Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Září 22, 2018, 17:30:57
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - Elemir

Strana: [1] 2 3 ... 334
1
Za novými parťáky[/u]

Východ z podzemí nás vykopnul kousek od přístavního mola. Doky samotné jsou docela malé, skládají se jen z trojice samostatných oblastí. Jednu tvoří přímo molo, druhá směřuje pod překladiště a třetí tvoří hlavní bránu (nutno podotknout, že dobře střeženou).





Od přepadení krčmy Hendrekem patřím mezi hledané osoby, takže stráže ve městě se vůči mě chovají nepřátelsky. Hlídka u brány měla navíc lehce navrch, takže jsme se nejprve s Wringneckem vydali po stopách unesených, což nás zavedlo pod překladiště. Čekal nás tu boj s trojicí trowích banditů v čele s kouzelníkem. Během boje jsem ocenil Wringleckovo schopnosti. Krom střelby z luku umí s pomocí ježků bolestivě zasáhnout blízké okolí. V podstatě je lepší, než moje trpasličí alter ego :D Na místě zůstal z unesených jen throw Mickle, který nás spravil o  okolo nájemných žoldáků z řad throwů.



Tím jsme asi pořešili současný problém v podzemní čtvrti Wellbottom, ale následující zpráva, která zbyla po kouzelníkovi, v nás rozdmýchala jiskřičku podezření. Proč by throwové útočili na jiné throwy? No, protože je k tomu někdo účelově donutil, přičemž sledoval jediný cíl - aby byli throwové ve městě vnímáni jako nebezpečí. Hm, přesně podle Hedrekovo představ ...



V docích se dají získat dva vedlejší úkoly, jeden se týká záhadné ztráty řeči u jednoho opilce a druhý je spojený s nově příchozími, kteří hledají přítele jednoho z nich. Ten se bohužel ztratil kdesi na ostrovech mimo Skara Brae, přičemž přístav ve Skara Brae je nyní uzavřený, takže odtud nemohou odplout. Nakonec nám nezbylo nic jiného, než porazit stráže u brány a s pomocí Wringleckova klíče proklouznout přes postranní mříž dále do města.

Boj se strážemi jsem dal až na podruhé, už to nebyla taková trivialita a dost záleželo na přípravě v rozestavení družiny. Teoreticky jsem si mohl vypomoci najmutím další vlastní postavy, ale nakonec jsem ten boj dal, takže nebyl důvod. Horší mohl být vlastně až další boj po cestě, ale tam nějak zazmatkovala AI a my jí za to náležitě potrestali :D Schodiště nahoru nás pak zavedlo poblíž startovní pozice u popraviště.



Od Wringlecka jsem po osvobození zajatců v docích získal úkol najít trpasličího bojovníka Dalglieshe, který shodou okolností stál s nějakou neznámou postavou poblíž brány na tržiště.



Dalgliesh je civilním povoláním kovář, ale všem jeho zákazníkům se v poslední době stala nějaká nepříjemnost - např. ona postava, co s ním u brány postávala, přišla o ucho! V průběhu rozhovoru jsme se dozvěděli, že se někdo snaží za Dalglieshe vydávat a vrhnout tak na něj a jeho podnikání špatné světlo. Potažmo zdiskreditovat veškeré trpaslíky ve městě. Dalgliesh se k nám proto připojil a vyrazili jsme pátrat společně.



A právě v tuhle chvíli se obtížnost hry výrazně nalomila, protože Dalgliesh družině přinesl značnou bojovou výhodu. Navíc mě naučil píseň na boření chatrných zdí. Díky tomu se mi otevřel mnohem větší kus město, než tomu bylo na počátku. Nyní bych měl najít paladina Tavishe.

Za sebou mám nyní 4,5 hodiny ve hře a zřejmě jsme úspěšně vykličkovali z úvodní fáze hry. Prozatím zvažuji, že bych zůstal jen u příběhových NPC, ale těžko říci, jestli se mi už skládá nějaká definitivní parta, nebo se ta NPC budou různě měnit v závislosti na příběhu (podobně jako v Betrayal at Krondor). To teprve uvidím. Úplně vyhráno asi taky ještě nemám, ale náš postup ulicemi Skara Brae vypadá nyní snazší.

2
Útěk před Fatherity

Když už jsem se konečně prohrabal až ke screenshotům, tak si hned musím posypat trochu popela na hlavu ;) Netuším, kde jsem zmínku o použití enginu Unity 3D pochytil, dokonce jsem z herního pohledu skutečně uvěřil, že tohle je typické vykreslení 3D v tomto enginu, ale realita je vlastně děsivější (v obou možných smyslech), použit je Unreal Engine 4!! Je to pro mě opravdu zajímavé zjištění, protože ta práce s filtry a stíny mi byla zkrátka povědomá, že jsem tuhle možnost vůbec nebral v potaz. Nicméně nyní moc nerozumím té odfláklé optimalizaci.



Po zmínce všech použitých technologií přijde na řadu efektní vykreslení názvu společnosti a hry ...





Hned poté následuje ono "pověstné" nezáživné intro (je tvořené sekvencí obrázků) ...





a nakonec úvodní obrazovka ...



U úvodní obrazovky se na chvilku zastavím. Na tom středovém obrázku je totiž jedna zvláštnost. Na pozadí zní stará bardská píseň a vy máte pocit, že se díváte na živý výjev z hospody, byť jde na první pohled o čistě statický obrázek. Zaujalo mě to natolik, že jsem se nejenom zaposlouchal do textu písně, ale podrobně jsem začal sledovat i onu čtveřici trpaslíků a barda. Jakmile trpaslík u krbu mrknul, měl jsem jasno :) Je to sehrané zastavení scénky živými herci, jakmile odkliknete např. New Game, tak se herci rozpohybují a zpěvák začne zpívat a hrát.

