Ráno se mi do hry moc nechtělo, ale nakonec jsem skončil až k večeru
Ještě jednou jsem se pokusil o Arraz Gula na současném levelu, ale po dalších několika neúspěších jsem zamířil do Khornilova hradu.
Princ už na mě netrpělivě čekal. Dal jsem mu dokonce trochu náskok, ale nic se nedalo dělat, musel zemřít
Do Cunavarnu jsem si zaskočil pro bonusy od obyvatel vesnice a ihned se otočil pro změnu do chrámu Alnaeta. Nebyla to taková zábava jako minulý rok, o tolik vepředu jsem zase nebyl, ale stálo mě to jen pár odpočinků. Horší to bylo s heroldem Yula, docela jsem ho podcenil a málem se mi to vymstilo. Holt princi jsem náskok dopřát mohl, ale herold se dvakrát po sobě dobře trefil a rázem jsem spěšně nahazoval ochrany
Ve vesnici jsem si vybral druhou várku odměn a zamířil jsem do Rasmury.
V chrámu Raznet to začalo drhnout. Mumie jsou dost tuhý protivník a vypadalo to tedy na příliš častý odpočinek. Mít větší zásoby jídla, tak to asi neřeším, ale takhle to jinak nejde. Nakoupil jsem 4 dovednostní body a pustil se do levelupu. Postavy mi poskočily okolo levelu 35 a kleričce jsem mohl otevřít první úroveň Odstranění prokletí (sejme všechna prokletí od pekelných psů). Krom toho jsem jí naučil hromadné léčení a hromadnou božskou zbroj. Do hromadné regenerace přeci jen pár levelů chybí, takže jsem otevřel i božský zásah.
Karta se obrátila a průchod chrámem Raznet se výrazně zrychlil. Herolda Yula jsem tentokrát nepodcenil a padl proto poměrně hladce. Za vyčištění chrámu žádný bonus od vesničanů není, což je trochu škodal, ale nedá se nic dělat. Posledním stvořením, které v Rasmuře padlo se stalo Nejstarší Odendrum. Bylo to tedy hodně těsné.
Někde cestou po obchodnících jsem narazil na další oznámení o blížící se přepadovce pekelnými psy a jejich skupina mě opravdu brzy dostihla. Stalo se tak v Sorrentii, protože jsem zrovna mířil za konečným řešením Arraz Gula, ale alespoň jsem to vzal při jednom
Hned musím také opravit svůj včerejší výrok. Skupina psů byla zase o kus větší a tužší, tedy pro mě už nic zajímavého, ale je vidět, že to nakonec může narůstat dále.
Arraz Gul byl nyní vyrovnanějším protivníkem. V boji mi hodně pomohl bard, protože mě díky Requiemu usnadnil práci s ochrankou, ale do konce boje se mi ho naživu udržet nepovedlo. Přesně o to jedno napití lektvaru many navíc to projel. Klerička se dostala na tah taky o něco později, takže jsem neměl jak naházet ochrany za včasu. Se smrtí Arraz Gula se pro mě uzavřela celá kapitola pekelných psů a zároveň to byl poslední zbývající úkol pro oblast Rasmury.
Chvilku jsem zvažoval, že bych se potácel po Vilaku a pročistil několik lehčích úseků, ale nakonec jsem zamířil do Devonie, kde je démonů taky dost. Souboje s démony moc rád nemám, ve hře jsou jim navíc věnovány hned dvě oblasti, kde se to jimi jenom hemží (Devonie a Vilak). Dokonce jsem si hledal záminku, abych se tomu vyhnul a cvičmo jsem si šel zkusit Pradávného Yotuma, ale po řadě neúspěchů mě opravdu už nic jiného nezbylo
Nejjednodušší jsou Severní ruiny. Sice z nich nelze získat bonus za vyčištění hned, ale dá to i tak dost zkušeností a peněz. Bard mi tu s Requiemem celou situaci výrazně usnadnil. Horší to bylo dle očekávání v Jižních ruinách, vyšší verze démonů Requiemu mnohem více odolávají. Přijde mi však, že tu z přepadovek zmizely n-tice Bragoloz, takže to nakonec taky šlo. Hlídky s Tanaxasem byly nepříjemné, ale vyšlo mi to. Po mém dnešním řádění tak v Devonii zůstala jediná hlídka a to ta u chrámu Valveta (je to nejsilnější hlídka démonů a možná dokonce i nejsilnější hlídka hry vůbec). To ona je důvodem, proč nelze získat bonus za Severní ruiny hned.
