla. Sorcerer už je umí taky. Máme už maximální úroveň kostřiček, takže brzo přestanou bejt takhle efektivní, ale to už taky mágové naberou víc kouzel a nebudeme muset furt hybernovat. Spát. To ti lední medvědi, co tu furt útočej.
Vzhůru na kněžku. Šla mi ten mód okamžitě vypnout, potvora :-D. Stejně zemřela. Teď dočistíme patro, obstřílíme kouzelný dveře bleskem, vypustíme větry, a je to hotový. Vzducholoď máme opravenou, ještě jsou tu někde předměty toho zajatýho zloděje, jen kdybych si vzpoměla kde a jak se k nim dostat.
Víte, nikdy jsem si nebrala mága – specialistu, protože se mi nelíbily restrikce na magický školy. Teď jsem zjistila, že ty restrikce jsou buglý. Mám mága – iluzionistu, kvůli oblíbenýmu povolání hlubinnejch gnómů... a jak jí ta nekromancie jde. stačila troška vytrvalosti v nucení svitků. Hodně to selhává, když mu to cpete, ale nakonec se naučí (+ když srazíte obtížnost, naučí se každej všechno bez selhání), a jak se to naučí, už neni problém. Takže bonusový kouzla a žádnej mínus. To je tak, když člověk věří tomu co je napsáno, aniž by to zkoušel očůrat.
Takže ty větry. Že bych dala vařit čočku? Možná později. Port do místnosti, šlápnout do stínu jednou postavou, otevřit dveře druhou postavou (ta hra nemá ráda sólisty), napálit to do stínu bleskem... a zdrhat. Nebo spíš nejdřív zdrhat a pak teprve střílet. Zůstat s celou partou uvězněnej v místnosti s tornádem neni ideální. Navíc někdo musí znovu sřelit stín, aby se klerička (obětovaná na základě faktu, že má nejvíc HPček) dostala co nejrychleji ven.
Tak, všichni žijem, teď odskoušet všechny možnosti portů a odevzdat questy... počkat, ještě se musim stavit u gnóma pro šály z vlčích kůží (+1 charisma pro sorcerera) a pro zbroj pro kleričku. Charisma mý hlubinný gnómky už nic nezachrání, ale může dostat alespoň plášť.
Fakt mi tu chyběj některý vychytávky EE edice, jako jsou třeba větší pytlíky na lektvary/drahokamy a tak. Zvlášť toulec na šípy byl super vynález, tři postavy maj komplet plný inventáře šípů.
A teď mi to spadlo. Asi to nemá rádo když vytáhnu sluchátka z USBčka. Z nějakýho důvodu to hodně hrám vadí.
Potěšíme abišaje ukončenim jejich bolestí hlavy (chudáci malí, vim jaký to je, zrovna ráno jsem polykala ibalgin), odevzdáme nalezený zlodějský věci, a a jde se ven, bourat chrám a setkávat se s posilama. Samozřejmě už víme, že některý z nich jsou falešný měňavci a máme pro ně nachystaný překvápko.
No, a ledovej chrám je za náma, vzhůru do prokletýho lesa, jen najdu svou věrnou mapku.