Není to ovšem vše, co je na té úvodní obrazovce zajímavé. Povšimněte si zejména toho, jak jsou tu trpaslíci vyobrazeni, protože je to v hrubém rozporu s tím, co uvidíte v samotné hře. Ostatně k tomu postačí ukázat jen jednu z nahrávacích obrazovek ze Skara Brae, kde je typický trpaslík ze hry vyobrazený.



Jak už jsem popisoval dříve, hru začínáte s defaultní postavou elfí bardky Melody. Tu si můžete ponechat, nebo jí časem vyměnit, ale minimálně úvod si budete muset projít v její kůži. Po tom podivném intru se objevíte poblíž popraviště ve Skara Brae, kde před vašimi zraky zrovna popraví skupinu sympatizantů Cechu dobrodruhů a biskup Henred nad jejich bezvládnými těly pronese nenávistnou řeč plnou nadřazenosti lidské rasy nad ostatními. A kdyby jen lidské, on tuším zmínil dokonce konkrétní lidskou rasu.

Ono to úplně nekoresponduje s obsahem intra, ale po několika hodinách to do sebe začne pomaloučku zapadat. Henred je biskupem řádu Fatheritů, kteří uctívají boha jménem Swordfather a nemají zrovna v oblibě magii a sympatizanty volnomyšlenkářů, kam se řadí i Cech dobrodruhů, kdysi velmi vážená, ale nyní o to více pronásledovaná instituce. Kousek od popraviště stojí bard Rabbie, současný mistr cechu a první postava, se kterou si můžete promluvit. Bez okolků se k vám přidá a jako průvodce vás provede dostupnou částí města.

Skara Brae je ve hře vyobrazené jako přístavní město a úvod se odehrává v docích a jejich okolí. Cesta tak neomylně spěje do místní krčmy, do které však v zápětí vtrhnou paladinové - vykonavatelé vůle Fatheritů. Fanatismus Henreda totiž nezná mezí a je až příliš nakažlivý. Ještě předtím jsem si však mohl vytvořit svou vlastní postavu, což je záležitost na pár kliků a příliš jsem se nezabýval různými možnostmi podrobnější úpravy rasy. V té chvíli to pro mě nemělo žádné konkrétní obrysy a těžko říci, jestli to má vůbec vliv. Smysl to má možná pro někoho, kdo svět Bard's Tale zná.

Docela nemile mě u tvorby postavy překvapilo svázání pohlaví na konkrétní rasu, to snad v původní trilogii ani nebylo (ono je to hlavně tak nějak nepřehledné, ženu si zvolit jde třeba i u lidí, dokud nekliknete na ženský portrét, tak se bude ukazovat jen mužský model postavy). Naštěstí jsem měl stejnak jasno předem, takže jsem neomylně sáhl po trpasličím bojovníkovi. Ono vlastně ani moc na výběr není, krom bojovníka je tu už jen zloděj, mág nebo bard. S volbou postavy souvisí ještě jedna věc a tou je nastavení obtížnosti, kde jsem preventivně zvolil Normal. Obtížnost je možné měnit za pochodu, takže jsem to nijak neřešil a hlavně jde u mě o zaběhnutý standard. Na kartě nastavení mě později zaujala ještě jedna položka o tou je volitelný Grid Move. Je zašedlý, takže nejde nyní nastavit, ale do budoucna se očividně počítá s tím, že by se ve hře dalo zapnout krokování.



Vypálením krčmy tutorial nekončí, ale v doprovodu Rabbieho se nám podařilo uprchnout do stok, které ve skutečnosti vedou do podzemního města (Skara Brae Below). V tu chvíli se přede mnou vyjevil impozantní výhled na pozůstatky něčeho, co kdysi bývalo bezpochyby majestátní metropolí. Teprve nyní mi začal grafický styl hry vlézat pod nehty. V pohybu to u her vždy vypadá všelijak, ale jakmile se zastavíte, tak tu najdete řadu míst, u kterých se to zastavení a rozhlížení vyplatí. Je na tom dobře vidět, že si tu někdo dal práci s detailem a zatím jsem za ty 4,5 hodiny nenašel jediné místo, kdy by mě přepadl pocit, že tohle už jsem viděl opodál.





Rabbie mě cestou seznámil s implementací ukládání hry, které se děje skrze speciální kamenné sloupy a chvilku poté mě zasvětil do boje. Boj probíhá na čtvercové síti 4 x 4 pole, 8 polí pro družinu a 8 pro nepřítele. Družina však může mít maximálně 4 členy a to samé by mělo platit i pro nepřítele. Družinu je možné popřeskládat ještě před bojem nebo až přímo v boji a jedná se o významný taktický prvek, protože různá povolání disponují různými dovednostmi (aktivními i pasivními), takže pouhé odlišné rozestavení postav může mít pro nepřítele nečekaný efekt. Každá z postav pak dostane analog akčních bodů, což určuje počet akcí postavy v daném kole. Jinak na střídání postav se tu nehraje, vždy je na tahu buď družina nebo nepřítel (o tom kdo začne, rozhoduje způsob vstupu do boje - přepadení, překvapení apod.). Sílu nepřítele poznáte snadno podle barvy symbolu nad jednotlivými postavičkami. Zelená je např. easy, žlutá normal, oranžová challenging a červená impossible. Nepřítel je přitom krátkozraký, takže zaútočí jedině tehdy, pokud už jste opravdu příliš blízko.



Než jsme se nadáli, tak se v podzemí objevil Hendrek v doprovodu paladinů a obsadili místní náměstí. Na radu Rabbieho jsme kolem nich proklouzli podél budov a zamířili si to na východ, kde jsme se propletli uličkami až do tábora Cechu dobrodruhů. Před sídlem cechu mě Rabbie opustil a naučil mě speciální píseň, kterou mám zahrát hlídači dveří.