V Devonii mi na zítřek zbývá ještě projít Karihamovo mauzoleum a otevřít si cestu na souostroví Varas Talak. Vůdce zlodějů jsem taky nechal zatím být, na něj budu ještě pár levelů potřebovat. Družina mi jinak poskočila na level 39-40. Někteří by samozřejmě mohli výše, ale protože mě zítra čeká jako první velká výzva "jen" Ovengel, tak není kam spěchat. Nejprve však prošmejdím ostrovy.
Kleričce se na levelu 40 otevřela hromadná regenerace, kterou jsem rovnou využil právě při boji s tuhými hlídkami démonů (Tanaxové a trojice Bragoloz). U Gaulena jsem s levelupem otálel déle, nebyl jsem si totiž jistý, jak moc pro mě bude významný jeho Otrávený úder. Tahle dovednost naštěstí funguje s jakoukoliv zbraní, jak jsem záhy praxí zjistil, takže bylo rozhodnuto
Ono je to hlavně teď docela legrační, u některých postav mám najednou plno bodů a nic rozumného už na zvyšování nemám, kdežto barbar nebo klerička by pro změnu body navíc využili. U některých postav jsem tak zase začal cvičit Posilování a přidal jsem Imunitu.
U barda se mi po všech těch dosavadních zkušenostech vkrádá na mysl, že by ho bývalo bylo výhodnější opravdu trénovat spíše jako mága. Mana se sice dá dopíjet z lektvarů, ale zbytečně to v boji vede ke ztrátě kola. Mám ho teď opravdu jako čistokrevného hybrida a je vidět, že by mohl být mnohem užitečnější. Na druhou stranu mu práce s lukem jde, takže ono je to opravdu těžké na rozhodnutí
Výhodou samozřejmě je, že ho můžu kdykoliv snadno "opravit" pomocí bylinkaření, ale vlastně není důvod. Requiem má význam už jen u démonů, nic jiného mi ve hře vlastně nezbylo - nemrtví jsou vůči Requiemu imunní (Yotumové taktéž). Zůstane mi tak jen Píseň slávy a tu není potřeba sesílat opakovaně po sobě, takže u ní mě dopíjení lektvarů vadit nebude. Tady zase právě potom ocením, když bude schopný bojovat i s lukem.
V tomhle se právě krásně ukazuje, jaký je rozdíl mezi postavou na papíře a postavou přímo ve hře. Trénovat nějaké povolání směrem, který využijete jen v 15-20% obsahu hry, je podle mě plýtvání jejím potenciálem. Bard je nakonec asi skutečně jediný rozumný hybrid ve hře. Paladin je jako hybrid tragédie a Arcane soldiera jsem neměl tu čest zkoušet, ale bude to asi podobné jako u paladina. No a málem bych zapomněl, u barda už mám docvičenou identifikaci a ocenění věcí.
Identifikace je jasné plus, u ocenění nevím. Ono to má asi opravdu vliv jen na to, abyste hned viděli, kolik co stojí. Ale když už ten loot sebou tahám, tak je přeci mnohem jednodušší zajít k obchodníkovi, kde se ty ceny taky přiřadí. Pochopil bych to třeba u toho, kdybych někde musel často řešit přetížení a měl se rozhodovat, co z inventáře vyhodím. Samozřejmě všechno drahé bych si v takovou chvíli ponechal, ale přesně pro tyhle případy u sebe nosím transportní krystal, abych se do podobných problémů nemohl vůbec dostat
Ocenění předmětů je sice jen jeden dovednostní bod, navíc to má jen 18 úrovní, ale pořád je to 18 bodů, které lze investovat mnohem rozumněji. Naštěstí mi to nikde nechybí