Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Květen 19, 2015, 22:21:38

Název: (Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 19, 2015, 22:21:38
Hodně jsem přemýšlel, jestli to sem zařadit a jak to vůbec zařadit, takže předem upozorňuju, že ač se budu snažit určité věci skrývat do spoileru, budu deníček držet spíše ve volnějším stylu. Kdo se nechce připravit o překvapení, nechť to raději nečte ;)

Ke hře jsem zasedl zkusmo už dopoledne. Stáhl play patch a řekl si, že se podívám, jak to u mě vůbec poběží. Byl jsem proto poměrně překvapený, že hra se rozeběhla a poměrně svižně. Není to určitě nic extra, grafika je u mě zhruba o řád lepší, než-li v Gothic 3, ale hůře se to odhaduje. Zkrátka chci říci, že je to dobře koukatelné, byť si to chtělo zvyknout na vykreslování scény při pohybu - obraz se mírně rozmázne. Pro úplnost parametry mojí sestavy:

CPU AMD Phenom II 965 X4
Grafika Radeon HD 5770
RAM 6 GB
Rozlišení 1680 x 1050

Díky tomu nezůstalo jen u intra a tutoriálu :) Odehráno mám nějakých 12 hodin a hned na úvod můžu prohlásit ... je to Zaklínač! Obavy o děj a hratelnost byly liché, jen to konzoloidní ovládání mě dere. U Dragon Age Inquisition jsem si myslel, že jsem možná jen z hraní akčních RPG vypadl, ale je vidět, že tohle určitě důvod není. Naštěstí je to u Zaklínače zmršené mnohem méně, takže po pár soubojích už to docela šlo. Blbé ovšem je, že ovládání inventáře a spol. je zmršené taktéž. Ještě jednou si někdo bude stěžovat na inventář v Oblivionu a sešlu na něj hromy blesky :) Mno, ale nakonec si zvyknete, ono nic jiného nezbývá :D

Pro hraní jsem zvolil druhý stupeň obtížnosti. Ne že bych si nevěřil, ale tušil jsem, že budu nějakou chvilku zápasit s ovládáním a tak jsem se držel při zemi. Jednou z voleb je možný import rozhodnutí z druhého dílu. Protože save nejsou kompatibilní, probíhá to formou otázek, které vám položí generál císaře Emryse, na což je potřeba si chvilku počkat, nejprve je totiž třeba pořešit úvodní úkoly.

Příběh začíná poměrně komorně, jakoby by z oka vypadl jinému začátku, jenom herci jsou jiní ... Opět jsme v pokoji v Kaer Morhen, ale na židly nesedí Triss, nýbrž jiná postavička, čarodějka Yennefer a na dvoře cvičí pod "usilovným" dohledem Vesemira moje adoptivní dcera Ciri. Všechno je to navíc poměrně dobře zpracovaný tutorial, Vesemirovu nabídku základu tréninku jsem proto s radostí přijal, přeci jen to člověku z hlavy vypadne. První věc, co mě potěšila, tady lze konečně překážky přeskakovat a celkově mi Geralt přijde o něco lépe rozpohybovaný, než-li ve dvojce. Chce to ovšem chvilku trénovat a pokud si zapnete češtinu, tak dávat bacha na nesoulad v instrukcích vs nastavené ovládání. Chvilku jsem takhle zatuhl na kotoulech.

Překlad je chvilkama trošku problematický, protože občas si přečtete něco jiného, než-li postavy ve skutečnosti říkají. Navíc dabing o fous předbíhá postavy, takže zatímco dabing skončil, postavy ještě melou pantem. Nevypadá to dobře a občas mě to i vadilo.

Trénink skončil, Ciri vyskočila na hradby a ... a najednou vše zamrzlo a zjevil se Divoký hon, který Ciri zabil ... v tu chvíli se Geralt probudil ... Ano, byl to jen sen, sen z předtuchou něčeho zlého. Geralt je ve skutečnosti s Vesemirem na stopě Yennefer a stopa ho zavede do Bělosadu. Na scénu přichází několik drobných úkolů a relativně notná porce svobody.

Ani jsem nemusel chodit z hospody ven a už na mě dolehla potemnělá zaklínačská atmosféra. Válkou sužovaná víska je nepřátelská k cizincům, mají své vlastní problémy a pohrdají každým, kdo se zdá pomáhat Nilfgárďanům. Poznal to i zdejší trpasličí kovář, kterému někdo vypálil dům. Hnedle je z toho první větší úkol - najít žháře. Geralt k tomu disponuje novou dovedností, kterou je průzkum okolí. Na venek to vypadá jako značné zjednodušení, ale i tak dost práce zůstává stále na hráči. Je hezké jít po stopách, jenomže žhář došel k potoku a tady stopy zametl. Kam teď? Po 1/4 hodině hledání a skupince zabitých utopenců nacházím poblíž vesnice návaznost. Stopy mě dovedli až k Napovi. Pomocí znamení ho oblbuju a vedu k trpaslíkovi (odmítl jsem se nechat Napem uplatit). Neváhá, zavolá nilfgardské stráže a Nap je bez soudu popraven ... holy shit, nic není černobílé! Ať jsem se podíval kamkoliv, vůbec nemám pochyb kde jsem a co je tohle za hru.

Když už jsem začal s těmi "zjednodušeními". Velkou pomůckou je minimapa, kde se zobrazují různé věci a dokonce úkoly zde mají svůj ukazatel, kam za nimi jít. Není to žádná šipečka na konkrétní bod a kupodivu jsem to i uvítal. Svět je už jen v tom úvodu natolik rozsáhlý, že bych tu bloudil hodně dlouho. Na mapě světa je možný i fasttravel, ale jen na místech, kde známe směrovou tabuli. K cestování mám k dispozici i svého oře Klepnu, ale zatím spíše využívám vlastní nohy. Kůň je sice zpracován zatím nejlépe, co jsem v hrách zažil, ale pořád je to opruz.

Hledání Yennefer mě zavedlo až za zdejším velitelem posádky, jenomže něco za něco. Já ulovím gryfa, on mě řekne více. Jsem na prvním levelu a mám lovit gryfa? Možná obyčejného, ale tenhle je rovnou královský! Po hodině pátrání vím, co potřebu a s Vesemirem chystám past. Vesemir mi věnuje kuši, nový zaklínačský doplněk ;), ale já raději klasiku ... meče. Gryf přiletěl a začíná ta pravá zábava. Vývojáři tvrdili, že každá potvora bude vyžadovat určitou strategii a nelhali. Tentokrát si s hrubou silou moc vystačit nelze. Chvilku trvalo přijít na to, že Aard mi gryfa dostatečně zbrzdí, abych ho mohl sekat do zad (stejně jako ve dvojce, útoky ze zadu jsou ničivější). Usekal jsem ho na 1/3 a gryf odletěl. A tady nastal drobný fail. Gryf klidně čekal, dokud se neozdravím a nepůjdu ho dorazit :)

Ale co už, je tuhý, já mám trofej a velitel je taky spokojený - Yenn je ve Wyzimě ... kurňa to mi mohl říct rovnou :) Ale nebudu pospíchat. Jedna ze zakázek mě dovedla honit přízrak u studny. Opět následovalo pátrání a sbírání střípků, s čím mám tu čest a jak na to. Tohle je celkem zábavná část hry, žádné přiběhnu, zabiju a schrábnu odměnu. Protivníkem byla polednice a změna taktiky - olej proti přeludům na meči a znamení Yarden. Chvilku to trvalo, než jsem na to přišel. Hra se sice snaží poradit, ale komu není rady ... :D Každopádně tyhle prvotní úspěchy, kdy si člověk troufne na úkol pro vyšší doporučený level, ho nesmí ukolébat. Mnohokrát jsem dostal na frak i od utopenců ;)

V hospodě jsem vše oznámil Vesemirovi, leč se zase něco zvrtlo a zařvalo pár nepočestných občanů :) Venku už čekalo překvapení ... sama Yenn a v plné parádě v doprovodu nilfgarských stráží, císař si mě přeje vidět.

Tady začíná ta pasáž, kdy si lze zvolit předchozí rozhodnutí z dvojky a po krátké audienci nsáleduje úkol hledání Ciry.

Spoiler: ukázat
Nj, je to jeho dcera a najednou má o ní starost :)


Hezké je, že nemusím hlavní linku sledovat, ale protože nejvíce zkušeností je za plnění úkolů, je tohle nejsnažší způsob. Cesta mě dovedla do jedné malebné hospůdky, kde jsem se nepohodl se strážci zdejšího barona. Vlastně jsem se chtěl jen procvičit. Jenomže to se hned odrazilo na chování okolí. Jakmile jsem dorazil do baronova sídla, všichni přede mnou začali utíkat a stráže mě bez okolků napadly. S pomocí starce jsem našel alternativní vstup a s baronem si nakonec promluvit. Pověděl mi hezký příběh o Ciry. Dokonce až tak věrohodně, že jsem si ho prožil na vlastní kůži ... hra mě nechala chvilku hrát za Ciry a byl to zajímavý zážitek. Skoro bych řekl, že svého učitele výrazně předčila.

Nj, ale na scéně je opět klasické něco za něco. Já najdu baronovu manželku s dcerou a on mi poví o Ciry. Úkol mě zavedl za podivínským zaříkávačem, co má rád kozy (ty zvířecí :D). A tak jsem nakonec musel jeho kozu najít. Dostal jsem zvoneček a radu. Jenomže to tupé zvíře se páslo na každém kroku a když už nevědělo co, tak si to zamířilo k jeskyni velkého černého medvěda. Sakriš, já o něm věděl a snažil se mu mermomocí vyhnout a to tupé zvíře mě k němu stejnak zavede :D No, bitva tuhá, Yarden skvělý. Souboje se opravdu povedly. V první chvíli jsem nevěřil, že toho medvěda udolám a taky to rozhodně nebyla chvilková záležitost.

Vůbec, největší obavy jsem měl o skloubení open-worldu a příběhu. Jenomže ono si to tu hezky žije po svém a příliš se to neliší třeba od dvojky. Hra mě udržuje v určitém koridoru formou tuhých protivníků, ale nikterak okatě. I když jsem se vydal po hlavním příběhu, nemá to nikterak hladký průběh a postupně přituhuje. Pokud to takto bude pokračovat i dále, budu navýsost spokojený.

A ženy? No, jsou tu, ale asi to nebude tak snadné. První žhavá kandidátka mi zrovna nevyšla (kořenářka v Bělosadu), ale třeba na to ještě dojde :D Každopádně Yenn jsem docela odbyl. Já nevím, mě je ta čarodějka nesympatická. Triss má svoje mouchy, ale je zkousnutelnější, byť nejraději jsem měl Shani.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 05:41:02
No, já to nikdy hrát nebudu, takže si překvapení klidně zkazim :-D.

Koukám, že tvoje jistota, že ten zaklínač bude mít dobrý ovládání... vzala za svý :-D. Osobně moc nechápu, co maj lidi proti ovládání v DAI, ale fakt je, že nehraju za melee rogunu.

No jo, questy, přepínání mezi postavama, a ještě nějaký ženský :-D. Nic pro mě, jak jsem ostatně věděla :-).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 07:08:28
Je to nezvyk, jak mi postava nereaguje na klasické akční WASD, tak je to naprd :) Měl to tak už Crusaders of Might and Magic, stejně tak Dark Messiah. Jakmile prostě vidím 3rd pohled, tak mě to automaticky navádí na tohle ovládání a to už asi odnaučit nepůjde :) Tady je to trošku jinak, Geralt nereaguje na AD úkroky, ale začne se prostě točit dokola. A díky tomu, že směr udáváš myší, je docela komické, když mineš kytku a pokoušíš se o krok zpět (on se samozřejmě otočí celý, což nic neřeší, protože ukazatel sebrání kytky se stejnak neukáže :)). U DAI se dá na tu myš alespoň vykašlat. V tomhle mě docela zklamaly.

V boji je to pak horší, protože ten už je na přesnou koordinaci citlivější. Potřebuješ se potvoře dostat do zad, tedy nejjednodušší je kotoul a ihned se otočit. Jenomže to se snadno řekne, ale právě hůře udělá. Ten souboj s medvědem je navíc zdlouhavý, takže šance, že uděláš chybu, je mnohem větší. Pořád mám tendence dělat místo otočky na místě oblouk a tím se ta výhoda rychle ztrácí. Ovšem když se to povede, je to paráda. Banditu třebas zepředu sekáš o 106 a on ne natáhnout brka, ale jakmile ho sekneš zezad, máš šanci ho zabít jednou ranou. U obrněnců se štítem je to dokonce nutnost. Holt se budu muset smířit s tím, že lepší už to v hrách nebude :D

Přepínání postav není problém, ono to opravdu vypadá spíš jen jako interaktivní vsuvka, aby sis vyzkoušela ten příběh i za další účastníky děje (nakonec kolem Ciri se celý ten děj točí). Oproti Geraltovi je pohybově nadanější a sic nedisponuje zaklínačskými dovednostmi, má jiné perky. V té krátké vsuvce si dá taky jeden bossfight a věřím tomu, že s Geraltem bych měl v tuhle chvíli ještě co dělat:

Spoiler: ukázat
Ciri uloví vlkodlaka, který proti ní nemá prakticky šanci.


Atmosféra je jinak perfektní. Nabízí se tu samozřejmě srovnání se Skyrimem, ale to je na podobné úrovni, jako porovnávat sérii TES a Gothic. Děj je mnohem temnější a různá rozhodnutí mají větší dopad na děj. Svět je komprimovaný, ale nezakopávám tu na každém kroku o dungeon apod. Nepůsobí to ani nijak přebarveně, z vesnice bída a svrab jenom čiší, při procházce blaty se rozhlížím do všech stran, protože jeden nikdy neví, odkud na něj co bafne :) Příroda je hezká, typicky evropská.

Jedna z prvních věcí, která mě překvapila bylo to, když se spustil déšť a děcko stojící vedle mě najednou skočilo do louže a začalo se cachtat. Ono to není nic zřídkavého, za chvíli takových děcek napočítáš více, ale určitý smysl pro detail a chování tu je. Bohužel NPC nemají dotažené denní činnosti, takže byť se pole sedláky a selkami hemží, všichni pracují holýma rukama apod. Kořenářka je třeba pohledná ženská, ale když sleduješ co dělá, tak prostě jen máchá rukama nad stolem. V gothicu si alespoň viděla mága vytáhnout baňku. Hlášky NPC se jinak opakují dokola, ale pořád lepší, než kdyby mlčely. V tomhle je to Skyrimu podobné. NPC se porůznu potulují, vesměs ale bez cíle. Vyjímkou bylo např. najít v lese dřevorubce. Po cestách si to pak štrádují stráže na koních, sem tam i pěší patrola.

Úplně bych se zapomněl zmínit o novince. Místo pokeru je zde karetní hra Gwent. Zajímavé zpestření. Pěstní souboj je konečně zase plnně v režii hráče, žádné QTE. Během boje se dá v pohodě polykat jídlo a lektvary. Uvidím dále, přeci jen je to pořád jen začátek.

Jo, záchody zde nejsou ;) Což mě tak napadá, na Zaklínači 3 je krásně vidět, proč si hra může dovolit absenci podobných věcí ... protože dámy a pánové z CD Projekt Red ví, co je to RPG!
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 07:38:45
Ježíšku :-D. Tak promiň, ale to je HORŠÍ, nez DA :-D. Točení dokola a nemožnost dělat úkroky je jedna z mála věcí, který mě doháněj k šílenství :-D. V DA je jedinej problém, že postava musí dokončit animaci útoku, než se začne hejbat, ale fakt je, že jsou různý schopnosti, který to ignorujou a zajišťujou docela značnou mobilitu.

Souboje s medvědem... to znám, mám soucit :-D. Medvědi jsou v DA proslavený jako nejhorší monstra ve hře :-p.

Já hlavně nemám ráda, když střídám postavy, který maj jiný schopnosti, jinou rychlost... nebo třeba skáčou jinak vysoko, já nevim, co ještě. Je to matoucí. Jo, jo, dá se na to zvyknout, ale nemám to ráda.

Skyrim na mě nezanechal následky, tak nevim. Každpádně temná atmosféra je něco, na co mě lidi nenalákaj :-D. Já mám ráda veselou atmosféru, hezký barvičky, přátelskej lesík... plnej démonů... kchm kchm. Já nikdy nebyla ta, co chtěla koukat na horory a podobný věci :-D.

Nj, NPCčka zásadně jen lacině předstíraj, nikdo nepočítá s tim, že by je někdo pozoroval. Osobně je mi fuk, jestli npc stojí, nebo mává rukama. Já jsem tak nějak vděčná za každou hru, kde nejsou děti :-D. Nejhorší je, když na tebe mluvěj a ty je nemůžeš zabít.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 08:24:00
Vždyť říkám, že to je horší než v DAI :D Oni to možná mysleli s tím točením dobře, protože se otočíš na místě klávesou. Problém je, že trochu jinak to ovládáš při průzkumu a trochu jinak to ovládáš při boji (to sem taky zapomněl, jsou věci, které fungují jen v boji). Ve výsledku to pak mate. Je mi jasný, že dneska maj lidi problém si zapamatovat více jak 4 klávesy, ale tady je to na škodu. Doufal jsem, že se nebudu muset přizpůsobovat. Ty animace v DAI mě ani tak nevadily, tohle mě spíš vadilo u Gothic 3. Jakmile začne být hra příliš akční, je nemožnost přerušit akci (animace se musí dokončit) průšvihová.

V Zaklínačovi se hlavně musíš v boji pořád hýbat a mít rychlou odezvu na změnu pohybu, proto mi třeba ani nevadí, že jídlo a lektvary piješ bez animace (obzvláště u toho medvěda se člověk nemá šanci dopředu připravit, když neví, že s ním bude muset bojovat). Gryf byl dobrá rozcvička, protože je rychlý a je potřeba se mu uhýbat. Polednici jsem si alespoň přišpendlil na místě a dokázal jí rychle umlátit. Ve finále metáš salta do všech možných stran a snažíš se odhadovat, kde gryfa právě máš. Blbé pak je, když se uklikneš a místo útoku se ti milý Geralt postaví gryfovi zády :D To jde udělat kupodivu velmi snadno.

Přirovnal bych to tomu prvnímu velkému souboji v DAI, kdy člověk nemá to ovládání ještě zažité. V Zaklínačovi máš naštěstí tu potvoru jen jednu a cílem je jí pouze zabít. Pod nohama se motá akorát Vesemir :) Je možné, že na úkroky a spol. tu budou nakonec perky. Jenom to vypadá divně, když už teď Geralt umí salta a piruetky, přitom úkrok nezvládne. Autolock jsem zatím raději nezkoušel, při souboji se skupinou se mi lépe hraje, když mám útoky plnně pod kontrolou a to tu funguje dobře.

Je fakt, že u té kořenářky tě v první chvíli zaujme jen jedna věc, ale když ten zadek vidíš už po desáté, tak se začneš dívat i jinam :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 08:45:54
Au. Věci, který nemůžeš natrénovat mimo boj jsou hodně nepříjemný. Zvlášť pro mě, já mám tendence panikařit, když nemám natrénováno a jde mi o kejhák :-).

Pití lektvarů bez animace je ok, nebo když tam je animace, ale nijak nepřekáží/nezdržuje. To tak nějak považuju za normu, málo co je horší, než když piješ lektvar a zatim tě zabijou :-D.

Počkej, perky na úkrok? :-D To je docela humorný. Perky by měly bejt na ty piruletky/salta, ne?
...
Mě osobně zadky nijak nelákaj, takže v tomhle tě nepodpořim :-D.
...
U DAI je ten démon mírně zmatenej, to já naprosto uznávám. Neměli to tam dávat, měli zvolit třeba rage demona, nebo něco podobně "nebezpečnýho". Pride demoni jsou sice chudinky, ale útočej na různý cíle, což je pro začátečníka fujky. Předchozí díl DA byl na ovládání lepší, a hlavně společníci byli nastavitelný, což bylo milý.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 10:39:54
Právě, chtěl jsem si to nacvičit někde na louce, ale není to ono :) Naštěstí se po mapě pohybuje dost potvor, takže si lze třeba vybrat topivce a trénovat na nich. Tipuju, že za dalších pár hodin už mi některé věci nepřijdou ... teda doufám :D DAI má jednu kouzelnou věc, musíš k nepříteli dojít. Tady dopředu netušíš, jaký výpad Geralt provede, někdy protivníka doskočí, někdy musíš k němu. Když si moc blízko a zrovna "skočí", tak jsi ze "scény". Tohle jsem právě čekal až od perků, tedy  že se to bude přidávat postupně a bude čas se s tím sžívat. Občas se tak bitva změní v nepřehlednou melu a jediné co sleduju, je ukazatel zdraví :)

Přijde mi, že tady CD Projekt Red trochu váhal, protože už je to třetí díl a co teď s Geraltem? Udělat z něj zase úplnýho zelenáče? Vždyť už mu táhne na stovku :D Na perky jsem ale ještě nekoukal, zatím jsem nerozdělil jediný bod. Jedu to klasicky postaru, přidám, až to bude nutné. Jinak je hezké, že opravdu jen hrubá síla není klíčem ke všemu. Ve dvojce se to i na střední obtížnost dalo uhrát bez lektvarů a hodně dlouho i bez perků.

Mno, ten zadek je totiž to první, co v té chýši uvidíš :D Mám pocit, že to vývojáři trochu hráli na pubertální mládež. I když, co se týká brutality, tak v tomhle Zaklínač přitvrdil. Rozpůlit někoho mečem není problém, popř. sledovat vyhřezlá střeva atd.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 10:49:55
Ono to násilí je taky pro pubertální mládež, tu to fascinuje vždycky nejvíc. Alespoň co já mám zkušenost s pubertální mládeží. Já tohle nikdy neměla ráda. Já znám fanoušky týhle hry předevšim z DA fóra, kam chodej remcat na nedostatečně temnou atmosféru a málo násilí :-D. Přitom DA je temný až až, stačí se dívat. Nikdo soudnej by v tom světě žít nechtěl. Že nejsou stromy šedý a z potvor nelezou střeva přeci neznamená, že hra neni depresivně zlá :-D.

(Jo, zadek je to první, a to je jeden z důvodů, proč mě ani nenapadne tu hru hrát :-D.)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 11:08:40
Na můj vkus je to místy už dost vyšponované, temnou atmosféru nedělají jen potoky krve a všudypřítomné násilí. Že jsem v zemi sužované válkou a až po uši vězím v marastu, vidím i bez toho. Naopak, oceňuju, když to umí vývojáři vyjádřit i nepřímými prostředky.

Hezká je zrovna ta pasáž s Ciri, kdy celou situaci sleduje malá dívka, co se schovala před vlky na stromě. Tatínek jí poslal na cukrovou stezku (holčička se jmenuje Mařenka ;)). Ale nikoliv za hodnou babičkou v chaloupce. Mařenka zlobila a rozlila mlíčko, jeden z posledních zdrojů potravy pro jejich početnou rodinu. Tatínek usoudil, že mlátit jí nemá smysl a tak jí poslal do lesa na cukrovou stezku, kde Mařenka logicky zabloudila ... aneb jak se zbavit jednoho hladového krku.

Možná bych taky mohl s řešením konfliktů mečem ubrat :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 11:33:43
Myslim si, že férovej otec by holku prostě rychle a šetrně vzal sekerkou, poslat dítě umřít kamsi mi přijde jako srabárna. Pro otce jednodušší, ale chudák děcko.

Já řešim tenhle typ temný atmosféry celkem snadno. Mám takový dvě pomyslný škatule, na jedný je napsáno "snaha šokovat" a na druhý "dělání dojáků" :-D. V podstatě jsem se to naučila ignorovat. Proti tomu takovej Thief.. tam dělaj temnou atmosféru pomocí světla a zvuků, a to se ignoruje hodně špatně :-D. Zvlášť když člověk hraje v noci.. a kdy jindy hrát Thiefa, než v noci :-).

...

Elemire, řešení konfliktů mečem je základ, a bejvá to praktický :-D. V tomhle máš mou plnou podporu. Každopádně já teď řešim ty zbroje, furt váhám nad materiálem. Prej máš v tom Witcherovi taky nějaký craftění výzbroje?
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 12:23:53
Jj, craftění je tu požehnaně. Potřebuješ nákres, suroviny a ochotného kováře. Nechávám si kovat hlavně meče, poněvadž dobrý meč vynahradí i zbroj :D Akorát nákresy lepších kousků se nezískávají moc dobře, stejně tak suroviny. Ve dvojce byl největší průšvih stříbrný meč, dlouho jsem čekal na lepší kousek. Tady mi teď už pár nákresů padlo, ale finančně jsem na tom špatně :) Kove se to rovnou i s bonusy, takže je potřeba vybírat i podle toho a neplácnout suroviny na něco podřadného. Oba meče už mám nakřáplé a zrovna stříbrňák záložní nemám.

Pak tu jsou ještě dočasné bonusy, kdy si meč natřeš nějakým olejem proti konkrétní skupině potvor - např. olej proti přeludům. Ten si samozřejmě musíš namíchat z nasbíraných surovin. Dříve to byla větší zábava, teď to poněkud zjednodušili. I na alchymii bylo potřeba původně vlastnit recept, teď znám všechno a dokonce stačí lektvar jednou namíchat a pokud mám suroviny, bude se mi při meditaci doplňovat sám. Moc se mi to nelíbí, rád si věci dělám sám :) Není nic hezčího, než zjistit, že potřebuju namíchat to či ono a nemám suroviny - mozek topivce, sakriš, kde jsem naposledy topivce viděl, vypadne mi mozek nebo jazyk? Vlastně dříve bylo potřeba mít i patřičný perk, aby si z potvory dostala maximum ingrediencí - fungovalo to stejně jako sběr trofejí v Gothicu. Teď ti psí sádlo vypadne i z vlka :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 20, 2015, 13:05:09
V DAI je "canine leather", která padá ze psů, vlků a hyen :-). Kdyby měli mít každý vlastní kůži, tak se z toho zvencnu :-D. Mohli by to udělat stejně. "Psovité sádlo" :-D. Každopádně to craftění vypadá hodně podobně, oleje nebo dočasný bonusy už taky známe :-). Fakt je, že v DA sérii jsem tyhle bonusy a jedy nikdy nepoužila, ač jsou k dispozici od prvního dílu a jejich efekt je podle všeho značnej.

Já teď spořim prachy na plánek na zbroj pro mágy, nějak jsem.. na ní asi zapoměla? Se třema mágama v partě :-D. Ostudaaa.

Já nemám nic proti zjednodušením (ostatně mě se tu taky poťáky jaksi záhadně obnovujou samy :-p), ale je zjednodušení a zjednodušení :-D. Fakt je, že tu škubu kytky jako ****. vylepšení lektvarů je drahá sranda.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 20, 2015, 13:58:02
Oleje teď používám prvně, předtím jsem si bez toho vystačil, ale je to znatelný pomocník. Ovšem už ve dvojce jsem se uchýlil k petardám, takové jiskry v zaklínačském provedení :) Hnízdo harpyjí jsem s tím měl za chvilku čisté. Akorát ingredience na tenhle typ petardy jsou vzácnější.

V trojce mi přijde, že je ingrediencí nadbytek. Vysbíráš louku a za chvilku to zas doroste. A když už to po mě úkol chtěl, tak všechno potřebné rostlo v okruhu pár metrů. Čekal jsem, že to bude trvat déle a hlavně, že výskyt konkrétních druhů kytek bude vázaný i na konkrétní oblast. Raději jsem ani nekoukal, jestli to ode mě bude někdo vykupovat, to bych si za chvilku mohl přijít na pěkný balík :D

Předpokládám, že takovýchto věcí najdu ve hře více. Přijde mi to jako to klasické rčení o koze a vlkovi. Ze hry to nezmizelo, akorát je to dostupnější všem. Třeba to časem ještě docením. V Legend of Grimrock II má alchymie taky jednu úlitbu - pokud máš v družině alchymistu, tak tomu se bylinky v inventáři sami množí :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 21, 2015, 06:49:41
Doufal jsem, že si po práci najdu pár hodin času a zas něco pořeším, ale kouskovat ta hra opravdu nejde. Plánoval jsem dokončit úkol s Krvavým baronem, tedy najít potracenku a tím pádem i směr k jeho manželce a dceři. Nj, jenomže jsem jaksi podcenil příravu, tedy ... jakbychto ... no prostě jsem se na ní úplně vykašlal :D

Zaříkavač mě odeslal zpět za baronem, abych se ho zeptal, jaký byl jeho skutečný vztah k manželce. Ukázalo se, že baron si rád přihýbá a poté občas propadá zuřivosti. V inkriminovanou noc manželku napadl, protože ta už měla plné zuby jeho eskapád a chtěla odejít. Jenomže výsledkem byl manželčin potrat a za mu nenarozenou dceru nechala na sposteli.

Baron, ač tvrdý chlapík, se zhroutil a v panice tělo v rychlosti zahrabal kdesi za plotem. Jen v čistém prostěradle, bez obřadu a beze jména. Mno a to se prostě ve světě zaklínače nedělá ;) Návrat na hrad byl snadný, už zdáli byl vidět oheň na střeše hlavní budovy. Baron opět řádí a po pár dobře mířených direktech konečně souhlasil s rozhovorem.

Nepověděm mi ni, co bych už netušil, ale poprosil mě, abych potracenku nezabíjel, že už si vytrpěla dost. Ovšem trošku začal měnit názor, když mě dovedl k prázdnému hrobu a spatřil to, co bylo jeho dítětem. Ale tak jak si přál, poslal jsem ho, ať jí veme do náročů a jdem jí zakopat pod práh domu ... tedy poté, co kletbu sejmu. Sice nevím jak, ale ona mi to hra určitě poví. Ze mě by byl ideální zaklínač :D

Tady totiž začal celý ten problém. Hra má krásně zpracovaný bestiář, jen si ho přečíst. Určitě bych se poté do tohoto úkolu tak bezhlavě nepouštěl :) První polovina cesty zpět od hrobu proběhla ve znamení jednoho souboje s přeludy a Axie použitého na potracenku. Za branou se to ovšem zvrhlo a ta malá příšera změnila rozměr. Poté, co mi stříbrňák po její kůži několikrát sjel, jsem usoudil, že tohle nebude ta správná cesta. Kotouly už umím metat skvěle, takže jsem měl dost času na účinnou taktiku přijít,

Spoiler: ukázat
je citlivá na oheň


jenomže jsem se dostal do časové tísně. Když už jsem si myslel, že to dotahuju do zdárného finiše, začalo druhé kolo s přeludy a milá potracenka se zcela ozdravila :D A odtud plyne ponaučení, "nestrkej rypák do věcí, kterým nerozumíš!" :D Budu se muset uchýlit ke starým praktikám a konečně se na ty souboje začít připravovat.

Je to vlastně úžasné, už v předchozích dílech bylo v animacích pořád vidět, jak se Geralt na každý boj pečlivě chystá a teď to konečně začalo mít ve hře opravdu smysl a to i na střední obtížnost, kde to ostatně v popisku naznačuje, že bossfighty budou výzvou. Nakonec on mě nikdo nenutí jít po hlavní lince, možná bych se měl věnovat i dalším aktivitám a postupně sbírat level po levelu. Potracenku určitě porazím anebo pořeším jinak, ale otázkou je, co za potvoru bude následovat po ní? Dříve nebo později mě určitě něco zastaví.

Tipuju, že jsem nyní něco mezi levelem 4-5 (zapomněl jsem kouknout), žádný rozdělený bod a mám dva nakřáplé meče. Ostatně ona ani ta zbroj už není v nejlepší kondici. Měl bych se jít spíš někam vyspravit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 21, 2015, 08:05:00
Heh. Já chápu, že to má bejt ta temná atmosféra... ale já zrovna čtu knížku od člověka, co už patnáct let pracuje s chlapama, co páchaj domácí násilí a jejich partnerkama. Je to extrémně zajímavý. Nejsou tam nemrtví (jen mrtví), ale to nevadí. Rozhodně oceňuju náhled do mentality těhle lidí.

Člověk by nevěřil, jakou zajímavou literaturu najde, když hledá fanarty k DA.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 21, 2015, 20:30:38
Já nějak tuhle literaturu moc nemusím. Ono, hra je hra, fikce, ale jakmile se to moc dotýká reality a je to uvěřitelné, ne-li přímo skutečné příběhy, tak z toho nemívám dobrý pocit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 21, 2015, 21:18:29
Naopak, tohle je dobrá literatura určená na pomoc obětem. Žádný hrozivý násilnický scény, proBůh. Je tam vysvětlená motivace takovýho jednání, způsob, jakym násilníci manipulujou okolim, předstíraj ztrátu sebekontroly, vymlouvaj se na všechno možný a ještě si hrajou na oběť. Jsou tam nějaký jednoduchý scénky na ukázku, ale neni to horor. Teda.. je, ale neni, no :-D.

Mě osobně to čtení moc pománá. Mě obecně pochopení pomáhá. Nějaký hororový příběhy nepotřebuju, to je jasný. Nemám je ráda ani ve hrách, protože nechápu, proč by měl někdo chtít něco takovýho tvořit nebo sledovat. Osobně si myslim, že zvlášť ty kapitoly o manipulaci by si měli lidi přečíst, aby těmhle sviním tohle jednání přestalo procházet.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 21, 2015, 23:12:40
Hraji to, ovládání je děsivé, vyšel patch, který by to snad měl na PC s klávesnicí zlepšit, tak uvidíme :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 21, 2015, 23:31:05
To je totiž klasika. Ve chvíli, kdy se s tim lidi nějak naučej žít a ovládat to vyjde patch, kterej to celý "zjednodušší" :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 22, 2015, 07:55:41
Včera jsem chvilku hrál a dostal se nějakou náhodou až do Novigradu. Bojoval jsem po cestě s trojicí banditů a ve městě pak na mě taky někdo bafl. Přišlo mi, že je to nějak jednodušší :) Tak jsem rovnou zvýšil obtížnost :D Dávám si totiž bacha na ty přetočení a docenil jsem krytí.

Teprve se chystám pokračovat, patch už v záložce vidím (1.03), tak zkusím nainstalovat. Horší by bylo, pokud by ovládání změnili až po pár týdnech, když už by to měl člověk mnohem zažitější. Rovnou asi nainstaluju Galaxy, abych viděl i odehraný čas.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 22, 2015, 09:14:40
Nemyslím, že by to měnilo systém ovládání jako takový, alespoň jsem si ničeho nevšiml. Nicméně je to možná přesnější. Ono u této hry dělá poměrně hodně FPS a při FPS 30 a méně hra nereaguje správně. Musel jsem trochu snížit nastavení a dostat se s fps tak na 40 a bylo to trošku ovladatelnější a přesnější. Jestli to bylo patchem, nebo tou změnou nastavení, ale nevím :).

Já zatím zabil gryfa a splnil tu první mapu, celou jí prošel a prozkoumal a splnil zdejší vedlejší úkoly. Dost iritující jsou otazníky vedoucí na místo s něčím zajímavým. Prej je to na těch dalších mapách lepší, než na té první, tak uvidíme. Zatím nejsem nadšený, není to tak hrozné, ale čekal jsem víc.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 22, 2015, 21:04:55
Po patchi mi to přijde nakonec přinejmenším podobné, ale možná je to i tou vyšší obtížností. Dostávám o něco větší rány, takže hlavně u skupinového boje musím dávat větší pozor na přesnost a u toho je vidět, že to ještě pořád nemám úplně secvičené. Co boj, to unikát. Jednou trojici banditů sundám poměrně elegantně a v krátkém čase a podruhé se s tím mořím. Zatím mi ještě moc nejde ty skupinky rozdělovat a rychle zareagovat na změnu formace.

Hezké v tomhle bylo setkání s bandity na koních. Docela přesně kolem mě kroužili a trefovali se - z koně to bolí ještě víc. První pokus jsem neustál :D Ovšem na ten druhý jsem jim to vrátil. Opravdu mě překvapila ta jejich přesnost a držení formace. Stále mě drželi v šachu.

Jinak na třetí obtížnost se neregeneruje zdraví při meditaci, mám tedy větší spotřebu lektvarů a jídla. Trošku blbé je, že se tak nějak musím preventivně připravovat skoro na vše, protože nikdy nevím, do čeho vlítnu. Šel jsem zase kousek po hlavní lince, akorát jsem to vzal přes čarodějku. Vyklubala se z ní stará známá:

Spoiler: ukázat
Keira Metz, Foltestova dvorní čarodějka.


Příběh mě zavál do podzemního elfího komplexu. Hned první větší bitva probíhala s golemem. Dlouho trvalo, než jsem přišel na optimální taktiku. Zvažoval jsem dokonce obtížnost zase snížit, ale je to opravdu o tom, sledovat to bojiště a čarodějka taky docela vypomohla. Druhý souboj byl taky prima a tady jsem už skřípal u ovládání zubama. Je to klasický boj v magické bublině, takže je potřeba se držet pokud možno uvnitř. Jenomže Geralt má při útoku pořád potřebu skákat, tedy jedna rána, nápřah a jsem venku ... Třetí boj byl sice lehčí, než s golemem, ale stejně zdlouhavý, konečně došla řada na poměření sil s opravdu speciálním mágem

Spoiler: ukázat
nějaký Nithral, doprovod Divokého honu, který jsem v tom komplexu sledoval


Nevím, nakolik měl boj přesně takhle probíhat, ale chvílema mi přišlo, že ta hra buguje. Ve skutečnosti jsem nemusel bojovat přímo s ním, poněvadž nic moc nedělal, ale občas jsem musel bojovat s tím, co přivolal. Takže jsem tam většinu času jen stál a švihal po něm Igni.