Ty písně (skladby) jsou vlastně to jediné, co vás pro tuhle chvíli navenek spojuje s námětem původní trilogie (tedy vyjma názvu města Skara Brae). Písně se používají jako speciální dovednosti skrze patřičné menu družiny a není kvůli nim potřeba mít v družině barda. Jejich použití je všestranné a zprvu je právě tohle zdroj drobného tápání, protože na některých místech podzemí si nebudete zdánlivě s něčím vědět rady a ono to přitom bude souviset s písní, kterou vás někdo později naučí.

Cech dobrodruhů je docela milé místo plné všemožné interakce. Ne vše je mi nyní jasné, ale to souvisí s tím, že pro určité akce musíte splňovat nějaké předem dané podmínky a to třeba nastane až později. Uvnitř cechu je třeba Mercy the Mercenary Captain, u které lze upravit složení stávající družiny, anebo si vytvořit a naverbovat svůj další vlastnoručně vytvořený charakter. Jenomže pro tvorbu vlastní postavy potřebujete tzv. Mercenary token. Jeden je celkem nedaleko, ale pro jeho nalezení musíte nejprve postoupit v příběhu o něco dále a získat další píseň. Vlastní družina je tedy docela problém a poměrně brzy jsem zjistil, že sólo to nepůjde :)

Od Rabbieho jsem dostal úkol, ve kterém mě poslal najít trojici postav, které se mihnuly už v animaci při vypálení krčmy. Nikdo jiný mi totiž asi nepomůže, tedy abych byl konkrétní, nikdo jiný v cechu se ke mě připojit nechtěl. Krom toho jsem nabral v cechu ještě několik dalších úkolů. Během jednotlivých rozhovorů s NPC jsem zjistil, že dialogy víceméně zůstávají, takže se k jednotlivým NPC dá vracet a osvěžit si případně paměť. Všechny dialogy jsou navíc zdařile nadabované. Deník je tu tvořený formou opisu různých zpráv a úkoly mají svou vlastní záložku. Aktivní úkol si lze po vzoru Might & Magic X nechat zobrazit a poté sledovat, jak se běhme jeho plnění aktualizují jednotlivé body. Nápověda v podobě šipečky se naštěstí nekoná :) Nicméně mapa je tvořena dost podrobnou automapou a kdo by přeci jen tápal, tak ke hře je k dispozici autorský průvodce (rádce).





Rozhovory s NPC jednak napomáhají upevnit potemnělou atmosféru hry a pak dávají smysl celému tomu příběhu. Ne všichni souhlasí s Hendrekem anebo přímo sympatizují s Cechem dobrodruhů apod. Někdo se prostě jen nečím znelíbil a kolaborace byla pouhou záminkou k jeho likvidaci. S Hendrekem dokonce nesouhlasí někteří členové Fatheritů, kteří nyní v podzemí fungují jako léčitelé. Místní se na ně sice dívají s jistou nedůvěrou, ale jejich služby jsou tu prospěšné a tak se nikdo nerýpe v detailech.

Po opuštění Cechu dobrodruhů jsem začal ve hře mírně tápat, protože zdánlivě nebylo vidět, kudy se vydat dále. Podzemí je celkem slušné bludiště tvořené křivolakými uličkami a na řadě míst jsem se potkal s nezdolnými hlídkami. Mnoho směrů blokují uzavřené mříže, které je potřeba otevřít z druhé strany. Ostatně když jsem to načal, mříže lze odemykat patřičnými klíči, nebo mají poblíž zvláštní mechanismus tvořený ozubenými kolečky. Smyslem mechanismu je najít takové uspořádání koleček, aby se síla hnacího mechanismu přenesla na mechanismus mříže.



Tím to ovšem nekončí, družina se nemusí nutně pohybovat jen po ulicích, ale prostor je členěn i výškově, jen je k tomu potřeba najít vhodné místo a vlastnit lano z hákem. Lano se po použití s daným místem pevně sváže, takže je dobré u sebe nosit zásobu lan. Po laně se pak dá normálně šplhat.



Osamocen jsem se vydal na náměstí, kde předtím hlídkovali paladinové. Nyní tu několik zahalených postav vyvolalo strážného démona, ale naštěstí jsem se kolem něj dokázal protáhnout. Na západě jsem našel pár dalších osamocených NPC, ale nikdo z nich se mnou nechtěl hovořit. V ulicích dále jsem narazil na bandu hrdlořezů a na kultisty - obojí mimo mé možnosti. Posmutněle jsem se vrátil zpět a kolem malého tábora NPC zamířil na jih. Tady už mi naskočil úsměv, protože přede mnou stála slabá hlídka a za ní už jsem snadno našel cestu do dalšího tábora a v něm našel hledaného Wringnecka.



Nejprve jsem si však zašel promluvit s místními. Poměrně přínosný byl rozhovor s manželi-obchodníky Johannem a Chelle. Johann býval původně sběratelem elfích artefaktů, což je důležitá poznámka, tedy pokud si to dáte do souvislosti s tipy v tutorialu. Na různých místech města se totiž nachází elfí "svatyně", kde si lze údajně složit vlastní předměty z elfích komponent. Johann zrovna takové komponenty prodává.



Craftění je ve hře normální mechanikou, která má dokonce vlastní strom dovedností, ale zatím jsem neměl možnost si to ozkoušet. Je proto dobré si podobné věci někam poznamenat, nebo to mít alespoň na paměti.

Wringneck je znepokojen tím, že z tábora bylo v nedávné době uneseno několik jeho druhů a rád by to prošetřil. Za tímto účelem se ke mě přidal a konečně jsem nebyl sám. Je to poměrně slušný zloděj a výtečný bojovník. Podobnou kombinaci jsem tu od zloděje popravdě nečekal, ale s Wringneckem v partě jsem si mohl dovolit tužší souboje, což je ostatně vzhledem k příběhu nutnost.





Wringneck představuje druhý způsob, jak si družinu poskládat, tedy vzít si sebou jen příběhová NPC. Díky Wringneckovi jsem se naučil píseň na odhalení zlodějských skrýší, čímž jsem se dostal k jednomu Mercenary token, ale nevyužil jsem toho. Skrýše jsou označeny speciálními malůvkami, u kterých je potřeba zahrát a poté bedlivě sledovat, co se v okolí změní, protože kouzlo písně demaskuje iluzi jen po určitou dobu. V případě neúspěšného hledání se skrýš opět zneviditelní.



Hledání stop nás zavedlo k východu do doků na povrchu. Stačilo jen sledovat krvavé stopy a na patřičném místě vyšplhat nahoru k poklopu.


3
O hrách a hraní obecně / Re:The Bard's Tale IV: Barrows Deep
« kdy: Září 20, 2018, 13:38:45  »
Natípal jsem už i nějaké obrázky, takže večer bych udělal stručný přehled dosavadního průběhu. Mám za sebou 4,5 hodiny a můžu říci, že přesně tak dlouhá byla jen úvodní pasáž hry :)

Hrou lze totiž procházet dvěma způsoby - s vlastní nebo příběhovou družinou. Na vlastní družinu je potřeba najít dostatek tokenů pro odemčení slotů, což je docela problém (zatím jsem našel jen jeden). V průběhu hry se ovšem do družiny přidávají v rámci úkolů různá NPC, která jsou navíc klíčová kvůli učení specifických písní. S každým NPC pak družina posílí. První se ke mě přidal zloděj, s nímž jsem si mohl dovolit bojovat s vyrovnanějšími protivníky a naučil mě odkrývat skrýše. Díky zloději jsem se pak dostal k trpasličímu bojovníkovi, a právě od této chvíle obtížnost hry poklesla (už ten zloděj má dost zajímavé možnosti útoku). Kvůli onomu trpaslíkovi jsem však musel nejprve zatnout zuby a promyslet vhodnou taktiku pro dva celkem tužší souboje. Družinu lze jinak upravovat v gildě a klidně různě kombinovat, protože příběhová NPC je nutné nabrat (a pak je klidně v gildě propustit).

S nepřáteli se to má nakonec tak, že se omezeně respawnují v závislosti na postupu družiny hrou, takže vyčištěná lokace se může časem opět něčím zaplnit.

V nastavení hry jsem našel docela zajímavou položku pro zapnutí krokování, ale je neaktivní. Abych pravdu řekl, design lokací je ve hře skutečně udělaný tak, že by v něm krokovat šlo, takže to nejspíše bylo v plánu od počátku, jenom to asi ještě není zcela implementované.

Hru bych asi zatím připodobnil k Might & Magic X: Legacy, ale jinak je to opravdu směska různých nápadů a v inXile se očividně poučili z různých sporných rozhodnutí u předchozích her z "retrovlny". Po tom nemastném-neslaném začátku se mi to začíná líbit :)

Boj je vskutku zajímavý, obzvláště když si navyknete používat různých dovedností. Někdy nepřítele dostanete jen tím, že omylem spustí trigger pasivní dovednosti okolo vaší postavy, takže má smysl brát v potaz i to, jakým způsobem rozestavíte postavy v boji. Hlavně zloděj je opravdu velmi zajímavá postava.

4
O hrách a hraní obecně / Re:The Bard's Tale IV: Barrows Deep
« kdy: Září 20, 2018, 09:54:01  »
Pomalu jsem si pročítal některé negativní recenze na Steamu a celkem těm výtkám rozumím. Já bych na jednu stranu BT4 asi jako Bard's Tale neoznačil, ale pokud bych si měl představit modernizaci některé staré herní série, tak na druhou stranu si zase říkám: "proč ne?" Problém je v tom přílišném zjednodušení, protože to je opravdu velký skok a BT4 bude v tomto asi držet prvenství. U Might and Magic nebo Wizardry se nakonec také přešlo na volný pohyb a podle toho se pak uzpůsobil zbytek, ale ty hry stále stály na původních základech a to i s tím robustním systémem vývoje postav.

BT4 mnohem více připomíná klasický nekrokovací dungeon se zjednodušeným vývojem postav. Underworld Ascendant to bude mít v tomto ohledu právě jednodušší, protože se bude své předloze blížit mnohem více než BT4. Inspiraci to bralo všude možně. Mě osobně absence krokování nevadí a jak se proplétám ruinami starého Skara Brae, tak už začínám mít ze hry lepší pocit. Kdyby se ta hra jmenovala jinak, tak s tím asi nemá nikdo žádný větší problém :)

Hra jako taková úplně triviální není. Postup vpřed je sice předem daný (píši teď o současné lokaci), ale objevit ho, je docela problém. Ono to podzemí je slušné bludiště s řadou interaktivních prvků, jejichž význam mi dochází postupně (dodatečně) - zprvu to tedy dost mate. Ukládat hru lze přitom jen na určitých místech. "Naštěstí" tu nejsou náhodné přepadovky a pokud jde o potvory, tak těch je asi konečný počet. Potvory jsou podobně jako u M&M roztříděné do obtížnostních kategorií, což je vidět podle ikonky nad hlavami nepřátel, tudíž se podzemím proplétám tak, abych se těm silným vyhnul (zatím mám jen tu svou jednu postavu).

Dovednostní strom také nelze vyplňovat libovolně. Každý strom má několik úrovní a pro odemčení další úrovně musí postava povinně vycvičit řadu dovedností z několika předchozích úrovní stromů, což je citelné omezení. Na druhou stranu to řeší dilema s rozhodováním, zda-li např. dát přednost kožené zbroji před střední apod. ;)

Managament družiny je jinak hodně zjednodušený - spát nelze, jídlo slouží jako doplněk HP a o léčbu se starají save pointy. Save pozice se jinak tvoří pro každou návštěvu save pointu zvlášť, takže časem čekám další problém s načítacími časy, protože tohle Unity 3D dost dobře nezvládá.