O bugovitosti ovšem nemám pochyb u jiného souboje. Vrátil jsem se ještě k potracence, ale neuhrál :) Je nějaká nesmrtelná (zvláštní regenerace) a hlavně stačilo vždy kus odstoupit a byl jsem jakoby z bojové fáze venku a znamení se mi okamžitě naplnilo. Nepřijde mi to úplně košér, vypadá to, jako by mě přes ty překážky v terénu vždycky ztratila a hra si s tím neporadí.

Hlavní linku jsem tedy zas opustil a zkusím štěstí s vedlejšími úkoly. I když to taky není nic moc, zaklínačské zakázky pořád kopírují můj level, což je možná náhoda, ale moc to nepotěší. Rád bych si chvilku oddychl :D

Na mapě mám hodně otazníků, ale je to o štěstí. Není vůbec problém na těch místech narazit na něco šíleného (pro současný level postavy), tak vždycky jen z povzdalí nakouknu, co kolem lítá a pokud je to na mě moc, jdu dál. Někdy překvapí i potvory, které jsem chvilku předtím sekal jednu po druhé a najednou oni sekaj po kouskách mě :D Neckkeři byli třeba docela nepříjemní. Kulový vydrží, ale drží se ve skupině a jsou dost rychlí, čímž jsou dost nebezpeční (ve dvojce to bylo s nima jednodušší). Určitě se vyplatí vyhledávat místa moci, jsou za to body do talentů.

Když už jsem ráno zmínil ten Novigrad ... říkám si, velké město, tady by mohl být i něvestinec, tak se podíváme, co je pravdy na těch prohlášeních CD Projektu. Jenomže najít nevěstinec, je úkol sám o sobě :D Prošel jsem kvůli tomu dobrou půlku města a že Novigrad je opravdu velké město.

Uvidím, kam mě to zítra zažene. Určitě budu muset polevelit, tak snad někde budou přijatelnější úkoly.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 23, 2015, 10:45:22
Pokud by někdo řešil podobný problém s GOG Galaxy ...

Pokud chcete hrát s českými titulky, je potřeba doinstalovat polštinu. V základní verzi nejsou české titulky dostupné, stahuje se to totiž jako samostaný balíček až po výběru polštiny v konfigu.

Jinak pokud už máte staženo v offline verzi, tak je dobré to přesunout do složky Downloads/temp v cestě Galaxy, instalátor si to pak najde a nebude to znovu stahovat z netu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 23, 2015, 20:20:25
Přišlo mírné rozčarování. Dostal jsem se k prvním větším bugům, třebas klasické propadávání potvor do země apod. Těžko se pak bojuje s něčím, co není vidět. Zmizí-li v kopci, je třeba sejít na úpatí a doufat, že z toho opět vyleze, spadne pod most, taktika je v háji apod.

Šel jsem ještě chvilku po hlavní lince, ale začínám mít stejný problém, jako s potracenkou. Narazil jsem na vesnici plnou ghúlů, zničil hnízdo a najednou vyskočil poslední ghúl. Podobný těm předchozím, stejný level, ale tužší a po nějaké chvíli se začne celkem svižně regenerovat. Tak jsem prostě zmizel, nemá to význam. Tak rychle ho zraňovat nedokážu. Úkol přes čarodějnice v blatech mě dovedl až k vlkodlakovi a to samé, nepomohl ani olej, tudíž nemá smysl lézt do nějaké jeskyně, kde mě zcela jistě čeká miniboss. Když nesundám vlkodlaka venku, nesundám určitě ani to uvnitř.

Řekl jsem si, že půjdu po zaklínačských zakázkách a zkusím polevelit, třeba to s tím souvisí. Nj, vzal jsem první a je pro level 33, to je prostě úplně mimo. Nedokážu projít přes úkoly pro level 5-6 (kde mimo jiné jsem!), tak nemůžu zákonitě projít přes ještě vyšší level. Levelit na potvorách mimo úkoly je na dny, to určitě není ta správná cesta. Pokud to po mě chce pendlovat z jednoho konce na druhý a hledat, kde jo a kde ne, tak na to je ta hra moc velká.

Předpokládám, že CDP to takhle nezamýšleli, takže začínám silně uvažovat, že se během těch aktualizací něco buglo. Pokud ne, tak je to hodně nechutné natahování herního času. Zkusím pokračovat, případně to celé reinstalnu. Byla by škoda, kdybych to teď musel hodit do kouta a čekat na nějaký enhanced patch.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 23, 2015, 20:51:00
Stáhnul jsi si alespoň tu obtížnost? Šílený, že tě nechaj takhle bloudit, přitom jsi takovej zkušenej RPGčkař.

Každopádně propadávání potvor texturou je HNUS. Znám to z jinejch her a moc dobře vim, jak nepříjemný to je. Pro zajímavost, první hra, kde jsem měla problém s nepřítelem v textuře byl Fist 2, ta hra je skoro stará jako já :-D, takže to neni dokonce ani originální :-p.

Utíkání a regenerování povor znám taky, neni nic lepšího než sundat elitu na poslední kousek HPček a jen sledovat, jak zdrhá a regeneruje :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 24, 2015, 09:28:02
Obtížnost jsem zkoušel dát zase níž, ale ten vlkodlak se chová úplně stejně, tak jsem to zas vrátil. Jestli ho budu sekat o minutu, dvě déle, už v tom nehraje roli.

Myslel jsem, že bych někde pogrindoval a pak se vrátil, jenomže to tu moc nejde - za boje mimo zakázky jsou mizerné zkušenosti, tudíž se to nevyplatí a ty zaklínačský zakázky mi padaj pro vyšší až vysoký level. Jakoby mě ta hra tímhle způsobem záměrně držela na hlavní příběhové lince.

U potvory je chvíle regenerace krásně vidět - usekáš jí na nějaký kus, najednou zrudne, změní barvu zpět a začne se regenerovat a je jí úplně jedno, že do ní sekám. Zkoušel jsem, jestli na to nemá vliv třeba denní doba a nemá.

Každopádně instaluju znovu a bez GOG Galaxy.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 24, 2015, 10:57:34
O minutu, dvě dýl? Pane jo. Já hraju DAI na nightmara a přiznám se, že většina soubojů končí kolem pěti vteřin :-D. Ok, ze začátku to samozřejmě bylo delší.

Co přesně zvedá v tý hře obtížnost? HPčka, odolnost potvor? Osobně mám nejradeji, když obtížnost zvedá například damage, kterou nepřátelé dávaj, takže člověk musí líp taktizovat, aby je zabil. U her kde se zvedá délka souboje tradičně nechávám obtížnost na nízký.

No, držim palec, ať se to zlepší, a konečně všechny zmasakruješ :-).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 24, 2015, 11:43:06
Co sem včera vypozoroval, tak protivníci mají o něco vyšší výdrž a odolnosti a dokážou mě zasáhnout citelněji. HP mají možná i stejně.

Přímá taktika tu moc používat nejde, takže kroužení kolem protivníka je běžná věc, tím se ten souboj dost natahuje. Jakmile je to skupina, je to ještě o něco zábavnější :)

Provedl jsem čistý instal a po pár jiných bojích se vrhl zpět do vesnice s ghúlem. Napoprvé mě udolal, ale už to vypadalo více v můj prospěch. Napodruhé tedy padl a do vísky se vrátili lidé. Pořád se potvory regenerují, ale tentokrát jsem ho alespoň citelně usekával. Možná je to jen náhoda, uvidím, jak se to bude vyvíjet dále :) Poskočil jsem na level 7.

U boje jsem si všiml ještě jiné věci, nějak blbě se mi detekuje, jaký styl boje mám aktivní. Občas si ho i nechtěně přepnu.

Edit: Málem bych zapomněl, teď mi pro změnu nefunguje polský dabing, s ním to bylo záživnější :D Ale obejdu se bez toho.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 24, 2015, 13:41:40
Neni ta regenerace třeba po nějakym čase? Jako takový zabezpečení proti ukousávání silnejch nepřátel? Tak či tak je to stupidní věc, jen mě zajímá, proč se to děje.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 24, 2015, 14:45:10
Vypadá to, že máš pravdu. Taky už jsem o tom uvažoval, že takhle bych mohl postupně protivníka upálit a přitom se ho mečem ani nedotknout :)

Nakonec to vypadá, že to opravdu bylo nějaké buglé. Před nějakou dobou jsem celkem v pohodě usekal i toho vlkodlaka a jsem notný kus příběhu zase dále. Já jsem totiž instalačku z Galaxy přetáhl přes tu původní, tak se tam možná něco nepohodlo. Pochybuju, že včera by ty souboje byly jen mou nešikovností :D Teď se sice regenerují, ale už je dokážu docela dobře zranit. Večer pak sepíšu, kam jsem dospěl. Už jsem level 8.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 24, 2015, 14:52:50
No vidíš, úspěch :-D.
Já neříkám, že je to tvou nešikovností, to bych si nedovolila :-D.
Každopádně... regenerace je u nepřátel nepříjemná věc. Vybavujou se mi draci z Gothicka 2 (datadisk). Auuu, velmi jsem trpěla.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 24, 2015, 20:16:26
Nee, to já tě nepodezříval :D, to jsem jen chtěl naznačit, že mi ten nevysvětlitelný skok v obtížnosti byl divný mě samotnému. Nechci říci, že by teď ta hra byla zas nějak jednodušší, obtížnost funguje asi tak, jak má, ale to, co bylo předtím prakticky nezranitelné, teď už zraňuju normálně. Délka soubojů je akorát, stihnu to ještě předtím, než mi začnou dřevěnět prsty :D Pak už dělám chyby.

Ad regenerace ... v Gothicu mi to ani nepřišlo, ale v Baldurech mě vždycky regenerace draků drala :D A co draků, ten dlakovlk u Firkraaga, to byl opravdu extrém.

I duchové mají svá práva ...

Úkol ježibab mě dovedl až k vlkodlakovi, ten tentokráte padl velmi rychle a cizí hlas mě stále varoval, abych do jeskyně nevstupoval. Vstoupil jsem. V kořenech prastarého dubu byl uvězněn podivný duch. Neměl jsem v jeho historku důvěru, ale pomoc jsem mu přeci jen slíbil. Mrtví v okolí byli jen souhrou náhod, už neměl jak jinak na sebe upozornit. Navíc mi slíbil záchranu dětí v bažinách - ježibabám věřím mnohem méně.

Přinesl jsem mu proto požadované věci - havranní peří, jeho kosti a černého koně. Provedl jsem obřad, při kterém jsem ho mohl stále zradit, ale slovo zaklínače je slovo zaklínače. Duch se vtělil do koně a zmizel. Rychtář mi poskytl odměnu dle zvyků ... jeho uříznuté ucho. To jsem položil na kámen v blatech a objevili se ježibaby.

Principielně se obě varianty (za osvobozeného vs zabitého ducha) neliší, babizny jsou opravdu zlé, takže zlo, které jsem vypustil alespoň děti tak nějak uchránilo. Mám takové tušení, že se s tou entitou ještě setkám. Určovat, co je a co není zlo, je ve světě zaklínače docela problém. Nic tu není absolutní a tahle entita mi nakonec dala mnohem lepší alternativu. Nehledě na to, že je to odvěký nepřítel ježibab a znáte to, nepřítel mého nepřítele ... ? ;)

Ježibaby se pozvolna rozpovídaly o Ciri, ale moc se mi to nelíbilo, měly zjrátka zálusk na její masíčko. Proto také tak promtně utekla. Hra se chvilku za Ciri přepne, ale je to hodně krátký úsek, skoro až zbytečný

Spoiler: ukázat
i když, odhalí se tím identita Divokého honu, nicméně teď celkem nedůležitá informace


Heh, takže další střípek je za mnou. Potracenku už dokážu docela obstojně usekávat, ale pořá to není ono, takže ještě jeden střípek v oblasti zbývá. Místo toho jsem se rozhodl pokračovat v úkolu za Keiru a navštívit myší ostrov.

Celkem přímočarý postup věží nahoru. Lampa mi pomohla poslouchat dialogy duchů a v laboratoři čaroděje jsem narazil na ducha Adriany. Podivný duch a ještě podivnější historka, byť velmi mrazivá a jak se později ukázalo, velmi reálná. Zdejší čaroděj prováděl na lidech výzkum léčby jednoho specifického moru. Ale to není pointou příběhu, pointou je, že obyvatelé nedaléké vesnice se domnívali, že zdejší pán má nadbytek všeho a tak se ho rozhodli odstranit. Jeden z vesničanů využil své blízké známosti s pánovou dcerou, Adrianou a propašoval své krvelačné kumpány do věže. Jenomže se to hodně zvrtlo a když už se milí přátelé hodlali Adrinanu zasvětit do tajů ženství, vypila lektvar, který jí pro případ jistoty poskytl čaroděj. Usnula tvrdým spánkem, takže si všichni mysleli, že umřela. Když se probudila, zjistila, že je stále ještě ochrnutá a pomalu sledovala, jak jí zaživa pojídají krysy, které kumpáni dříve z nevědomosti pustili. A tak vznikla celá zdejší kletba.

Mohl jsem ducha Adriany zabít, ale ten parchant, co se dříve vydával za jejího milého, si nezaslouží nic jiného, než-li pomstu. Věděl jsem, co se stane a tak jsem vzal Adrianiny kosti a zanesl mu je. Adriana se ve skutečnosti proměnila v morovou pannu a svého milého po právu zabila. Eh, kodex nekodex, k čertu s ním, tohle si ten bastard opravdu zasloužil. Nebudu přece chránit kdejakýho nýmanda :D

Keira si ze mě trochu vystřelila, ale budiž jí odpuštěno, moje pohnutky nezná. Byl jsem už na odchodu, když mě poprosila o poslední, ale velmi podivný úkol. Nějaký kupec ztratil její alchymistické přísady. Najít zbytky kupce nebyl problém, ale místo přísad se jednalo o velmi vybrané druhy jídel. Nj, ženské ... :D Udělal jsem save, vrátím se k tomu později, výsledek noční projížďky už znám teď :D Musím říci, že Keira je celkem půvabná čarodějka, byť má stejné manýry jako ostatní. Rozhodně mi přišla sympatičtější, než-li Yennefer. Ještě, že je ta lóže čarodějek tak zredukovaná :D

Na Vranově jsem se od kovářů ještě stihl dozvědět pár zajímavostí, ale nic pro můj level. Vzal jsem ovšem jeden zaklínačský úkol a po pár loadech v rukou držel kuroliškovu trofej ... teda, musel jsem trochu nacpat body do šermířství, aby to odsýpalo rychleji, ale byť jsem měl celou dobu navrch, nakonec jsem se jen tak tak zachránil od smrti vykrvácením :)

Jsem rád, že se problémy s hrou zase vyřešily a nemusel jsem sahat ani na obtížnost. Původně jsem si myslel, že ten třetí stupeň už bude moc, ale je to nakonec celkem vyrovnaná úroveň. Musím u toho přemýšlet, nic zkrátka není zadarmo, ale není to ani nic šíleného. Koneckonců, je mi skoro 100 let a mám už za sebou dva díly ... :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 25, 2015, 09:00:05
Ty tvoje deníčky jsou vždycky takový spisovatelský :-D. Měl bys je vydávat knižně :-). Já takový dlouhý texty snad ani neumim. Možná bych to taky mohla zkusit :-D. Deníček, ne tu hru. To by mě asi porazilo :-p.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 25, 2015, 13:01:42
Já ty bandity na koních sundával po jednom pomocí znamení Igni a pak je jednou ranou na zemi dorazil. Ono když je kůň shodil (po tom útoku ohněm), tak jim hvíli trvalo, než se zvedli ze země a v tu chvíli se dali zabít na jednu ránu. (já byl na 4 levelu, oni na 9 levelu). Navíc přijížděli postupně po jednom, takže šel jeden po druhém :).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 25, 2015, 13:15:19
Hehe, dobrá metoda. Maj mít ty koně pořádně vycvičený :-p.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 25, 2015, 16:47:50
Já je sundavám Aardem, Igni by mě nenapadlo, to občas švihnu po letící potvoře, když mě míjí. Mám nějaké botky, které ho posilují. Většinou se mi banditu taky podaří na zemi dorazit, ale někdy skočím jinam a musím ho dorazit klasicky.

Prima je taky bojovat rovnou z koně. Chce to cvik, ale tábor banditů je během chvíle vyčištěný a s minimální námahou. Zkusil jsem to náhodou, v té druhé oblasti je na jihu dost tuho, tak jsem tam použil k cestování koně, abych si jen objevil značky. Tábor lidojedů byl první, co jsem takto vyčistil.

V zápiscích dost věcí vynechávám, nejde to postihnout úplně celé. Vemu vždycky pár hlavních motivů a čekám, co se z toho vyvrbí, hlavně co do té délky :D U takovýchto her to jde snadno, protože za pár hodin se toho uděje ve hře opravdu dost. Ani ne tak po stránce příběhu, jako z pohledu různých minipříhod, které plynou z té roztahanosti úkolů. Dnešek mě ještě čeká, nechám si to až budu v práci :) Wizards & Warriors jsem psal tak, že na PC jsem měl otevřený PSPad a na notebooku hrál, protože tam to bylo podstatně hutnější.

Doklepal jsem to až na level 10 a začínám více sledovat detaily ve velikosti mapy a výskyt potvor. Vzdálenosti mezi vesnicemi a různými body nejsou nijak velké, navíc je to vesměs v rovině, ale přesto to vbuzuje dojem rozlehlosti. Lesy jsou opravdu hezké, stejně tak blata, ale už to začíná být motoní. Nadvakrát už jsem se dostal až na konec mapy. Do míst, která neobsahují nic významného totiž nemá smysl ani chodit. Mapa oblasti je tedy větší, než je realita.

Levelscaling se opravdu nekoná, ale není problém se tu střetnout se dvěma skupinkama ghúlů, které se významně liší v levelu. První zdání tedy může klamat, ale stačí přijít blíže a objeví se level potvory, případně rovnou značka smrtelného nebezpečí. Dneska jsem např. narazil v rámci úkolu na wyvernu, ale nebyla nijak tuhá, narozdíl od jiných wyvern, které je tu možnost vidět.

U zaklínačských zakázek jsem přišel na to, že nemá smysl jít do těch pro vyšší levely, protože je to jakoby penalizováno. Něco se dá, ale za ten čas to nestojí. Jakmile zakázku levelem převýším, je to snažší. Nejspíše to souvisí se statistikama Geralta, protože ty se navyšují. Bez nějakého hlubšího zkoumání bych to přirovnal rostoucímu útočnému bonusu - čím vyšší level, tím vyšší pravděpodobnost zásahu. Předpokládám, že když teď vyrazím na potracenku, bude to zas o kus snažší. Hlavně není kam spěchat. Chtěl bych ještě ten jeden level udělat v oblastech a pak bych vyrazil zas do Novigradu - tedy až po potracence.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 25, 2015, 19:27:58
Vrozená nátura čarodějek

Ráno se neslo v poklidném duchu. Zamířil jsem si to rovnou za Keirou. Není pochyb, že se snaží s Geraltem manipulovat, ale konec konců, v podzemí mi byla dost platnou pomocnicí a arogance a manipulace jsou typické vlastnosti každé z členek lóže. No, skoro každé, takové ty vedlejší postavičky nebyly ještě tak zkažené, ale čím výše postavená čarodějka, tím horší charakter.

Přede mnou je vyhlídka na prima večeři a velmi blízké seznámení s Keirou. V rozhovoru je možnost, jak z toho vybruslit, ale není důvod :) Z rozhovoru nad stolem plného jídla je více než-li jasné, že Keiře stále vrtá hlavou Myší ostrov a vzpomínka na jejího známého kouzelníka. Noc má poměrně rychlý spád, animace se příliš neliší od té z novigradského nevěstince (!!) a vše končí uspávacím kouzlem. Nad ránem je vše jasné, celá noc se odehrávala na pobřeží, v těsné blízkosti Myšího ostrova ...

Úkol se aktualizoval a následovala cesta na ostrov a ke schodišti. Ostrov jsem při té příležitosti vzal podrobněji, v malé kryptě jsem našel lepší zbroj. Na schodišti se spustila animace a s ní nastala slovní konfrontace s Keirou. Geralt je sice udivený, ale já nikoliv :) Opravdu tahle vedlejší linka není nic překvapivého, Keira je znechucená svým postavením vesnické čarodějky, což dala už předtím párkrát najevo. Touží opět po palácovém přepychu a tak se chytá první velké příležitosti - zápisky čaroděje s popisem léčby moru. Má v plánu je poskytnout Radovidovi. Celkem se dá tato situace vyřešit 3-4 odlišnými způsoby, z nichž některé asi budou mít v budoucnu nějakou dohru:

Spoiler: ukázat
Můžete se pohádat a nechat Keiru jít i se zápisky, popř. jí vyjádřit slova opovržení. Další možností je pohádat se, ale nenechat jí jít. V tom případě to končí bojem. Keira se nerozpakuje Geralta zabít a umí pár hezkých kousků - ostatně v podzemí to bylo vidět. Jenomže pro Geralta je to mnohem nebezpečnější, byť Keira je jen level 7. Na druhou stranu, nablízko je velmi slabá a pár dobře mířených ran jí spolehlivě pošle na věčný odpočinek. Čtvrtá možnost je určitý kompromis, namísto nejistého přijetí u Radovida jí lze nabídnout pobyt na Lock Muin a zápisky si od ní vyzvednout po dobrém.


V rozhodování převážilo vše, co jsem s Keirou doposud zažil a tak výběr byl jednoduchý ... Keira zmizela v portálu a mám takové tušení, že se zas někdy v přátelské atmosféře setkáme a hlavně jsem zvědav, jak na románek s Keirou zareagují Yenn a Triss, pokud tedy vůbec zareagují :D Tím ze scény mizí jedna významná postava a Geralt pomalu dostoupal na level 9.

Průzkum pokračuje

Na řadě je podrobnější průzkum lokace a postupné plnění dostupných zaklínačských zakázek. Vzal jsem to směrem na západ, dolu a na východ. Cestou se mi podařilo osvobodit několik vesnic / osad od banditů nebo potvor, takže se tam zpět nastěhovali osadníci. Na západě mě překvapil tábor lidojedů, kde jsem poprvé využil taktiku souboje z koně. O něco dále ovšem přituhlo. Partička topivců na levelu 15, kurolišek na skalisku a vesnice Újezd s ghúly na levelu 22. Trošku nepříjemné je, že pár ukazatelů je zrovna v místech, kde není bezpečno, budu si akorát muset zapamatovat, které to jsou :)

Nic extra jsem cestou nenašel, pominuli tedy setkání s Všebohem. Taková přepasená potvora, co žije ze zásob jedné vísky. Mohl jsem ho zabít, ale nakonec vesničané si tuto iluzi boha vytvořili sami, tak jsem jim alespoň poradil, že by někdy stálo za to, podívat se do krypty pod oltářem. Je to zkrátka jen na nich, aby viděli, čemu uvěřili a co si vykrmujou :D

Celou objížďku jsem ukončil na východě v ležení ilfgárďanů, kde mě čekaly dva jednoduché vedlejší úkoly - najít syna jedné ženštině, tedy spíše poinformovat o jeho roli zběha a najít ztracenou hlídku. Hlídka nebyla ani tak hlídkou, jako popravčí četou, cestou za jejich osudem jsem musel vybojovat souboj s wyvernou. Ale byla to zakázka pro level 7, tedy wyverna patřila mezi ty slabší svého druhu.

Zběžný průzkum úkolníčku ukázal, že tu mám ještě pár jednodušších zakázek, z nichž nejvýznamnější bylo hledání manželky lovce z Větvic. Ta se ztratila před pár dny v lese. První, co mě překvapilo bylo, jak rychle se její sestra manžela ujala. Menší vyšetřování ve vesnici ukázalo, že Hana odešla jednoho večera v doprovodu další ženy. V lese mě pak dostihla právě její sestra a nabídla mi dvojnásobek, pokud manželovi Hany řeknu, že je mrtvá a nebudu pátrat dál. Další podivnost a ještě více to vzbudilo mojí zvědavost. I když, v tuhle chvíli už jsem motiv tušil. Trocha pátrání a Hanu jsem našel. Samozřejmě mrtvou, dokonale rozsápanou. O kus dále byl jasný i pachatel - vlkodlak.

Musím říci, že tohle pátrání bylo zatím nejzajímavější, párkrát jsem stopu ztratil. Nakonec jsem však stanul před loveckou chatou a postupně se dostal až do jeskyně pod ní. Zde už jen následovala konfrontace s rychleji se regenerujícím vlkodlakem, o jehož totožnosti už nebylo pochyb a kde jsem dostal v rozhodování na výběr:

Spoiler: ukázat
Než jsem Hanina manžela mohl zabít, zastavila mě její sestra. Moc dobře věděla, co je Hany manžel zač a i přesto se do něj zamilovala. Jenomže on si vybral Hanu, která pro změnu nevěděla nic, tak jí chtěla jednoho večera v lese konfrontovat s realitou. To se ovšem zvrtlo, což už ostatně víte ;) Manžel se obvykle v podobě vlkodlaka zavíral do podzemí, aby nemohl zabíjet lidi, tedy takový lidumilský vlkodlak :) Jenomže tentokráte jeho touha po krvi vzešla z pomsty (chtěl nebohou Hany sestru zabít), což jsem mu nemohl dovolit a dílo jsem dokončil.


Další vlkodlak skonal mým mečem. Je zajímavé, jaké maličkosti mě vědou k rozhodnutí, koho nechat žít a koho ne :)

V rámci experimentu s levelováním jsem si odběhl do Vranova zkusit souboj s potracenkou. Je to opravdu zas o kousek lepší, ale pořád tomu ještě něco chybí. Se svým levelem 10 už to o 4 převyšuju, ovšem není kam spěchat, pár zakázek mimo se ještě určitě najde :D Doposud mě na každý level stačilo 1000 zkušeností, od levelu 10 je to už 1500 zkušeností. Zisk z vedlejších úkolů je přitom mizerný, hodně pomohlo čistění osad, za to bylo nějakých 160 zk.

Finančně už na tom taky nejsem zrovna špatně, problém je jen s přeplněným inventářem. Pořád jsem přetížený. Proto jsem taky začal tolik využívat koně. Zbraně používám víceméně ty samé, jen ocelové meče nacházím postupně v lepší kvalitě. Zbroj už mám ovšem celkem slušnou, i když kombinovanou (od lehkých kalhot a rukavic, přes střední vestu až po těžké boty :)). Zvažuju, zda-li už není na čase nechat si něco vyrobit, neboť nákresů mám již taky pěknou řádku.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 25, 2015, 19:41:47
Elemire neni už ti to blbý, že tě to nedonošený dítě pořád poráží :-D. každopádně ti závidim tvoje sloupce. Jsem se nudila v práci, takže jsem to zkusila taky. Už jdu domů, takže nemůžu pokračovat, ale tak... :-D alespoň jsem se zabavila.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 25, 2015, 23:18:54
Neboj, však ono se do práce zase vrátíš :) Četl jsem to u večeře. To by mi asi zabralo víc, jak směnu. Je málo her, kde bych takhle zpětně dokázal odvyprávět hraní a udržet přehlednost. Máš v tom hezky vystihnutou tu politickou situaci, to je přesně svět podle mého ... vyznavači magie na pranýři :D

Mno, blbé mi to s tou potracenkou je, ale já vždycky jenom nakouknu a pak zas loadnu starší save a pokračuju :) Ono se to sice jmenuje potracenka, ale dítě to připomíná jen pokud je to klidné a směješ se na to :D Ono to možná bude chtít ještě nějaký fígl. Dopoledne jsem narazil i na půlnočnici a u té mi třeba doporučený postup docela selhal.

Ještě mě tak napadá, já zcela zapomněl na jednu klasickou stavbu, co jsem zahlídl kdesi na východě v divočině. Narazil jsem tam totiž na latrínu :D Úplně osamnělá, jen o kus dále stál takový polostan pro obchodníky ... možná tam v sézoně prodávají burčák :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 26, 2015, 08:23:04
Oh, díky. Však já taky fůru věcí zapoměla nebo nevěděla jak dobře popsat (nemám tvojí zkušenost s deníkama :-D), navíc jsem byla v práci jen pár hodin a bylo strašně moc lidí. Hlavní problém je, že je to třetí díl a když chci něco napsat, musim automaticky vysvětlit předchozí díly, zmíňenou politickou situaci, původ některejch monster, smysl některejch organizací... protože jinak ten text nedává smysl.

Každopádně do práce se vrátim dnes a ráda bych udělala shrnutí k lokacím, který jsem měla původně v plánu napsat... ale nakonec k tomu nedošlo :-D. Uvidíme, jak bude čas. Právě jak jsi tu psal o všech těch nemrtvejch, tak jsem měla v plánu navázat svym bojem s nemrtvejma v DA, abysme byli tematicky příbuzný. Ale ty jsi jsi se mezi tim dostal k vlkodlakům a já začala mágama :-D. Obávám se, že práva mágů jsou moje téma :-D. Ale nebudu dělat přednášky, pokud mě nikdo nevyprovokuje :-).

Origin mi stále nabízí witchera, nevzdává to. Osamělá kadibouda, půlnočnice... zajímavý. Blbý je, že tu k tomu nemám fotky, takže si více méně představuju nějaký monstra :-D. Ale zas to mám zajímavější a pocvičim fantazii.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 26, 2015, 10:01:18
Na vkládání obrázků stále ještě pracuji. Zatím mám vyhlídnutých pár modulů, ale ještě je musím otestovat. Prokládat deníky screenshotama je určitě lepší.

Já se některým tématům vyhýbám záměrně. Ponejvíce jde o ty části, kde si vůbec nejsem jistý, nebo to nemám jak dát do souvislosti :) Politika je u Zaklínače třeba docela klíčová, ale to už chce o tom univerzu vědět mnohem více a já až takový fanoušek nejsem :D Podstatné je samozřejmě také to, zda-li jsem tu hru už někdy hrál, nebo je to premiéra.

Yennefer je mi třeba v Zaklínači krajně nesympatická a vůbec mi není lhostejné, jak Geralt sebou nechává manipulovat, protože čarodějkám jde v první řadě o politiku a neváhají k tomu využít veškeré dostupné prostředky. Moje volby byly v předchozích dílech jiné a vůbec nechci, aby mi hra nutila svoji vizi jenom proto, že vývojářům přijde Yennefer neodolatelná :D Jenomže to bych musel dát právě do souvislostí a třeba se taky v té vizi pletu a nakonec budu mít volnosti dosytosti :D Nechávám si to proto na později.

Dvojku jsem třeba odehrál za obě frakce a vyzkoušel si většinu těch konců, ale u trojky už teď vím, že ač je to dobrá hra, nebudu mít motivaci to rozehrát znovu a s jinými volbami. Ve dvojce měla rozhodnutí vliv na samotný gameplay (některé lokace zůstanou uzamčené), ale v open-world už to tak jasně ohraničené není. Přijde mi to zatím jako něco na způsob Gothic 3 - budu hrát za orky nebo za rebely? V principu je to jedno, vlastně můžu hrát hodně dlouho souběžně. Je tedy pravdou, že trojka je závěrem série, ono to může dost překvapit, protože si tu vývojáři nemusejí připravovat půdu pro pokračování. To se uvidí, až se vrátím na hlavní dějovou linku.

Pročetl jsem za noc pár recenzí a jeden by si myslel, jak nepřekonatelné dílko to je. Jenomže s tím bych nesouhlasil. On Zaklínač 3 zas tak převratný není, využívá jen osvědčených postupů. Zajímavé je naroubování příběhové linky do open-worldu, jak už jsem dříve psal, kdy tě to do ní tak nějak tlačí, protože zkušenosti jsou hlavně za úkoly a nejvíce zrovna za hlavní úkoly. Svět je vymodelovaný hezky, ale při sledování denního rytmu NPC začneš vnímat nedostatky. AI je i na třetí obtížnost tak nějak mimo - bandité se ti klidně seřadí do houfu a budou čekat, dokud je nezačneš pražit Igny. Možná pak nějaký vyběhne, ale za chvilku se zas vrátí do hloučku. Šíp nebo šipka prostřelí cokoliv, takže někdy ani nevíš, odkud to přilítlo apod.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 26, 2015, 10:50:42
No, já si ze zoufalosti pořídila účet na photobucketu. Dokonalý to neni, ale obrázky tim na veřejnost dostanu :-D. Každopádně se těšim, až to dopracuješ :-).

Máš velkou pravdu v tom záměrnym vyhýbání. Člověk kolikrát totiž ještě sám neví, co z toho vyleze :-D, a navíc je to zmatený a vysvětlovat to třeba někomu, kdo nezná sérii? Ha ha. Kolikrát se to v danym díle hry ani nevysvětlí a musí se čekat na pokračování :-D.

Au, to je ošklivý, když ti tohle cpou, znám to moc dobře. To bylo tolik her, kde mi cpali nějakou "neodolatelnou" ženskou :-D.

Znáš to, občas je kolem něčeho mánie, a střízlivý lidi nemaj tušení proč. Tak je to ve všech oblastech :-).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 27, 2015, 00:09:24
CD Projekt Red tu balancuje mezi vlastní fikcí a reáliemi použitými v knihách Sapkowského. Pro někoho, kdo to nečetl, jsou pak určitá rozhodnutí méne pochopitelná. Kdysi jsem viděl akorát seriál, takže tak nějak tuším, co se předtím dělo a v čem hra jakoby pokračuje. Jenomže s trojkou se opět objevuje to svázání se začátkem, což mi nesedne a docela to nabouravá ten vlastnoručně pěstovaný charakter Geralta. Zkusím, ale spoilery nebudu zakrývat :D

O věcech minulých ...

Vstoupit do prostředí Zaklínače bez znalosti knižní předlohy je bezproblémové, vlastně vazba na nějakou předlohu je v jedničce hned v počátku zadupána záhadnou amnésií Geralta, který se v rámci rekonvalescence ocitá na Kaer Morhen, sídle zaklínačů školy Vlka (ostatně právě sem patří). Postupem v ději se sice dovídá, co zhruba k jeho zranění vedlo a že mu v první chvíli pomohla jakási čarodějka, ale celý tento motiv nakonec upadá do pozadí, aby ve dvojce na chvilku zmizel zcela. Objevuje se opět až s třetím dílem, který se s ním vytasí hned na začátku.

Ústřední postavou je totiž čarodějka Yennefer z Vengerbergu, která se vydala po stopách Divokého Honu. Geralt se samozřejmě vydal pro změnu po jejích stopách, byť zatím nevěděl proč. Měl jen takové zvláštní tušení. Ve dvojce ovšem Yennefer promtně vyměnil za čarodějku Triss Ranuncul (v originále Triss Merigold) a prožil s ní mnoho hezkých chvilek. Na konci příběhu se jejich cesty náznakem rozešly a trojka začíná dopisem od Yennefer. Čas se posunul kupředu a Geraltovi se už naplno vrátila paměť. K Yennefer ho váže poněkud silnější pouto, než tušil a čarodějka je už na dosah. Rozhodně tedy neumřela ani neskončila v rukou Divokého Honu. Setkání s ní je po tom všem vlastně jedno velké překvapení ...

Mno, sepsané takto v kostce to vypadá velmi jednoduše a srozumitelně, kdyby ovšem nebylo těch jednotlivých voleb v každém z předchozích dílů. Chtě nechtě se musím vrátit na úplný začátek a postavit pár vybraných postav na patřičná místa příběhu.

Zaklínači a čarodějky jsou zvláštní kastou. První jsou specielně vycvičenými bojovníky pro boj s monstry všeho druhu a členy se mohou stát jen muži, kteří prošli tzv. zkouškou trav (podstoupili mutaci). Ne každý to přežije, nehledě na to, že tato zkouška se provadí ještě v dětském věku. Kasta čarodějek by oproti tomu vlastně neměla být rodově určitá, protože magii mohou ovládat jak ženy, tak i muži (pokud mají patřičné schopnosti), ale o ženách mluvím záměrně, protože mám na mysli konkrétně Lóži čarodějek, což je politicky velmi mocná organizace, která se snaží pracovat v utajení. A není divu, z řad mágů se totiž rekrutují rádci vládců, vznik Lóže je tedy celkem pochopitelný krok - čarodějky na pozadí tak udržují jednotlivé vladaře na uzdě. Jenomže nic není zadarmo. Odměnou za dlouhověkost a v případě čarodějek za stále mladistvý vzhled, je sterilita. Musí se tedy obejít bez vlastních potomků.

Geraltova amnésie v prvním díle je celkem užitečná. Geralt ztratil vazby na své přátele a různé postavy, hra je tedy o objevování a hledání vlastní cesty. V tu chvíli vkročí Geraltovi do cesty Triss Ranuncul a proroctví elfské věstkyně Ithilinne prostřednictvím málého chlapce jménem Alvin. Proroctví předpovídá příchod věčné zimy. Alvin jako zázrakem přežil útok barghestů a později se prokáže jako velmi silné zřídlo, což je mimo jiné základní předpoklad pro to, stát se mágem. Není tedy divu, že Lóže o něj projeví zájem. Do třetí kapitoly tedy děj plyne celkem volně, ale nyní jsem si musel vybrat, jaký osud pro Alvina přichystám. Buďto ho předám do opatrovnictví Triss, nebo ho svěřím své staré známé, léčitelce Shani. Pro hru je to poměrně klíčové rozhodnutí. Ani ne tak pro Alvina, ale rozhoduje to o vztahu, který se rozvine mezi Geraltem a Triss nebo Geraltem a Shani (pro tu jsem se bez rozpaků také rozhodl). Nevybraná strana se logicky až do konce hry nakrkne :D Nic to ovšem nemění na politických událostech, Triss se stává vedle Keiry Metz a Fercartema další poradkyní Foltesta, krále Temérie.