5
O hrách a hraní obecně / Re:The Bard's Tale IV: Barrows Deep
« kdy: Září 19, 2018, 20:56:21  »
Legračně, humorně, ono záleží na tom, jak to v té hře podáš. Když tam zrovna před tvými zraky popraví skupinu členů cechu a hned na to hra odbočí na lehčí notu, tak to zrovna na atmosféře nepřidá. Zaklínač ten kontrast umí držet lépe, přitom obě hry jsou podobně temné. Ono v principu nejde ani o tu návaznost, i kdybych původní trilogii znal, určitě bych nechtěl přímého pokračovatele. Je to halda let a každá z herních sérií se nějak proměnila, ale musí to dávat smysl a dohromady to ladit. Možná je to tím, že Zaklínač je mi jako středoevropanovi humorem bližší.

Zjednodušení statistik jsem nečekal, to mi trochu vadí, ale zase když jsem se prohrabával dovednostmi, tak je to docela hezky udělané a asi to bude zcela dostačující. Betrayal at Krondor se z počátku taky nezdál bůhví jak promakaný a jak to pak perfektně do sebe zapadlo. Tady mám opět možnost družiny a budu si jí moci vyladit podle sebe.

Angličtina je kupodivu pro mě celkem srozumitelná, textů je tak akorát. Pillars of Eternity nebo tu Numeneru bych v Aj nedal, ale tohle zatím jde. Klíčové bude, až se dostanu k plnění úkolů a hra se více rozjede. Rozhodně mě to neodradilo.

Já se Fargovi moc nedivím, že se snaží ty série oprašovat a zároveň je i modernizuje, ono to nemusí být nutně špatně. Každý si přitom vybere. Mě ty izometrie nějak přestaly bavit, bylo toho asi už moc a hlavně mi stále zbylo několik starších kousků, které jsem ani pořádně nezačal (např. The Temple of Elemental Evil nebo "nové" Pool of Radiance). Cítím vůči tomu jakousi povinnost, že bych měl nejprve dojet tohle a pak jít teprve dále. BT4 má opravdu ohromnou výhodu v tom, že je to hra z vlastního pohledu a izometrické jsou jen souboje.

6
O hrách a hraní obecně / The Bard's Tale IV: Barrows Deep
« kdy: Září 19, 2018, 13:45:24  »
Začnu zcela bez obrázků. Jednak screenshoty zkreslují a pak bych mohl zbytečně ukázat něco, co by mělo být pro hráče překvapením.

Po drobném zpoždění byla hra dostupná již včera, ale ke hraní jsem se dostal až dnes a zatím mám za sebou 1,5 hodiny. Z těch různých verzí jsem sáhl po The Bard's Tale IV: Barrows Deep Premium Edition. Přišlo mi to asi jako nejlepší varianta vzhledem k požadované ceně, ale jak jsem dnes zjistil, řada hráčů byla mnohem opatrnějších a sáhli po základní Standard Edition ;) Je to rozdíl 17 USD, takže nic vysloveně zanedbatelného. A naopak, od Premium Edition je to 18 USD do Platinum edition, jejíž jediným bonusem je tuším digitální soundtrack. Bez toho se celkem dobře obejdu, takže těch zhruba 1300 Kč je maximum, co jsem ochotný do nové hry vrazit a přijde mi to adekvátní. Ostatně nejsem backer, v případě BT4 jsem běžný zákazník a ani nejsem (zatím) fanouškem této série. Vím o ní, něco jsem zkusil, ale k hrám jako takovým jsem se ještě pořádně nedostal.

Bryan Fargo se nechal nedávno slyšet, že pokud BT4 překoná v prvních 18 měsících hranici 2 miliónů prodaných kopií, pak se pokusí odkoupit zpět studio Interplay. Upřímně? Buďto je to projev nebetyčné nafoukanosti, nebo si je Bryan Fargo vědom nedosažitelnosti tohoto cíle. Jen pro představu, následující výpis ukazuje odhadovaná data prodaných kopií (vlastníků) podle Steamspy.com:

DIVINITY: ORIGINAL SIN (CLASSIC) - 1,000,000 .. 2,000,000
DIVINITY: ORIGINAL SIN - ENHANCED EDITION - 1,000,000 .. 2,000,000
DIVINITY: ORIGINAL SIN 2 - DEFINITIVE EDITION - 1,000,000 .. 2,000,000
PILLARS OF ETERNITY - 1,000,000 .. 2,000,000
PILLARS OF ETERNITY II: DEADFIRE - 100,000 .. 200,000
LEGEND OF GRIMROCK - 500,000 .. 1,000,000
LEGEND OF GRIMROCK 2 - 200,000 .. 500,000
Might & Magic X - Legacy - 100,000 .. 200,000

a nyní pro porovnání s jinou tvorbou studia inXile ...

WASTELAND 2: DIRECTOR'S CUT - 500,000 .. 1,000,000
TORMENT: TIDES OF NUMENERA - 100,000 .. 200,000

Přesná čísla nejsou podstatná, ale podle předchozího výpisu si lze udělat celkem dobrou představu o tom, jak na tom inXile studio je. Navíc většina těch dat je za delší časové období, jsou to tedy např. i výsledky různých slevových akcí apod. Po Tides of Numenera se BT4 dostane zcela nepochybně pod drobnohled a hráči budou opatrnější, což je ostatně vidět už jen na preferenci mezi jednotlivými edicemi. K opatrnosti nabádají i první ohlasy na hru.

Není to tak horké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Osobně jsem se na BT4 těšil, ale to zároveň neznamená, že bych jakkoliv polevil a hře začal cokoliv promíjet. Po té řadě různých pokusů, kterak navázat na zašlou slávu herních studií 90. let, jsem docela skeptický. Tides of Numenera mě nepřesvědčila vůbec, Wasteland 2 jsem vlastně ani nevybalil, Pillars of Eternity mě záhy unudila k smrti ... snad jen Divinity: Original Sin vypadá nadějně, ale taky ještě nebyl důvod se do ní nějak více ponořit. Izometrií bylo za ta léta až až, a zkrátka nevidím důvod, proč raději nesáhnout po osvědčené klasice.

BT4 je jiný, je to hra z vlastního pohledu (proto jsem se na ní také těšil). Navíc vychází z poměrně staré a slavné série, která bohužel tak nějak upadla v zapomnění, protože na rozdíl od Might and Magic, Wizardry a Ultimy skončila ještě v 80. letech. No, v roce 2004 se sice inXile pokusili sérii vzkřísit stejnojmennou hrou, ale to taky zrovna žádný trhák nebyl, navíc to bylo pojaté spíše jako parodie (kvůli tomu jsem hraní odložil).

Vývoj BT4 jsem záměrně nesledoval, viděl jsem jen pár videí, takže jakmile nastala hodina H, byl jsem dostatečně napnutý. Jedinou vadou na kráse byl použitý engine Unity 3D, to nikdy nevěští nic dobrého ...

První ochlazení přišlo během intra. Neznám původní příběh Bard's Tale ani svět, ve kterém se odehrává. Nemohu proto soudit, jestli BT4 na něco navazuje, či ne, společné je akorát město Skara Brae. Intro o vzniku lidské rasy a Velké válce mě nijak nenavnadilo, naopak mi to přišlo jako nucený doplněk. Abych pravdu řekl, moc si z něj nevybavuji, tedy jen to, že někdy v této době vznikla magie hudby. Poté se vše přesunulo do současnosti a po volbě nové hry jsem se dozvěděl o novém kultu okolo paladinů, který pronásleduje kouzelníky a všemožné postavy okolo cechu dobrodruhů. Prostě klasická zápletka, kterak se fanatici snaží uchvátit moc. Paradoxně jsem si začal připadat jak v prvním Zaklínači :D Podobná zápletka a stejná atmosféra. Dobrá, je to teprve začátek a holt dneska je problém být originální ...

Během úvodu se ovšem naplno projevilo Unity 3D. Já vím, někomu může připadat zvláštní, že vůči tomuto enginu existuje taková averze a mnozí si možná říkají, jak to vůbec někdo může poznat? Je to jak s rukopisem, anebo lépe jako když porovnáváte různé techniky malby nebo záznamu. Nejde o to, že dokážete přesně definovat veškeré znaky, ale když vidíte hru na Unity 3D, tak prostě víte, že to je Unity 3D. A teprve pak začnete hledat to ostatní.

Chvála bohu, není to taková hrůza. Z počátku mi BT4 přišel jako lépe pořešený HD remake Realms of Arkania, ale u inXile je přeci jen hodně vidět, že mají lepší vkus a smysl pro detail. Není to nějaký asset store. Pár hezkých momentů tu najdete, ale je tu poměrně velký skok mezi exteriéry a interiéry. Ale hra se hlavně svižně hýbe ... i když, hned se předběhnu. Můj i7 a GF 1070 se dokáže zadýchat i v klidu (Ultra detaily při FullHD), ale to mi dělají právě i zmíněné remaky Realms of Arkania, je to holt daň za Unity 3D a podle mě právě tohle bude na hře hodně proklínané. O nic svižnější nejsou načítací časy.

Družina se zprvu skládá z jedné členky a brzy se v rámci tutoriálu rozroste o vůdce cechu dobrodruhů. Po krátké prohlídce města se děj posune do podzemí a jakmile jsme došli do cechu, tak tutoriál skončil a mohl jsem si vytvořit svůj vlastní charakter (anebo nechat defaultní Melody).

Tvorba charakteru mě lehce zklamala. Postava má jen trojici statistik (Sílu, Odolnost a Inteligenci), plus má nadefinovanou základní hodnotu zdraví a spell pointů. Během levelupu pak postava získává skillpointy a ty rozděluje do jedné z větví dovednostního stromu, který profiluje původně zvolené povolání (bard, bojovník, mág a zloděj). Zajímavé je, že jsem si jaksi nevšiml možnosti volit defaultně pohlaví, to je totiž svázané s konkrétní rasou (ženy jsou nabízeny v rámci rasy elfů). Zvyšování statistik je možné právě skrze dovednosti. Dovednosti jsou jinak aktivní a pasivní.

Osobně jsem sáhl po trpasličím bojovníkovi a se skřípěním zubů překousl jeho vzhled! Obličejů, potažmo modelů postav, není nad a pod povrchem Skara Brae zrovna přehršel, takže je to celkově obecný problém hry. Ale jde to překousnout. Horší je to s hudbou, ta moc výrazná není, zvuky jsou na tom ovšem dobře.

Systém dialogů a komenty postav jsou dobře vyřešené, obsah dialogů je ... no, jak který ;) Ono když vás vůdce cechu dobrodruhů hned označí za zachránce světa a sdělí vám, jak to vše bude záviset na vás, tak jsem si ihned vzpomněl na ten počin z roku 2004 a přemýšlel jsem, jestli brát BT4 jako vážnou hru, nebo je to opět něco na způsob parodie. Vznikl by tu totiž dost velký kontrast mezi tím, jakou se hra snaží navodit atmosféru a jakými prostředky se jí naopak snaží zlehčit. Beru to, humor není na škodu, ale první dojem může být dost rozhodující - tedy alespoň u mě.

Boj mě naopak vcelku potěšil. Na to, jak je herní systém odlehčený, tak je to dobře promyšlené. Vlastně boj je to jediné, co jsem z hry znal předem, takže jsem věděl, jak to bude realizované a tudíž mě to nemohlo ani nijak překvapit. Průběžně se ke každému aspektu vrátím postupně podrobněji, zatím bych se rád udržel jen v obecné rovině dojmu, jaký ve mě ta hodina a půl zanechala.