Geraltovi skříží cestu ještě mnoho žen, mezi jinými i princezna Adda, potomek incestního poměru Foltesta se svou sestrou. Pokud si to dobře vybavuju, měla se Adda stát manželkou redanského krále Radovida Strohého (Nemilosrdného), který se rozhodl s Foltestem uzavřít spojenectví (Nilfgaard opět vystrkuje růžky). Akorát je tu drobný problém - Adda byla prokleta zhrzeným milencem královo sestry a je z ní striga. Už tehdy jsem nezabíjel vše, na co jsem přišel a kletbu jsem zlomil, za čož mi Foltest ještě na začátku druhého dílu děkoval. V jedničce jsem zároveň začal pěstovat své dobré vztahy s nelidmi, zejména elfy, ale udržel jsem si přitom neutralitu, byť mě hra v různých okamžicích do politikaření tlačila.

Příběh graduje přechodem do alternativní dimenze večného ledu, kde jsem byl naplno konfrontován s Divokým Honem, ale abych pravdu řekl, tahle pasáž mi nikdy moc srozumitelná nepřišla. Nehledě na podivný osud Alvina, spojený s jeho schopnostmi. Po několika hodinách hraní trojky mi to ovšem začíná být jasnější. Celé to pak končí zajímavým outrem, kde se zamaskovaný vrah pokusí zabít Foltesta. Z vraha se nakonec vyklube zaklínač a hra bez vysvětlení končí.

Vysvětlení ani není třeba, druhý díl si nese podtitul Vrahové králů. Foltest sice unikl, ale ne na dlouho. Z obavy o svůj život využívá Geralta jako svého osobního strážce, čímž Geralt nadobro o svou neutralitu přichází a navíc se stávají s Triss milenci. Hra sice přejímá ze save pozic určitá rozhodnutí z jedničky, ale jejich vliv na hru není tak významný, jak by se mohlo zdát. Shani a dobré vztahy s nelidmi jsou bez okolků zapomenuty. Doufal jsem, že na Shani ještě ve hře narazím, ale marně. Naštěstí Triss není ve dvojce tak otravná, tedy v porovnání s dalšími čarodějkami, které v různých fázích děje do hry vstupují.

Začátek hry probíhá v podobě výslechu, vedeného Vernonem Roche, neboť král je v té době již po smrti. Holt ani Geralt není zárukou nesmrtelnosti. Úvod je jakousi rekonstrukcí nedávných událostí, kdy Foltest dobývá hrad La Valette, neboť potřeboval zajistit důstojný život pro své levobočky. Do cesty se mu bohužel postavil Aryan La Valette, syn jeho milenky baronky Marie Louisy La Valette. S tím přišlo i první rozhodnutí, kdy jsem Aryana přemluvil ke složení zbraní a později mu ve vězení pomohl k útěku. Mezi tím se na scéně objevil drak a jednotky Scoia'tael (takoví elfští partyzáni, bojující za práva nelidí). Atmosféra totiž houstne a s tím roste i míra rasismu. Elfové a trpaslíci jsou šikanováni a uzavíráni do ghet. Jenomže ona si ani jedna ze stran rasového konfliktu nemá ve skutečnosti co vyčítat.

Vernon trošku situaci uspíší a v jeho doprovodu mizím do Flotsamu, zapadlé rybářské osady, kde tak nějak o Triss přijdu, neboť je v průběhu děje unesena neznámo kam a neznámo kým. Stalo se tak ve chvíli, kdy jsem usilovně pomáhal Sheale de Tancarville, další čarodějce z Lóže. Děj se ve Flotsamu rozjíždí pozvolna, ale končí důležitým výběrem, který rozhodne o přístupnosti či nepřístupnosti určitých oblastí. Buďto zůstanu loajální mrtvému králi, tedy na straně Roche, nebo převládnou mé sympatie k nelidem a přislíbím pomoc Iorwethovi, vůdci zdejších Scoia'tael. Roche je poměrně tolerantní a kvůli výběru Iorwetha na mě rozhodně nezanevře. Finále ve Flotsamu je za něj dokonce zajímavější, bohužel zbytek už je pak slabší. Mimo jiné se dozvím jméno vraha Foltesta, je jím zaklínač Letho. Nebudu to nějak rozlišovat a vemu děj při jednom. Ostatně, už si přesně nepamatuju, za kterou veaantu bylo co :D

Odjezdem do Aedirnu končí druhá kapitola a na scénu přichází král Henselt, vládce Kaedwenu, mimochodem docela slušný rasista ;) Aedirnem totiž po smrti krále Demawenda (to je ten, co umře v intru) zmítá povstání, vedené Saskií (Panna Aedrinská). Ta sídlí ve Verdenu, trpasličím městě a brání princi Stennisovi usednout na trůn. Henselt se to na oko pokusí vyřešit mírovou dohodou, ale tak nějak se to zvrtne a jeho dvorní čarodějka, Sabrina Glevissig, se pokusí získat výhodu speciálním kouzlem. Jenomže místo toho sešle na celé bojiště kletbu a Henselt jí za odměnu nechá upálit. Od této události už uběhly 3 roky a Geralt se objevuje na patřičné straně konfliktu dle předchozí volby: Roche - Henselt, Iorweth - Saskia. Nutno ještě zmínit, že poradcem Henselta je čaroděj Detmold, velice obratný diplomat a na pozadí se časem mihne nám již známá Sheala de Tancarville. Na straně Saskie je pro změnu Filippa Eilhart, vůdkyně Lóže čarodějek.

Vím, něco tu nehraje, ale nepředbíhejme :) Obě strany se tak nějak snaží získat výhodu, což spočívá v prolomení kletby na bojišti. Hrát za Iorwetha je opravdu pestřejší, mimo jiné se člověk dozví o tom, že Filippa Eilhart preferuje ženy. Jenomže ta, kterou si vybrala je ve skutečnosti špeh :) Henselt je pak proradný v obou variantách a je možnost ho zabít, nebo ho nechat zabít Rochem, protože ten s ním má také nevyřízené účty (Henselt nechal popravit jeho družinu). Pomaličku začíná na povrch vyplouvat, že Saskia není zrovna tím, čím se zdá a Filippa jí má nějak v moci. Bodeť by ne, Saskia je ve skutečnosti dračice a to v pravém slova smyslu. Sheala o tom všem samozřejmě věděla, spiknutí má mnohem větší rozsah.

Končí třetí akt a cesta pokračuje do rozvalin Loc Muin, kde už čeká král Radovid. Nj, Henselt měl taky v plánu s ním jednat ;) Problémem je ovšem Anais, dcera Foltesta, která už se objevila právě na začátku při obléhání hradu La Valette a je klíčem k moci nad Temérií. Diplomatickou roztržku přeruší Sheala a drak. Honba za Shealou vede až k teleportu, kde mi Sheala pověděla pár zajímavostí. Jenomže jaksi netušila, že teleport není zrovna v dobré kondici a tak se rozprskne v éteru (přeci jí nenechám pláchnout :)). Byly to totiž čarodějky, kdo stály za vraždami králů a úkolovaly zaklínače Letha. Podívanou přerušil drak. Těžce zraněnou Saskii jsem poté v dobré víře a s těžkostí v srdci zabil. Tenkrát jsem netušil, že bych jí mohl pomoci. Nakonec došlo i na Filippu. Po tom všem není divu, že Radovid nemá čarodějky rád a pořádá na ně hon. Triss do toho komplotu naštěstí nepatřila, ale i tak jsem dal nakonec přednost Anais a pokusil se jí zajistit budoucnost panovnice ... zbytečně. Poté, co došlo na konfrontaci s Lethem, kterého jsem nechal odejít (zabít jde velmi snadno), následuje outro ... z jihu zaútočilo nilfgaardské císařství. Odtuď také pramení začátek trojky, kdy se Radovid zmocní Kaedwenu.

Moje averze k čarodějkám plyne z toho všeho, nehledě na to, že jsem dvěma pomohl na onen svět a v trojce to byla málem další. Shani je asi provždy už minulostí, ostatně zastávka v novigradském nevěstinci jasně ukázala, kolik času už uplynulo, ale odstavení Triss se mě nakonec dotklo. Proto bylo podlehnutí Keiře tak snadné, zkusila na mě podobnou omdlívací scénku, co Triss na začátku Flotsamu :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 27, 2015, 09:05:12
Hmmm, zmatek. Zmatek! A spousta milenek. Se mě snažíš dohnat, tou zmateností a frakcema, co? :-D A já se tak snažila, abych to měla srozumitelný :-D. No, knížky jsem nečetla, tak se nemám čemu divit :-p.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 28, 2015, 09:04:58
To je totiž celý problém Zaklínače, jakmile začneš něco takového tvořit, je těžké v tom udržet nit :D Ve hře je celkem dost postav, které se tam jen mihnou, nebo se odněkud bez vysvětlení vynoří a přitom mají vliv na pochopení příběhu. Jako bys prostě vytrhávala kousky příběhu z rozsáhlého románu. Musím říci, že ač jsem si myslel, jak jsem dvojku odehrál pečlivě, tak už jsem si nevybavil přesně všechna rozhodnutí ve třetí kapitole. Výhoda je, že to nakonec můžeš hodit za hlavu a vůbec se tím nezabývat :D

On ten prapůvod možná bude v jedničce, kdy CD Projekt ještě ani náhodou nemohl tušit, jak to s nimi dopadne a že nakonec vzniknou ještě další dva díly.

Průzkum pokračuje ...

Velká část včerejšího půtování krajinami Velenu pokračovala v duchu průzkumu a hledání vhodných zakázek. Nic, nic a stále nic ... Stočil jsem to směrem na sever k Novigradu a poté na východ do okolí Oxenfurtu. Cestou jsem se zbavil veškerého přebytečného arzenálu, neboť poslední dobou bývám dosti přetížený. U alchymisty v Oxenfurtu jsem zjistil, jak se dá dobře vydělávat na prodeji bylinek. Vlastně proč ne. Lektvar nebo další alchymistické výrobky stačí vyrobit jen jednou a poté už se během meditace sami doplňují pouze alkoholem. Sběr ingrediencí tak začne za chvíli postrádat smysl, ale když vidím, kolik jsem na tom vydělal, občas asi ještě něco utrhnu :)

Eh, vlastně zpět, musím se kousek vrátit. Je zajímavé, že v Novigradu už jsem byl, ale když jsem zkoušel projít přes most přes Pontar pod Oxenfurtem, hlídky mě bez propustky nepustily. Samozřejmě jsem si ve vojenském táboře toho podivného prodavače všiml. Jeho nabídka byla 100 orénů za kus falešného papíru, ale když prý pomůžu jeho bráchovi odehnat ghúly, aby mohly v poklidu obírat mrtvé, tak sleví. Jo, slevil, na 25, neberte to :) O kousek dál jsem ovšem u tabule nalezl zakázku na nějakou příšeru z lesa a kousek opodál se od kapitána dozvěděl pár podrobností. Co myslíte, že bylo krom peněz odměnou? Ano, propustka přes Pontar :)

Z lesní příšery se nakonec vyklubala patrola Scoia'tael. Jeden na mě mířil šípem a tak jsem se rozhodl, že se tomu podívám blíže na zoubek a dle požadavku jsem meče odložil. Tu elfku už si jménem nepamataju, zemřela poměrně rychle ... Už mě to totiž začíná poněkud štvát. V předchozích dílech jsem pro tuhle bandu a nelidi vůbec udělal tolik a přesto mají pořád potřebu na mě mířit zbraněma, povyšovat se nade mnou a ještě mi rozkazovat! Jasně, tentokráte jsem jim bez mečů přišel jako snadný cíl. Je to jen banda obyčejných hrdlořezů, který uměj tak akorát fňukat o utlačování, které si ovšem zasloužili sami a tak jsem s nima po právu naložil. Pro příště, kdokoliv na mě vytáhne zbraň, nedostane už šanci.

K vidění toho moc za řekou ani v Oxenfurtu není, ted pokud vynechám vyjížďku lodí. Loďky jsem doposud ignoroval, ale je to zajímavý dopravní prostředek, byť tedy hodně magický, protože těmhle malým člunům s přímou plachtou je úplně jedno, odkud vítr fouká :D Dorazil jsem do opuštěného přístavu zamořeného ghúly a v nedaleké pevnosti už jsem se chystal zničit jejich hnízdo, když mě zdejší alghúl přepadl a musel jsem loadnout. Hle, jaké překvapení. Po loadu mi hra normálně započítalal oblast jako vyčištěnou, aniž bych to ve skutečnosti dokončil :) Ale tak co, bug sem, bug tam ...

Pokračoval jsem dále po břehu a opět narazil na přístav, kousek za méně hlídaným mostem. Byl tábor nilgaardských zběhů. Tentokráte jsem se už zapotil, ve skupince byly i slabší jednotky, ale také obrněnci na levelu 14-16. To se mi v tuhle chvíli hlásí ještě jako smrtelné nebezpečí. Postupně jsem zlikvidoval ty slabší, pak střelce a nakonec po jednom ty nejtužší. Nejvíc dali zabrat právě obrněnci se štítem. Nedokázal jsem jim ho rozbít, pokud to tedy vůbec jde, ale usekal jsem je. Taktika jeden na jednoho byla nakokec strašně jednoduchá. Chce to do štítu řezat, pak obrněnci skočit za záda, 1-2x seknout a znovu. On se bude jen krýt a nebude útočit. Skoro bych řekl, že ve dvojce to bylo lépe udělané. Nehledě na to, že tady je to jen zdlouhavé, protože usekat něco, co je o 6 levelů výše, prostě trvá déle. Z jedné chatrče jsem pak osvobodil morušínského kováře.

Zmíněný most jsem poté přešel a na jihu vyčistil pár míst s bandity, až jsem nakonec došel do vísky Zálipí. Konečně po dlouhé době jedna zajímavá víska. V pěstním zápasu jsem tu zmydlil zdejšího šampióna Rybáře a šel si prohlédnout informační tabuli. Se zápasy jsem začal už dříve, je to jednoduché přilepšení k platu a opět v nich záleží jen na mém "umu", žádné QTE. V zakázkách byly problémy s panstvím jedné dříve výše postavené členky šlechty a mizející mrtvoly na hřbitově. Hm, Doubravka se mi aespoň představila jako šlechtična, ovšem osud jí moc nepřál. Vrátila se do rodného kraje a jejich bývalé sídlo obydlila nějaká vychytralá potvora.

Na panství Zpatských jsem dorazil onedlouho a hned šlápl do výbušné pasti. Lehce oslepen jsem dovrávoral kousek dále a jen tak tak se zastavil před další pastí. No, očividně mám co do činění s potvorou, která umí klást důmyslné pasti. Je jich totiž celý dvůr :D Ve stodole jsem popadl žebřík a vylezl na půdu a hle, konečně první výsledek mých voleb z předchozích rozhodnutí:

Spoiler: ukázat
Letho, zaklínač školy zmize a královrah, kterého jsem nechal ve dvojce z Loc Muine odejít.


"Přítel" byl v průšvihu, císař se ho rozhodl zbavit a nyní po něm pase družina lovců lebek. Rozhovor byl poměrně rychlý, neboť jezdci dorazili. Nemohl jsem ho jen tak nechat, ať už si o tom myslím cokoliv a seskočil z okna za ním. Přepadovka byla složená ze zvědů, takže to odsýpalo. Že ho vyčenichali, nebylo náhodou, podezření padlo na jeho starého známého Ludvíka. Nasedli jsme proto oba na koně a Ludvíka navštívili. Nemám rád zrádce, takže ani tady jsem neváhal. Těžce zraněného Ludvíka jsme poté nechali svému osudu a vyrazili po nové stopě. Hlavní skupinka lovců, vedená Arnoutem Vesterem, se zabydlela v hospodě v Zálipí. Měl jsem počkat a nezasahovat :) Přítel dostal šípem z kuše a po krátkém boji, kdy část bandy vyřídil, padl mrtvý na zem. V tu chvíli jsem vstal a udělal své rozhodnutí, Vester odkráčel ve dvou půlkách. Nj, přítel ovšem nebyl mrtvý, jen pod vlivem silného jedu. Tentokráte jsem udělal chybu, měla to být totiž kamufláž a kdyby to vyšlo, Vester by všude rozhlásil, že hledaný je mrtvev a přítel by měl konečně klid. Stalo se, poslal jsem ho tedy tam, kam posílám všechny ... do Kaer Morhen :D

Když už jsem byl ve vesnici, navštívil jsem Doubravku a pověděl jí o vyčištění jejího panství. Truhlu s odměnou jsem našel v zamčené stodole (klíč byl v truhle v jednom ze stavení). Byl čas na druhou zakázku. Hrobník mi pověděl pár znepokojujících informací, tak jsem se vydal rovnou na hřbitov. Skupinka ghúlů za tím vším asi nestojí, pátrání mě tedy dovedlo až do osamělé chýše, kde se na ohníčku vařila dětská stehenní kost, očividně dílo hrobice. Sebral jsem její trofeje a na hřbitově si na ní počkal. Přiběhla celá rozlícená, ale mému stříbrnému meči beztak podlehla. Což mě tak připomíná, že bych měl asi nějaké trofeje začít prodávat. Ta její je celkm slušná (bonus ke zkušenostem), ale více mě potěšil ten stříbrný meč, co z ní vypadl. O něco dříve jsem našel elfský ocelák, který má sloty pro vylepšení, takže už mám konečně komplet výbavu mečů z relikvií.

V tu chvíli mě na mysli přišla potracenka ... :D Ale ne, ještě mám jednu zakázku v močálech, lov potvor y pro level 12, to bych snad mohl zvládnout. Úkol to byl poměrně přímočarý, za vším stál starý mihavec, který opravdu mistrovsky ovládal iluze. Ještě štěstí, že jsem se s Keirou potkal tak brzy, její kámen na rušení iluzí mi už párkrát pomohl. Těžko říci, co bych bez něj dělal. Boj s tímto mihavcem byl trošku tužší, jeho údery byly opravdu silné, ale neregeneroval se, tak stačilo jen postupně usekávat. Poskočil jsem na level 11.

Konečně ta potracenka

Nakonec tedy došlo i na ní, vrátil jsem se proto do Vranova. Nečekal jsem nějaký zázrak, ale byl jsem zas o kus chytřejší. Během loadovacích obrazovek se objevil jeden zajímavý typ. Alghúla lze uklidnit pomocí znamení Axie. Alghúlové totiž mění dva druhy podoby a v té, kdy se jim naježí trny (opravdu se naštvou), se rychle regenerují. Tohle dělá i potracenka. Původně jsem si myslel, že doporučení používat Axie platí jen pro to, abych jí uklidnil, když jí baron nese. První kolo moc nevyšlo, rozhodl jsem se, že jí zkusím změnit ve strážného ducha, ale když jsem se po první bitvě s přízraky rozhodl trochu poodejít ze scény, vypadla mu a změnila se v bojovou formu. Mohl jsem si tak vyzkoušet Axie v praxi a opravdu to funguje. Jenomže jsem neměl natřený meč proti prokletcům, tak jsem to projel - souboj se dost protáhl a už se mi opravdu začaly prsty motat. Na druhý pokus jsem došly až k druhému boji s přízraky a ... a bylo po všem. Tak jednoduché!! :D Samozřejmě jsem musel Axie využívat a nezabíralo to hned napoprvé. Předtím vždycky v téhle fázi potracenka baronovi z rukou vyklouzla a proměnila se. Klíčem k úspěchu je asi pozabíjet ty přízraky co nejrychleji, aby se dalo Axie seslat co nejdříve a hlavně neopouštět to nádvoří.

Dobře, tohle máme za sebou, tak ještě rituál a potracenku pohřbít. Baron jí přijal za své dítě a pojmenoval ji Dea. Poté potracenka definitivně umřela. Zůstal jsem ještě u jejího hrobu a o půlnoci jí vyvolal. Pořád je tu ta část, kdy mi má pomoci najít svou matku a sestru. Vydal jsem se tedy za jejím duchem, který mě postupně dovedl až do rybářské chatrče. Rybář mi pověděl zajímavý příběh. Dcera je v Oxenfurtu a manželku Annu cosi uneslo. Prý měla na rukou podivné žhavé kresby. Hm, to už jsem někde viděl. Se zjištěním jsem se vydal zpět za baronem a cestou přislíbil pomoc Zaříkavači při Tryznách. Baronovi jsem pro změnu slíbil dceru vyhledat, abych se přesvědčil, že je v pořádku, ale příběh o Anně začal postupně dávat smysl až nyní.

V přehledu postav nejsou vidět portréty do té chvíle, dokud na danou postavu opravdu nenarazíme. Nelze se tedy řídit podle toho. Klíčem byla ovšem ta znamení na rukou. Viděl jsem to totiž u Bábi v blatech, když jí ježibaby potrestaly za pomalost. Kdo by to byl řekl, že mám Annu přímo na dosah ruky. Z barona určité věci padají jak z chlupaté deky, ale konečně jsem se dočkal celé pravdy o tom, jak to mezi nimi bylo. Těžko posoudit, kdo má v tom příběhu větší vinu - zda-li voják jdoucí z boje do boje, nebo nevěrná manželka, co v milenci hledá útěchu za věčně nepřítomného manžela. Baron jejího milence zabil a od té doby to šly jejich životy divným způsobem. Když Anna otěhotněla, nechtěla si dítě nechat a vyhledalal pomoc u ježibab. Jenomže jejich zvrácenost vedla k jinému výsledku, který už všichni známe. Nicméně Anna se ježibabám zavázala a tahle část dohody prostě platí.

Vynechám teď baronovu snahu a záchranu manželky, to mě ostatně čeká dnes, ale i já s ním měl dohodu. Měl mi povědět o Ciri. Ta se u barona neměla špatně, ale při koňských závodech jim radost z výsledku překazil bazilišek, který ač silně zraněn, barona vynesl na vrcholek věže poblíž. Jenomže přístup nahoru žádný, Ciri proto musela využít svých teleportačních schopností a to byla chyba. Ne proto, že barona zachránila, ale poskytla jasnou stopu pro Divoký Hon. Odjela tedy na vyhraném koni do Novigradu, kam jí baron poslal, protože Novigrad je místem, kde lze nalézt čarodějky. Musím na tomhle místě říci, že ovládání Ciri mi přijde čím dál horší, je to oproti Geraltovi už hodně jiné, ale naštěstí jsou to jen krátké úseky a nic extra náročného na koordinaci. Baron příběh skončil, poděkoval i vyjma odměny mi dal co? ... propustku :D Ještě než jsem odešel, zahlídl jsem zajímavé stvoření, co si baron přivezl ze Skellige, jsem zvědav, co mi další příběh v tomto ohledu připravil :)

Trojka v tuhle chvíli ukázala, že má open-world zmáknutý dobře. Původní vodítka k Ciri jsou 3 a není nutné po všech jít. Přitom mě hra postup přímo neblokuje, což bylo vidět třeba na těch propustkách. Trošku problematičtěji vidím ten kámen od Keiry, protože jsem ho opravdu už využil vícekrát a nevím, kde jinde bych na něj narazil. Hra mě nyní přidala možnost pokračování na Skellige, ale doporučený level je 16. Přitom jsem ještě ani nepořešil ten odkaz do Novigradu. Je jasné, že tam Ciri už taky není, ale ty zkušenosti nejspíše doženu právě v Novigradu. Nehledě na to, že Triss bych rád viděl ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 29, 2015, 08:48:19
Po včerejšku jsem tak nějak na rozpacích. Hra v Novigradu nabere spád, ale celé je to jaksi křečovité. Teprve teď pořádně přicházejí na řadu volby z předchozího dílu a už teď je jasné, že jsem provedl i několik nových voleb, které budou mít nejspíše vliv na další dění v rámci trojky. Na jednu stranu bych měl mít radost, protože to podstatně zvedá znovuhratelnost trojky, ale na tu druhou jsem trošku zklamaný tím, jak mi to hra servíruje. V CD Projektu si zkrátka řekli, že i ten sebemenší úkol musí mít velmi košaté dialogy. Je absolutně jedno, že to stejnak končí černobílým rozhodnutím ano/ne, ale zkrátka jednoduchost se už nenosí. Výsledkem je, že po absolvování takového rozhovoru hledám třetí možnost, tu samozřejmě nenachazím, ale kdyby byla, byla by v řadě případů na téma: "táhni do zádele!". Z Geralta se navíc stal buďto naivní pitomec, nebo vypočítavý parchant. Ani jedno se mi moc nelíbí.

Dobrá, vemu to hezky od začátku :) Minule jsem skončil úkolem s potracenkou a přislíbil pomoc zaříkavači s tryznami a baronovi se záchranou manželky. Úkol zaříkavače mě dovedl zpět na Vršní ostrov (tam kde stojí Myší věž). V amfiteátru jsem mu pomohl během zaříkávání odhánět různé potvory, co přišly obřad narušovat a skončilo to ve chvíli, kdy namísto potvor přišli lovci čarodějnic. Co s nima? Zabít! Nj, jenomže půda potřísněná krví z podobného aktu už není vhodná a následující zaříkávaní vedlo k nezdaru ... nevím proč, zabít ty přízraky bylo velmi snadné. Ale to je vlastně jedno, celé tohle bylo obyčejné divadýlko, protože zaříkavač po mě ve skutečnosti chtěl, abych se na blatech vypořádal s tělem otce, kterého kdysi zabil a na blatech pohodil ... ?? To je opravdu všechno! Tělo jsem zapálil a úkol splnil.

S baronem to bylo alespoň zajímavější, protože v tomhle případě šlo o vyvrcholení mnohem delšího úkolu. Společně s baronem a jeho armádou gerontů (ne gerojů opravdu ne, nejmladšímu člnovi bylo tak 60) jsem se vydali do sirotčince v bažinách. Jaképak bylo překvapení, najít tu lovce čarodějnic a mezi nimi Tamaru, baronovu dceru. Moc se ke svému otci nehlásila, ostatně nebylo divu, její matka tu ležela na zemi proměněná ve vodnici - v počátečním stádiu. Na mě tedy zbylo pokusit se kletbu zrušit. V domě s obrazem sester jsem našel tajný vchod do sklepa a na stole řadu panenek voodoo. A tady se ukázalo, jak moc jsem dával pozor při rozhovorech s baronem. Ta správná je:

Spoiler: ukázat
panenka se slézovoým květem


Jenomže je to v podstatě od ježibab trik. Kletba je v důsledku nezlomitelná. Anně se sice navrátí lidská podoba, ale stihne se jen rozloučit s dcerou a manželem. Důvod je potřeba hledat v mnohem dřívějším rozhodnutí - duch stromu.

Spoiler: ukázat
Tím, že jsem ho osvobodil a zachránil děti, jsem Annu odsoudil k smrti.


Mimochodem, Černá kráska se dokonale pomstila vesničanům z Dolní strážné, přežil jen Rychtář. Pro odměnu jsem se měl zastavit u barona později, ale bylo to až příliš pozdě. Baron celou situaci a vinu neunesl a oběsil se. Smutný konec jedné zajímavé postavičky ve hře.

Dovolím si ještě odbočku k lovcům čarodějnic. Ti se rekrutují pod hlavičkou Řádu Věčného ohně, což je podle mě obdoba Řádu Planoucí růže z jedničky, tedy stejní fanatici. Možná je to dokonce tentýž řád. Jsou podporováni králem Radovidem.

Nakonec nezbylo opravdu už nic a tak jsem si to namířil do Novigradu. Triss jsem nezastihl, musela urychleně ze svého domu zmizet, ale z pobudů venku se mi dostalo rady, najít Krále žebráků. Způsobů bylo několik, zvolil jsem sledování kapsáře na tržišti. Král mě už čekal a nebyl sám ... byla u něj i Triss. Docela zvláštní proměna, jak se s čarodějky stane námezdní síla podsvětí. Je to přitom jen půl roku od událostí na Loc Muinne. Tím se rozběhl docela zajímavý kolotoč událostí, protože náš první úkol skončil polovičným nezdarem. Řád a jeho novigradský představitel Menge tu mají poměrně velký vliv a lidé s nimi rádi "spolupracují".

Alespoň jsem se podíval, jaký život teď Tris vede. Zbyla i chvilka na rozhovor v soukromí, takže jsem mohl sdělit svůj pravý důvod návštěvy Novigradu. Odeslala mě za jistým médiem s věšteckými schopnostmi. Bylo by ovšem příliš jednoduché k dotyčné ženštině jen nakráčet a zeptat se, nejprve jsem jí musel samozřejmě vysekat z potíží :) Roztomilý bůžek podobný Jankovi (tentokráte ale ženského pohlaví) se rozhodl jí držet ve spánku a s nočními můrami. Vědma šla totiž pomoci vyhnat duchy z domu, který zakoupil jistý vlivný bankéř, akorát to se milému bůžkovi nelíbilo. Vyřešil jsem to na zaklínače zajímavým ústupkem, ale což, bankéř přeci ztrátou jednoho domu nezchudne ... doufám, že se mi to vrátí jako klíčové rozhodnutí, lhát se přeci nemá :D Vědma mě navedla na stopu Marigolda, což jsem tak trochu čekal. Ten tu koupil jistý podnik (rozuměj bordel) a tak jsem byl nasměřován do patřičné čtvrti.

Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat, dveřmi vylítlo pár pobudů a za nimi stál Zoltan. Hm, začínáme se pomalu scházet :) Marigold tu ovšem nebyl i Zoltan ho hledal. Ten se vlastně dostavil chvilku přede mnou, byl celou dobu na cestách a tak byl nepřítomností Marigolda taky zaskočen. Našli jsme účetní knihu a seznam jistých osob (rozuměj milenek). Následovala poněkud zajímavá pasáž - dostal jsem půlku seznamu a začal dotyčné obíhat. V prádelně jsem moc nezapadl, moje řešení problémů mečem zde nebylo zrovna vítané - kdo to má potom prát :) Jistá elfka se nakonec ukázala býti transvestitou, ale je na holky, s Marigoldem jsou jen přáteli. Další je učitelkou, která se vyzná v biologii, u ní se Marigold namísto jiného očekávání zajímal spíše o houby, konkrétně o plísně. Cesta mě zavedla i do domu Luisy La Valette, to je ta, co Foltestovi porodila dva nemanželské potomky. Byl u ní i onen generál, co mě u císaře tak vyzpovídal (sakriš, ty jména nilfgaarďanů mi vypadávají snadno z hlavy :)). Jen tak mezi řečí se mi zmínil, že císař hodlá Ciri dosadit na trůn místo sebe, tedy až jí naleznu a samozřejmě k tomu bude potřebovat i vhodného manžela, že ... proto tu taky je. Hm, zajímavé, má kliku, že jsem v koňském závodě nad ním vyhrál, jinak bych mu rovnou tu umaštěnou palici oddělil od těla. Následovala proměna v učitele šermu u jedné nilfgaardské rodiny (vlastně rodiny onoho diplomata, který mě na počátku hry seznámil s politickou situací v zemi). Mělo to i "hezkou" dohru, kde mi hra ukázala nabubřelost nilfgaarďanů (zas jeden zbytečný a natahovaný quest, tohle je přeci vidět všude kolem).

A výsledek toho všeho? Mám takové tušení, že se Marigold rozhodl vyloupit pokladnu jednoho ze zdejěích bossů podsvětí, jistého barona. Na Marigolda nevídaný počin, ale je potřeba to brát vážně, protože se přípravám věnoval opravdu důkladně. Z rozhovorů také vyplynulo, že Marigold má novou milenku, jistou bardku jménem Priscilla. Tak hurá do podniku, kde vystupuje. Vyslech jsem si libou píseň na téma Geralt a Yennefer, až mi málem slza ukápla :) Těm kolem mě tekly doslova proudy slz, tak není divu :D Vše narušila hospodská z Bělosadu, která se tu jen tak objevila a prohlásila mě vrahem temeřanů ... že já se na toho jejího bratrance nevykašlal ... vlastně to nešlo, hra mě do toho vmanipulovala. Nic, další rozhovor proběhl v soukromý a dozvěděl jsem se více o podsvětí, se kterým se Marigold pravděpodobně zapletl.

Ve finále jsem tedy skončil v lázních, podniku již zmíněného barona. Alespoň se bylo na co dívat, lázně nejsou ničím jiným, než-li nóbl bordelem. Dorazil jsem akorát na schůzku Velké čtyřky. Překvapení by bylo asi oboustranné, oni o mé přítomnosti ve městě věděli, jenomže mě jaksi v první chvíli uniklo, odkud že to barona znám :) Byl to starý známý z Loc Muinne - šéf redanské výzvědné služby a velmi blízký spolupracovník Filippy Eilhart, Sigismund Dijkstra. Ještě se k tomu později vrátím, tady se totiž začíná lámat chleba podle rozhodnutí z konce dvojky, ale přijde mi to docela okleštěné. Na poradě je ještě Král žebráků a trpaslík Tesák. Chybí jen Zkurvysyn Junior. Vlastně nechybí, pošle za sebe delegaci zabijáků, takže milý geralt s ručníkem kolem pasu a palicí v ruce milým gansterům vypomůže. Dijkstra jen tak bokem vysloví prosbičku, kdyby mu náhodou Geralt chtěl pomoc, někdo mu totiž vybral trezor ..., ale jaká novina? :D Nechal jsem si svoje poznatky o Marigoldovi pro sebe a dal se do pátrání.

No, nebyl jsem úplně nadšený z toho, do čeho jsem se to namočil, ale jiné východisko v tu chvíli vidět nebylo. Na druhou stranu, alternativa, kterou jsem později vytušil, by byla ještě méně sympatická. Navíc tohle je přímá stopa k Marigoldovi. Přemýšlím, jestli jsem si určitý scénář nepřipravil už u vědmy, když jsem se zaměřil právě na Marigolda. Nevadí, výběr je daný a rozhodl jsem se, že pojedu ve hře tak, jak situace přijdou. Loadovat nemá smysl. Postupně jsem se dostal až na stopu a zjistil, že poklad skončil u šéfa chrámové stráže. Triss vymyslela geniální plán, měl jsem jí předhodit jako návnadu, neboť Triss patří mezi velmi hledané čarodějky. Ovšem vydržel jsem to jen do chvíle, než dostala první facku, pak tam všichni včetně šéfa zařvali. Je hezké, že mi hra dala na výběr a byť rozpačitě, ale přeci jen si k sobě s Triss můžeme sympatie vyříkat. Dijkstra úplně nadšený nebyl, nehledě na to, že ví, jak jsem ho tahal ohledně Marigolda za nos. Mě na druhou stranu dost vadí, jak mi pořád někdo něco nakazuje a dává na jevo, jak je snadné se mě zbavit. Na druhou stranu je to od Dijkstry jen takové špičkování, přeci jen jsem to byl já, kdo o jeho osudu rozhodl. Předal jsem mu klíč od pokladnice a zbytek je n něm, víc jsem nezjistil. Byla tu i jedna prima pasáž, kdy jsem se potřeboval o uložení pokladu dozvědět více a tak jsem si "domluvil" schůzku s jistým informátorem v opuštěném domku na břehu. Nečekaně přišla i Tris a velmi iniciativně se pustila do přesvědčování - vyčarovala nebohému informátorovi ohnivou kouli v gatích a podle potřeby regulovala její teplotu :D I když, její chování mě čím dál více překvapuje, že by se za půl roku až takhle změnila? Co jí to tak žere?

Tím hledání Dijkstrovo pokladu skončilo a zas jsem byl o haldu informací bohatší. Za vším stojí Zkurvysyn Junior. Možností je několik, jak Juniorovi přijít do cesty, ale hra mi nabízí jako první arénu. Byl jsem poučen, abych nikde nevytruboval, že vím o spojení podobných podniků s Juniorem, protože oficiálně to není nikde uvedené a tak jsem se u Igora hlásil jako kandidát na vyhazovače. Nečekaně mě čekala zkouška. A kde jinde, než-li v aréně. Měla to být jen tři kola, ale nakonec na mě poslali i pár potvor (wyverna, medvěd) a když už nebylo co, přišel mi pogratulovat sám Junior. Nj, jenomže už věděl kdo jsem, takže než odešel, poslal na mě ostrahu a mezitím do komplexu vtrhli Tesákovo lidi. Tesák měla být moje významná spojka v řešení problému, ale nějak jsem to nebral v potaz. V tajné místnosti jsem našel i důkaz o spojení Juniora s Readinií, resp. Radovidem. Následovala ještě návštěva kasína, ale tam mě taky neradi viděli. Osvobodil jsem zde nějakého půlčíka. O domě Juniora nemá ani smysl mluvit, Tesák byl rychlejší.

A tady nastal jeden paradox, sám Dijkstra mě v hledání Juniora odkázal na mého starého známého - šéfa výzvědné služby Temerie, Vernona Roche, tou dobou partzyzána. Problém totiž je, že Vernon má spojku mezi redanskými, ovšem velmi překvapivou:

Spoiler: ukázat
je to sám král Radovid


Role Juniora se naplno odkryje a účel byl splněn - Velká čtyřka už neexistuje. Čímž pádem Junior postrádá smysl a je mi za protislužbu vydán. Úkol, který souvisel s Tesákem a měl mi dopomoci k témuž, je tím pádem automaticky nesplněn. Podobný scénář jsem nečekal. Ke všemu cestu k Juniorovi jsem si stejnak musel vybojovat, protože stráže mě samozřejmě poznali. Zavázal jsem se tak nechtěně k něčemu, co jsem nechtěl a Roche mi to moc nevynahradil. Ta jeho role je tu dost malá, tedy alespoň pro tuhle chvíli (možná v budoucnu bude větší).

Junior se ukázal být sadistou s velkou spotřebou prostitutek. Podejť ne, o jejich umučené mrtvoly jsem za chvilku začal zakopávat. Nakonec jsem ho našel a s grácií sobě vlastní ho přesvědčil ke spolupráci. Tak přišla na řadu další sekvence s Ciri a už mi bylo jasné, proč Tesák tak snadno obsadil Juniorův dům. Nechal jsem ho nakonec žít, jen ve dveřích jsem utrosil, že jeho bývalí parťáci o jeho spojení s Radovidem vědí ... vyděsilo ho to mnohem více, ode mě by to měl zbytečně rychlé :D V téhle části bylo celkem zřejmé, že jsem měl více možností, jak celé pátrání v Novigradu vést, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem se do tohoto scénáře dostal jen svým výběrem.