Popravdě jsem přemýšlel, jestli BT4 vůbec věnovat samotné téma, což samo o sobě o lecčems vypovídá, ale nebylo by to fér. BT4 má potenciál a já jsem teprve na začátku. Možná mě příběh hry nezaujal, možná mě nepřesvědčily ani některé dialogy, ale v dnešní tvorbě je to po dlouhé době zas hra, u které asi vydržím déle a uvidím, jak se to vyvine za dalších xy hodin. Podobným způsobem se bojím o Underworld Ascendant, prvotní dojem je prostě sviňa :D

Edit: hm, tak na Steamu už dostává hra docela na frak (na GOG je to lepší). Trochu se bojím toho, že začátek hry bude samozřejmě nejpromakanější, protože byl součástí bety, ale snad si to udrží alespoň průměr. Nejspíše mám opravdu kliku v tom, že neznám návaznost na původní trilogii, takže já na to opravdu budu hledět jako na samostatnou hru a tak jí budu také hodnotit.

7
O hrách a hraní obecně / Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« kdy: Září 19, 2018, 07:25:46  »
Stihl jsem to akorát spustit, shlédnout intro a hodinku postát v úvodu. Intro mě popravdě nijak neuchvátilo a vzhledově je to o něco lepší HD remake Realms of Arkania (propracovanější postavy, lépe sladěné textury apod.). Hudbu si moc nevybavuji a skoro si říkám, ještě že jsem ušetřil těch 15 EU za soundtrack :) Prostě jsem čekal něco jiného, kdy budu okamžitě vědět, že teď už se od toho neodtrhnu. Ale je to zase jen prvotní dojem z nastolené atmosféry.

Ta hodinka však ukázala něco mnohem děsivějšího. Jak jsem psal, nechal jsem hru zhruba hodinu jen běžet, aniž bych cokoliv dělal. Úvodní scéna je z popraviště a je na ní zhruba 20 NPC, co provádějí nějaké jednoduché akce. Ventilátory však jely po celou dobu na vyšší výkon, takže optimalizace je opravdu kamenem úrazu hry!!

8
O hrách a hraní obecně / Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« kdy: Září 18, 2018, 09:23:54  »
Včera jsem vydržel skoro až do půlnoci, abych si mohl ihned zadat stažení Bard's Tale IV, ale v kýžený čas hra nikde. Ráno koukám ještě na Steam a na něm mají ten samý problém :) Původně jsem se obával, abych stihl z WoX dojet alespoň Clouds of Xeen a nakonec mám dostatečnou rezervu :) Někde už prý datum upravili na 19.9. U nás by to mělo být teoriticky v 18:00, tak jsem zvědav. Podobně rozpačité začátky nevěští nic dobrého ;)

9
O hrách a hraní obecně / Re:(Elemir) - Might and Magic: World of Xeen
« kdy: Září 14, 2018, 21:16:48  »
Před čtyřmi dny jsem se tak nějak spontánně vrátil k World of Xeen a nakonec se od toho neodtrhl :D Původně jsem chtěl jen porovnat FDD a CD-ROM verzi a najednou jsem si vytvořil partu a bez okolků vyrazil vstříc dalšímu dobrodružství. Řekl jsem si, že jen udělám krátký seriál videí k začátku hry a skončím někde po trpasličích dolech, ale nakonec jsem zhruba 2 hodiny od konce Clouds of Xeen :D Bude to tedy první ucelenější videoseriál, který jsem doposud vytvořil.

Překvapilo mě, jak hra najednou odsýpá a musím říci, že jsem zas objevil pár novinek. Video tu má pro mě ještě jednu užitečnou funkci, snažím se ho dělat tak, abych každý díl mohl zpětně využít i při tvorbě webu, takže ten komentář je místy možná až příliš rozvláčný. Poslední dva dny navíc hraji po nočních a pořádně jsem se po ty dva dny nevyspal, takže je slyšet, jak mi občas myšlenky ujíždějí a odbíhám od tématu, popř. se mi občas něco hůře formuluje, ale zase je to zajímavá zkušenost.

Levely nyní nijak neškrtím, naopak dost věcí předem neplánuji ani nijak neovlivňuji. Beru to tak, jak mi to hra přináší a zlehka si koriguji jen ten směr postupu, protože přeci jen si dobře pamatuji, jak ty události na sebe navazují. To je prostě u série Might and Magic klasika. Puzzle mě už tuplem nemají čím překvapit. Překvapil mě ovšem Král draků, na levelu 15 jsem si na něm vylámal zuby a musel jsem využít dočasného boostu +10 levelů. Byl nějak odolnější i na magii, což mi předtím právě ani nepřišlo. Po boostu však padl, takže kdybych ještě pár levelů počkal, tak bych ho skolil i tak (původně jsem ho dal tuším taky bez boostů, ale musel bych kouknout). Bylo mě však blbé, abych video nechal nedokončené a pak se tam později vracel jen kvůli drakovi.

Jsem zvědav, jak to bude nyní vypadat v Darskside of Xeen a kolik času mi to celkem zabere. Jinak CD verzi mohu vřele doporučit, ten dabing má něco do sebe, ale rozhodně se vyhněte zvuku na kartě Roland, to mi moc nesedlo a blbnou u toho FX efekty.

10
O hrách a hraní obecně / Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« kdy: Září 12, 2018, 21:36:49  »
V případě UU2 zůstanu pravděpodobně u evropské verze, leda by se cena US verze nějak dostala pod 2000 Kč. S dopravou a import charges to poslední dobou vídám za 4000 Kč a to za to prostě nedám. Tunnels & Trolls: Crusaders of Khazan byla asi moje nejdražší hra (možná ještě sběratelka Neverwinter Nights) a u té jsem si řekl, že už se do podobných akcí pouštět nebudu :) Obhajovat platbu nad 3000 Kč není zrovna jednoduché, u T&T to zachránilo factory sealed. Podobně jsem rezignoval na dokončení kompletace her vydaných NWC, protože třeba Nuclear War taky leze dost vysoko a kupovat to jen kvůli tomu, abych to měl, to se mi taky zrovna nechce. S tím místem mám jinak samozřejmě taky problém :)

Ono vlastně už jen to, co jsem všechno za ta léta nakoupil, vybočilo z původního rámce, takže bych to rád nějak uzavřel a udržel si sbírku jen toho, co je pro mě nějak klíčovější a případně k tomu čas od času něco dokoupil (např. zkompletovat průběžně celé Wizardry). Ale do dalších sérií se už určitě pouštět nebudu. To by jinak nebralo konce :)

11
O hrách a hraní obecně / Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« kdy: Září 12, 2018, 18:51:20  »
U Might and Magic bych chtěl akorát ještě devítku v EN balení a tím bych tuhle část definitivně utnul (Amiga a MAC verze trojky a MAC u World of Xeen jsou jen detail, bez kterého se obejdu :)). Ono to nejdříve svádělo k shánění jednotlivých verzí, ale krom dobrého pocitu z patřičných médií, to nic dalšího nepřináší (skoro stejný obsah apod.). U Heroes to nechávám náhodě, rozhodující je cena, takže nespěchám.

Ravenlofty mám od včerejška komplet a v principu už toho vlastně moc nezbývá. DM1 by byl hezký, ale jednak chci DOS verzi a za rozumný peníz, pak je tu ještě BaK, jehož nákup jsem několikrát odložil, rád bych remake Wiz 7 a nakonec už jen Ishar 1 a 3 v DOS verzi. K tomu samozřejmě stále čekám na UU2. Samotnou Ultimu shánět nebudu, to by musela být kvůli těm cenám fakt náhoda, a pak určitě jak píšeš, by to vyhrály U7 a U8, protože ty bych si chtěl zahrát. Podobně Arena, ale tu už řadím do stejné kategorie jako Dark Sun 1-2, které taky aktivně hlídat nebudu. Vždycky by se něco našlo, ale to hlavní co jsem chtěl, víceméně mám. Spíš mě trochu mrzí absence některých akčních titulů, jako je třeba Hexen.

12
O hrách a hraní obecně / Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« kdy: Září 10, 2018, 20:27:53  »
Prohlížím teď nabídky na eBay, protože jsem potřeboval najít MAC verzi World of Xeen a v průběhu hledání jsem našel jednoho prodejce z Řecka, co rozprodává svůj obchod. Zaujalo mě tam kupodivu něco jiného a to KIXX XL edice EOB. Doposud jsem si myslel, že KIXX XL se týkalo jen Amiga verzí her, ale tohle jsou DOS verze. Možná by to někoho mohlo zajímat, popř. jeho další nabídky. Pro mě jsou některé ceny přeci jen větší, nebo to už vlastním.

13
O hrách a hraní obecně / Re:(Elemir) - Stonekeep
« kdy: Září 08, 2018, 15:27:09  »
Co se objevila ta tzv. retrovlna, tak někteří mají takovou tu neutuchající potřeba hlavně u ničeho nechybět a být vidět :) Na Games je tohle typický jev i v diskuzích pod články. Dřív bych měl asi potřebu zasahovat, ale nějak jsem si nakonec zvykl a už mě to ani nezvedá ze židle. I když bych řekl, že u mě to už není ani tak tolerancí, jako že se ze mě v tomto ohledu stal spíše flegmatik :D

14
O hrách a hraní obecně / Re:(Elemir) - Stonekeep
« kdy: Září 08, 2018, 12:22:38  »
Záznam jsem viděl, ale tohohle jsem si nevšiml. Dost mě od pečlivého sledování odvádělo čtení chatu, ten mě celkem pobavil :) U videa byla škoda, že kluci mají sice hezky zpracované to pozadí okolo vývoje, ale u hry samotné pak plácnou několik nesmyslů, protože ono je to přínosné i pro někoho, kdo to už odehrál, minimálně v tom způsobu boje, který já realizoval dost odlišně a na to házení jsem třeba přišel až mnohem později, přičemž jsem k němu nepoužíval tu pauzu v inventáři (to mě ani nenapadlo využít).  Od toho všeho se totiž odvíjí obtížnost hry. Jenomže když do toho slyším, že hrad má 14 pater, potvory neútočí dokud se na ně družina nepodívá, ...

15
Díky, tolik chvály si snad ani nezasloužím :) S tou délkou hry jsem měl asi kliku, že jsem jednak přesně nevěděl, do čeho jdu a pak jsem byl po Dungeon Masterovi nabitý novým elánem a chutí do hraní, takže to na mě dolehlo opravdu až v té poslední čtvrtině hry. Chvilku jsem měl nutkání, že bych dvojku potají rozehrál, a pak sem třeba postnul deník až po nějakých 20 hodinách hraní, ale docela rychle jsem si to rozmyslel :D Namísto toho jsem začal pomalu překopávat články na webu. Málem jsem akorát chytil předevčírem při testech verzí World of Xeen, kdy mě napadlo, že bych to možná mohl v CD verzi dojet ... naštěstí jsem odolal :D

Teď musím právě zpracovat všechny ty různé nálezy a dát tomu nějakou formu. Stávající články jsem třeba pomalu rozšířil o další typy počítačů a aktualizoval jsem poznatky, což musím dělat dokud to mám na paměti. Podle jedničky pak postupně překopu i stávající části u trojky až pětky. Jako relax je to docela dobré.

S tím souhrným deníkem to není špatný nápad :) Ale to bych už asi nedal. Od jedničky bych se sice mohl odpíchnout, nastavit tomu nějakou formu, ale pak by to beztak znamenalo jít díl po díle znovu, aby to nepůsobilo nekonzistentně a to by bylo na hodně dlouho. V tomhle byla právě chyba, že jsem začal od WOX dolů. Navíc formát deníků se mi dost dlouho vyvíjel, takže ty první deníky z dnešního pohledu za moc nestojí (když si přečtu zápisky z WOX, tak to není třeba takové, jako když se podívám do zápisků z UU nebo Stonekeepu). WOX jsem chtěl tenkrát dokonce přepsat do Corakových zápisků, ale brzy to sklouzlo k domýšlení průběhu hry a to není ono.

Strana: [1] 2 3 ... 334