Přišel čas na protislužbu. Jistý obdivovatel Filippy Eilhart by jí zas rád viděl, zdravou a živou. Vlastně takovou, jaká je, protože ve volbě, kterou jsem zvolil, byla Filippa Radovidem připravena o zrak. Jenomže ne o svou moc a ambice. Hledání bylo snadné, lovci čarodějnic už byli na místě a trochu mi pomohli. Filippu jsem ale nenašel. Místo toho jsem nalezl haldu drahokamů s podivným účelem a kámen pro megaskop. Bitvu s efrítem vynechám, to už pro mě nebyl soupeř. Úkol mě zavedl zpět k Triss, která mi záznam z krystalu přehrála. Fillipa se očividně snaží znovu postavit Lóži na nohy a zná i patřičné kandidátky. S Yennefer nepočítá, ta prý nikdy do Lóže naplno nepatřila. Ovšem má zájem o Keiru, jenomže neví, kde jí hledat (já ano:)) a o Triss, která by měla být v Novigradu. V hledání by jí mělo pomoci i to, že přišla na způsob, jak si vypěstovat nové oči. Reakce Triss na to celé mě ovšem značně překvapila. Co s krystalem? Musel jsem jí ho dát, z myšlenky, že bych Fillipu vydal, moc nadšená nebyla. Je to opravdu ta samá Triss co ve dvojce?? Chápu, že pro čarodějky je současná doba velmi těžká (Triss bydlí po vzoru Shani z jedničky v podnájmu :D), ale to nic nemění na tom, že by se mělo zapomínat na zločiny, kterých se některé členky dopustili. Zůstal jsem tam stát jako úplný pitomec. Vždyť já jsem v Novigradu nakonec vlastně každého podvedl/zradil a celkem pro nic!

Nevím, zda-li tomu mám tleskat. Dostal jsem se do té situace podivným způsobem a opravdu mi nepřijde, že by to bylo jen volbou jednotlivých rozhodnutí. Přijde mi spíše, že je to výsledek toho, jak se CD Projekt snažil na hru napasovat rozhodnutí z předchozího dílu a hodit mi je pod nos za každou cenu, viz hledání Fillipy. Ruku v ruce s tím, aby to bylo za každou cenu co nejrozvětvenější. A to je možná ono. Je dost možné, že jsem se prostě jen dostal do spletence událostí, které se začnou rozplétat mnohem později a tak ještě nevidím veškeré souvislosti. Rozhodně nechci říci, že se mi ten příběh nelíbí a je špatně zpracovaný, jen mě to nyní donutilo se nad tím pozastavit a zrekapitulovat, co se všechno událo. Problém mám spíš s těmi postavami a chováním, hlavně Triss není přinejmenším ve své kůži. Mě to prostě nějak nesedí do kontextu - jo, víc by se mi líbilo, kdyby se některé postavy chovaly jinak :D

Ještě jeden pohled na děj z dílů minulých

Vlastně spíš bych se rád pozastavil už jen u dvojky a konkrétně u konce příběhu. Hra umožňuje v základu několik rozhodnutí, z nichž se ve výsledku projeví jen některé. Předně je to volba zabít či nezabít draka (Saskii). Další nastává ve volbě, co se Shealou. Pak následuje osvobození Triss vs další událost dle zvolené frakce (lze udělat jen jedno), přičemž osvobození či neosvobození Triss se v trojce asi nijak nezohledňuje. Poslední volbou je Letho. Jak už jsem popisoval, namísto importu save pozice jsem zvolil odpovědi při audienci u císaře a těch bylo méně, než možností ve dvojce. Pokud si dobře vybavuju, byla to otázka na Saskii, na Shealu a tu další událost dle frakce. U mě jsem Saskii zabil, Sheale ke smrti dopomohl a na to třetí si nějak nemůžu vzpomenout :) Myslím, že to byla otázka na Anais, levobočka Foltesta, ale budu muset kouknout. Očividně jsem si zvolil verzi, kde Radovid nechá Fillipě vyloupnout oči (mimochodem, Fillipa byla mentorem Radovida). Proto mě třeba Dijkstra docela překvapil, určitá část příběhu se kolem něj točí, ale asi bych si na něj už nevzpomenul.

Budu se na to ještě muset podívat a pak to sem kdyžtak doplním.

Levelování vs Novigrad

A ještě jeden pohled na levelování. Do Novigradu jsem naklusal na levelu 11 a včera skončil s levelem 15. Je to hodně velký skok a přitom bych řekl, že se toho zas tolik neudálo. Je prostě jasné, že plnění hlavních úkolů je honorováno velkým zkušenostním ziskem, ale po tom čase, co už jsem ve hře odehrál, mi to přijde poněkud omezující a zbytečné. Vím, je to hlavně kvůli svázání hry s příběhem, ale když to vemu, do Novigradu jsem měl původně asi nakráčet s ještě nižším levelem, protože jsem se tu už moc nezapotil. Stačilo tedy přetrpět ty hodiny navíc ve vedlejších úkolech a začínám si konečně připadat, jako by se mi vracela dřívější forma z dvojky :) Teď je otázkou, zda-li mi ty hodiny navíc přinesly něco jiného anebo jinak, pokud půjdu jen po hlavní lince, zda-li budu mít důvod brát i ty vedlejší úkoly? U TES her si hlavní linku třeba musím šetřit a jít cestou průzkumu a vedlejších úkolů, jenomže u Zaklínače 3 je ta motivace jít mimo hlavní příběh menší. Nakonec to tedy dělám kombinovaně, takže jsem zase až moc rozlítaný. Chtělo by to ve hře mít něco mezi, protože myšlenka se svázáním děje není špatná, ale není to úplně dotažené.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 29, 2015, 13:40:07
Tak jsem udělal pokrok v hlavním ději jak sviňa a už pracuji pro barona v té druhé lokaci. Chvíli jsem hrál i za tu bělovlasou holku. A pak zase hledal nějaké jiné holky. Teď mu chytl bejvák a já s ním mám promluvit, jenže někomu ještě navíc ve stájích hoří brácha a já ho mám zachránit. Tak nevím, jestli nejprve zachraňovat, nebo nejprve povídat.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 29, 2015, 17:25:29
Já jsem o barona doslova zakopl, takže jsem měl po výběru :) Ani nevím, co se s tím ve stáji stalo. Líbí se mi na tom, že některé volby se zdají být jasné, ale když se pro ně rozhodneš, tak toho někdy spíš zalituješ. Z fáze nekonečného dobráka už jsem se vyléčil :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 08:01:09
Možná jsem mnoho nezískal, ale je na čase se na celé pozadí novigradského příběhu podívat blíže a kdo jiný než-li Triss, je k tomu vhodný? Trissin úkol vypadal navenek jednoduchý, nabídl jsem se setkat se zástupcem jisté šlechtické rodiny místo ní, přeci jen, co kdyby šlo o past. Dotyčnou osobu jsem na rybím trhu našel poměrně rychle. Modrých tunik tu sice pobíhalo mnoho, ale klíče u opasku měla jen jedna. Z postavičky se později vyklubal sluha oné šlechtické rodiny (jméno po mě opravdu nechtějte :) ). Triss se nakonec taky dostavila a dle plánu jsme syna oné šlechtičny měli dostat do bezpečí během bálu. Proč do bezpečí? Synáček se z rozmaru začal zabývat alchymií a svůj jazyk moc nedokázal udržet za zuby, takže padl do hledáčku lovců čarodějnic.

Doposud jsem netušil, jak moc zlé to v Novigradu pro čaroděje je. Tedy, samozřejmě, moje první návštěva města mi připravila poměrně nepříjemný vstup - na hranici přede mnou upálili čarodějku Feliciu Cori, se kterou jsem se potkal ve dvojce ve Vergenu. Při další návštěvě města jsem se pak v rámci hlavních úkolů dozvěděl i o stejné smrti Kalksteina, významného alchymisty z jedničky. Na jednu stranu si říkám, že mágové potřebovali trošku dostat za uši, aby jim ten hřebínek spadl, jenomže tohle už nabralo obludných rozměrů a Radovidova zášť vůči vyznavačům magie přešla ve vyslovenou posedlost. Najednou začaly umírat i známé postavy, ke kterým jsem měl z dřívějška nějaký vztah, takže se to začalo stávat čím dál více osobní. Tak si alespoň vylepším svědomí a Triss tedy pomůžu, byť to obnáší, abych se na bál připravil a pro její radost si koupil i nějaké ty hezké hadry na sebe ;)

Nikoliv, nóbl oblečení je nepovinná položka, ale peněz mám už dost, tak proč bych jí neudělal radost ... Bál probíhal poklidně, u brány jsem akorát musel odevzdat meče (i když je každému jedno, že mám inventář nabouchaný až k prasknutí vším možným arzenálem). Hraběnku jsem našel u domu a nezbedného synka o nějaký čas později, neboť poznat masku pantera mi dalo docela zabrat :D Nj, jenomže tomu se hned tak odejít nechtělo, tak jsem si šel s Triss sednout na lavičku. Teda, pít pořád neumí, stačila jedna sklenička a už jsem si myslel, že budu muset zachraňovat dva :D Ale byla milá, hlavně ve chvíli, kdy mi zdrhla do bludiště a chtěla, abych jí hledal ... jako bychom na to měli čas. Ale tak jó, zaslouží si to, beztak na mě hra se vším počká. Z kašny mi spadla už přímo do náruče, no a tak jsem odklikl volbu číslo jedna ;) Ovšem v tom přišel nezbedný hraběnčin synek, tak z toho nebylo nic ... Vyměnili jsme si masky a nechal jsem jim náskok. A co se pak stalo? Jasně, v zahradě mě přepadla skupinka zabijáků, co si mě i přes ty jasně bílé vlasy spletla. Dostali nakládačku a z bludiště jsem zmizel. Triss jsem dohnal ve stájích, ale dál už chtěla s mladým pánem cestovat sama. Ovšem pokud se mi bude chtít, můžu se s ní přijít rozloučit.

Nic jiného mi na práci zrovna nezbylo, tak jsem tam hned zamířil. Nějak jsem moc nepochytil, proč rozloučit, že by někam cestovala? U tančícího domu už stála patrola a uvnitř se Triss dohadovala s domácímí, neb jí došly peníze. Vyplatilo se do rozhovoru nemíchat, Triss je beztak vyhozena a jde jen o to, aby to provedla s grácií, což mě moc nejde :) Následně mě seznámila s tím, co jí tak trápí a pomalu začalo to její chování dávat smysl. Peníze ve skutečnosti scháněla kvůli tomu, že je potřebovala na ilegální transport mágů z města. Proto je taky tak "ceněna" u lovců čarodejnic. Už je skoro na konci, akorát dvě ovečky se opozdily a má dilema, zda-li jim jít na pomoc a riskovat tak prozranení ostatních, nebo je v podstatě obětovat. Rozhodl jsem za ní a pro ty dva jsme došli. Úplná nádhera, snad celou dobu, co jsem v Novigradu jsem stále přetížený, protože toho stíhám sbírat více, než prodávat. Nijaká rychlá akce to tedy nebyla. Dvojice mágů už měla návštěvu, dva lovce odměn. Docela se mi hodilo znamení Axie, čímž jsem z toho udělal nejen boj jeden na jednoho, ale hlavně jsem jim zabránil kohokoliv z mágů zabít, protože na to už zkrátka neměli čas.

Cesta do Ledňáčka (to je ten nóbl podnik, kde vystupovala Priscilla) proběhla poklidně, ale moc pomalu. Uvnitř už také byli lovci a jednoho mága stihli zabít. Moje poznámka o minimálních ztrátách Triss moc nenadchla, holt čarodějky to počítají jinak ;) Jediná cesta je stokami do přístavu. Ve sklepení mě čekalo ještě jedno překvapení - Dijkstra. Ten chlap je snad všude a pořád mi není jasné, o co mu jde ... že by se v něm znenadání pohnulo svědomí? Stoky jsem měl nejprve vyčistit, u čehož mi měla asistovat Triss, ale nějak se zasekla, takže jsem se v polovině musel vracet (zamčené dveře). Ale alespoň se mi nemotala pod nohy u likvidace potvor. V druhé části jsem našel pár podezřelých mrtvol a pomalu začalo být jasné, že tu někde poblíž bude upír. Musel jsem se trochu zasmát tomu konceptu, je to další podzemí, kde je jako naschvál na konci silná potvora. Proč není třeba na počátku? S tou silnou potvorou by to možná bylo přehnané. Jediným problémem je velmi rychlá regenerace upíra, na nějaké obskakování to tedy není. Rychlý styl a držet se mu u těla. Kupodivu mě moc nezranil. V zápětí mě překvapil Trissin údiv nad mou prací, jakoby nevěděla, že potvory jsou zaklínačův denní chleba a upír je prostě jen jedna z mnoha potvor, na které narážím.

Venku už čekal Dijkstra, ale bohužel, chvilku na to dorazili i lovci. Ne, nezradil, jen to dlouho trvalo. Oproti tomu, lovci byli mrtví běhme chvilky. Za ten průchod stokami jsem dostal tolik zkušeností, že levelup byl nevhutelný (za jednu fázi to bylo dokonce 500 zk). V pohodě už jsem se dostal na 16 a tedy doporučené optimum pro cestu na Skellige. Ale pomaličku, ještě nejsem ve Velenu hotov ;) Nj, ale teď to přišlo. Najmutá bárka míří do Koviru a Triss bohužel s ní. Dijkstra mě zezadu popichoval, že je nejvyšší čas něco udělat, pokud nechci aby mi Triss pláchla. Dobrá, zkusil jsem to, ale stejnak nastoupila. Sakra, ten chlap se mi začíná líbit čím dál více. Tentokráte neměl žádnou jedovatou poznámku a chtěl mi prozradit, jak to bylo mezi ním a Fillipou ...

To si tak jednou někde postávali a Dijkstra se chtěl Fillipy už optat, jak to vlastně mezi nimi ještě je, když Fillipa prohlásila: "Otoč se Geralte!". "Ne Dijkstro, na vtípky dneska nemám náladu", odvětil Geralt. "Ale já to myslím vážně, otoč se Geralte!" A stála tam ona. Triss neodjela! Jasně, je to asi klišé největšího kalibru, ale protože slaďáky rozhodně v telce nesleduju, tak mě to i tak překvapilo, protože jsem to opravdu nečekal :) CD Projekt si docela dal záležet na mimice postav a ten pohled Triss, když jsem jí požádal, aby zůstala, byl dost výmluvný, tak už jsem spíš začal zvažovat, které předchozí rozhodnutí bylo špatně, nebo zda vůbec lze Triss přemluvit. To, co následovalo potom už asi nemusím komentovat ;) Akorát mě tak nějak zklamal ten výsledek snažení o romanci, hra se najednou zase vrátila do svých kolejí všudypřítomného marastu, jakoby tohle byla jen epizodka s velmi otevřeným koncem. Podobně jako u Keiry, tedy bez náznaku pokračování. Dvojka mi z pohledu romance přišla propracovanější, byť nutno dodat, že tam je volba ve skutečnosti jen jedna, takže otázkou pak už je jen rozvíjet či nerozvíjet? Tady jakoby si hra pořád držela zadní vrátka. I když asi jo, určitě mě čekají ještě dialogy, které můžou cokoliv změnit a stále je tu i hlavní motiv hry, který má přednost - najít Ciri.

Když už jsem u té dvojky, nemohu vynechat zhodnocení trojkových dospěláckých pasáží ... nevím, co mělo znamenat to CD Projektí prohlášení o 16 hodinách motion capture intimností, už jsem se skoro obával, kam až to zajde, ale dvojka byla v tomto ohledu odvážnější. U trojky je to zatím celkem decentní a hlavně, z některých scén se stále nevytratil ten typický humor.

Když Triss zmizela, narazil jsem nečekaně na Dijkstru. Navrhl mi, zda-li bych jim nepomohl s jednou organizační záležitostí, ale protože jde o poměrně velké rozhodnutí, mám si to promyslet a když budu mít zájem, tak ho mám kontaktovat. Jde samozřejmě o politku a pořád si tak nějak nejsem jistý, co si o morálních hodnotách Dijkstry myslet, že by se za tou drsňáckou slupkou opravdu skrýval člověk, kterému leží osud země na srdci? O co šlo viz

Spoiler: ukázat
Dijkstra mě požádal, zda-li bych jim nepomohl připravit atentát na krále Radovida. Vskutku značný posun, obzvláště když víme, že i Dijkstra se podílel na Radovidovo výchově. Jenomže mi položil celkem zajímavou otázku: "Kolik jsme dnes zachránili mágů? .... A kolik si myslíš, že jich ještě budeme muset zachránit? Dva tisíce, tři tisíce ... ?" Ano, to se dá opravdu spolehlivě zatrhnout jen tak, že zmizí důvod, pro který musejí mágové utíkat, tedy král Radovid! Jenomže je to velmi vážné rozhodnutí a není na pořadu dne.


Každopádně teď mám na práci jiné věci, na politiku ještě není ta správná doba.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 30, 2015, 09:50:48
Tak jsem nejprve zachraňoval a až pak povídal a hodilo mi to nějaké zkušenosti a koruny na víc. Pak jsem změnil mrtvolu nedonošence v strážného ducha a vydal se na pouť za poznámím. Zjistil, kde se nachází dcerenka, kde je manželka zatím netuším. Každopádně mám najít obě a tak jsem se rozhodl to dát porotzatím k ledu a jít na lov čarodějnice kdesi na jihozápadně od baronova hrabství. Mezi tím poplnil nějaké vedlejší úkoly a prozkoumal svět na jihu od hrabství. Tak jsem si zazávodil na koni, jak za šedovlasou, tak za šedovlasého, sejmul toho klaksona, co tam lítal a všechno žral, zaboxoval si, zahrál karty a tak vůbec. Cítím, jak sílím a že brzy již dosáhnu 10 levelu a nebudu působit jak směšný nýmand, kterého sejme každej sedlák.

Taky jsem zjistil, že pod vodou se dá střílet z kuše a že jednou ranou lze zabít obludy, které bych jinak mečem sekal minutu, což je jaksi zvláštní a prozatím nevysvětlený fyzikální jev. No ale každopádně alespoň nemusím před těmi topivci pod vodou pořád zdrhat.

Nyní mě tedy čeká průzkum bojem té jihozápadní část mapy, kde je hodně otazníčků, vedou tam nějaké úkoly a tak. Až to budu mít, mohl bych mít tak cca půlku světa prozkoumanou.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 10:27:59
Pro kuši jsem využití nenašel, neumím s tím nějak mířit (kurzor mi tak podivně plave, skoro jako kdyby se to zasekávalo), ale je dobré vědět, že to funguje i pod vodou. Potvorám ve vodě jsem se začal vyhýbat pomocí plavby na loďce.

Otazníčků je na JZ dost a ještě přibude, taky z toho vypadne dost pokladů strážených něčím vysokolevelovým. Jinak ten jih mapy je podstatně tužší, vedou tam zakázky okolo levelu 20. Na východě jsem dokonce narazil na potvory, které měly místo levelu dva otazníky :)

Já se teď budu k některým zakázkám vracet, protože to levelování v hlavním příběhu je až moc rychlé a hlavně potřebuju dosehnat repty na lektvary, abych si předvyrobil vše a už se nemusel kytkama zabývat. Když to není v trojce nutné, tak není důvod to syslit. Chybí mi tu docela dost truhla v hospodě, jako byla v předchozích dílech. Stejně tak začíná být nepřehledná sbírka materiálů. Beztak jsem doposud nenašel nákres na nic, co by odpovídalo mému levelu a bylo lepší než-li to, co už u sebe mám. Přijde mi, že ty nákresy jsou dobré akorát proto, když jdeš po hlavní lince a nemáš čas na sbírání relikvií po světě. Můžu si sice nyní vyrobit meč odpovídající levelu 16, ale vůbec nemám pochyb, že brzo narazím na něco lepšího, takže taková malá demotivace ke craftění.

Škoda že ten příběh pořád tlačí na postup, já jsem zhruba ve 2/3 velenské oblasti, ale dost z toho jsem jen proběhl, protože to bylo předtím hodně nad mé síly. Přitom zrovna v krajině je dost zajímavých míst a událostí a upřímně, po Novigradu bych si od velkoměst rád odpočinul :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 30, 2015, 10:45:51
Jo, na toho baziliška s levelem ?? jsem též narazil, hned na začátku druhé mapy, když jsem zkoumal střed. Nějak jsem moc nepochopil, co tím chtěl básník říct, každopádně jsem to po dvou pokusech vzdal. Na bazilišky a podobné ještěrky jsem narazil pak víckrát, nezabil ani jednoho, všichni měli levely kolem 13-16 a já byl v té době na levelu 4-5, takže to nemělo moc budoucnost. Narazil jsem i na wyvernu, kterážto od dob jeničky taky krapek povyrostla, ale s tou jsem se ani nesnažil bojovat, jen jsem jí vybral věž a zdrhl před ní. Byla na 16 levelu. Nejsilnější obludy, které jsem tak zvládl (a kde byl největší rozdíl mezi mým a jejíjich levelem) byli banditi se štíty na 16 levelu, já byl tehdy na 4. To bylo hned na začátku právě při průzkumu středu mapy, kde jsem zachránil kováře z Morušína, nebo jak se ta díra jmenuje. Ty jsem ale zvládl díky jejich inteligenci - level: houpací kůň. Ono inteligence a způsob chování lidí i oblud v této hře je poněkud zvláštní, řekl bych, že dement s IQ 60 by byl podle nich dobrý kandidát de Mensy, nciméně u banditů a vůbec lidí to je ještě o level dál. Lítající obludy jsou ale docela problém, no. Zatím.

Kuš též příliš nevyužívám, nicméně pod vodou je to jediná zbraň, která funguje, což je docela směšné :). Meč a ani nic podobného tam použít nejde, nicméně kuš, kde voda jejich pohyblivým částím a šipkám při letu vůbec neklade žádný opdor, ale naopak je posiluje, takže je pak kuše mnohem účinější, je jediná zbraň, která tam jde použít a při hledání pokladů pod vodou se to hodí, no.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 12:23:24
Jj, to jsou ti zběhové z armády :) Čím větší grupa banditů, tím nesmyslněji se chovaj. Jediný problém jsou u nich střelci, které likviduju jako první a pak už je to dost stereotyp. V Novigradu mi skupinové souboje přišly o něco lepší, ale to je možná tím, že tam jsou menší prostory, kde se boj odehrává. Jakmile je terén rozdělen např. schodištěm, tak je to zas při starém.

AI bych ještě byl ochotný překousnout, ale nejvíc mě u toho vadí, že jakmile se o kus vzdálíš, přepne se režim z boje na průzkum a tím pádem to na ovládání reaguje jinak. Přitom stačí třeba ty blbé schody, takže protivníka máš na dosah, ale už se k němu nedokotouluješ. Úplně nádherné je, že střelci to do tebe můžou klidně smažit dál. Pamatuju si taky na příhodu, kdy se topivec proháněl uvnitř zahrady za plotem a protože v bojovém mód nejde přeskakovat překážky, tak jsme na sebe dlouhou dobu jen civěli :D Nakonec topivec nějakým zázrakem plůtek zbořil.

Soubojům s větším rozdílem levelů se spíš vyhýbám, nemám zrovna nervy na dlouhé usekávání (u potvor). Jakmile se to moc prodlužuje, tak jdu jinam, protože pak začnu vypadávat z tempa a dělat moc chyb. U regenerujících potvor to platí dvojnásob, tam je to pak vysloveně ztráta času.

Čeká mě dořešit jednu nízkolevelovou zakázku s půlnočnicí, u ní mi bestiářem doporučená taktika moc nešla a netuším proč - Yarden by ji měl přišpendlit stejně jako polednici, ale ona jím v pohodě prochází, čímž je tak nějak nesmrtelná. Rozdíl levelů je teď tuším 6 v můj prospěch, tak jsem zvědav, jestli to na to bude mít vliv. Zůstal jsem preventivně u patche 1.03.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 30, 2015, 12:41:58
Víte, já tohle děsně ráda čtu :-D. Lidi všude pějou absolutní chválu, jako by ta hra snad ani neměla chyby... a tohle je takovej střízlivej a realistickej přístup :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 14:08:57
Witcher 3 je snad dokonce ta pověstná třešnička na celé té absurditě nekritického hodnocení, co se před pár lety zrodilo. Nedávno jsem někde četl příspěvek, že trojka dokonce redefinuje žánr :) Trojka je výborná hra, ale má dost nepřehlédnutelné mouchy.

Možná tu hraje svou roli i fakt, že lidi jsou jaksi zvyklí, že CD Projekt ke každému Witcherovi časem vydal Enhanced Edici, která už je technicky vyšperkovaná, takže tuhle stránku teď jakoby hodí za hlavu a hodnotí jen ten zbytek.

Pamatuju si, když jsem rozehrál dvojku a zhruba kousek za polovinou musel skončit. Teprve patch 3.2 z toho udělal dobře hratelnou záležitost, nikoliv však dokonalou. Trojka si dost věcí přebírá, něco vylepšuje, ale něco zůstalo stejně kostrbaté. Když k tomu pak přičteš bugy a nové technické nedokonalosti, tak to ani příběh nezachrání. No a i ten místy vyvolává otazníky :)

Nahráno mám zhruba 44 hodin a konec zatím v nedohlednu. Když čtu, jak to ten či onen dohrál za 50-60 hodin, tak si tak říkám, kolik z toho světa vlastně viděl a prožil? Pokud půjdeš třeba jen po hlavní lince, tak z toho rázem máš něco jiného, protože celý ten open-world půjde v tu chvíli do kopru (výstavbou se to začne podobat dvojce). Ale tak nějak jsem si zvykl, že se dneska začaly hry hodnotit na základě prvotních dojmů.

Bylo by třeba zajímavé sledovat, jak by dopadla identická hra, kdyby nenesla nálepku Witcher 3, měla kompletně přejmenované postavy a podepsané by pod ní bylo nějaké noname studio. Tipuju, že by dopadla jako nepovedený klon Witchera :D Hype tu hraje obrovskou roli.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 30, 2015, 14:23:43
Já mám sice ráda dlouhý hry, ale ta délka nesmí bejt nahnaná příběhem :-D. Fujky, příběh :-D.

Jo, je to tak. Nevim, čim tenhle fanatismus vzniká, ale některý lidi to naprosto oslepuje. Hra může bejt dobrá (podle vkusu hráče), ale nikdy neni tak dobrá, jak některý lidi předstíraj. A málo kdy je něčim skutečně revoluční a originální.

Co se týče recenzí, tak naprosto doporučuju tohle video: https://www.youtube.com/watch?v=sN9iJCZ5Il8

Od 1:15. Takhle se dělaj recenze :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 30, 2015, 19:37:46
Čeká mě dořešit jednu nízkolevelovou zakázku s půlnočnicí, u ní mi bestiářem doporučená taktika moc nešla a netuším proč - Yarden by ji měl přišpendlit stejně jako polednici, ale ona jím v pohodě prochází, čímž je tak nějak nesmrtelná. Rozdíl levelů je teď tuším 6 v můj prospěch, tak jsem zvědav, jestli to na to bude mít vliv. Zůstal jsem preventivně u patche 1.03.

jestli myslíš tu v té vesnici, kde se hledá čarodějnice, tak tu jsem před chvílí vyřídil. Nejprve jsem s přehledem zabil půlnočnici na levelu 16 (level 10) a pak jsem tady to dělal asi 5x. Nakonec jsem využil jednak její "inteligenci" (nemá problém se zastavit metr před mým hrdinou, kterému chybí jedno malé drcnutí, aby chcípl a bez zájmu se začne vracet zpět, jednak léčení jídlem (jídlo je v této hře velmi mocná zbraň) a jednak to znamění, co dělá fialové tečky na zemi (nevím název). Každopádně nakonec padla.

Taky jsem při potulce narazil na mnoho dalších oblud s levelem ??, jako třeba Hrobnice (nevypadala moc silně, ale zabila mě jednou ranou), pak něco létajícího, u čeho jsem stihl přečíst jen ?? ale název už ne a byl jsem mrtvej. Pravděpodobně to byl asi gryf, pak nějakou armádu měňavců atd atd.

Potřeboval bych zjistit, jak se dostat na toto místo:
http://www.jpeg.cz/images/2015/05/30/afnX5.jpg

Vede tam pravděpodobně nějaké jeskyně, která vede jak místu moci, tak i k tomu otazníku, ale nenašel jsem jí. O kus dál jsem sice našel zavalený vstup, ale zase jsem nezjistil, jak jej odvalit. Byla tam značka, jako na trochu jiném místě, tedy třeba tady:
http://www.jpeg.cz/images/2015/05/30/Z50Lh.jpg

ale nemám tušení, co ta značka znamená. Zkoušel jsem znamení, petardy a nějak to nezabralo.

-----------
Jinak co se týče stylu hraní, tak zaklínač 3 je bezesporu "moderní RPG" se vším možným zlým, co si pod tím pojmem člověk může jen představit. Nicméně já to tedy alespoň zatím hrají po staru, tedy opravdu poctivě zkoumám celý svět, každý kousek, hlavnímu ději se spíše vyhýbám a jdu tam jen, když mě to zkoumání přestane bavit, nebo když je prostě hlavní děj po cestě. Tedy hlavním dějem se řídím spíše orientačně. Nicméně toto je moderní RPG hra, takže se nemůžu zbavit pocitu, že mě za to hra neustále trestá a že kdybych se na zkoumání vykašlal a šel jen hlavní děj, tak by mě naopak hýčkala a chválila. Je to asi první RPG hra s otevřeným světem, která vyloženě zakazuje hráči zkoumat svět.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 20:06:45
Jj, to je znamení Yarden a to mě na ní nefungovalo. Navíc v mém případě mě docela pronásleduje, v tom se chová podobně, jako létající jednotky, které umí dobře sledovat polohu. Za chvilku tam dorazím znovu, tak uvidím.

To místo moci, co máš zaznačené na mapě, jsem taky neobjevil, ale já se nedostal pořádně ani k tomu pokladu. Lezl jsem tam moc brzo, v podstatě hned na začátku hry.

Nicméně toto je moderní RPG hra, takže se nemůžu zbavit pocitu, že mě za to hra neustále trestá a že kdybych se na zkoumání vykašlal a šel jen hlavní děj, tak by mě naopak hýčkala a chválila. Je to asi první RPG hra s otevřeným světem, která vyloženě zakazuje hráči zkoumat svět.

Právě, ve hře chybí balanc mezi průzkumem a hlavním příběhem. Ono to na začátku vypadalo jako zajímavý nápad, když levely nabíráš nejvíc za hlavní příběh. Je to takové nenásilné nucení, jak udržet příběhovou část hry. Jenomže vysoký rozdíl levelu je značný handicap, což pak naopak nenahrává průzkumu, kde si to musím opravdu hodně vydřít, protože na tom se leveluje jen velmi pozvolna. Hned od začátku mi hra začala solit zakázky pro level okolo 20, takže jsem se plácal, jak to šlo. Hodně to pak láká, vrátit se na tu snažší cestu hlavního příběhu :D

Nevím teď, kde jsem to četl, asi u vás na gothicz.net, ale někdo psal, že mu přijde, že u těch dobře hlídaných pokladů mu nakonec padl "jen" předmět, který odpovídal jeho levelu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 30, 2015, 20:27:12
Tak už jsem to pochopil :D Yrden jí nemá přišpendlit k zemi, ale je potřeba do ní sekat, dokud je v kruhu toho znamení, tedy jí do něj stále lákat. Mimo je nezranitelná :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 30, 2015, 20:48:41
Mě stačilo, když v něm byl hrdina :). Ale zranitelná tedy byla i mimo něj, jen málo. Hlavně má ale omezený radius doahu a za určitou hranici prostě nepřejde. Takže jí se držel spíše u ní a jakmile si vykouzlila ty pomocnice, co mi vysávaly životy a jí léčily, tak jsem prostě vyskočil ven z rádiusu, pomocnice zmizely, ona se nevýléčila, já se vyléčil žrádlem a hurá zase na ní :)

Ale to znamení jsem si teď oblíbil a používám ho docela často.

Potřeboval bych tedy vědět, co zanmená ta značka. Myslím, že by to asi měla být petarda, ale nevím, jak jí použít a normálním házením to nedělá nic.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Květen 30, 2015, 22:13:11
Hodně mi to tady připomíná improvizování ve WoWku na freečku, kde člověk zkoumal, jak zabít buglý mobky/bosse :-D.

Jinak já mám teď volno, takže se o nemrtvých až do pondělka nic novýho nedozvíte a už vůbec nebudete vědět, co jsem dělala v poušti. Ne, nebylo to zajímavý, ale já vám to v pondělí stejně prozradim, protože jsem sadistická příšera.

Bohužel vám neřeknu nic o zajímavejch bugách a problémech v boji. Je to nefér, vím. Neni to tak, že bych nechtěla, ale já jsem prostě smolař a na tyhle věci nenarážim.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2015, 07:25:26
Potřeboval bych tedy vědět, co zanmená ta značka. Myslím, že by to asi měla být petarda, ale nevím, jak jí použít a normálním házením to nedělá nic.

Petarda to asi nebude, to bude iluze. Máš u sebe kámen Nehalemi? Je to od té čarodějky, cos v té vesnici hledal.

Spoiler: ukázat
Keira Metz: musíš s ní projít elfí rozvaliny.


V rámci úkolu ti ho dá. Je to dost užitečná věcička bez které právě některé úkoly nejdou dělat.

4Yuyana: Hned se k tomu dovysvětlení s půlnočnicí dostanu, tohle je celkem zajímavý aspekt hry :D Hlavně když mám pořád v živé paměti ten počáteční bug, kdy jsem měl půlku světa nesmrtelnou :D

Půlnočnice a ranní návrat do Novigradu

Vrátil jsem se zpět do Podhájí, abych konečně dořešil úkol s půlnočnicí (Janina). První pokus dopadl jako mnohokráte předtím. Většinou jsem jí ani neškrábl, z Yrdenu v pohodě uprchla, nebo se mu bravurně vyhýbala. Pořád mi tak nějak vrtalo hlavou, proč u polednice u Bělosadu mi to šlo a tady najednou ne. Obával jsem, že se mi nějaký důsledek dříve popisovaného bugu s instalací přenesl až do save, ale naštěstí tomu tak nebylo :)

Při druhém pokusu jsem jí totiž z ničeho nic uštědřil pár dobře mířených ran, přičemž jsem stál v kruhu Yrdenu. Odskákal jsem bokem, otestoval ještě pár kombinací a bylo jasno. Yarden je klíč, ale nikoliv k tomu, aby jí zachytil na místě, ale uvnitř kruhu je dokonale zranitelná.

Celá ta nesrovnalost totiž vznikla klamným zdáním, že ten souboj s polednicí probíhal jinak. Oba souboje se vskutku liší, ale roli tu hraje jen samotné bojiště. U polednice se jedná o malý uzavřený prostor okolo studny, kde není moc kam uhýbat, nehledě na to, že polednice se málokdy od studny vzdálí dále, než je hranice domků návsi, ale zase se rychle vrací. Položením Yrdenu jsem tak vlastně zablokoval slušnou část jejího manévrovacího prostoru a logicky tak konfrontace s ní probíhala ponejvíce uvnitř znamení. Kdežto u půlnočnice je ten rádius pohybu mnohem větší, takže může položené znamení v klidu obejít a snadno z něj i utíká. Díky boji s polednicí jsem tedy nabyl klamného dojmu, že Yarden působí obecně jako znehybňující past a to se mi stalo zprvu osudné :D

Je to věc, která se mi prostě líbí. Jeden vyhraný souboj ze mě ještě nedělá experta na daný typ potvor a je prostě potřeba to chování dále sledovat. Možná to trošku mate v tom, že ve dvojce se Yrden používal jinak, resp. byl potřeba hlavně u dvou sobojů, kde sloužil opravdu jako klasická znehybňující past (Kajran a teleportující se mág v Loc Muinne) - neměl jsem důvod ho tam k jiným účelům používat.

Prolistoval jsem poté ještě seznam úkolů, ale to co je v okruhu mého levelu, mě opět zavedlo do Novigradu. Jaké bylo překvapení, když mě u brány zastavila stráž a dožadovala se propustky. V tu chvíli bylo vidět, jakých rozměrů ten noční masakr mágů dosáhl a že ještě není všemu konec. Vypadalo to, že mě čeká kolečko úkolů, než si propustku opatřím, ale zasáhl kapitán stráží. Když mě míjel, pošeptal mi do ucha srdečné pozdravy od Sigiho (Sigismund Dijkstra, až se divím, proč nepoužívám tu jednodušší část jména :) ). Skoro mě napadlo si to zamířit rovnou za ním, ale místo toho jsem se pustil po stopách Marigolda.

Nj, jenomže jsem se rovnou rozhodl po cestě rozprodávat přebytky z inventáře (mimochodem jsem si nechal udělat lepší střední brnění a kalhoty - prvně, co se mi něco oplatilo). Při té příležitosti jsem narazil na týpka, od kterého jsem měl zakázku na hledání šotka. Tak jsem úkol přepnul. Ze šotka se po pár minutách intenzivního pátrání vyklubal doppler, ale v přetíženém stavu jeho úprku nestačím ... pokračování příště :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 31, 2015, 15:53:11
hmm, tak ten šutr od té čarodějky bych tedy měl asi získat. Já jí původně chtěl řešit, ale pak jsem se na to vyprdl a šel dál na jih  pak na jihu na východ a takto jsem to celé obešel až do východní části mapy, kde jsem začal řešit nějaké vedlejší úkoly a podobně, takže čarodějnice měla smůlu a já tedy tím pádem také.

Já si teď nechal vyrobit gryfí brnění. Zdá se, že tyto sady brnění se dají pak ještě vylepšovat na dobré a prvnotřídní, pokud hráč najde plány. Já třeba našel plány na privotřídní medvědí brnění, ale nemám plány na to základní. :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2015, 16:40:31
Čarodějka je docela zajímavě vsunutá do hlavního příběhu. Přijde mi, že CD Projekt moc nepočítal s variantou, že by ses jí na nižším levelu vyhnul a tím pádem kámen nezískal. Zatím je to asi jediná vážnější chyba v úkolech, co jsem postřehl. Je možné, že se ten kámen dá třeba i koupit, ale když tuhle mechaniku neznáš, tak vlastně nevíš, co budeš potřebovat.

Sety s postupným vylepšováním určitě budou. Pár nákresů taky mám, ale hlavně na meče, zbroj asi žádnou. Kovář na Vranově mi zadal ještě úkol na kočičí set, ale to je zatím asi mimo mě, protože řešení míří ještě na Skellige a tam zatím nemám v plánu odplout.

Jinak jsem se dneska dozvěděl, že extra truhla na bordel ve hře není, ale přebytky se dají dávat do batohu na koně. Budu na to muset kouknout. Je pár surovin, které jsem prodával docela nerad (kůže z polárních druhů zvířat) a mám i pár relikvií, co bych si zatím rád ponechal.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 31, 2015, 18:13:59
Tak ona ta čarodějka není zas takový problém, je v rámci hlavního děje, takže to nemineš a šutr určitě získáš, jen je otázka kdy.

S nošením věcí, nemyslím si, že jde dát koni do brašen předměty. Brašny zvyšují nosnost hrdiny jako takového. Já mám třeba nyní nosnost 130, kdyš brašny sundám, klesne na 60. Nicméně už teď sebou trvale nosím 90 zátěž věcí, které neprodávám (jednak není moc komu a jednak nevím, jestli se nebudou hodit). Mám asi 6000 korun, obchodníci krom kovářů nemají peníze a kováři ty krámy nechtějí.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2015, 18:56:28
Já mám právě jen tu základní nosnost 60 :) Takže cokoliv, co mí jí zvedne, uvítám. Je to škoda, já myslel, že si tam budu moci předměty ukládat, aby nezáclaněly v inventáři.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Květen 31, 2015, 20:33:11
Tak jsem pořešil čarodějku a ta místa s otazníkem a místem moci byla ppřímo součást jejího úkolu, tedy prošel jsem je současně. Nyní mi zadalka nějaký další úkol na ostrově, to už tedy není v rámci hlavního dejě, ale asi to vyřeším také. Jsem na 12 levelu, takže většina těchto hlavních úkolů je již pod mojí úroveň :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2015, 20:54:26
To určitě bude, to jsou úkoly pro level do 7. Ale určitě se vyplatí to splnit, tohle je jedna z opravdu zajímavých příběhových linek. Ne, že by ostatní nebyly také, ale tahle čarodějka vstupuje na herní scénu v podstatě poprvé, takže už jen kvůli tomu to stojí za to ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 01, 2015, 07:01:00
Jo, tak jsem hned jí rovnou i přefikl, aby se neřeklo, ale stejně mě jako vždycky oblbla. Tydle čarodějky byly vždycky poněkud pochybného charakteru a Geralt vždy v jejich vlivu působil jako úplný blbec a zde to bohužel není výjimkou :). Prostě je vždycky láskyplně přefiknu a ony se mnou pak v klidu vyjebou. Ale zas to alespoň hodilo nějaké další úkoly s tím spojené.

Taky jsem trošku pokročil, navštívil i to město na východě a našel dceru barona, také jsem splnil úkoly s ježibabama v močálu, kde jsem to ale asi dřív trochu pokazil. V jedné její části je úkol zlikvidovat ducha ve stromu v jedné jeskyni. Já na ten úkol narazil náhodou sám už dřív a nevěděl jsem, jestli ducha osvobodit, nebo zničit a také jsem myslel, že je to úkol vedlejší, který nesouvisí s hlavní linií, když mi jej ten duch dal. Nejprve jsem jej osvobodil, ale nějak se mi to nezdálo, jednak se mi nelíbily jeho oči (a říkal jsem si, že to asi nebude nic dobrého a že to pustit na svobodu by mohlo mít dost špatné následky) a taky byly všude okolo mrtvoly a tak jsem to načtl a raději toho ducha zlikvidoval.  Pak jsem hrál hodně dlouho dál a až pak narazil na ty ježibaby a úkoly s nimi. Kdybych býval věděl, co jsou zač, asi bych toho ducha přece jen osvobodil. Něco mi říká, že by to bylo asi lepší. No ale takto jsem si musel dávat bacha, aby nepřefikly ony mě. Když jsem to pak řekl baronovi, že jsem našel jeho manželku, rozhodl se vydat s celou družinou do močálů jí zachránit a já mu přislíbil pomoc. Ale ještě jsem tam nebyl. Doufejme, že se podaří ty ježibaby zlikvidovat.

Nyní mi tedy chybí město a kousek oblasti pod ním na severu, severovýchodní-východní část a pak to velké město na jihu. Na těchto třech místech jsem ještě nebyl. Jinak jsem byl už víceméně všude, zabil i většinu oblud, až na ty ultra silné s otazníky.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 01, 2015, 07:56:41
V trojce jsou ty romance sice celkem dobré, ale to chování čarodějek je o poznání drsnější :) Bylo mě celkem jasné, že se mnou vydupává, ale jak se na mě vždycky tak hezky podívala, tak jsem si řekl, proč bych to pro ní přeci neudělal :D Takže má to svoje hezké momenty, ale moc se to neliší od sběru kartiček v jedničce, prostě si jen odškrtnout další čárku. Počkej si na Triss, to je naopak hezký slaďák :D

Pak dej vědět, jak to s těma ježibabama dopadlo. Já nechal ducha žít a bylo to právě jedno z klíčových rozhodnutí - menší vs větší zlo, ježibaby vs duch. Identita ducha začne být jasnější už ve chvíli, kdy najdeš jeho pozůstatky, které nejsou vůbec lidské. U ježibab jsem tušil, že to nebudou zrovna členky armády spásy, ale je to přesně jak v těch pohádkách :D

Už u jedničky jsme se s manželkou bavili, jestli je ta slovanská mytologie použitá v zaklínači vůbec srozumitelná třeba pro američany. Ježibaby asi jo, ale právě takové ty polednice a půlnočnice ...

Za chvilku jdu pokračovat, mě čeká ještě dost věcí v Novigradu a pak vyrazím zas ven. Jak jsem se dočetl, když levelem moc uteču, nebudu dostávat za "nízkolevelové" úkoly zkušenosti a to by zamrzelo.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 01, 2015, 08:27:34
No, já toho ducha osvobodil v době, kdy ještě jsem nevěděl, že tam nějaké ježibaby budou. Zjistil jsem o nich něco víc až od čarodějky po tom jejím úkolu. Pravda, přišlo mi divné, proč jsou v močálu 4 malé děti. Nicméně jsem tušil, že když o těch ježibabách mluví a když mluví i o dětech, že tam asi něco takového bude, nicméně jsem si říkal, že ty ježibaby třeba nebudou zlé, když chrání tamní obyvatele atd atd. Prostě jsem měl za to, že ten duch bude mnohem horší.

Tím, že jsem jej neosvobodil zřejmě asi umřely ty děti, protože po rozhovoru s ježibabama zmizely, stejně tak jako ta manželka Barona. Ale s baronem je určitě porazíme.

Ty si na ně tedy s baronem vůbec nejel, když si ducha osvobodil?

Myslím, že v USA to nikdo moc neprožívá. Až tedy na jejich prezidenta, který jak se poláci chlubili, dostal tuto hru jako dar od tamních politiků s tím, že to dokazuje, jak super hra to je. (následně tento dárek jeden prestižní časopis zařadil mezi top 3 nejstupidnější a nejméně vhodné dárky, které kdy v historii prezident USA dostal).

Ale myslím, že to bude v USA jako s gothicem, tedy moc velkou díru to tam neudělá. Na druhou stranu to je jedno, strašidlo jako strašidlo. Ve většině RPG hrách se snaží vyhnout mytologii Tolkiena a pravidel Dungeons and Dragon a tedy se snaží nevyrábět žádné draky, skřety a podobně, ale vymýšlet nové, stále více stupidně působící obludy. Tedy todle je alespoň originální. Navíc v bestiáři je každá obluda popsána.

Čarodějky jsou mrchy, počínaje Triss, konče tou Yennefer. Jedna horší než druhá. Nechápu, jak může být Geralt zamilovaný zrovna do Yennefer. Sice je to kočka (alespoň dle trojky), ale už na pohled je jasné, že todle není zdravý vztah :). Nejlepší byla Shani v jedničce. Včetně jejich úkolů i rozpačitého rozhovoru zaklínače s trpaslíkem o tom, jestli by se neměl zaklínač usadit. :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 01, 2015, 22:47:27
Na ježibaby jsem s baronem vyjel, výsledek jsem popsal o několik příspěvků dříve do spoileru, závisí na tom vlastně ten konec s osvobozováním viz

Spoiler: ukázat
Když ducha nezabiješ, zachrání ty děti, ale Anna později při pokusu o záchranu umře. Duch navíc vyvraždí Podhájí a baron se nakonec oběsí. Když ho zabiješ, děti umřou a Anna pravděpodobně přežije, jak mi vyplynulo z těch rozhovorů. Bohužel, na ježibaby jako takové se nedostalo.


V Novigradu jsem plnil zajímavý úkol (popíšu to všechno zítra, dneska byl opravdu výživný herní den) a došlo i na téma Shani :) Ale fyzicky se asi ve hře neobjeví, což je škoda. Triss je tu zatím nejméně průdérní z čarodějek, Yennefer mi je nesympatická už od začátku hry, proto na Skellige nijak nepospíchám. Akorát jsem u Triss minule zapomněl zmínit, že jsem jí stejně jako všechny zajímavé postavy, poslal do Kaer Morhen. To bude asi zábavné setkání, až tam na sebe všichni narazí :D Místo čarodějek jsem tu našel sympatické lidské a elfské postavičky, jenomže romance tímhle směrem rozvíjet nejdou.

Jinak jsem už byl nucen vrazit 2 body do Axie, některá rozhodnutí už mi bez toho přišla dost nepatřičná. Kdekdo mě tu uvrtá do podivných úkolů a mívám s tím občas morální problém :) Bodově jsem to nechal tak, jako na levelu 10, tedy syslím (zůstalo mi 7 volných). Zatím nebyl důvod zvyšovat ani mečové dovednosti, jsem na levelu 18 a přijde mi, že hra se zase zjednodušila. Usekal jsem tu bandu na levelu 23-24 (nesmím se teda nechat zasáhnout, protože šlupky dávají docela slušné), u golemů a upírů se v podstatě nezapotím ... Zvyšovat obtížnost už ale nebudu, spíš to dál nechám bez těch rozdělených bodů. Jsou tu totiž určité souboje a typy bojišť, kde to přeci jen skřípe a u těch bych si přeci jen rád nechal rezervu :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 02, 2015, 08:07:46
na gog jsou dva nějaké další DLC.
-------------------------
Tak včera jsem svůj průzkum světa vzal na sever a prošel to tam, pak na východ a prošel celou východní část, až jsem skončil úplně na jihu u toho tábora té jedné armády vojáků. Nutno říct, že sever a východ mapy je podstatně klidnější, není tu moc zajímavých věcí, ani mnoho otazníků. Většinu jsem zvládl, až na jeden, kde byl nějakej pavoukokrab nebo krabopavouk, nebo jak se to jmenuje na 23 levelu. Pak se tu pohyboval nějaký kurolišek volně také na levelu přes 20, tak toho jsem také nezvládl. Oživlý strom na levelu 20, který hlídal poklad jsem zvládl, nicméně to bylo dost dáno tím, že se nějak polámal a jakoby se sekl a já jej umlátil a upálil (na podruhé, na poprvé si vyvolal na pomoc asi 5 vlků na 20 levelu a nebyla šance). Také jsem tu splnil nějaké menší úkoly, nic zvláštního, co by stálo za řeč. Sehnal jsem i nějaké nové recepty do alchymie atd atd. Autorům se docela dobře povedlo zachytit rozdíl atmosféry zničeného jihu, kde dře bída a žal a naprosto klidného a pohodového severu, kde si farmáři obdělávají obří pole na ještě obřejších farmách a o nějaké válce snad ani nemají ponětí. (přemýšlím, jestli to má být zasazeno do Polska/Česka/Rakouska-Uherska, tak Česko docela trpí :). Na východě mapy pak není téměř nic, co by stálo za řeč, většina tamních oblud byla na levelu 7 a méně, ale ono jich obecně moc nebylo. Snad jen banditi co uvěznili nějakého elfího obchodníka, který pak byl nedaleko v jejich táboře. Pak nějaká rozbořená stavba, která hodila úkol, který vede do města, takže ten jsem nesplnil. Dole na jihu pak byl ostrov, na kterém jsem sice otazníček neměl, ale nakonec se ukázalo, že tam je ukrytý poklad a navíc zde poprvé bylo třeba použít zaklínačských smyslů na hledání stop, aniž by na to hra upozorňovala v rámci úkolů a neustále to hráči vysvětlovala jak pitomci. (takto by měli být dělány úkoly, kde je třeba použít smysly, prostě o tom hráči neříkat, protože snad není imbecil a po 100ém úkolu už asi pochopí, že stopy má hledat pomocí smyslů.

Dole na jihu mi pak tamní obchodník zadal úkol pro 7 level s nějakou ztracenou hlídkou, odkazovala na něj tabule. Celkově vzato zakázky, které hráč dostává skrz tabule hře nějak došly a už mi je skoro vůbec nezadává. Možná je to tím, že jsem ty úkoly splnil dřív, než jsem došel k tabuli, ale spíše ne, protože jeden úkol s včelovým fantomem jsem splnil a až pak našel na něj zakázku na tabuli. (tento úkol vyžadoval dost zvláštním způsobem zapojení koně :) ). Nejtěžším úkolem tak byla bitka s bandou banditů na levelu 15, které vedl vlkodlak na levelu 15, ve vesnici úplně na severu. Ti mi dali asi nejvíce zabrat a musel jsem je likvidovat postupně.

Ještě mi tedy zbývá splnit pár úkolů, projít asi 3 otazníčky a zabít asi 3 místa, kde jsem byl již dříve a kde tou dobou to pro mě tam byly moc silné obludy, které bych ale nyní měl již zvládnout. Pak už mi zůstanou jen úkoly a obludy s levelem nad 20 a na ty se už asi vyprdnu a půjdu dál v hlavním ději do toho města.

Jsem momentálně tuším level 14, kousíček od 15.

Bodově jsem to nechal tak, jako na levelu 10, tedy syslím (zůstalo mi 7 volných). Zatím nebyl důvod zvyšovat ani mečové dovednosti, jsem na levelu 18 a přijde mi, že hra se zase zjednodušila. Usekal jsem tu bandu na levelu 23-24 (nesmím se teda nechat zasáhnout, protože šlupky dávají docela slušné), u golemů a upírů se v podstatě nezapotím ... Zvyšovat obtížnost už ale nebudu, spíš to dál nechám bez těch rozdělených bodů. Jsou tu totiž určité souboje a typy bojišť, kde to přeci jen skřípe a u těch bych si přeci jen rád nechal rezervu :D

já myslím, že je chyba se neučit dovednosti a hodně se tím oslabuješ. Ne ani tak kvůli dovednostem samotným, ale hlavně kvůli poslední položce v rozvoji postavy. Tam máš možnost dát do čtverečku nějaký mutagen a následně k němu dát schopnosti. Pokud dáš třeba červený mutagen, zesílí ti to trochu útok (dle mutagenu) a každá schopnost stejné barvy tento bonus zesílí. Tedy já zatím našel tuny slabých zelených a modrých mutagenů, které se dají slučovat skrz alchymii na modré a zelené a následně na silné modré a silné zelené. Červených jsem moc zatím nenašel, vyrobil jsem si jen jeden červený (ze tří slabých červených).

Na levelu 10 se otevřely dvě možnosti dát mutageny, takže v jednom čtverečku mám silný modrý a tři schopnosti znamení a zesiluje to sílu znamení o tuším 40%. (to ale zas není tak zásadní, protože stejně většinu mlátím mečem, ale někdy se to hodí). A v druhém mám ten červený mutagen a tři bojové schopnosti a zesiluje to útok o cca 20%.  Což v dělá v DPS u stříbrného meče rozdíl z asi cca 380 zranění 540 zranění a podobně u ocelových zbraní, což se nezdá, ale je docela dost. Zkoušel jsem ten mutagen oddělat a obludu, kterou dám na 3 rány, jsem dal na 5-6 ran. Potřeboval bych sehnat ty červené mutageny a vyrobit si silný červený mutagen, ale ty z těch běžných oblud, co potkávám moc nepadají a když, že se to jmenuje jinak. Myslím ale, že by mohly padat z nějakých slabších upírů, nebo podobných oblud. (alespoň u nich jsem nějaké našel). Mutageny z oblud s názvem se většinou hodí do alchymie na vaření těch spešl lektvarů a bonus dávají jako slabý mutagen a nedají se kombinovat na lepší, takže ty se moc použít nevyplatí. Předpokládám, že od levelu 20 se otevře třetí možnost použití mutagenu. (a bonusy se sčítají), tedy kdybych měl 3 silné modré mutageny a 9 různých modrých schopností, zesílili by mi to nejspíše sílu znamení o 120%. (podobně u toho útoku s červenými mutageny).
Problém je, že aby si se mohl naučit dost různých schopností daného typu (třeba bojové schopnosti), musíš do toho dávat vědomostní body, aby se ti odemčely. Tedy tm moc nic neušetříš.

Myslím, že rozvoj hrdiny se dá pak docela solidně pokazit, pokud hráč vráží VB různě do různých oblastí, tedy něco do boje, něco do znamení, něco do alchymie a ve skutečnosti vlastně neumí pořádně nic. (právě kvůli těm limitům na odemčení schopností, protože aby se ti odemčela třeba třetí řada schopností, musíš mít v boji třeba 16 bodů atd atd - tedy musíš se naučit i schopnosti boje, které třeba vůbec nepotřebuješ a dát do nich body, aby se ti odemčela schopnost, kterou potřebuješ). Jinými slovy, pokud bys chtěl rychlý styl rozvinout na úplné maximum a naučit se všechny jeho přidružené schopnosti (tj ty 4 v jeho větvi), musel bys dát spoustu bodů i do třeba silného stylu, obrany, kuše atd. Což je docela blbé. Nevím nevím, bude li reálné splnit všechny podmínky, tj i pro tu 4 schopnost, kde je požadavek tuším 30 VB vražených do boje, pokud se hráč učí i něčemu jinému.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 02, 2015, 10:24:35
Musel jsem příspěvek rozdělit na 2 ...

Jak už jsem v noci naznačil, včerejšek se nesl v opravdu výživném duchu. Potřeboval jsem trochu pročistit seznam nabraných úkolů všeho druhu a tak jsem se pustil nejprve do toho, co už bylo hodně pod můj level (za to už navíc nejsou zkušenosti). Ale nejrpve bych zas rád napsal něco obecně.

Na ovládání jsem si stále ne úplně zvykl, ale je to výrazně lepší. Protože mám stále patch 1.03, nemohu říci, že by se na nedostatcích něco změnilo ;) Pořád tu mám častý problém s podivným přepínáním mezi průzkumným a bojovým režimem, takže si musím protivníka držet poměrně blízko sebe. V interiérech si zas musím dávat dobrý pozor, kam uskakuju, protože se mi mnohdy stane, že se někde zaseknu nebo metám kotouly na místě a nemůžu se otočit. Pití lektvarů a jídla během boje je prima, s dostatečnou zásobou jídla se perfektně pižlá i silnější potvora.

Výtku mám ovšem k sesílání znamení. To je docela podivné. Přišlo mi, že seslat znamení lze až poté, co se postava úplně "zklidní", tedy nejspíše to nejde seslat, dokud neproběhnou všechny animace pohybu/útoku apod. Jenomže i tak ta klávesa reaguje zvláštně a v 1/5 pokusů prostě nesešlu nic. Někdy dokonce dojde k animaci vyvolání znamení, ale znamení nikde. Je to celkem závažný problém, protože v zápalu boje se mi stává, že odkliknu Q a nastavený štít nikde. Boj v malém prostoru je pak o to horší, že postava je pořád v pohybu, tedy na sesílání znamení je málo času. Když už je pití a jezení nezávislé na animaci, tak proč zbytečné komplikace se znameními? Musel jsem si na to zvyknout, takže i když některé souboje s přesilou a silnějšími protivníky dávám snadno, dva slabší mi v malém prostoru dokážou pěkně zatopit. Samozřejmě, mohl bych vzít volné body a navýšit dovednosti, ale už od jedničky mám ve zvyku, hrát to tak dlouho, dokud to pořád budu ještě zvládat. Na rozdělení bodů je času vždycky dost. Vím, ono lze dovednosti resetovat, ale tohle prostě do RPG her nepatří!!

U boje mám ještě jednu poznámku a to je nadužívání pěstního souboje. Pěstní souboje jsou tu celkem dva typy. Jeden funguje jako u pěstních zápasů, tedy omezená pohyblivost, žádné pití lektvarů a sesílání znamení. Druhý je klasickým bojem, akorát nelze vytáhnout meč. Oboje se tedy ovládání trochu jinak. Potíž nastane ve chvíli, kdy vás hra vystaví tomu prvnímu typu a pošle na vás něco, co je nad vaše síly (stačí 2 "boxeři" najednou a k tomu v malém domku). Zřejmě se prohrou tolik nestane, u tohohle boje se většinou neumírá, ale pochromá vám to hrdost :D

Podobným způsobem se mi znechutil Gwint. Neměl jsem za celou dobu moc příležitostí. Ač je to dobrá hra, úplně k srdci mi nepřirostla. Díky tomu tu běhám se svým základním balíčkem karet, se kterým nemám mnoho šancí vyhrát a hra mi místy naservíruje hru přímo jako volbu řešení určité situace. Strašně to omezuje tu volnost v rozhodování. Spolu s pěstními souboji jsou to dva prcky, na kterých by úkoly podle mě rozhodně neměly stavět, když to nedává jinou alternativu. Jsem rád, že to ve hře a někdo z toho určitě má radost, ale pokud já se rozhodnu obojí ignorovat, nepotřebuju, aby mě vývojáři přesvědčovali, jak dobře to mají zmáknuté a že to prostě musím zkusit.

Ono to trošku souvisí se způsobem řešení úkolů. U pěstních soubojů jde např. o to, aby protivníci zůstali živí a mohli nám vyklopit podstatnou informaci. Docela mě to překvapuje, kdejaká blbina je tu zabalená do neskutečně košatého příběhu, ale pro tohle už alternativní varianta vymyslet nešla? Mno, když jsem do toho píchl ... ;) Samozřejmě, hra obsahuje i ty klasické triviality dojdi-zabij/dones-vrať se. Jenomže i tyhle typy úkolů mermomocí balí do překombinovaného příběhu. Je to hezké napoprvé, napodruhé, ... ale včera už jsem si párkrát povzdechl, proč zase? Je to zbytečné natahování něčeho, co díky tomu začne nakonec unavovat. Je to zbytečně křečovité, klidně tu mohly být klasické jednoduché úkoly jako protiváha k těm rozsáhlejším a komplikovanějším. Pokud jde o moment překvapení, nebo chcete-li zvrat, řada úkolů je předem odhadnutelná, ale kupodivu i tak netušíte úplně přesně ten konec ;) Víte, že jdete např. po stopě masového vraha (ještě se k tomu vrátím), ale chvilkama vás to svede k úplně jiným úvahám a překvapivému rozuzlení. S tím si scénárista opravdu vyhrál.

Během včerejška jsem narazil i na řadu úkolů, které se generují až v závislosti na dřívějších rozhodnutích v zdánlivě nepodstatných situacích. Při první návštěvě Novigradu jsem třeba zesměšnil jednoho kněze Věčného ohně. Samozřejmě mi to nezapomněl a najednou mě po mnoha hodinách hraní zastavili lovci čarodějnic se zatykačem. Odevzdal jsem zbraně a místo pout mě napadli - ještě že v inventáři nosím sekery :) Bylo to celkem chytře promyšlené, neseberou vám totiž jen meče na zádech, ale všechny meče, tedy i ty v inventáři. Pokud máte sekundární zbraně, tak ty vám zůstanou, jenomže to si asi málokdo nechává :D Po dalších hodinách jsem narazil na jednu velmi hezkou slečnu, která volala o pomoc, že potřebuje jí dům obsadil nějaký poltergeist, ale nakonec jsem v jejím domě narazil na další pozdrav od lovců čarodějnic. Vznikl tak zajímavý úkol, o kterém ale zatím nevím vůbec nic, neboť slečna sice něco prohlásila, ale v zápětí se odteleportovala ... zajímalo by mě, co to bylo za tvora, protože teleportovat se tu umí hlavně mágové a ty s lovci čarodějnic moc dohromady nejdou :D

Ve hře jsem si všiml i pár rozporů, kdy postavy v rozhovorech, včetně Geralta občas nereflektují předchozí události. Např. Menge, již mrtvý velitel chrámové stráže. V rozhovorech hlavního příběhu je to dobře, ale jinde je to takové neurčité, jako by ještě po smrti nebyl. A to se netýká jen jeho, takových událostí je více. Jsou to ale drobnosti, všimnete si toho hlavně tehdy, když odehrajete takhle větší kus hry najednou, protože se to mnohem více vybaví.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 02, 2015, 10:24:49
Starý známý

V rámci jednoho staršího úkolu jsem se vydal po stopách jednoho nerozpleteného klubka událostí, které mě dovedly až k zakázce na jednu potvoru v předměstí Novigradu. Nebyl jsem jediný, kdo tuhle zakázku vzal, takže jsem byl nadmíru zvědavý, kdo je ten druhý týpek. Po událostech v Zálipí, kde jsem řešil událost ohledně falešného zaklínače, který nyní za "odměnu" pracuje zdarma pro starostu a vesnici :), jsem čekal podobný vtípek. Po usilovném pátrání jsem tak skončil v jednom domku a v patře už kdosi bojoval s nižším upírem. Nekoukl jsem pořádně kdo, ale očividně mě znal. Namísto toho jsem upíra sejmul a pak se teprve otočil ... Lambert. Byl jsem rád, konečně někdo ze stejné školy, akorát to vzápětí přiidalo Geraltovi pár vrásek, vyzvednutí odměny se trochu zvrtlo, možná ani ne zvrtlo, jako proběhlo nestandardně. Neptal jsem se a místo toho nechal promluvit svůj meč. Lambert mi to později vysvětlil.

Při jedné ze zakázek se potkal s jiným zaklínačem z nechvalně proslulé školy kočky (taky na ně dneska dojde). Tato škola se nakonec stala cvičírnou nájemných zabijáků, ale Lambertův přítel byl jiný. Jenomže při jedné zakázce je zadavatel podvedl a Labmertovo přítele nechal zavraždit. Lambert teď hledá dotyčnou grupu zabijáků a stopu našel právě v Novigradu. Následoval rozhovor s bývalou členkou v hospodě. Celkem opilá elfka, ale dost při smyslech, aby nakonec zburcovala další elfy v hospodě, že je jí upíráno právo ... mohla bývala žít, ale takhle umřeli všichni. Úkol se v tuhle chvíli zkomplikoval, protože jeho další řešení míří na Skellige a tam zatím cestu nemám.

Pokud jde o nelidi, obzvláště elfy, hra tu má ještě jeden křečovitý okamžik, kdy mě vývojáři prostě za každou cenu nutí do kontroverzních rozhodnutí. V jedné uličce předměstí pomůžujednomu elfovi proti lidem, abych o uličku dále naopak pomohl lidskému kupci proti elfům ... oboje samozřejmě řešeno smrtí jedné ze stran. Proč sakra? Ano nemusel jsem ty úkoly brát a míchat se do toho, ale snažit se o nečernobílé řešení za každou cenu je kontraproduktivní. Opravdu, podobné úkoly a jejich řešení se mi nelíbí. Je to prostě křeč. Klasicky proti duchu pořekla "mnohdy je méně více!".

Když už padlo to Zálipí

V Zálipí mě čekala jedna výše levelová zakázka na potvoru v lese. Ukázalo se, že potvor je více, jenomže na druhou stranu moc na jedno území ;) Takže jedna se rozhodla zlikvidovat veškerou svou "konkurenci". Pátrání nebylo nejjednodušší, nehledě na to, že do dotyčné jeskyně se dostat, byl úkol sám o sobě. Jsou věci, u kterých prostě skřípu zuby a tou je i pohyb Geralta v horizontálně členěném terénu. Nikdo po něm nechce, aby byl dokonalým horolezcem, jenomže on nevyleze ani po jednoduché skalce, na které se navíc rýsuje "cestička". Místo toho následují skluzy buhví až kam mimo. Nakonec jsem se do jeskyně dostal, našel mrtvého běsa, ale bohužel zas musel z jeskyně pryč a nastražit návnadu na čerta (to je ta potvoří konkurence). A pak zas samozřejme po mnohém pokusu trefit vchod, zpět do jeskyně. Z čerta jsem měl chvilku obavu, je to velká potvra a pokud sundal běsa, je před ním nutný respekt. Nj, jenomže taktika je snadno prohlídnutelná a zásoby jídla v batohu velké :)

Potvory ještě stále dokáží taktikou překvapit, ale u lidí a nelidí už to tak rozmanité není. Jednoduché bojovníky prostě mlátíte hlava nehlava a případně uhýbáte před jejich spolubojovníky, ty lépe se bránící, nebo ovládající zaklínačské fígle (Queen), musíte seknout max. 2x, protože při třetím zásahu vás bloknou nebo vyvolají štít (je jedno, jestli je zrovna mlátíte zepředu nebo do zad). A takto pokračujete až do zblbnutí. Usekáte tak i protivníky o mnoho levelů výše. U potvor je pořád nutné v první fázi sledovat, jak se chovají a pak teprve zvolit vhodnou taktiku, která se liší druh od druhu a podmínek na bojišti. Čert padl, trofej jsem odřízl a jedna z vyšších zakázek je za mnou.

Výzbroj školy kočky

Tohle byl jeden z klasických úkolů na shromáždění pokladu, určený ovšem pro nižší level. V Novigradu vede do ostrovní čtverti, kde je potřeba najít přístup k jeskyni na pobřeží. Je to docela oříšek, když nevíte, co hledáte, ale k jeskyni se dá nakonec pohdlně dojít přímo z ulic čtvrti - já tam se skřípěnímm zubů seskákal z útesu :D Laboratoč je zamčená, klíč je třeba najít ... následuje obligátní hra s otáčením soch, jejíž řešení je jasné už po přečtení divného nápisu na kamenu ... i když, při úrovni logického myšlení dnešní mládeže možná zas tak jasné ne :D Musím potvrdit, že topivci pod vodou padají na jednu ránu kuší.

V laboratoři mě čekal jeden nemrtvý týpek se schopnostmi zaklínače. Napoprvé mě tedy překvapil ... grr, toho golema před laboratoří jsem sejmul jak nic. Pořád se prostě nejde do bojů hnát čelní taktikou. Ale jinak platí, to co jsem psal výše, boj je ve skutečnosti jen rutina baz jakékoliv vlastní invence. Odměnou jsou 4 nákresy k vybavení. Další 3 jsou pak různě po Velenu, ale nic složitého je získat.

Jedno z míst mě zavedlo dokonce do blízkosti pokladu stráženého silnou potvorou. Z potvory se nakonec vyklubal bazilišek na levelu 14 (pro mě už k smíchu :D ), ale je fakt, že ten stříbrňák, co strážil, je lepší, než to co jsem doposud našel nebo mohl nechat vykovat.

Osvobodit, či neosvobodit Marigolda?

Následoval poměrně zajímavý, sice natahovaný, ale zvratů bohatý úkol. Chvilkama jsem měl o jeho průběhu obavy, protože je to zrovna jeden z těch, co se následující události snadno odhadují, ale přesto dokáže překvapit, protože na poslední chvíli to řešení zkomplikuje.

Problémem je najít doplera Dudu, protože ten je potřeba, aby v podobě Mengeho vystavil propustku Marigoldovi - tedy propustku, potvrdil jeho převoz do Oxenfurtu. Dudu má rád divadlo a jedinou variantou je zorganizovat zajímavé předtsavení. A kdo jiný, než-li Priscilla by mohla hru napsat? Je to hezká domina, ale budiž, nakonec vznikal zajímavá komedie, kterou jsem v obsazení herců Irininy společnosti odehrál a Dudu našel.

Následující fáze úkolu přinesla i docela silný moment, kdy Zoltan Dudu poprosil, zda-li by nemohl ukázat, jak nyní Ciri vypadá. Souhlasil jsem. Nebyl to nejlepší nápad. Ta mimika, pohledy, utichlé hlasy ... v tu chvíli jsem si uvědomil, že hledám vlastní dítě, ke kterému mám opravdu hluboký citový vztah. Bylo až s překvapením, jak takhle jednoduchá scéna na mě dokázala zapůsobit. Je opravdu mistrovsky provedená a to nejsem zrovna žádná slečinka :D

Přepadovka transportu proběhla klasicky, jenomže Marigolda jeden z lovců urychleně naložil na koně a zmizel ... eh zpět. V předvečer čekání na konvoj nás se Zoltanem dostihla Priscilla, že nedokáže čekat někde doma. Dobrá, Marigold je její láska, tak co bychom pro ní neudělali ... jenomže ona navíc navrhla partičku Gwintu ... grrr. Cesta za uneseným Marigoldem nebyla ničím zajímavá, hra mě vedla hezky za ručičku, stejně tak jednoduché bylo jeho osvobození a konečně mi Marigold mohl říci své poznatky ze setkání s Ciri. Poté mě ještě porpsoil, abych se za ním v podniku stavil.

T o jsem provedl až poté, co jsem Zoltanovi pomohl s kompletací jeho sbírky speciálních qwintových karet, což byl také zajímavý úkol, ale poměrně přímočarý (tady právě jeden z podúkolů závisel na výsledku karetní hry, holt jsem rukojmí zachránit nedokázal ...). Spíš to bylo zajímavé z toho pohledu, že to ukázalo, jak podsvětí stále funguje a jak jsou mezi nelidmi jedinci, co dokážou svými sympatiemi k jedné ze stran válečného konfliktu překvapit. Na úkolu mě taky zaujalo to, proč jsem nemohl Zoltanovi jednoduše peníze jen dát, sám jich mám dost, ale místo toho jsem musel celý úkol absolvovat.

Podobný je totiž i ten Marigoldův úkol. Marigold se s Priscillou nepohodnul, protože jeho podnik je prostě jen nevěstinec a nejsou peníze na jeho přestavbu. Ovšem nebyl by to Marigold, aby neměl záložní plán, takže jsem se s tupým mečem (Irenina rekvizita) přepadl jistou dámu (jasně, bývalá Marigoldova milenky) a snažil se držet určeného textu (nejradší bych ho po tý kebuli praštil :) ). Podvedlo, zahřála mě alespoň Marigoldova průpovídka, že jsem s mečem lepší, než čekal :D Jasně, jenom se skoro už sto let mečem živím :D

Trpaslíci ze stavební firmy dorazili, přestavba započala, akorát je potřeba ještě najmout choreografku, což obnáší překecat jejího snoubence (tentokráte po dobrém) a počkat na otevíračku. Celé se to nese v duchu, že pořád stojím někomu za zadkem, takže mě vůbec nepřekvapilo, když Priscilla oznámila, že se jde domu připravit. Tušil jsem, že to skončí přinejmenším nějakým průšvihem. A když pak dorazil posel špatných zpráv, jen jsem zvednul obočí. Ovšem to jsem ještě netušil co přesně se stalo ... Priscilla skončila v nemocnici se zraněným okem, prořízlým hrdlem a poleptanými vnitřnostmi. Následovalo dlouhé pátrání.

Postupně se přede mnou otevíral děj plný různých indicií, které mě v myšlenkách místy svedly stranou, ale postupně bylo jasné, že tohle je dílo nějakého fanatika, který obdivuje církev Věčného ohně. Ale počítejte s tím, že je to opravdu velmi pozvolné odhalování. Hra mi už u prvního shrnutí nabízela několik možných scénářů ze kterých si vybrat. Možná mě to mělo svést příběhově jinak, ale na poslední chvíli jsem zvolil tak nějak intuitivně správně. Obětí bylo mnohem více a postupně přicházely. Jedna fáze mě dokonce zavedla na panství Vegebundů (tam Triss zachraňovala toho mladého alchymistu), kde jsem chvilku i zakysl. Hra mi jaksi nedávala moc najevo, co přesně ode mě očekává:

Spoiler: ukázat
je potřeba se nechat zajmout stráží, které si Geralta spletly s vrahem


Příběh se vzápětí stočil do jednoho známějšího nevěstince (vedl mě tam úkol se sukubou), kde už ctihodný Nathaniel (výše postavený Věčného ohně, který má na starosti márnice) mučil jednu z nevěstek. Ostatně jeho kariéra dříve mučení a obzlváště mučení žen, zahrnovala. Mohl jsem ho rovnou zabít, ale ani nevím proč, najednou mě přepadla kecací nálada. A byl to dobrý nápad. Nathanile je sice zrůda, ale ne ten správný pachatel. Tím je podezřele mladistvě vypadající asistent v márnici. Jak se po chvilce ukáže, vyšší upír, který si myslí, že na něj nestačím - ó, jak se mýlil :D Padl během chvilky.

Následující návštěva lazaretu ukáže světlé zítřky, Priscilla nakonec mluvit může, sice obtížně, ale může. Snad to nakonec bude mít dobrý konec, protože je to prvně, co to Marigold myslí vážně a opravdu se chce změnit a usadit. Tím celá tahle komplikovaná linka končí.

Dostihy

S Vegebundy je společná ještě jedna část. V rámci úkolu Marigolda je potřeba sehnat výtisky nových propagačních plakátů podniku. Tady mě to právě v jednu chvíli zavedlo k nepříjemnému  pěstnímu souboji. Další část se pak dotýká samotného tiskaře a volby možností, jak jeho problémy vyřešit - zaplatil jsem mu na dluhy ze svého. Nicméně chuť závodit mě nakonec dostihla. Zápisné je 100 orénů a závody jsou 3. není to nic složitého, byť druhý závod jsem musel opakovat.

Problém je totiž v ovládání koně. Občas má tendence z běhu přejít v klus a přitom zůstane vidět ukazatel výdrže. Na dráze je i několik divných překážek, které dokáží  hodně naštvat (zaseknutí za plůtek apod.). Naštěstí se dá se soupeřem docela snadno vyběhnout (doplnit výdrž koně) a tím pádem závod vyhrát. Odměnou je nakonec sedlo +70  výdrži koně a pozvánka od Tesáka na nelegální závody - vida, ono to podsvětí nakonec stále žije ;)

Nejlepší mečíř ve městě

Ná závěr tu mám ještě jeden rozsáhlejší úkol, který je místy ale už zbytečně natahovaný. Jedná se o zakázku, která mě levelově předčila (18 vs 24 doporučených), nicméně jsem do ní vklouzl náhodou a těžko říci, zda-li by jí šlo přerušit.

Na jednom z náměstí se nachází obchod mečíře, který byl ovšem poněkud diskvalifikován ze řemesla - elfí mečíř Hattori (kdo nezná, je to odkaz na legendárního mečíře Hattori Hanzu z Tarantinovo filmu Kill Bill). Nelidé to mají holt těžké a jeden lidský nýmand si postavil kariéru na známosti s Tesákem (ano, ten trpasličí vůdce jedné z frakcí podsvětí). V současné chvíli dělá Hattori knedlíky, moc dobré, ale není to ono. Už kolikrát přemýšlel, najít si dodavatele surovin s dobrou cenou a začít konkurovat, jenomže je to takový poseroutka. Cenu jsem mu musel nakonec u Plecháče domluvit sám, tedy dělat mu doprovod jako ochranka a mluvit. Usmlouval jsem 25% ze zisku pro Plecháče, když na scénu přišli Tesákovo bitkaři.

Výhoda je, že Plecháč je nesmrtelný, takže nalákal část grupy na sebe a držel jí. Trpaslíků je totiž opravdu hodně a při tomhle levelu umí citelně seknout. Bohužel se ve hře projevily všechny nectnosti, co jsem psal hned v úvodu a poslední dvojici už jsem nezabil. Load to ovšem vyřešil. Nesekal jsem je za moc, ale při loadu sem se rozhodl zapojit lektvar Vylepšený Hrom a bylo to hodně znát ... možná ještě více by to bylo znát, pokud bych je sekal tím, čím jsem měl :) Po bitvě jsem si totiž všiml, že mám na zádech onen tupý meč, rekvizitu, se kterou jsem bojoval s Marigoldem :D Stane se, taky jsem si to o chvilku později vynahradil na jiné výše levelové grupě.

Hattori se z toho všeho sesype a dožaduje se, abych mu obstaral ochranku. Zná jednoho týpka, nějaký Sukrat ze Skellige, co zrovna pobívá v přístavu. Hattori se s ním dřívě nepohodl a tak posílá mě. Týpka jsem našel ve velmi družném rozhovoru se svým švagrem (poslal milého příbuzného k zemi) a nebyl moc rád z vyrušení. nějak jsem ale ten pěstní souboj zázrakem ustál (měl snad level 24). Spíše si říkám, že hra občas lehce buguje a to natlačení na plot udělo své. Nj, jenomže nic není jednoduché. Peníze za službu nejsou, takže protislužba. Mám jemu švagrovi zničit dodávku medoviny, předmět jejich sporu. Mohl jsem, ale nakonec jsem raději dal 2 body do Axie a švagra překecal. Celý tenhle quest je jeden velký omyl, do kterého jsem se nechal uvrtat :D

Sukrus souhlasil a Hattori jen tak mimochodem utrosusil ještě jeden požadavek. Extra suroviny ze skladu svého rivala, který ho předtím z obchodu tak krásně vyšachoval. Vzal jsem tedy Sukruse a jeho partu a dali si sraz u skladu. Trpasličí stráž už měla návštěvu, švagra. Tomu rychle došlo, že ten rozhovor na lodi neprobíhal dle pravidel a když trpaslík řekl, že jsem zaklínač, bylo mu to ještě jasnější. On ten trpaslík nebyl pro mě zas tak neznámý, hra tu naplno reflektovala moje rozhodnutí z dvojky pomoci nelidem. S tímhle trpaslíkem jsme totiž bojovali bok po boku ve Vergenu. Díky tomu mě nechal snadno vklouznout do skladiště označit správné bedny.

Jenomže venku už čekal majitel skladu, kterého milý švagr zavolal. Avšak po pokusu majitele nás napadnout, se rázem přidal na naší stranu. Boj byl protentokrát rychlejší, neboť už jsem si meč změnil :D Vyhráli jsme a Sukrus majitele skladu popadl a zamířil si to s ním na Skellige. Tím vytrhl Hattorimu trn z paty a mě už jen čeká posečkat na Hattoriho výtvor ...

Uf, mám sice pocit, že jsem něco zapomněl, ale taky jsem rád, že jsem to vůbec dal nějak dohromady. V Novigradu je pořád co dělat a i když odejdu do Velenu, je to ještě na dlouho. Ale dneska už bych rád Velen a okolí pořešil a do Skellige se přesunul.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 02, 2015, 10:37:45
4Milhaus: Kromě těch 2 bodů v Axie mám všechno ostatní jen v mečích (slabý a silný styl). Červených mutagenů taky mnoho nemám. Potíž je, že mě to nijak nenutí nic navyšovat, navíc mám docela slušné meče. Uvídím, jak to bude teď ještě s potvorama, chtěl bych se kouknout na pár zakázek do levelu 25. Zatím jsem z města moc paty nevytáhl.

Zatím zvažuju, jak postavu dále rozvinout. Pro mě je celkem přirozené, nechávat si rezervu na pozdější doškolení postavy dle aktuálních podmínek.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 02, 2015, 11:13:42
Mutagen? To jsou nějaký želvy ninja, ne? :-D Co to proBoha hrajete :-D.

Já si to pak přečtu podrobněji, až budu mít zas chvíli čas (ty deníky jsou sadisticky dlouhý a v práci jsem celou dobu jen psala :-D). Co se týče romancí, tak mi vyhovuje DA styl: "tumáš a vyber si, a nemusí to bejt ženská" :-p. Máte tam ty romance povinný?
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 02, 2015, 12:03:20
4Milhaus: Kromě těch 2 bodů v Axie mám všechno ostatní jen v mečích (slabý a silný styl). Červených mutagenů taky mnoho nemám. Potíž je, že mě to nijak nenutí nic navyšovat, navíc mám docela slušné meče. Uvídím, jak to bude teď ještě s potvorama, chtěl bych se kouknout na pár zakázek do levelu 25. Zatím jsem z města moc paty nevytáhl.

Zatím zvažuju, jak postavu dále rozvinout. Pro mě je celkem přirozené, nechávat si rezervu na pozdější doškolení postavy dle aktuálních podmínek.

Tak ono obecně vzato se dá tvrdit, že boje příliš těžké nejsou, pokud je obluda na přijatelné úrovni. Pokud je výrazně pod úrovní (tj je šedá), tak prakticky nezraňuje a pokud je nad úroveň, je téměř nesmrtelná. A zdá se, že na to nemají vliv zbraně ani schopnosti, jako kdyby si to ta hra ovládala nějak sama. (soudě dle některých bojů). Je to takové zmatené. Také mám pocit, že vždy, když se dostanu na další level, najdu u nepřítele nebo v truhle meč, který cca odpovídá tomu levelu a že to asi nebude náhoda. Nicméně zvýšit a to výrazně útok je výhodné, protože boje jsou alespoň rychlejší a tedy člověk kratší dobu trpí (pro mě jsou vzhledem k ovládání zdejší boje naprosté utrpení).

Co se týče bojů, myslím, že hrdina přepne do běžného pohybu, když držíš shift, tedy alespoň se zvedne a začne normálně běhat a přestane se otáčet směrem na nepřítele.

Já jednou v rámci jednoho úkolu odevzdal zbraně elfovi s tím, že si po dobrém promluvím s jejich vůdcem. Ukázalo se, že vůdcem je elfka a že nehodlá diskutovat, slovo dalo slovo a hned po mě šel celý jejich tábor a já je musel všechny pozabíjet pěstmi a znameními. Byly docela vyrovnaní soupeři :).

Docela roztomilý úkol byl s horským trollem, který se rozhodl, že bude voják, řešil jsem to po dobrém, dal mu barvu, nakreslil mu erb a on byl velmi spokojen :).

Na Laberta jsem včera narazil náhodou tím, že jsem vlezl do budovy, kde bojoval s upírem a hned mě zapřáhl do těch svých problémů. Jelikož ale město jsem ještě nezkoumal, tak jsem v tom nepokračoval a zase se vrátil do toho mlýna, vybrat ostatky té obludy (právě u ní jsem našel červené mutageny).

Ve hře také nacházím nějaké části nějakého setu brnění (nyní mám dva úkoly s hledáním setů, jeden na nízkém levelu a jeden na vysokém), já překvapivě nacházím ty věci na vysokém levelu, které bývají v takových jeskyních s obludami. (zrovna včera jsem zlikvidoval golema na 19 úrovni, který jeden kousek hlídal). Ten druhý úkol vede někam do toho Novigradu, tak ten zatím neplním.

Karty mi osobně docela jdou. Splnil jsem úkol od barona s kartami a také porazil dva soupeře, kde úkol začínal s krčmářem v Oxfordu, nebo jak se to město jmenuje. Třetí soupeř je opět v Novigradu. Tedy jsem získal již 5 spešl karet, hodně karet jsem ale koupil od všech možných obchodníků. Hlavně ty karty pomocné-vedlejší, jsou velmi důležité pro vývoj hry. Celkem mě ta hra už jde, i když první soupeř, které ho jsem potkal a který byl ještě úplně na začátku v pevnosti toho jednoho krále (co mě poslal hledat Ciri), byl hodně přehnaný a měl neskutečně silné karty. Navíc tím, že jsem jej porazil, se stejně úkol nesplnil (on byl označený jako úkolová postava), tak nevím. Je to nějaké divné. Přijde mi, že ty karty jsou i dost o štěstí, zejména na začátku, když hráč nemá dost silných karet. Jakmile si u obchodníků koupí dostatečně silné, může ty nejslabší z balíčku vyházet a nechat si tam jen ty opravdu silné a pomocné. Ale zatím jsem tedy nenarazil na žádný úkol, který by šel řešit jen hrou karet (krom těch spešl úkolů právě na ty karty).

Oni jdou ty body resetovat? Jak?

Osobně mi příjde hrozně divné, že většina zakázek na lov obludy je o tom, že člověk chvíli stopuje a hledá věci a pak to skončí bojem s bossem. Tedy že to není boj s obyčejnou obludou, ale se speciální pojmenovanou obludou. Už jsem tak krom půlnočnice lovil i polednici, vlkodlaka, divokého psa Divkého honu, měňavce a spoustu dalších oblud. V podstatě kdykoliv ve hře může hráč narazit na "bosse"
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 02, 2015, 12:24:01
Co se týče návaznosti a logičnosti děje, ono je tam hodně věcí poněkud pochybných. Už jen ten úkol s Baronem a hledáním Anny a jeho dcery je divný a nesedí. (nebo alespoň mě nesedí).

Jednak Anna při vší úctě vypadá, že má tak kolem 60 let a tedy se dá předpokládat, že je dobrých 20 let po přechodu, tedy je otázkou, jak mohla otěhotnět s někým, kdo nedělá nic jiného, než chlastá. Ale budiž, dejme tomu, v té době byl už 40 letý člověk v podstatě stařec/babka a život v močálu asi nebude žádný žůžo. Takže tomu jakože budu věřit, že nemá víc, jak 40 (dle dcery, která ale vypadala taky staře ale nevím nevím).

Nicméně divné na tom je, že ve fázi s Baronem podle toho, co říká baron a jak vyšetřuje Geralt ty věci, tak příběh vyznívá takto: Anna otěhotněla, manžel se ožral, porvali se, zmlátil jí, potratila, nasralo jí to, sbalila si saky a paky a i dceru a zdrhli s dopředu domluveným rybářem, po cestě je přepadl nějaký démon, který Annu unesl do močálu, kde se ztratila.

Dle zaříkávače měla Anna na rukou znamení a aby jí chránil, dal jí ochranný amulet.

Nicméně když na ní pak hráč narazí v močálu, tak příběh vyznivá jinak. Tedy: Anna sbalila saky paky, utekla i s dcerou do močálu, po cestě je přepadl démon, který Annu odnesl k ježibabám. Ty zjistily, že je těhotná a Anna chtěla po nich, aby jí dítěte zbavili. Za protislužbu jim měla rok sloužit a udělali jí znamení na rukou, aby byla poslušná a nemohla utéct. Tedy k potratu muselo dojít až po té, co utekla a co se dostala k čarodějnicím.

Tam to pak prostě nesedí. Buď utekla 2x, neboje to vážně čudné.

Také je divné, že Baron mluví hlavně o své dceři a o tom, jak mu záleží především na ní. Přitom hráč jí v rámci hlavního příběhu ani nemusí najít. Stačí najít Annu a oznámit to Baronovi a tím se celý úkol ukončí. (já to tak udělal omylem a pak to musel načítat).

Navíc se mi zdá, že obě ty holky se museli ztratit již dlouho před tím, než je Geralt začal hledat, minimálně rok to muselo trvat, tedy služba Anny u čarodějnic by již měla skončit. Divné toto :).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 02, 2015, 13:08:36
To je tak, když se dělaj přehnaně komplikovaný questy :-D. Kdyby se drželi klasickýho "jdi a najdi/dones", nemuselo se jim to stávat :-p.

Přijde mi to, jako že se autoři za každou cenu snažili udělat "záporáky" z obou dvou stran a vykašlali se na logiku... odkud já jen tenhle přístup znám... jop, DA. Bude to prostě jen moderní.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 03, 2015, 07:03:56
Tak jsem doprošel zbývající kousek světa a otazníčky, které se mi tam ještě objevily po přečtení vývěsky u vojáků na jihu. Vyřídil jsem všechny obludy s levelem 19 a méně a splnil všechny úkoly s levelem 20 a méně. Nejzajímavější boj byl s kyklopem na levelu 19, který mě velmi rozčiloval svým útokem. Nejtěžším úkolem pak byl úkol s levelem 20, kde jsem musel zabít čerta. To byl docela tuhej parchant, navíc vždy, když jsem do něj sekl, se ohnal a praštil mě. Z boje s ním se navíc nedalo utéct a já to měl uloženo tak chytře, že jsem to ani nemohl načíst jinde. Nakonec jsem alepřišel na to, že nejlepší bude používat znamení štítu. On byl takovej trošku zmatenej a moc neútočil, jen, když jsem zaútočil já a v tom mě právě ochránil štít. Také hodně krvácel, takže dostával 500 životů zranění za sekundu, což myslím mu ubralo víc životů, než jsem mu vzal já sekáním.

Nakonec jsem se rozhodl vyřešit toho barona v močálech. Po dojití do vesnice se zjistilo, že mě i barona předběhla inkvizice, které vedla nějaká holka a že pověsili nějakého zdejšího vidláka. Baron byl jakejsi naštvanej a tak jsme pelášili do domu ježibab zachránit Annu. Když jsme dorazili, nastalo všeobecné rodinné setkání v bažinách, kde exploze emocí lásky a vzájemného prozumění měla větší sílu, než jakákoliv petarda, kterou nosím v báglu. Dcerka, matka i otec se konečně setkali a měli si hodně co povídat. Bohužel, proti vzájemnému dialogu hrály dvě věci. Jednak se tam objevil otravnej běs, kterého jsem já, baron, dcerka, její velitel a armáda asi 12 vojáků museli zabít. To nebyl zas takový problém, horší bylo, že se zjistilo, že Anna je magor z toho všeho, co zažila a že s ní není vůbec kloudná řeč. Dcerka po mě chtěla, ať ji výlečím a že si jí vezme sebou, ale to nešlo. Baron si chtěl vzít Annu i dcerku sebou, ale to taky nešlo, protože dcerka nechtěla. Nakonec se tedy dohodli na kompromisu, že baron vezme Annu někam za učeným poustevníkem (asi psychologem), který jí dá dohromady a dcerka půjde se svojí inkvizicí zase o dům dál. Tedy to vlastně dopadlo dobře, až na ty děti, co umřely. Ty se bohužel zachránit nedalo.

Pak jsem ještě dokončil pár úkolů s hledáním nákresů vylepšené výbavy kočky, které byly sice určeny pro 23 level, ale v těch, co jsem řešil se nebojovalo a šlo spíše o to přijit na to, kde jsou. Jen na jednom místě byl zemský elementál, ale tomu jsem se vyhl a vybral mu plány. Zbývají mi tak dva úkoly s hledáním vylepšeného vybavení kočky (dva jsem dokončil) a jeden úkol s najítím plánu na vybavení kočky. Tydle úkoly jsou trošku zmatené a poměrně rozlehlé. Nejspíše asi bude v překladu nějaká chyba, protože nechápu, proč mám 4 úkoly s hledáním vylepšeného vybavení kočky, které se pohybují s levelem od 21-34 a přitom jejich pod součásti jsou vždy najdi vylepšený ocelový meč kočky, najdi vylepšené brnění kočky atd atd. Je to nějaké divné.

Sám jsem si vylepšil brnění gryfa, páč to je jediné brnění, které stálo za to si vyrobit a které jsem mohl i vylepšit. I tak ale nenosím jeho celou sadu. Zajímalo by mě, jestli když dá hráč dohromady celou sadu (tj brnění, rukavice, boty, kalhoty a oba meče), jestli za to má nějaký bonus jako v Diablu, nebo jestli to v tomto ohledu Diablo nekopíruje (jakože jinak jej to ve všem kopíruje - tj legendární, setové, vzácné, magické a obyčejné věci, dokonce i včetně barev, s možnosti dát do nich vylepšení do dírek atd atd). Musím to někdy vyzkoušet.

Tím tedy považuji průzkum druhé mapy za oficiálně ukončený. Pár oblud tam tedy ještě zůstalo, ale to byly obludy nad mé možnosti. Většina s levelem 23 a podobně. Našel jsem i druhého baziliška s levelem ??, který se volně potuluje po krajině.

Nedalo se nic dělat, musel jsem vyrazit do města. Musím říct, že z města jsem byl poněkud v rozpacích a že jsem trochu zklamán. Město je obří, ale vlastně v něm pořádně nic není. 3 hodiny jsem jej procházel a hledal marně nějakého obchodníka, který by byl ochoten se mnou obchodovat. Našel jsem mnoho postav se jménem kupec, ale žádný nechtěl obchodovat. Během těch 3 hodin jsem tak prozkoumal mnoho domů, splnil nějaké úkoly, zažil mnoho setkání, kde já v roli zachránce a ochránce práva a spravedlnosti, jsem dostal vynadáno od oběti,že jí zachraňuji, našel jsem i bordel a vyzkoušel zdejší pracovnice, ale obchodníka žádného.

Rozhodl jsem se tedy, že hlavní příběh zatím upozadím a že město prozkoumám důkladněji, abych se s ním seznámil a věděl, kde co je atd a abych konečně našel někoho, komu můžu prodat ty krámy a věci. Narazil jsem tak na Vivladiho, se kterým jsme dali partičku karet :), pak se spustila animace romantického posezení u ohně na náměstí, přečetl jsem si i vývěsky s úkoly, objevil se mi 1 nový otazník, našel jsem druhý bordel, kde jsem si dal další partičku karet, ale zdejší pracovnice jsem pro zatím nevyzkoušel, protože jsem zde skončil.

Do města vedlo hodně různých úkolů, takže je nejspíše asi nejprve splním a až pak půjdu za Triss. Dle zdejšího plakátu to ale asi nebude tak snadné, páč jak jsem pochopil, Triss tu není zrovna oblíbená a tedy se bude nejspíše asi někde schovávat. Tak uvidím.

Včera mi to hodilo téměř přesně 1 level, tedy jsem kousek od 16 levelu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 03, 2015, 07:28:15
To je tak, když se dělaj přehnaně komplikovaný questy :-D. Kdyby se drželi klasickýho "jdi a najdi/dones", nemuselo se jim to stávat :-p.

Přijde mi to, jako že se autoři za každou cenu snažili udělat "záporáky" z obou dvou stran a vykašlali se na logiku... odkud já jen tenhle přístup znám... jop, DA. Bude to prostě jen moderní.

Tak ono to tak zas jako úplně není. Zrovna v případě Barona a jeho rodiny mi přijde, že nikdo z nich vlastně není špatný. Udělali mnoho chyb a blbostí, hlavně Baron, ale nedá se říct, že by to byl záporák. Celá tato série úkolů s baronem se docela povedla. Je tam víc možností, jak to může probíhat a jak to může skončit. Navíc jen část úkolů je povinných (tedy hlavních). Závěrečné rozuzlení je již úkol vedlejší. Což se mi libí, když jsou úkoly dělány takto. Prostě něco splnit musíš a něco můžeš. A pokud chceš vědět, jak to dopadne (což asi ano), tak splníš všechno a přitom máš ještě pocit, že to je celé hlavní linie - tedy že i ten vedlejší úkol, musíš udělat a ani ti to nedojde, že ne. (podobně byly  některé úkoly dělány v drakensangu)

Tady konkrétně se hlavní linie rozdělila na 2 větve dvou hlavních úkolů, které spolu jakoby nesouvisí. Zjistit info o Ciri od barona a od čarodějnice. Nicméně autoři chtěli oba tyto úkoly v jeden moment zase spojit, což bylo to nalezení Anny v močálu s ježibabama. Ježe to má jaksi své problémy. Například je možné se na barona úplně vykašlat a nejprve plnit úkoly s čarodějkou. Tím se dozvědět o ježibabách a začít plnit je. Tím by hráč měl najít Annu dřív, než si vůbec promluví s Baronem a při prvním kontaktu s ním by pak na něj teoreticky rovnou mohl vybalit, že ví kde je Anna.

Podle těch pasážích hry za Ciri bych i řekl, že to tak asi původně mělo být. Jenže to spoji tak, aby to fungovalo 100% v otevřeném světě nejde. (respektive jde, ale už by to nevyznělo). Soudě dle té hry za Ciri by totiž asi první hra za ní měla být ta, co se spustí při dialogu s ježibabama, kde Ciri utíká z močálu před ježibabama a jedním z honců divokého honu. To je jen velmi krátká vsuvka, v podstatě stačí jen vzít nohy na ramena a utíkat. Na to by měla navázat hra za Ciri, která se spustí při prvním dialogu s baronem, kde Ciri bojuje s vlkodlakem a pak už ty další, co na to navazují (tj závod s baronem na koni a pak ta s bojem s baziliškem, čímž úkol s baronem končí). Ale já třeba nejprve pokecal s baronem a plnil úkoly pro něj, takže nejprve jsem hrál za Ciri jak bojuje s vlkodlakem a nebylo jasné, kde se vzala v močálu, pak za Ciri, jak závodí na koni s baronem a až pak tu krátkou vsuvku útěku od ježibab - tedy pro mě osobě tato s útěkem už neměla smysl a nic nového jsem se nedozvěděl a víceméně byla zbytečná. Zatímco kdyby to byla první stopa po Ciri - první setkání hráče s ní, bylo by to mnohem lepší a navíc vsuvka s bojem s vlkodlakem by dávala smysl hned, jak by jí hráč hrál a vlastně by se dozvěděl, co bylo dál po té, co od ježibab utekla...

Autoři si asi mysleli, že se bude hráč řídit levelem úkolů. Těžko říct. Každopádně i tak to moc nedává smysl, ať už by to hráč dělal jakkoliv.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 08:19:17
Však je záporák v úvozovkách. A co to tak poslouchám, přijde mi zápornej dost. Možná lidi nemaj v rodině agresivní alkoholiky, tak to nemaj s čim srovnat. Neříkám, že je nějaký šílený monstrum. To lidi obecně nebejvaj. I ten největší vrahoun je stále jen člověk a má i dobrý stránky. To jen v televizi/hrách člověk vidí kompletní démony, který jsou jen zlí. Drtivá většina násilníků jsou naprosto normální lidi, do kterejch byste to v životě neřekli.



Co tady čtu, tak to vypadá, že je tu přesně ten typ voleb "tak si hoď mincí, kdo umře". Nemám to ráda. Některý lidi jo, chtěj svou "šedou" a "komplikovaný rozhodnutí". Problém je, že pokud je rozhodnutí mezi šedou a šedou, nebo mezi smrtí a smrtí... tak si můžu rovnou hodit mincí a nijak komplikovaný to neni. Vážně, kde je ta komplikace? Lepší to bejt nemůže, horší už taky ne...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 03, 2015, 08:50:37
Level postavy bude mít docela výrazný vliv na souboje, už na počátku jsem spekuloval, že to bude obdoba útočného bonusu, který roste jen s levelem, tedy tužšímu monstru "brnění" ani neprorazíš. V bojích už tolik neprskám, tedy pokud nejde o nějaký členitější terén ... Geralt "zakopává" o kde co. Blbé je, že bojiště si ne vždy lze předem určit. První z horších soubojů byla základna chrámové stráže, když tam Triss kouzly rozmlátila kde co a já se pak ani nemohl plynule hýbat :) V rozhovoru pak měla na sobě ještě obruč ze sudu. Mimochodem, ty čarodějky jsou tam jen na okrasu, skoro nic nezraní, nebo to hra udělá tak, že já to hooodně načnu a oni to pak jakoby najednou sejmou ... čítařky :D

O resetu postavy jsem zatím jen četl, ještě jsem k tomu nedošel, ale ve dvojce to skutečně šlo, takže nemám pochyb, že to skutečně implementovali i sem. Když na to narazím, tak dám určitě vědět. Je to spíš hračička pro ty, co si chtějí vyzkoušet různé buildy a nehrát celou hru znovu. Ve dvojce ani nebylo moc snadné se k tomu dostat, vedl k tomu docela zdlouhavý úkol.

Elfové mě obecně zklamali, tu velitelku jsem taky dorazil, akorát mě se nějakým zázrakem povedlo zvednout meč, takže jsem je za chvilku sekal s ním. Je tu hodně postav nebo odkazů, ale vývojáři s tou linkou vůbec nepracovali. Rozhodnutí z dvojky se tu projevují, ale ne v takové míře, jak bych čekal. Dost postav se prostě jen mihne někde na pokraji příběhu a nic. Jenom doufám, že to není jen příprava na bambilión DLC.

Setové vybavení už můžu dělat dvojí - kočičí a gryfí. Na tu gryfí jsem narazil v jeskyni u vísky, co jí tak tvrdošíjně říkám Podhájí :) Ona je to nakonec jiná víska - prostě ta víska, odkud začíná úkol s ježibabama. Kočičí jasně vede, ale od Krále žebráků jsem dříve dostal za osvobození půlčíka lepší lehkou zbroj a mečů mám habakuk. Mám už i nákresy na vylepšení těch setovek + k tomu i na jaguáří set, který zatím ani neznám. Našel jsem to na pár místech, nejvíce toho měl jeden zemní elementál ve svém pokladu, ale tomu jsem to úplně normálně vyfoukl před nosem bez boje - to byl asi ten stejný, jako u tebe :) Jinak úkolově to bylo jasně dané, akorát mě zklamal ten výsledek. Vylepšené setovky jsou pro level 24-25 a ty základní opravdu za nic nestojí. Ale teď jde o to, jak je to s těmi kováři, protože všechno mě odkazuje na toho trpaslíka ve Vranově, co by měl být mistr, jenomže on se mi hlásí jako tovaryš. Netuším, zda-li i tohle nemá vliv na statistiky vyrobených věcí.

U zakázek mi taky převažují ty, co jsou jen opsané podle mustru dojdi, použij zaklínačské schopnosti a dokonči to. Lepší je to s těmi městskými, nebo možná lépe s těmi, které jsou nějak spojené s hlavní dějovou linkou. Nejzajímavější bylo z těch čistě zaklínačských asi setkání s Lethem. Později se totiž ty triviálnější stávají snadno zapomenutelnými - na začátku t bylo jiné, když to alespoň představovalo určitou úroveň výzvy. Jenomže jak se ta úroveň snižuje, je to mnohem větší rutina. Došel jsem i na východ mapy do hnízda wyveren (známá scénka z trailerů). Paradoxně mi daly více zabrat ty menší na hnízdech, ta královská padla rychle. Přijde mi, že čím je potvora větší, tím je taky pomalejší a tím méně nebezpečná. Hezké pak je, když mi mapa ukazuje poklad střežený mimořádně silnou potvorou a on je tam medvěd na levelu 7 :D I když, později jsem se v rámci příběhu dostal k medvědovi s levelem 12 a trochu jsem situaci podcenil.

Pokud jde o množství zakázek, taky mi nepřibývají. Občas místo toho vidím nové vykřičníky na mapě, když si zrovna někdo vzpomene, že by mi taky mohl dát úkol. Paradoxně je to ale namíchané, takže poté, co jsem tu kosil potvory na 15. levelu, mě hra zavedla ke ghúlům na levelu 2. Hlavně v tomhle ohledu jsem čekal ten svět živější, že zakázky prostě jen tak nevyčerpám. Radiant questy ve Skyrimu byly sice blbost, ale pár zajímavějších úkolů si CD Projekt mohl nechat bokem a sevírovat je postupně. Do ohlášených datadisků je ještě daleko.

Pokud jde o ten příběh s baronem, já to dělal z jiného konce (viz "problémy" s potracenkou, tedy šel jsem na to tak, jak naznačuješ v předchozím příspěvku), za mě byla proto jasně v kurzu ta druhá varianta, která je odvyprávěna jako rozuzlení příběhu. Anna určitě není čtyřicátnice a moc to celkově do toho nesedí. Přesně jak napsala Yuyana, moc překomplikovaný příběh a nedali si pozor. Na Tamaru jsem narazil až při té trestné výpravě, protože jak jsem měl všechno už splněné, tak jsem si u barona rovnou odbyl všechny flashbacky. Takže jak čtu, zabití ducha u tebe mělo diametrálně odlišný průběh toho úkolu. S tím běsem jsem taky bojoval, takže ten je v obou variantách. Jsem docela zvědav, jak se to bude vyvíjet dál, protože v rámci hlavního úkolu to bude mít určitě ještě dohru - ten skřet Uma je tam nějak bez vysvětlení ;)

Baron je určitě hodně zapamatovatelná postava a velice těžko se tu hledá nějaký záporák, on je to vlastně příběh jedné velké tragédie, která vzešla z řady nešťastných rozhodnutí. Nedá se postavit ani na jednu stranu a už vůbec se nedá vynášet nějaké soudy. Je to jeden z těch silnějších příběhů hry a určitě se tu počítá s tím, že to u každého vzbudí jiné emoce (jako třeba u Yuyany ;)). A je to dobře, protože to, co následuje v hlavním příběhu po Velenu, je už docela tupé. S tím levelem úkolů je to dobrá poznámka. Na počátku je vlastně trojice možností, přičemž hra podle mě počítá s tím, že se budeš právě držet toho barona a hledání dcery s manželkou. Ježibaby už jsou dál a část za Keiru Metz s tím pro změnu nesouvisí vůbec.

Kdybch měl říci něco o Novigradu, tak výhodou je právě dostatek kupců, akorát je musíš hledat. Výhoda je to hlavně kvůli harampádí, co jiný nevykupuje. I když ingredience se mi třeba nejlépe prodávaly v Oxenfurtu. Orientace mi moc nejde ani po tolika odehraných hodinách, opravdu tu není mnoho zapamatovatelných míst a hlavně, každý si tu v rámci úkolu odříká to své a pak to omrtví. Podrobnější průzkum města tak ztrácí na významu. Přepadovky se mi dějou stále na těch samých místech. Mám tady jeden zajímavý úkol (ta dohra s lovci čarodějnic), ale není to za co uchopit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 09:08:16
Hehe, u mě to emoce nebudí, já to tak nějak vypouštim jako "normální a nezajímavý" :-p. Co po mě chcete, jsem barbar.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 03, 2015, 09:45:04
Rozloučení s Velenem a Novigradem

Chvilku jsem ještě zkoušel po kraji bloudit. No chvilku, věnoval jsem tomu dost, ale už mi to mnohé nepřinášelo. Našel jsem třeba pár zajímavých pokladů a nezáživné questy typu, tady máš pergamen, kde popisuju ukrytí pokladu, tak si ho jdi prostě vyzvednout. Vzal jsem proto dvě z nesplněných zaklínačských zakázek, které jsou do levelu 25, ale řešení těchto úkolů se zkrátka omezilo na obyčejnou rutinu a za chvilku si přestanu pamatovat, co jsem to vlastně všechno dělal.

Hlavní příběh v Novigradu a Velenu prostě skončil a hra se mi tímto asi snaží dát najevo, že teď se už budu jen nudit. A víte co? Má pravdu! Po tom všem padá celý open-world do stejné šedi, jako všechny ty ostatní moderní open-worldy. Už tu nemám žádné zakázky a úkoly, které by mě dokázaly k tomuto místo přikovat a zapomenout na povinnosti, které mě v hlavním příběhu čekají. Opět jsem tak nucen otočit se na hlavní příběhovou linku. Opravdu si neprominu jedno přirovnání. Gothic 3 možná nebyl ideální hrou, ale ten svět mi přišel živější. Tady přijdete do vísky, při troše štěstí je tu informační tabule a na ní jedna zakázka. Plno míst je jinak hluchých. Kdybych měl třeba k dispozici alespoň jiné činnosti ... kochání krajinkou prostě nestačí. Interakce s NPC je skoro nulová atd. Celé to tak nějak čeká na DLC ;)

Ale konec stesků. Pár zajímavých bodů, co jsem dělal, jsem napsal v předchozím příspěvku a nemá smysl se k nima vracet. Jediný zajímavějším okamžíkem bylo, že jsem kývl na Dijkstrovu nabídku a sešel se s ním v novigradském bordelu ...

Spoiler: ukázat
příprava atentátu na krále Radovida nabrala na obrátkách


Jenomže je to jeden z velmi krátkých úkolů a absolutně zbytečných ... vlastně ne, ta volba bude mít určitě dohru, takže mi tu scénárista musel nějak dát najevo, že to je klíčový okamžik. Kdyby nedal, nic by se nestalo, určitě by mi to došlo i bez toho ;) Možná teď uvažujete, proč najednou ta skepse a jízlivost? Mohl jsem mít mnoho připomínek k příběhu v rámci Velenu a Novigradu, jenomže jsem netušil, že to lepší už mám za sebou ... dal jsem totiž na hru a kousek před levelem 20 se vydal na Skellige.

Hlavní linka pokračuje na Skellige

Levelu 20 jsem dosáhl záhy, stačilo k tomu najít hlavní osadu. Dorazil jsem zrovna na pohřeb panovníka a chvilku poté měl po boku Yennefer. Byl to první a rozhodně ne poslední okamžik, kdy jsem chtěl nahrát předchozí save a raději pokračovat v průzkumu v druhé kapitole. Je absolutně jedno, jaké vztahy jste udržovaly předtím, Geralt se tu chová jako naprostý pitomec a hned od začátku Yennefer pochlebuje a je vidět, jak by ... grrr. To je snad zlý sen! Jak to jen šlo, vybíral jsem v dialogu ty nejhorší varianty a dělal jí vyslovené naschvály (neoblíkl jsem se např. dle jejích představ). Jenomže to paradoxně vedlo k opačnému efektu. Dokonce nebyla ani tak jízlivá, jak bych čekal.

Sám se tu asi moc pohybovat nemůžu, Yennefer mi byla stále za zadkem a hlavní linka se rozjela závratnou rychlostí - hledání Uroborovi masky, která umí ukázat události nedávno minulé, její použití i přes výslovný nesouhlas hlavního druida Myšilova, až po delší flashback s Cirri a jejím užívání si v sauně (ne-e, na muže nedošlo ... ani na ženy :) ). Nakonec jsem skončili v zahradách bohyně Frey, kde jsem absolvoval zajímavý rozhovor s vlkodlakem a našel tělo Skjala, který byl poslední, kdo Ciri viděl. Yenn si vždycky šla svou cestou a od počátku prostě šla přes mrtvoly. Její znalost nekromancie mě proto nepřekvapila. Nebohý Skjal promluvil i posmrtně. Odnesla to sice celá zahrada a knežky nebyly zrovna nadšené, ale to Yenn nevadilo. Možná, že všechny ty okolnosti okolo Ciry jsou velmi dostatečný důvod pro využití nestandardních prostředků, ale to jí i tak prostě neomlouvá. Bohužel, na výběr není, scénář je jasně daný.

Když už jsem si myslel, že mě hra nechá konečně vydechnout a rozkoukat, požádala mě Yenn, abych se za ní zastavil v hospodě, že se mnou potřebuje něco důležítého probrat. Jasně, tušil jsem, ale spletl se ;) Yenn se dozvěděla o jednom džinovi a protože jí celá léta vrtá hlavou, zda-li vztah mezi námi je opravdu čistou láskou, nebo jen výsledkem džina, rozhodla se, že ho musí najít a donutí ho zlomit předchozí Geraltovo přání u jiného džina (asi odkaz na knížky). Komu není rady ... Našli jsem, přála si a nastal klíčový rozhovor ... Yenn čekala, že poté při pohledu na mě už nic cítit nebude, ale je tomu naopak ... "dobrá, hledala si šanci, jak se z toho vyvlíknout?", proběhlo mi hlavou. Celý ten rozhovor byla jedna velká povrchní neupřímnost. Fajn, ale já volbu mám ;) Nemilosrdně jsem jí odpálkoval. Až mí jí nakonec bylo líto.

Snaha a zájem se jí opravdu upřít nedají. Sehnala mi oblečení na pohřební hostinu, se vším nasazením pracovala, aby Ciri našla, stálo jí to i pověst. Ale bohužel. I kdybych názor změnil, rozhovor s ní mě nepřesvědčil. Takhle pitomé vysvětlení předchozích událostí museli v CD Projektu vymýšlet opravdu "hodně" dlouho :/ Hlavně je tu Triss, to byla moje volba. Předpokládám, že jsem tak přišel o noc s Yennefer, což by na druhou stranu znamenalo, že Yenn je nejsnadněji získatelná čarodějka.

Jenomže tahle etuda s Yenn je už vedlejší příběh. To hlavní skončilo v zahradě Frey a děj mě žene zpět do Velenu. Ani jsem tu pořádně nic neudělal a už se mám vracet! Jak to na začátku vypadlo zajímavě, tak najednou nápadů ubývá a přibývá na rychlosti. Skoro mi až přijde, že je finále za rohem. Takže tu máme klasickou kostru příběhu po vzoru dvojky, akorát ten open-world najednou začíná působit celkem zbytečně. Je to škoda, protože na Skellige mě určitě čekají také zajímavé úkoly. Akorát, že hlavní příběh mi dává jasně najevo, že je nálehavější. Nerad bych propásl nějaké klíčové rozhodnutí ...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 03, 2015, 09:50:41
Co tady čtu, tak to vypadá, že je tu přesně ten typ voleb "tak si hoď mincí, kdo umře". Nemám to ráda. Některý lidi jo, chtěj svou "šedou" a "komplikovaný rozhodnutí". Problém je, že pokud je rozhodnutí mezi šedou a šedou, nebo mezi smrtí a smrtí... tak si můžu rovnou hodit mincí a nijak komplikovaný to neni. Vážně, kde je ta komplikace? Lepší to bejt nemůže, horší už taky ne...

No během hry to není o tom, že by jsi něco vědomě volila. Tedy že by sis řekla, tak, teď nechám umřít děti, protože chci zachránit Annu. Nebo teď zemře Anna, protože chci, aby děti přežily. Tak jednoduché to není. Ty hraješ a plníš úkoly, nevíš, co a s čím přesně souvisí a jaké to bude mít následky. Některé odhaduješ, ale prostě nevíš, co se bude dít. Pak najednou zjistíš, že děti umřely, nikdo je nezachránil, Anna je z toho blázen, dcerka s taťkou se alespoň trochu smířili. Nebo naopak, když osvobodíš ducha, tak zjistíš, co všechno napáchal, ale při tom osvobozování nevíš, jaký to bude mít výsledek. Jen díky tomu, že jsme zde volili každý jinou volbu, víme, jaký to má průběh v obou případech. Mě se osobně líbí, když nejsou příběhy a zejména postavy tak černobílé. Ale když ať uděláš co uděláš, vždy to nejspíše bude špatně, jen jde o to, jak to cítíš v danou chvíli a co je podle tebe méně špatné. Nemám rád hry a úkoly stylu dialogu "1. zde to zvol a bude z tebe klaďas...., 2. zde to zvol a bude z tebe záporák...". To je takové hodně legrační.

O resetu postavy jsem zatím jen četl, ještě jsem k tomu nedošel, ale ve dvojce to skutečně šlo, takže nemám pochyb, že to skutečně implementovali i sem. Když na to narazím, tak dám určitě vědět. Je to spíš hračička pro ty, co si chtějí vyzkoušet různé buildy a nehrát celou hru znovu. Ve dvojce ani nebylo moc snadné se k tomu dostat, vedl k tomu docela zdlouhavý úkol.
mě by se ta možnost restartu docela hodila, jelikož začínám mít stále víc pocit, že znamení jsou k ničemu a že byla chyba do nich dávat body. Především kvůli jejich samotné praktické použitelnosti během boje. Zatímco víceméně každá obluda jde v klidu umlátit mečem, tak znamení zde mají roli spíše podpůrnou, než čistě ničící a to ještě na každou obludu funguje jiné. Tedy nedá se tím zřejmě něco vyloženě zabít, snad až na vlky, které tím ohnivým dávám na jednu ránu.

Elfové mě obecně zklamali, tu velitelku jsem taky dorazil, akorát mě se nějakým zázrakem povedlo zvednout meč, takže jsem je za chvilku sekal s ním. Je tu hodně postav nebo odkazů, ale vývojáři s tou linkou vůbec nepracovali. Rozhodnutí z dvojky se tu projevují, ale ne v takové míře, jak bych čekal. Dost postav se prostě jen mihne někde na pokraji příběhu a nic. Jenom doufám, že to není jen příprava na bambilión DLC.

mě dvojka moc nebavila a ani si jí příliš nepamatuji, takže mi je to docela jedno. DLCček bude asi dost :)

Setové vybavení už můžu dělat dvojí - kočičí a gryfí. Na tu gryfí jsem narazil v jeskyni u vísky, co jí tak tvrdošíjně říkám Podhájí :) Ona je to nakonec jiná víska - prostě ta víska, odkud začíná úkol s ježibabama. Kočičí jasně vede, ale od Krále žebráků jsem dříve dostal za osvobození půlčíka lepší lehkou zbroj a mečů mám habakuk. Mám už i nákresy na vylepšení těch setovek + k tomu i na jaguáří set, který zatím ani neznám. Našel jsem to na pár místech, nejvíce toho měl jeden zemní elementál ve svém pokladu, ale tomu jsem to úplně normálně vyfoukl před nosem bez boje - to byl asi ten stejný, jako u tebe :) Jinak úkolově to bylo jasně dané, akorát mě zklamal ten výsledek. Vylepšené setovky jsou pro level 24-25 a ty základní opravdu za nic nestojí. Ale teď jde o to, jak je to s těmi kováři, protože všechno mě odkazuje na toho trpaslíka ve Vranově, co by měl být mistr, jenomže on se mi hlásí jako tovaryš. Netuším, zda-li i tohle nemá vliv na statistiky vyrobených věcí.

to já našel hodně plánů na vylepšení těchto setových věcí. Třeba prvotřídní a mistrovské medvědí atd atd. Jenže nemám ty základní. Tedy si je nemohu vyrobit.

Myslím, že hra to rozlišuje asi takto:
zakladní - (u gryfího level 8 )
vylepšené - (u gryfího level 15)
prvotřídní - (u gryfího asi level 21)
mistrovské - (u gryfího nevím, ale bude to level přes 30)

A tam právě není moc jasné u toho kočíčího vybavení, jak je to myšelno a jaký smysl by mělo najít plán na vylepšené kočičí brnění třeba na levelu 34, když je to určeno pro level 15. Proto si myslím, že ty úkoly jsou přeložené nějak špatně. První mapa, co jde koupit, bude nejspíše asi odkazovat na vylepšené plány (level úkolu tuším 21). Druhá a třetí mapa bude zřejmě odkazovat na prvotřídní (to je level 23) a 4 mapa bude asi odkazovat na mistrovské vybavení (level úkolu je tu přes 30).

Mě třeba to gryfí brnění bylo užitečné i jako základní, i když zrovna to nedává příliš bonusy, které by se mi hodily.

Pro kováře je pak potřebné splnit nějaký úkol, který je ale na poměrně vysokém levelu a moc jsem nepochopil, kde se odehrává. Pak by asi měl být schopen dělat mistrovské brnění. Myslím, že vliv na statistiky brnění to ale nemá. Spíš by mě zajímalo, v čem je výhoda, že je to "setové". Tedy proč by to měl hráč takto nosit a nekombinovat různé věci mezi sebou.

Zajímavé je, že třeba není problém najít ve hře 2 stejné legendární meče se stejným názvem, se stejnými statistikami atd, jen s různě velkými útoky a požadavky na level. Zrovna včera jsem vyměnil jeden meč za úplně ten stejný, jen silnější :).

U zakázek mi taky převažují ty, co jsou jen opsané podle mustru dojdi, použij zaklínačské schopnosti a dokonči to. Lepší je to s těmi městskými, nebo možná lépe s těmi, které jsou nějak spojené s hlavní dějovou linkou. Nejzajímavější bylo z těch čistě zaklínačských asi setkání s Lethem. Později se totiž ty triviálnější stávají snadno zapomenutelnými - na začátku t bylo jiné, když to alespoň představovalo určitou úroveň výzvy. Jenomže jak se ta úroveň snižuje, je to mnohem větší rutina. Došel jsem i na východ mapy do hnízda wyveren (známá scénka z trailerů). Paradoxně mi daly více zabrat ty menší na hnízdech, ta královská padla rychle. Přijde mi, že čím je potvora větší, tím je taky pomalejší a tím méně nebezpečná. Hezké pak je, když mi mapa ukazuje poklad střežený mimořádně silnou potvorou a on je tam medvěd na levelu 7 :D I když, později jsem se v rámci příběhu dostal k medvědovi s levelem 12 a trochu jsem situaci podcenil.

Pokud jde o množství zakázek, taky mi nepřibývají. Občas místo toho vidím nové vykřičníky na mapě, když si zrovna někdo vzpomene, že by mi taky mohl dát úkol. Paradoxně je to ale namíchané, takže poté, co jsem tu kosil potvory na 15. levelu, mě hra zavedla ke ghúlům na levelu 2. Hlavně v tomhle ohledu jsem čekal ten svět živější, že zakázky prostě jen tak nevyčerpám. Radiant questy ve Skyrimu byly sice blbost, ale pár zajímavějších úkolů si CD Projekt mohl nechat bokem a sevírovat je postupně. Do ohlášených datadisků je ještě daleko.

Tak některé vedlejší úkoly jsou vcelku pěkné. Neobjevují se náhodně, ale v závislosti na tom, co splníš před tím. Příklad splnil jsem pro čarodějku úkol v té Myší věži, kde mi dala lampu, díky které je možné vidět duchy. Po splnění tohoto úkolu mi lampu nechala, což autoři věděli a tak před jednu z vesnic dali stařenku s úkolem. Chtěla po mě, abych zanesl prsten k hrobu jejího manžela s tím, že se pro odměnu mám pak stavit do domu, kde bydlí ze svojí neteří. Tak jsem tam šel, dal prsten, jdu pro odměnu a zjistil jsem, že stařenka je již mnoho let mrtvá. Tedy byl to její duch, který se chtěl spojit s manželem. Tím úkol skončil a já mohl odejít. Nicméně jsem mohl jít ještě jednou na hřbitov a posvítit si na ten hrob tou lampou. A tam se oba duši usmířili a vypukla láska :) - to už nebyl úkol, ale hodilo to nějaké exp navíc jako bonus. Dokud jsem ale neměl lampu, tento úkol dostat nešel. Stejně úkol tak s tím Všehobohem. Postava zadávající úkol se objevila v rozvalinách až po té, co jsem splnil hlavní úkol pro čarodějku. Navíc vyjížďka na koni vedla čistě náhodou přímo okolo něj, takže se zobrazil na mapě. Ke splnění úkolu byl potřeba šutr odstraňující iluze. atd atd.

Nicméně mi přijde, že to autoři poněkud přehnali s těmi úkoly použij zaklínačské smysly a něco vystopuj. Jednak ty úkoly mají vždy úplně stejný průběh a jednak je jich strašně moc. Kdyby alespoň ty úkoly tak nefázovali. tj kdyby byl úkol stylu - Najdi a zabij obludu. Tak fajn, bylo by na hráči, jak to udělá. Jenže tady je to uděláno: Jdi na místo a pomocí zaklínčaských smyslů najdi stopy -> Pomocí zaklínačských smyslů sleduj stopu -> Pomocí zaklínačských smyslů najdi důkazy -> Pomocí zaklínačských smyslů sleduj pach -> Pomocí zaklínačských smyslů najdi důkazy -> zjisti informace -> zabij obludu. A takto to jak debilovi každý úkol vysvětlují, že má použít ty zaklínačské smysly a najít stopu. Zajímavé také je, že většina těchto bojů končí soubojem s bossem, tedy pojmenovanou obludou, která i vypadá jinak, než je běžné.

Když nepočítám tyto úkoly, tak těch vedlejších úkolů ve hře zas tolik není. Chybí mi tam především nějaké větší a rozlehlejší vedlejší linie úkolů. Jsou tam většinou velmi snadné a velmi drobné úkoly. Některé se ale povedli a líbí se mi.

Pokud jde o ten příběh s baronem, já to dělal z jiného konce (viz "problémy" s potracenkou, tedy šel jsem na to tak, jak naznačuješ v předchozím příspěvku), za mě byla proto jasně v kurzu ta druhá varianta, která je odvyprávěna jako rozuzlení příběhu. Anna určitě není čtyřicátnice a moc to celkově do toho nesedí. Přesně jak napsala Yuyana, moc překomplikovaný příběh a nedali si pozor. Na Tamaru jsem narazil až při té trestné výpravě, protože jak jsem měl všechno už splněné, tak jsem si u barona rovnou odbyl všechny flashbacky. Takže jak čtu, zabití ducha u tebe mělo diametrálně odlišný průběh toho úkolu. S tím běsem jsem taky bojoval, takže ten je v obou variantách. Jsem docela zvědav, jak se to bude vyvíjet dál, protože v rámci hlavního úkolu to bude mít určitě ještě dohru - ten skřet Uma je tam nějak bez vysvětlení ;)

Baron je určitě hodně zapamatovatelná postava a velice těžko se tu hledá nějaký záporák, on je to vlastně příběh jedné velké tragédie, která vzešla z řady nešťastných rozhodnutí. Nedá se postavit ani na jednu stranu a už vůbec se nedá vynášet nějaké soudy. Je to jeden z těch silnějších příběhů hry a určitě se tu počítá s tím, že to u každého vzbudí jiné emoce (jako třeba u Yuyany ;)). A je to dobře, protože to, co následuje v hlavním příběhu po Velenu, je už docela tupé. S tím levelem úkolů je to dobrá poznámka. Na počátku je vlastně trojice možností, přičemž hra podle mě počítá s tím, že se budeš právě držet toho barona a hledání dcery s manželkou. Ježibaby už jsou dál a část za Keiru Metz s tím pro změnu nesouvisí vůbec.

Na začátku máš dvě možnosti, baron a Keira, ne? A splnit musíš obě. Nicméně přes Keiru se dostaneš k ježibabám - tam se od nich dozvíš, takže pak se můžeš na barona vykašlat a jít rovnou po nich. Přitom s baronem vůbec nemluvit, tedy vůbec nevidět ty animace Ciri, nevědět, že se ztratila jeho žena atd atd. Já třeba Tamaru našel až po té, co jsem našel matku a hned jsem jí o tom řekl. Ale kdybych chtěl, nemusel bych jí hledat vůbec.

Já myslím, že Baron už ve hře nebude určitě. Buď umřel, nebo odešel. Stejně tak ty zbývající 2 postavy. Možná Tamara by tam ještě mohla sehrát nějakou roli, když je u inkvizice. Ten skřet Um těžko  říct, ten tam zatím žádnou roli nehrál.


Kdybych měl říci něco o Novigradu, tak výhodou je právě dostatek kupců, akorát je musíš hledat. Výhoda je to hlavně kvůli harampádí, co jiný nevykupuje. I když ingredience se mi třeba nejlépe prodávaly v Oxenfurtu. Orientace mi moc nejde ani po tolika odehraných hodinách, opravdu tu není mnoho zapamatovatelných míst a hlavně, každý si tu v rámci úkolu odříká to své a pak to omrtví. Podrobnější průzkum města tak ztrácí na významu. Přepadovky se mi dějou stále na těch samých místech. Mám tady jeden zajímavý úkol (ta dohra s lovci čarodějnic), ale není to za co uchopit.

tak mě příjde, že z toho, co jsem si zatím prohlídl, je to město vcelku čitelné. Doky, tržiště, čtvrť pro bohaté, chrámový ostrov a pak ty vstupní brány. Já chtěl hlavně zjistit, kde je jaký obchodník a co nabízí ty vývěsky za úkoly a prostě se trochu porozhlédnout. Úkoly se stejně ukazují skrz GPS navigaci, takže v tomto ohledu na tom moc nezáleží. Čekal jsem od toho města ale víc.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 11:56:56
Já to chápu. Tedy, to že mi ve skutečnosti navíc ještě neni vůbec řečeno, mezi čim volim. To je Bohužel normální :-D. Nicméně je to volba a hráč to kolikrát ví (i když taky ne vždycky, samozřejmě) Já jen že u tohoto typu "volby" je vlastně uplně jedno, co udělám, protože to pokaždé někdo odskáče. Nemám tedy potřebu uvažovat nad tim, jakej může mít moje volba efekt do budoucna, protože to buď nejde předvídat, a nebo to bude zlý tak jako tak :-D.

Pro mě je to prostě demotivující, já mám ráda, když můžu něco "řešit", něco změnit k lepšímu. Nejde mi o to bejt padouch nebo hrdina, "pro padoucha zabte dvacet neviňátek a klikněte sem". To je samozřejmě hloupost. Jak jsem psala, lidi jsou lidi. Monstra neexistujou. Navíc padouši a hrdinové nejsou nic absolutně danýho. To, co naše kultura považuje za nepřijatelný, je kousek vedle (ať už zeměpisně nebo časově) naprostá norma a nikdo to neřeší.. a naopak.


Já jsem takovej ten typ praktickýho paladina co si myslí, že vyvraždění a vypálení vesnice, kde se vyskytla nějaká závažná (a kolikrát magická) choroba je velmi funkční řešení, že "nevinný" lidi občas prostě přijdou k úrazu, že divoký zvířata maj taky právo se nažrat a že klid a mír je potřeba udržovat ocelovou pěstí, protože na lidi co páchaj násilí se maj používat argumenty, kterejm ty hovada rozuměj.

Tak. Teď o mě víte všechno. Vítejte v mym světě.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 03, 2015, 12:16:10
Tak to děláš v těch vedlejších úkolech a zakázkách. Tam pořád někoho zachraňuješ a měníš ty bažiny k lepšímu. :). Myslím, že po mém průzkumu bažin jsou nyní již víceméně krásné místo pro život :D.

Já mám v hrách rád, pokud má hra nějaký řád a smysl a není to chaos. Prostě vím co mám dělat a musím sám zjistit, jak to udělat, nejlépe s více možnostmi řešení. Pak záleží na situaci. Pokud by byla volba vyloženě zlá a někomu vyloženě uškodila, tak jí nevolím. Pokud je to volba přijatelně špatná, ale je za ní dostatečná odměna či výhoda, beru výhodu. :) Nicméně u zaklínače zdá se člověk musí trochu předvídat, co se bude dít, když... Což ale není zas tak těžké, přece jen je dost věcí alespoň +/- předvídatelných, i když občas hra překvapí.

Mě všechny ty nové RPG hry připadají neskutečně tupé. Zde především kvůli tuposti obyvatel. Opravdu nepochopím, proč je ve hře 100 NPC postav na 100 metrů čtverečních, když mluvit jde jen s 1 a to ještě jen někdy. To pak ta hra prostě působí tupě. Kdyby tam šlo s každou postavou promluvit třebas jen o počasí a o tom, jak na poli schne sláma a nebylo těch postav tolik, bylo by to podle mě lepší. Úkoly také působí tupě, jak svým pojetím, tak zadáním, tak i jakoby strojovým množstvím. Kdyby zde byl generátor náhodných úkolů, vyšlo by to na stejno u 90% zakázek. Bohužel, na lepší vedlejší úkoly již zřejmě nezbyl čas. atd atd.

Opravdu by mě zajímalo, co hodlají dát do těch datadisků, protože na mě to už teď působí, že ta hra jen uměle natahuje svojí délku. Ale uvidíme, nyní půjdu víc po hlavním ději a budu se pohybovat ve městě, tak to třeba bude lepší.

Mimochodem na gog vyšly další dvě "DLC". Jestli hodlají takto pokračovat, není mi jasné, proč to nedali rovnou do hry.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 12:57:12
Jo jo, taky páchám dobro kde můžu :-D. Nejsme v tom sami, hele. Podle Davida Gaidera, bejvalýho hlavního spisovatele pro DA, 86% lidí (alespoň v jejich hře) stabilně volí dobro, pokud si můžou vybrat. Tvůrci hry v DA2 například úmyslně nechali zemřít Liandru, bez jakýkoliv možnosti jí zachránit, protože věděli, že jakkoliv těžký to udělaj, většina hráčů se bude snažit jí zachránit za každou cenu a budou restartovat quest, dokud se jim to nepodaří :-D. Prostě v nekterejch místech odstranili volbu mezi dobrem a zlem (nebo dobrym a špatnym koncem), protože by si zlo skoro nikdy nevybral.

Mě celkem nevaděj jednoduchý a "tupý" úkoly, pokud nejsou moc okecávaný. "Jdi tam a zabij/dones", fajn, žádnej problém. "Jdi tam a zabij/dones, protože blablablablablabla a pak pokecej s X a pak s Y a pak se vrať tam a udělej Z a pak to všechno odevzdej zpět X"... nope, díky.

Co se týče NPC, neni nutný, aby jich bylo hodně. Přijde mi to jako zbytečnost, pokud jejich přítomnost nemá nějakej herní význam. A uplně maximálně nesnášim, když po mě chtěj nějakou volbu, o který nemám dost informací... a já nemůžu získat další. Lidi kolem musej nutně vědět nějaký info, i moje postava, která vyrůstala v danym světě by měla něco vědět, ale já se nemůžu zeptat, prostě ne :-D. Grrrrr.

Dávat věci jako "DLC" a ne do hry je jasný... pokud je to DLC "zadarmo", pak je to buď reklama ve smyslu "my máme DLC zadarmo, jsme lepší než konkurence" :-D. Přitom je všem jasný, že to dělali zaměstnanci firmy v pracovní době, tedy nic nebylo zadarmo. A nebo to prostě nestihli dodělat včas, to se taky stává. Pokud je to za peníze, tak je to ještě jednodušší :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 03, 2015, 13:20:42
Tak to já právě nepáchám jen čistě dobro, ale volím dle situace, ale vyloženě záporáka většinou ve hrách nehraji. Tedy pokud tuto variantu nechci cíleně vyzkoušet. Právě v tom je dobré to šedé, že není nic vyloženě dobré ani špatné, respektive že jsou obě volby dobré nebo špatné, atd, kde ta volba hry za klaďase/záporáka není tak jasná. V dialogu například zvolíš možnost, o které si myslíš, že je dobrá, ale zjistíš, že to zas tak dobré nebylo. atd atd

V tomto ohledu byla dobře udělaná hra Star Wars: Kotor2. Tam byly dialogy a úkoly udělané hezky a každá věc, každý úkol a vůbec celá hra měla prostě krom jiného i nějakou myšlenku. O Planescape: Torment ani nemluvím, tam to byl extrém. Každý dialog ve hře mohl brát člověk různě. Každý měl více smyslů a záleželo hodně na hráči, jak to celé bude vnímat. (proto je ta hra pro mě osobně ostatně spíše opravdu umělecké dílo, než hra).

Co se týče úkolů, to já to mám rád právě dobře okecané, respektive dobře zapojené do hry, aby to dávalo smysl. Aby měl člověk důvod to dělat a aby i cítil, že k tomu má důvod ta postava to zadávat. Úkoly stylu dones/přines/zabij ve své úplně nahé podobě, pokud ve hře jsou, během chvilky působí tak, že se člověk cítí jako stroj, který dělá jeden úkol za druhým, aniž by o tom přemýšlel. To já rád nemám. Nejlepší kombinace je podle mě série vedlejších úkolů, která na sebe nějak navazuje (takové vedlejší linie úkolů), která se může i větvit. A to doplněné o dobře pojaté a dobře napasované a okecané úkoly jednoduché. Nicméně pokud nejsou okecané vůbec, nebo jsou okecané špatně (jako třeba část zde v Zaklínači), tak se to brzy zvrhne do stereotypu a v tu chvíli mě to prostě nebaví. Také to asi bude důvod, proč mám většinu nových RPG her problém dohrát.

Celkově potřebuji, aby cokoliv, co dělám, mělo ve hře smysl. Proč se mám přehrabovat tunou návodů na výrobu zbraní, když nic z toho nepotřebuji a nezískám tím vůbec žádnou výhodu? Nebo proč se mám prohrabovat v návodech v alchymii a vařit nějaké lektvary atd, když ty lektvary nikdy během hry nepoužiji a je to celé k ničemu. To mě tom vede k tomu, že se na to prostě vykašlu.

A ono hodně her je děláno hlavně na efekt, musí tam toho být hodně a všeho a hráč musí být zavalen co nejvíc věcmi, aby co nejméně přemýšlel nad tím, proč ty věci vlastně dělá. Na většinu lidí to asi funguje, u mě to bohužel nefunguje (nebo to spíše funguje opačně) a jakmile ve mě něco aktivuje todle "myšlení nad smyslem", je konec :).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 14:52:18
Přesně se mi vybavil Torment, ještě než jsi o něm začal psát. Ta hra byla super. Strašně se mi líbilo, že tam třeba byla několikrát uplně stejná dialogová možnost, a k tomu v závorkách: (přísahat), (lhát), a podobně. Tam opravdu šlo vyjádřit hodně. Já byla tradičně zákonně dobrá, protože ta hra k tomuhle přesvědčení dávala solidní výhody. +3 odolnost, až +3 síla a možnost použít nejsilnější zbraň ve hře? (to jsem nikdy neudělala, ale možnost tam je) Díky, díky vám všem, budu tak zákonně dobrá, jak jen to půjde :-D.

Co se týče "šedejch" možností, za který jsou výhody... ne, obvykle to nedělám. To už musí bejt. Pokud považuju danou možnost za špatnou, většinou jí nevolim.

Mě osobně nevadí chodit za šipkou a plnit jednoduchý úkoly, jako třeba v DA. Mám ráda boj, a zrovna v DAI si i ráda projdu jednotlivý lokace, protože jsou fakt hezký. Na fotkách to nevynikne (zvlášť na moje minimální nastavení :-D), ale snažila jsem se. Samozřejmě tyhle jednoduchý úkoly dávaj smysl. Neni to tak, že by chtěl každej člověk donést 10x to nebo tamto. Ale nikdo nepředstírá, že pomoc se zabezpečenim jídla pro uprchlíky je nějaká epická sága :-D.

Na to, aby věci dávaly smysl, jsem taky hodně citlivá. Proto mám u toho DA občas chuť mlátit hlavou o zeď :-D. Jo, smysl je důležitej. A logičnost.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 03, 2015, 19:05:13
V podstatě jsem na Skellige skončil, skladba a propracování úkolů zůstává podobné. Zhruba se dá říci, že nosnou kostrou je samozřejmě hlavní příběh, který se proplétá s vedlejšími úkoly (vznikají jako doprovodný efekt). A pak je tu ten zbytek, který v kvalitě různě osciluje. Tím je zároveň určeno, které oblasti na mapě jsou zajímavé a které jsou jen "vata".

Je s podivem, jak si designéři dali záležet i s tím nejzapadlejším kousíčkem mapy, ale chybí tomu obsah. Já vím, na válku se dá svést mnohé, ale když už se mám jen projíždět divočinou a ruinama, tak by to chtělo dodat nějaké činnosti. Po včerejšku se ve mě tento pocit umocnil, protože Skellige, ač vizuálně krásné, je ve skutečnosti ještě větší pustina. Halda noname NPC mi taky vadí, interakce nulová.

Dost mě třeba překvapilo, že hra určitá rozhodnutí nijak nereflektuje a dál si jede v zaběhlých kolejích. Narážím opět na Yennefer, ta hra mi jí zkrátka tlačí horem-dolem. Myslel jsem si, že když jí odpálkuju, bude už po všem. Ale není. Jarlova dcerka na mě třeba dneska vybalila rozpravu na téma, jaký jsem podpanfoflíčník a já neměl možnost říct nic na obranu, např. "to se mýlíš, včera jsme se s Yenn rozešli" apod. Překvapuje mě to už jen kvůli tomu, že je tu plno jiných úkolů, které se odvíjejí od drobných rozhodnutí a tohle si nikdo nepohlídal? Přijde mě to spíš jako nedodělek, který pak někdo narychlo stočil jen jedním směrem a vše kolem odsekal.

Stejně jako jsem měl chuť nahrát starší load před Skellige, mám stejnou chuť i se čtvrtou mapou. Jj, risknul jsem to a šel dál. Ovšem znechucený jsem byl hned na začátku. Opět Yennefer a opět mám cestu nalinkovanou. Pokud bude hlavní děj délkou podobný Skellige, tak jsem skoro na konci. Ale vracet se budu hlavně kvůli úkolu s Lambertem, protože ten se otevřením mapy s Kaer Morhen zruší, což by byla škoda.

Časem jsem někde poblíž 70 hodin a začínám se čím dál více těšit na konec hlavní linky, protože díky tomu propojení s vedlejšími úkoly budu zároveň v podstatě na konci toho, co bych ještě mohl považovat za rozumné hraní. O znovuhratelnost se začínám celkem obávat, pro mě je opravdu nezkousnutelný ten scénář s Yennefer a když si představím, že tomuhle se při nové rozehrávce nevyhnu, tak mě to nijak neláká. V tomhle ohledu jsem čekal mnohem větší svobodu. DLC, datadisky apod. můžou udělat hodně, ale určitě nebudou měnit tuhle linku. Musím to holt zkousnout.

Je mi jasné, že to nelze srovnávat s volností, kterou by přinesla možnost hrát za noname zaklínače. Podle mě se tady CD Projekt snažil na něco navázat a patřičně to ukončit, ale pak prostě nechápu, proč jsem v druhé mapě měl tolik svobody a mohl Triss přinutit zůstat? Dvojka ve své podstatě nutila hráči Triss, takže jakoby nic nového pod sluncem, ale přišlo mi to mnohem přirozenější a také se to dalo ignorovat.

Každopádně nenechte se nijak zvyklat, propracovaná romance bylo něco, co jsem prostě od Zaklínače docela očekával :D Ale teď k dnešním událostem ve hře ...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 03, 2015, 19:38:28
Takže je to povinný, hm? Ty ženský tam. Super. No, já bych to nezkousla, to je jedna z věcí, který mi vaděj. Zůstanu raději vedle s lordem Dorianem, neni dokonalej, ale máme hezkej zdravej vztah a to nám stačí :-p.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 03, 2015, 19:44:26
Kletba v hájku

Mno, sice jsem to odehrál přesně obráceně, ale lepší je začít tím jednoduším ;) Jde o Morqwarta, toho prokletého vlkodlaka, co straší ve Freyině hájku. Nikdy bych neřekl, jak se může takto malá zahrada stát takovým bludištěm.

Nedalo mi to a vrátil jsem se. V rámci hlavního příběhu se pořeší jen část a když už jsem tomu vlkodlakovi přislíbil pomoc, tak bych byl nerad za podrazáka. Jenomže jsem dlouho nemohl najít rozumnou cestu dále a vlastně jsem vůbec netušil, jak ten úkol pořádně uchopit. Je to koloběh různého tápání, kdy se vlkodlak ještě párkrát připlete pod nohy a pokaždé je potřeba ho usekat do bezvědomí. To je celkem hračka, jen ty vodítka v příběhu se jaksi nedostávají :)

Nakonec jsem našel klíč od chaty a Morqwartovo deník. Opravdu byl dost zrůznou bytostí už před tím prokletím. Deník se zmínil i o Einarovi, na toho mě zavedla už dřívější stopa, ale zmátl mě ukazatel na minimapě. Tenhle polepšený pirát je totiž v přístavu v nedaleké vesnici. Konverzace se jako obvykle zvrtla, vždyť díky deníku vím, kdo to je a došlo klasicky na ocelový meč.

Zdánlivě se nic nestalo, Einar měl u sebe prokletý náhrdelník, ale na víc si nevzpomínám ... vlastně si teď nejsem vůbec jist, zda-li se jmenuje Einar :D Ale to je jedno. Vlkodlaka jsem opět srazil a zvolil nabídku dát mu najíst. Mezi úkolovými předměty se objevil kus jeho masa, ani nevím, kde jsem k němu přišel a kletba byla zlomena. Ovšem jinak, než si Morqwart přát. Jak jsem v zápětí zjistil odměnu si mám vyzvednout u kněžky bohyně Frey, nejspíš se nad ním samotná bohyně slitovala a nechala ho konečně zemřít ;)

Volba krále

Při oslavě na počest mrtvého krále dojde na volbu nových kandidátů na tento úřad, kam se mimo jiné přihlásí i syn a dcera našeho známého jarla (jména po mě nechtějte, dcera je tuším Cerys, syn Hjalmark). Je to jedno. Každopádně každý z kandidátů má předvést nějaký udatný čin, který by jim pomohl získat větší slávu a tím pádem i šance. Byl jsem proto požádán, abych na oba kandidáty dohlédl. Vedle vlkodlaka jsou to další dva velmi zajímavé úkoly.

Vydal jsem se tedy po stopách syna, který si to šel vyříkat s ledovým obrem. Jenomže problém byla už samotná plavba na vzdálený ostrov :) První dvě loďky jsem utopil, teprve napotřetí jsem doplul. Když už jsem totiž do ničeho nenarazil sám, tak se o to skoro postaraly sirény - umí "odloupnout" kus boku lodi. O nic méně napínavější nebyla ani cesta k místu určení. Je to také asi nejdelší úkol, co se používání zaklínačských smyslů týče. Když už jsem si myslel, že blouděního v jeskyni bylo dost, následovalo ještě bloudění venku a zajímavá vsuvka pro zmatení - na rozcestí se stopy od jeskyně rozdělily, jenomže ty doleva byly lidské a ty doprava obra :) Takže i na takové detaily došlo.

Syna jsem nakonec našel, pomohl mu ustát nálet sirén a společně jsme se vydali do jeskyně obra. Zrovna odpočíval před čerstvou večeří, kterou už se mi zachránit nepodařilo, neb jsem obra vzbudil. Při pohledu na něj jsem trochu ztuhnul, ale boj šel hravě. Jenomže po ubrané 1/3 zdraví se vyzbrojil kotvou na řetězu a to už budilo velký respekt ... jen kdyby díky tomu nebyl ještě pomalejší :D Padl.

Dcera si to pro změnu vydala odklít jiného jarla, což začalo jako zdánlivě triviální úkol - najít meč a uložit ho u ostatků jarlova bratra, který spočinul při nešťastné náhodě na dně moře (utopil se během bouře). Meč jsem z podivné ruiny jejich dřívějšího sídla vzal velmi snadno, něco na tom nehrálo, ale taky na mě nic nebaflo. Dokonce ani poté, co jsem ho uložil k ostatkům. Děj se začal zamotávat až poté, protože kletba nezmizela a pomalu začalo být jasné, že příčina je někde jinde. Dal jsem při vymítání na ženskou intuici, což sice odskákali 3 strážní, ale kletbu jsem zlomil.

Oba potomci tedy s mou lehkou výpomocí svou část splnili a došlo na další hostinu a jak jinak, na další zvrat. Jen jsem zmizel z dohledu, promluvit si s jejich otcem, měl jsem další vyšetřování na krku. Do sálu vpladlo několik medvědů a povraždili mimo jiné většinu kandidátů na nového krále. Něco v tom smrdělo, něco na způsob, jak poškodit oba naše kandidáty a jejich klan tím, že se celý incident schodí na ně. Kvůli řešení nebylo potřeba nikam daleko chodit, všechno se odehrávalo uvnitř sídla, ale zajímavé bylo sledovat rozplétání celého toho motivu. Ani na konci nebylo úplně jasno a hlavně chyběly přesvědčivé důkazy. Těžko říci, nakolik záleželo na mých odpovědích, ale zasáhla náhoda a štěstí přešlo na naši stranu.

Pak už jen následovala korunovace nového panovníka, kde jsem se dozvěděl, že to vyhrála jarlova dcera. Mimochodem, to je ta, co do mě pořád ryla kvůli Yennefer :D

Návrat na Kaer Morhen?

Ale jo, prubnul jsem to, byť to zítra ještě loadnu o kus zpět. Získat Umu z Vranova bylo snadné, ale těžší dostat ho na Kaer Morhen. Cestou mě dohal oddíl nilfgaarďanů a donutil mě změnit směr do Wyzimy za císařem. Geralt se nějak sám od sebe uklonil, ale neměl jsem v úmyslu lízt císaři kamsi, jako to skoro dělá Yennefer. naopak, byl jsem dost hrubý a to právě poté i na Yenn (vida, možná to přeci jen něco z toho rozhovoru po džinovi reflektuje :) ).

Chtě nechtě jsem musel císaři reportovat dosavadní výsledek šetření a odstranění kletby bylo svěřeno Yenn ... dobrá, je to přeci jen císařova poradkyně, to tedy beru. Kdyžtak Triss je doufám v záloze. Zároveň jsem dostal rozkaz Ciri k císaři transportovat, jakmile jí budeme mít. Jo, jakouže v tom hraje roli Uma? Objevil se v jednom flashbacku s Ciri, domněnek je tedy mnoho, třeba ta, že to je dokonce samotná Ciri.

Zapojil jsem se ještě do příprav obřadu, ale pro dnešek už toho bylo dost a zítra se vrátím o kus zpět.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 03, 2015, 19:48:57
Takže je to povinný, hm? Ty ženský tam. Super. No, já bych to nezkousla, to je jedna z věcí, který mi vaděj. Zůstanu raději vedle s lordem Dorianem, neni dokonalej, ale máme hezkej zdravej vztah a to nám stačí :-p.

V podstatě jsem nenašel žádný náznak, že by tomu bylo jinak. Ten příběh má asi skončit vypořádáním mezi Geraltem a Yenn, takže každá zdánlivá odbočka je nakonec useknuta a je to vráceno zpět tímto směrem. Podle mě se ta hra snaží jakoby vypořádat s knižní předlohou a mě je Yenn prostě nesympatická, stejně jako to věčné nucení do politikaření. Opravdu jsem čekal mnohem větší svobodu. Jsem proto docela zvědav, s čím přijdou na podzim ty datadisky.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 04, 2015, 06:04:42
Na začátku máš dvě možnosti, baron a Keira, ne? A splnit musíš obě. Nicméně přes Keiru se dostaneš k ježibabám - tam se od nich dozvíš, takže pak se můžeš na barona vykašlat a jít rovnou po nich. Přitom s baronem vůbec nemluvit, tedy vůbec nevidět ty animace Ciri, nevědět, že se ztratila jeho žena atd atd. Já třeba Tamaru našel až po té, co jsem našel matku a hned jsem jí o tom řekl. Ale kdybych chtěl, nemusel bych jí hledat vůbec.

Já myslím, že Baron už ve hře nebude určitě. Buď umřel, nebo odešel. Stejně tak ty zbývající 2 postavy. Možná Tamara by tam ještě mohla sehrát nějakou roli, když je u inkvizice. Ten skřet Um těžko  říct, ten tam zatím žádnou roli nehrál.

Máš pravdu, ta linka vede přes Keiru. Akorát já mám pořád vsugerováno, že ty úkoly jsou 3, protože si vybavuju, že mi tam svítila i ta pasáž vedoucí do Novigradu za Triss. Je ovšem možné, to taky vyplynulo až z rozhovorů s Keirou nebo baronem, protože Triss lze při cestě na Skellige přeskočit.

Barona ve hře možná ještě budeš mít, cesta po Skellige mě zavedla zpět do Vranova, akorát u mě to bylo jasné, musel jsem jednat s tím jeho seržantem.

Ještě mě tak při cestě provozem napadlo, že si vůbec nevybavuju, že ten úkol s Hattorim (mečíř) by mi někdo zadával, nebo jsem se kolem minul v rámci jiného úkolu. V tom případě by to byl první zajímavý vedlejší úkol, na který jsem narazil zcela náhodou. Letha počítat nemůžu, tam mě navedla zakázka. Ono je teda pravda, že se někdo někde zmiňoval, že nejlepší kovář v Novigradu pověsil řemeslo na hřebík (kovárna je zavřená a musel bych ho leda překecat), akorát to bylo bez udání místa a jména.

S tím souvisí i ta orientace v Novigradu, nevím jak u tebe, ale u mě se třeba většina obchodů zobrazuje na mapě až ve chvíli, kdy jsem v příslušné čtvrti. Musel jsem si tedy jejich polohy zhruba zapamatovat. Vchod do Hattoriho obchodu je navíc takový divný, vůbec mi to nepřišlo jako kovárna :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 04, 2015, 12:26:37
Tak pokud to bereš i s těmito úkoly, tak to pak ano, úkol vedoucí do Novigradu za Triss a i úkol vedoucí do Skellige je tam již od začátku. Nicméně úkoly s baronem a čarodějkou a hledáním ve Velenu jsou ve hře vloženy jako hlavní a tedy mám za to, že je nutné je splnit.

Baron dá v určité fázi hráči propustku do města (myslím, že je to po té, co zjistí kde je Tamara), aby jí mohl jít najít - tedy není to ve fázi, kdy je ten povinný úkol ukončený. Navíc lze získat propustku i ve vedlejším úkolu od jednoho podivného obchodníka (tak jsem jí získal já) a pak ještě v jednom vedlejším úkolu pro kapitána stráží (který pak právě skončí bojem s elfy) a s ní se do města šlo také dostat. Jen nevím, jestli je ta propustka potřebná na vstup do obou měst, nebo jen do toho Oxfordu (nebo jak se to jmenuje). Protože tam jí po mě chtěli a když jsem jí ukázal, mohl jsem tam jít. Při cestě do Novigradu po mě propustku nikdo nechtěl.

Ale ať už je to jak chce, je teoreticky možné, že ani úkoly s čarodějkou, ani úkoly s baronem, ani úkoly s Triss vůbec není nutné plnit a je možné rovnou odcestovat do Skellige. Ostatně hra se asi řídí dle levelu a nyní mi tu cestu do Skellige neustále vnucuje. Vždy, když v deníku vyberu a označím nějaký vedlejší úkol a splním jej, tak se automaticky označí ten s cestou do Skellige a nikoliv ten, abych šel za Triss. (přitom v době, kdy jsem měl nižší level, se vždy automaticky označoval ten s Triss). Tak fakt nevím.

Je teoreticky možné, že ani jeden z těch úkolů není hlavní, jen se tak v deníku tváří.

Co se týče kováře, mě někdo ten úkol s kovářem v Novigradu zadal. Myslím, že se o tom nejčastěji baví kováři. Tedy asi nejspíše některý z nich. Když jsem došel do Novigradu, tak jsem také hned za ním šel. On mi nabídl koblihy a já se s ním pak domluvil, že mu pomůžu v nějakém jednání a on mi pak vyrobí zbraně. Nicméně ten úkol jsem prozatím neplnil. On ten jeho obchod vypadá jako pekárna, protože je pekař :).

Tedy zdá se, že oba mistři kováři (na meče i zbroje) jsou podmíněni tím, že pro ně musíš splnit úkol s levelem nad 23.

Myslím, že pokud tě hra posílá po Skellige zpět do Vranova, je to proto, aby se ujistila, že si ten úkol s Baronem splnil. Tím by se i vysvětlovalo, že ten úkol s ním prostě splnit musíš a že opravdu je hlavní, jen je nejspíše na tobě, kdy ho splníš. Aby si mohl splinit úkol s Baronem, musíš splnit úkol s Čarodějkou a ježibabama, takže tím pádem jsou všechny tyto úkoly hlavní.

U mě Baron odešel s manželkou hledat posutevníka, čím definitivně zmizeli oba ze scény. (tedy v podstatě je to totéž, jako kdyby oba umřeli).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 04, 2015, 14:59:09
Tak až teď jsem zjistil, že se dá množství zbytečných postav zmenšit pomocí nastavení - Počet postav v pozadí: viz
http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/35043-zaklinac-3-divoky-hon-rozbor-hry-a-nastaveni-detailu?start=1

to je neuvěřitelné :), že se k NPC postavám ne jen že přistupují s tím, že se s nimi nedá mluvit, ale že k nim přistupují doslova jako k dekoraci (třeba jako ke stromům). Já si celou dobu myslel, že to nastavuje dohled :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 04, 2015, 18:53:44
Propustky jsem získal stejným způsobem a dokonce ve stejném pořadí jako ty :) Ale zajímavé to bylo s tím Novigradem hned na začátku, protože jsem tam taky došel bez propustky.

Úkol pro Hattoriho jde, je to pro level asi 23 a šel jsem na něj při levelu 18. I když si říkám, že jsem měl taky dost štěstí, protože to má jeden tužší moment

Spoiler: ukázat
pěstní souboj s postavou okolo toho levelu


Hra tě posílá do Vranova z jiného důvodu, to pak uvidíš. Podle mě, kdyby si ten úkol s baronem nesplnil, tak ti návštěva Skellige prakticky nepomůže, protože ti bude chybět podstatná souvislost. Nicméně asi by ti nic nebránilo jít na to z druhé strany, otázkou je, zda-li s tím scénárista počítal. Odjezdem na Skellige se určitě nezruší, protože oba hrají důležitou roli, viz ten Keiry a Oko Nehalemi (byť bez toho se žít dá). Jestli ti baron odešel, tak to podle mě budeš mít nakonec stejné jako u mě.

Ty NPC jsou prima, já si na začátku přečetl na Eurogameru článek o nastavení grafiky (byl méně podrobný, než ten, co jsi postoval), takže z něj to vím :D U mě to třeba vypadá tak, že jakmile se nějaké NPC do počtu vzdálí, tak se třeba najednou kousek ode mně vyloupne z nicoty jiné NPC (dělá to hlavně v Novigradu).

Jinak musím trochu dementovat včerejší prohlášení o nudnosti Skellige, naneštěstí se hlavní příběh odehrává v těch méně zajímavých částech, jinak to funguje jako ve Velenu, takže to není jen o pouhém kochání se krajinkou. Vracel jsem se tam kvůli tomu úkolu pro Lamberta (tenhle úkol mě navíc dost překvapil ;)).

Protože jsem se pak vydal po hlavní lince dále a zkousl ten začátek, tak mohu říci, že mi hra mojí frustraci z nucené romance s Yennefer perfektně vynahradila :D Najednou to nabralo na obrátkách a rozhodně ne po přímé lince. Za chvilku se k tomu dostanu v samostatném příspěvku, akorát je to na vlatní nebezpečí, ani spoiler tag všechno nezachrání :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 04, 2015, 20:05:07
Pojďme se všichni divoce honit. Kdo tu hru pojmenovával, kdo, kterej člověk to má na svědomí.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 04, 2015, 20:18:26
Předem upozorňuji, že následující zápisek toho bude prozrazovat mnohem více, než-li je obvyklé. Ve čtvrté mapě dojde opravdu hodně na lámání chleba a řada předchozích voleb se teď naplno projeví. Pochybuju, že se mi to povede udržet v neutrální rovině, takže čtete opravdu na vlastní riziko ;)

Load o kus zpět ...

Opravdu jsem nebyl z nástalé situace na Kaer Morhen nadšený a rozhodl jsem se ráno zasednout k počítači a loadnout hru před cestou pro Umu. Namísto toho jsem se vydal po stopě Lambertova úkolu a cestou dobral pár drobných úkolů od NPC s vykřičníkem. Cesta mě zavedla na obydlenější ostrov, takže jsem byl mile překvapen, že to tu nakonec žije podobně jako třeba ve Velenu. Je smůla, že hlavní příběh je na Skellige opravdu velmi krátký a i ty vedlejší úkoly se odehrávají v nezajímavých místech. Člověk tak nemá potřebu to tu moc zkoumat - automaticky mi to přišlo jako pustina, jenomže to na mapě jsou skutečné obydlené vesnice.

Vzal jsem to rovnou podél pobřeží a splnil i úkol s černou perlou. Jeden nikdy neví, jak dlouho se tu zaseknu, protože od úkolu pro bratra v meči jsem čekal opravdu spletitý příběh. Jenomže ukazatel mě zavedl do pirátské vesnice, kde ke slovu přišel můj meč, bývalého kumpána hledaného bídáka jsem rozpůlil, s poznatky se vrátil zpět do Novigradu za Lambertem a bídáka dekapitoval (dle volby). A konec, to bylo opravdu vše ... :D

Kaer Morhen znovu a lépe

Dobrá, do Vranova, popadnout Umu, nechat se eskortovat k císaři, zvolit trochu jiné odpovědi a hurá na hrad. Rozhovory už jsem jen odklikal, zamrzela akorát ta vyhozená dubová postel, na kterou máme s Triss mnoho vzpomínek, ale nedivím se, že Yennefer nechce spát v posteli plné rezavých vlasů :D Ale nechtěl jsem za ní jít přímo, tak jsem šel nejdříve pomoct Eskelovi s vidlorohem, či jak se ta potvora jmenuje. Levelem jsem byl v té chvíli 21, takže nic překvapivého.

Jenomže Ynnefer se nedá vyhýbat donekonečna, takže jsem se šel přeci jen kouknout, jak daleko je s megaskopem, který prý nahoře ve věži sestavuje. Nikdo tu moc z její přítomnosti nadšený nebyl, obzvláště z té její panovačné nátury, což naprosto chápu. Ale obavy se ihned rozplynuly a konečně mi hra nahrála do karet. Rozumím tomu, že spát s její nejlepší kamarádkou asi není zrovna hezké (to to Triss nevěděla, aby mě zastavila?), ale za co se budu přeci omlouvat. Já chci Triss a ne jí. Než jsem se nadál, otevřela teleport a vyhodila mě z hradu na "procházku" ... přistál jsem v nedalekém jezeře :) Páni, teď jsem jí asi opravdu dožral :D Než jsem se vrátil, tak se trochu uklidnila a šel jsem dořešil ještě druhý úkol s Lambertem. Ostatně jako zaklínači jsem si konečně všichni mohli pořádně popovídat.

A nezůstalo jen u toho. Vesemir se taky vzbouřil a rozhodl se z Umu zkusit sejmout kletbu nejprve sám. Čímž nám vznikl den volna a co ve volnu zaklínači asi tak dělají, když se sejdou po tolika měsících? Ano, zachlastaj ;) Yennefer se sice přidala, ale moc dlouho nevydržela. Prý ať to taky nepřeháníme, že nás čeká náročný den, obzvláště pokud se Vesemirův plán nepovede. Kašlem na to, další runda je na stole, ostatně jsem se oběma přiznal, že není důvod nikam pospíchat, neb jsme to s Yennefer ukončili ... Následující průběh kalby mě dost připomněl naše noční dýchánky na kolejích i se stejně jalovými nápady. Musím říct, že jsem se u toho dost nasmál :) Od obyčejného chlastání, přes slovní hru až k hledání ztraceného Eskela - usnul u kozy na dvorku. Pak Lamberta napadlo, že bychom si mohli jít vyzkoušet megaskop, načež následovalo dohadování, jak se používá a jak bychom před něj měli předstoupit, neboť rozhodně nevypadáme jako čarodějky ... ano rozbalili jsme Yennefeřiny kufry a ohákli se jejím oblečením :D Ten chlápek na druhém konci nebyl nadšený a nejspíše se ještě doteď v noci budí hrůzou, že jde po něm Lóže "čarodějek". Jenomže nám to nakonec Yennefer překazila a holt jsme museli na kutě.

Teeeda, takový zvrat jsem nečekal, takže jsem si na tom opravdu zgustl. To má za to svoje rejpání. Ono totiž nestačilo, že mě odteleportovala z hradu, ale ještě se do mě pustila za neuctivost k vědoucí, se kterou se megaskopem spojila. Mě, který se tentokrát chtěl chovat opravdu slušně? Kdo mohl vědět, že ta elfská věta je mnohem hoší varianta, než-li strohé "Nazdar, jak se vede?"

Dobrou náladu však začalo kazit něco úplně jiného. Vesemir neuspěl. Teď je na řadě Yennefer a zkouška trav. Vydržel jsem až do konce podávání lektvarů, mohl jsem to ukončit, ale riskovat se prostě někdy musí. Zbytek už byl na Yen. Umu se změnil ve vědoucího (tuším, že jsem se s ním seznámil v jedničce) a muselo ho pomocí magie udržovat celý den. Bylo mi jí až líto, protože to opravdu prováděla s vypětím všech sil. Jenomže ona je milá opravdu jen tehdy, pokud mlčí. Je až neuvěřitelné, jak se povedlo ten zvrat atmosféry takhle plynule navodit. Je to jeden ze silnějších momentů hry a opravdu jsem se do toho vžil.

Vědoucí už pak jen vyklopil místo, kde je Ciri a opět to bylo na mě. Vlastně ne, je jasné, že dovést Ciri na Kaer Morhen přitáhne pozornost Divokého honu, takže by bylo dobré sehnat nějaké přátele na pomoc. A tady se hned ukázalo, kdo má ke mě jaké sympatie. Dijsktra mě poslal do zádele, neboť jsem mu nenašel jeho poklad. Roche a Ves pomohou, Zoltan samozřejmě také. Císař mě odbyl, že mu mám prostě Ciri dovést do Wyzimi, tak jsem se s ním rozloučil. Na Skellige jsem získal pomoc Hjalmara a Myšilova, ostatní nemohou, protože Nilfgaard se je už na hranicích. To samozřejmě chápu. Dobrá, to bychom měli, takže hurá na Mlžný ostrov pro Ciri.

Nic nemůže být jednoduché, takže jedináchatka na ostrově je zavřená a za dveřmi je halda trpaslíků. Jenomže ty mě nepustěj, protože mi nevěří, mám jim nejprve přivést 3 jejich přeživší kamarády. Vlastně jen jednoho, protože jeden už je delší dobu mrtvý a druhou se zřítil ze skály chvilku poté, co jsem pod ní zlikvidoval bandu vodnic, které ho tam uvěznily. Za odměnu mě trpaslíci pustili dovnitř a mezitím pláchli na mojí loďce. Stihli akorát prohodit, že ta holka už je dost dlouho tuhá ... a nemýlili se. Chvilku jsem přemýšlel, kde asi vznikla chyba, takhle to přeci skončit nemůže. A taky že ne :) Světluška, která mě sem mlhou vedla, byla ve skutečnosti Ciriina duše. Hezké elfí kouzlo! Stihli jsem si s Ciri ještě popovídat, nechal jsem si převyprávět celý její příběh, byť ho samozřejmě znám. Protože nám trpaslíci pláchli před nosem a Hon už byl na dosah, byl čas na teleportaci.

Na nádvoří jsem si konečně oddychl a Vesemir měl vzápětí Ciri zavěšenou na krku. Yen to taky nevydržela a seběhla z hradeb. Bylo vidět, že je vděčná, což skončilo náhlým polibkem ... kurňa to je pech, na scénu zrovna přišla Triss ... :) Ta hra mi fakt nedá pokoj :D Když jsem Triss pozdravil, stihl jsem zachytit podezřívavý pohled Yen, nejspíše už tuší důvod mého odmítnutí. Ale co už, máme teď důležitější věci na práci. Přede mnou byla válečná porada. Cestou do sálu jsem potkal další dvě klíčové postavy, dorazil Letho a Keira. Ves s Rochem nebyli z Letha zrovna unešení, ale v době rozhodování o osudu Letha jsem vůbec netušil, co si pro mě osud připraví. V tuhle chvíli jsem začal uvažovat, co všechno vlastně k tomuhle společnému setkání vedlo. Např. pokud bych Triss nechal odjet na Kovir - i přesto by se tu objevila? Možných kombinací bude určitě více.

Plán byl jednoduchý, nevidím ve jednotlivých volbách nic převratného, tak jsem naklikal co mi tak vyhovovalo nejvíce a v doprovodu Lamberta a Letha jsme vyrazili na lov do lesa. Yen mezitím seslala nad hradem štít, aby odklonila navigátory honu právě do okolních lesů. Triss posloužila jako dokonalá palebná podpora. Kolo v lese jsme s přehledem vyhráli, akorát na hradě to zrovna nevycházelo dle představ a tak jsme se museli stáhnout. Ciri, ač měla čekat zavřená v sále, se do boje taky zapojila. Dělali jsme co mohli, ale stále nás zatlačovali dovnitř. I když, hra podvádí, celou dobu jsem měl navrch, být po mém, tak jsme to neprojeli :) Ne, situace je opravdu vážná, problém je ten doprovodný mráz, který válečníci honu používají. Yen navíc docházely velmi rychle síly, takže nás ochraňovala čím dál méně až ... prorazili a zůstal jsem s Eskelem zamrznutý u brány. Vesemir zkusil Ciri odvést, ale velitel Honu je jiná liga. Ciri byla s Vesemirem v pasti.

Mohl jsem se akorát bezmocně koukat, jak se Ciri podvoluje a Vesemir je v zápětí zabit. V tu chvíli mi zatrnulo, ale Ciriin žal vyvolal mocný příval magie, kterou musel zastavit až vědoucí, který se mezitím probral z komatu. Protzatím jsem vyhráli, ale za jakou cenu?

Hon na velitele Honu

Kdyby mě někdo ráno říkal, že jsem ještě daleko od konce, asi bych mu nevěřil. Dlouhou dobu se bitva na Kaer Morhen zdála jako finále, ale bylo tu moc zvratů a po pohřbu Vesemira došlo na další volby. Vůbec už si netroufám spekulovat, jak to celé dopadne a která z voleb bude nejschůdnější. Přepadl mě pocit beznaděje, protože mám neblahé tušení, že vybírám jen mezi dvěma stejně špatnýma volbama a ani jedno řešení se mi ve finále určitě nebude líbit.

Levelem jsem hodně poskočil, jestli jsem to dobře zahlídl, jsem už na 27. Jenom dovednostmi a zbraněmi jsem na tom stále stejně. Jenomže to se už brzy bude měnit. Ciri dostala taky jalový nápad. Na blatech se koná sabat, kterého se zcela určitě bude účatnit i generál Honu, neboť je velice spřízněn s ježibabama a úkoluje je. Dobrá, souhlasil jsem s Ciri a vyrazil. na paměti jsem měl ovšem i poslední poradu, kdy Yen volala po svolání Lóže čarodějek. Ale už tam bylo vidět, že Ciri si chce rozhodovat sama a jako otec jí mám nutnost podpořit. Vlastně těžko říci, jestli mi Ciri dala vůbec na výběr :D

Získat přístup na horu nebylo snadné, navíc zrádné. Zdánlivě mírumilovné řešení beztak potřebovalo tasit meč - stříbrný. A došlo na další klíčové rozhodnutí. Dole čekají ježibaby, nahoře generál ... kdo si podá koho? Viděl jsem generála bojovat v Kaer Morhen a vím o jeho schopnosti teleportace, ale byl bych špatný zaklínač kdybych si nevěřil. Ale je jedno, co si myslím já, stejnak jsme si museli dát kámen-nůžky-papír :) Ciri šla na ježibaby.

Konečně na ty mrchy došlo. Jaképak bylo překvápko, když dole stály 3 krásné nahé ženy a vařily polévku s lidí :) Jo, vyvolený, který smí ježibaby vidět, má prostě pech :D Moc jsem se kochat nemohl, za chvíli z nich byly opět zrůdy a za další chvíli byly mrtvé. Ciri je pro takovéto boje jako dělaná. Jenomže jedna ježibab zas tak tuhá nebyla a když se k ní Ciri naklonila, strhla jí medailon a v podobě hejna vran zmizela. To asi nevěští nic dobrého ...

Já měl o poznání horší skóre. Narazil jsem na vyrovnaného soupeře. Jakmile jsem ho dostal na 1/3 zdraví, začal hodně nadužívat teleportaci a je opravdu velmi rychlý, rychlejší než já. Zkusil jsem to nadvakrát, ale tomu tempu prostě nestačím. Zachránila mě až nutnost vyrazit do práce :D Zatím přemýšlím, jaký fígl by na něj platil, abych nemusel zvyšovat dovednosti apod., ale nic mě zatím nenapadá. Usekat mu tů třetinu není taková legrace, mám jen 2 pokusy (vzhledem ke zdraví) a potřeboval bych jich tak 5. Nakonec, na přemýšlení mám celou noc ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 04, 2015, 22:22:24
Tak jsem zjistil, jak resetovat body dovedností. Lze koupit v Nobogradu lektvar od jednoho obchodníka za 1000 korun.

Jinak já teď plním tamní hlavní úkoly a i tedy vedlejší.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 04, 2015, 23:28:32
Aha, takže lektvar.

V Novigradu si docela užiješ. Mě tam ještě pořád alespoň jeden vedlejší úkol zbývá, protože netuším, jak se v něm posunout dál. Ale už aspoň vím, kdo byla ta sličná děva, která mě do něj uvrtala (hlavně by mě zajímal motiv).

Spoiler: ukázat
Margarita Laux-Antille, další členka Lóže čarodějek. Pořád mi vrtal hlavou ten její odchod teleportem. Dneska jsem si všiml, že se mi přidala do seznamu postav. Ve hře byla označená jen jako Margarita. Zajímavé na tom všem právě je, že mě nalákala do pasti lovců čarodějnic.


Bude zajímavé, jakou se vydáš cestou, mě třeba přišlo, že mě hra na ten můj zvolený scénář tak trochu dotlačila.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 05, 2015, 09:00:24
Včera jsem se vydal cestou plnění především hlavních úkolů. Nejprve jsem poplnil pár drobnějších vedlejších, ale pak nějak už nebylo moc co dělat a tak nezbývalo, než se vydat hledat Triss.

Nejprve jsem šel do jejího domu, který vykrádali nějací vandráci, od nich jsem vymámil nějaké info, než se do toho namontoval nějaký protivný inkvizitor, je nechal sbalit a mě začal strašit.

Jak jsem se dozvěděl, inkvizice se již nemůže dočkat, až udělá mejdan u táborového ohně s Triss na náměstí (tedy se má domněnka založená na zdejších plakátech potvrdila). Triss se tam z nějakého důvodu moc nechtělo, asi je stydlivá a nemá ráda moc velké davy a tak se schovala někde u Krále žebráků. Toho jsem tedy vzápětí našel a tak našel i Triss.

Následovala pasáž, kde jsme se šli koupat do řeky nedaleko bordelu, když mě to přestalo bavit, zaskočil jsem se tam osušit a ohřát a při té příležitosti přesvědčil pár vikingů, ať jdou pryč. Vrátil jsem se za Triss s nějakým balíčkem, na čež jsme šli do nějakého skladu nějaké krysy, vyhnat nějaké krysy. Musím říct, že Triss je hodně naivní holka, neboť v době, kdy nebyla televize a kdy bylo největší společenskou zábavou upalování čarodějnic, jít vyhánět krysy skrz magii, je docela dost hloupé. Což se ostatně hned potvrdilo, protože zákazník na nás poslal pár lovců, takže jsme museli nakonec s krysama stejně bojovat.

Od Triss jsem se dozvěděl o nějaké vědkyni, co věští skrz sny. Zašel do strašidelného domu, probudil jí, zašel za ní do hospody, kde jsem si nejprve zaboxoval, a pak se účastnil seance. Ta mě dovedla na stopu Marigolda.

Na jedné vývěsce se objevil nový úkol, tak jsem tam zašel a byla tam znovu zakázka se strašidelným domem (ten, kde jsem probudil tu šípkovou Růženku). Tak jsem tam zašel, zjistil, že Růženka se dala dohromady s tím bůžkem, co tam straší a co jí před tím nutil spát a že se mají rádi.

Zpět hlavnímu ději, jak jsem zjistil, Marigold je nejspíše konečně v ráji, neboť zdědil bordel. Zajdu tam, zjišťuji, že jeho vyhazovač je Zoltan. Hned se mi vybavila vzpomínka na pařbu z jedničky u Shani. Podle bordelu v bordelu jsem hned poznal, že Margiold tu opravdu byl a že to je vážně jeho dům. Zoltan byl ale jiného mínění a říkal, že se mu asi něco stalo, že jej budem muset najít. Po chvíli hledání jsem se dostal k seznamu jeho bohyň lásky a rozkoše. Nezbývalo, než se je vydat najít a promluvit s nimi.

Musím říct, že Marigold nepřekvapil i překvapil zároveň. Zejména elf tranvestita, mi trochu vyrazil dech. Hledání služky nějaké velkopaní, mě přivedlo k výletu s touto velkopaní a zvědem toho krále, co mě poslal hledat Ciri. S ním jsem si rovnou zazávodil na koni, vyhrál lepší sedlo, pak si pokecat se služkou, která asi brala drogy, páč byla nějaká úplně mimo. Také jsem zašel za dcerou zdejšího velvyslance, přihlásil se jako učitel šermu a začal jí trénovat. Moc zajímavých informací jsem se od ní nedozvěděl, ale domluvil jsem se s ní, že jí budu trénovat i zítra.

Po stopách Margioldových záletů už nebylo kam a tak jsem se vrátil za Zoltanem, zašli jsme za další děvou, tentokráte na koncert, kde nám zazpívala. Ta nám konečně dala nějaké lepší info.

Vyrazil jsem po tom všem do lázní si trochu odpočnout. Po cestě jsem potkal dva inkvizitory, kteří mi chtěli udělat bebi za to, že jsem zesměšnil nějakého kněze na náměstí. Dal jsem jim i zbraně, takže nezbývalo nic jiného, než jim dát čichnout jejich vlastní medicíně a upálit je. V lázních jsem potkal pár zdejších vůdců podsvětí, následně nás napadli otrapové nějakého dalšího vůdce podsvětí, následně jsem začali kout plány, jak sejmout toho 4 vůdce. Hlavně trpaslík Tesák do toho byl docela zapálený. Ostatní se k tomu moc neměli.

Majitel lázní měl jiné problémy. Někdo mu vykradl poklad a chtěl po mě, abych ho našel ve stokách. Prolezl jsem je tedy, našel nějaké stopy, prozkoumali jsme společně lázně a našli nějaké další stopy, vedoucí do nějaké staré barabizny. Ještě jsem s i s ním zahrál karty. Tadle postava je podle mě zatím nejlepší postava, kterou jsem ve hře potkal - tj je nejlépe napsaná a líbí se mi, jak se s Geraltem neustále vzájemně stírají.

Den uběhl a tak jsem šel na hodinu šermu, vypadalo to slibně, že by z toho mohl být nějaký ten zálet, ale nakonec se ukázalo, že to je příliš velká mrcha i na Geralta a že jí nechce. (bohužel, neměl jsem na výběr jí chtít :). Stejně si myslím, že to byla převlečená její ségra, protože ta pravá, kterou jsem měl trénovat, by ty žebráky tam rozsekala sama na kusy).

Zašel jsem ještě za Tesákem, abych se domluvil na lovu toho Zkurvysyna Juniora a pak omylem našel tu starou barabiznu a tak jí zrovna prozkoumal. Když jsem konečně zjistil, kde je poklad i Marigold, vtrhl tam ten majitel lázní i s Triss a hned jsem dostal další úkol, jít o pulnoci společně s Triss vybílit kurník inkvizici. Zde jsem prozatím skončil.

Jsme teď trochu zmaten, jak dál pokračovat. Jelikož se bojím, že když s Triss půjdu tento úkol plnit, již s ní pak nebudu moci promluvit a mě k ní domů vede nějaký úkol a navíc jsem se za ní ještě nestavil. Navíc tam asi bude i Marigold a tím pádem by přestalo mít smysl hledat toho Zkurvysyna Juniora. Tedy asi to dám prozatím nějak k ledu a dořeším nejprve tyto věci. Nechci riskovat, že mi pak Triss prchne teleportem.

Celkově vzato musím dát za pravdu, že v trojce je Triss mnohem sympatičtější, než Yennefer. Ona mi nikdy moc sympatická nebyla, ale tady asi dostalo řádnou nakládačku její ego, takže se přestala tak naparovat a je mnohem skromnější a pokornější, což jí rozhodně svědčí.

Úkoly ve městě jsou zatím lepší, než ty venkovní (krom toho s baronem) a hra se zase trochu zvedla.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 05, 2015, 10:03:54
Až na ty vikingy si začal podobně :) Já je dostal jako nepovinný úkol až později. Ta paní, co si s ní šel na derby je Luisa La Valette, ona Foltestova milenka, kvůli níž byl celý ten spor na začátku dvojky.

Tesáka jsem nějak omylem vynechal, takže hra mě pak hodila na hrb jinou linku, ale celkem nesmyslnou, protože s tím asi nikdo nepočítal (přes krále Radovida, ale chovalo se to přitom jinak, jako bych si Zkurvysyna Juniora přímo vybral a pak ho podrazil). Tím pádem jsem poklad nenašel. Mimochodem, Sigismund Reuven alias Sigi neboli Dijsktra je opravdu výborná postava. Vzpomněl jsem si u toho na Mafia II (kdo zná, asi už tuší ;)), ale tohohle týpka mám opravdu rád :)

Triss ti zmizí později, ale pokud ti jde o tu sošku ze skladu trpasličího kustoda, Triss ve hře ještě potkáš i později, mě to v druhé kapitole taky nevyšlo ... musím si to pochválit, hra si se mnou jen hrála a zkoušela, co vydržím :D Už si s Triss plánujeme vlastní domek :D U úkolových předmětů jsem si všiml, že jakmile už k ničemu nejsou, padnou mimo questové předměty, takže podle toho podle mě celkem dobře poznáš, jestli jsi něco zkonil nebo ne. Nechci spoilovat, ono asi v principu nic nezkazíš, jen to bude mít důsledky mnohem později, ale nikterak dramatické ;) Spíš takového typu, že se pak budeš škrabat na hlavě, proč si tenkrát nezvolil to či ono :D

Triss mi nejvíce vadila v jedničce, ve dvojce už to bylo podobně jako s Ynnefer, ale hodně jsem si na ní zvykl. Předpokládám, že vztah k Yennefer se bude tvořit podobně a taky tvoří, jenomže Triss tu pořád je, takže volba je u mě jasná ;)

Jinak pokud jde o generála/velite Honu alias Imleritha, tak hra se mnou hezky vydupala :) Nahodil jsem body do šermířství + mutageny a skoro žádný efekt, tohle je opravdu souboj jen o šikovnosti. Udolal jsem ho a vracet se ke staršímu save už se mi nechce. Ten konec byl hodně o pendlování mezi bojištěm a inventářem, abych stihl prohazovat podpůrné prostředky. Ovšem řadový souboj o hodinu poté byla trivialita, ty perky mi hodně zvedly bojové dovednosti :D Jenom jsem protivníka škrábl mečem, on po chvíli sám umřel na vykrvácení :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 05, 2015, 10:10:37
Tak vikingové, i Tesák jsou vedlejší úkoly, které brát nemusíš (vikingové navíc nijak s Triss ani dějem nesouvisí, jen jsem si všiml vykřičníku, tak jsem to rovnou vyřešil, když to bylo kousek). Ten úkol s Juniorem povinný je, takže si myslím, že tomu Tesák může jen pomoci (nebo taky tomu může uškodit, to se teprve uvidí).

Myslím, že hledání toho pokladu je v tom jiném úkolu. Tam právě jsem zatím zastavil a s Triss tam zatím nepůjdu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 05, 2015, 10:31:17
Tesák mi měl původně pomoci, ale úplně jsem ho vynechal a po Juniorovi jsem šel přímo. Ale pak mě to z Novigradu odvedlo za řešením jinam a tím to pro mě spadlo mezi nesplněné úkoly. Junior totiž moc dobře věděl, kdo jsem - možná se mu jde do přízně vetřít, ale mě se to rozhodně nepovedlo. A právě ta druhá linka je tak nějak nesmyslná, byť vzhledem k událostem v pozdejší fázi hry tam asi být nějak musí a hra si proto vybrala zrovna tento okamžik.

Docela mě překvapilo, kolik věcí teď vyplouvá na povrch a u kolika přemýšlím, že jsem se ve dvojce taky nemohl rozhodovat zrovna černobíle. Jenomže tenkrát mi to tak nepřipadlo. Linka s Triss je třeba jedna z mála linek typu dobro vs zlo, ale ono je to možná ze života ;) Nakonec je to tak komplikované, že to buďto vyšlo ze scénáře omylem, nebo si tohle někdo opravdu prožil na vlastní kůži :D

Opravdu tu platí to, co jsem řekl na začátku.Ty úkoly a příběh je potřeba hodnotit zpětně, teprve pak to dává smysl. Je to postavené jako detektivky Agáty Christie, ze střípků se pomalu skládá výsledný obraz a šedé buňky mozkové šrotují o 106 :D I když, u vedlejších úkolů je občas použit neméně zajímavý opačný postup ;) Určitě bych z toho nedělal nic převratného, ale je to po dlouhé době zas hra, kde to dokáže vtáhnout. Škoda jen, že jako celek to působí jako nedodělek, ale o tom zas jindy ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 05, 2015, 11:51:12
Tak já to pochopil tak, že od Juniora mám zjistit, kde je Marigold. Tedy že to z něj budu muset zřejmě vymlátit, protože po dobrém mi to asi neřekne. Nicméně zde je právě problém v tom, jaká bude návaznost s tím dalším úkolem s hledáním pokladu, protože ten předpokládám by mě k Marigoldovi měl též zavést a pokud splním ten, obávám se, že tím pádem ztratí hledání Juniora smysl. Zas tam ale je ten trpaslík Tesák, ze kterého mám trošku strach, aby toho Juniora nezabili dřív, než ho vyslechnu. Sice jsem se s nim domluvil a vysloveně mu řekl, že Juniora potřebuji živého, nicméně moc důvěry v to, že to přežije, ve mě nevzbudil. Takže to možná ten trpaslík pokazí. Uvidíme. To budu dělat dnes, tak se nechám překvapit. Ostatně jsou tam tři lokace, kde by Junior mohl být a trpaslíci šli jen ke dvoum lokacím (kasína a arény), k jeho domu nešli.

Vzhledem k tomu, že jsou to magoři co se chtějí prát a na druhou stranu vzhledem k tomu, že mě Dijsktra vyoženě říkal, že mám být nenápadný, nedělat rozruch a nevytahovat zbraně a to především v kasínu (které oficiálně ani Juniorovi nepatří) a aréně a že v jeho domě Junior nejspíš nebude, protože by byl debil, předpokládám, že trpaslíci tam udělají rozruch zbytečně velký a také předpokládám, že Junior bude ve svém domě, aby byl mimo jejich dosah. Tedy nejprve se asi půjdu podívat do té arény a kasína a dům si nechám na konec.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 07, 2015, 14:07:14
Kde jsou další díly mýho seriálu. Co mám teď číst.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 08:20:49
Za chvilku to napravím ... ;)

4Milhaus: Junior hraje klíčovou roli v příběhu, mě to v tom dokonale zamotalo, ale postupem času se ty předchozí události osvětlí. Tesák ho tedy z principu zabít nemůže (kvůli té malé věcičce, co Junior u sebe má). Dijsktrův poklad je pak podle mě vázaný na to, jak naložíš s Mengem (šéf chrámové stráže).

Na víkend jsem byl mimo, takže tu mám kousek z pátku a až ze včerejška. Pomaloučku se blížím ke konci. Odsýpá to celkem svižně, takže musím dávat pozor, abych hru přerušoval na vhodných místech. Tedy ne že by to bylo nezapamatovatelné, ale je to více provázané.

Ovšem včera mi zas málem vytekly nervy u soubojů. Jak jsem nedávno psal o zpomalené nebo žádné reakci na stisk tlačítek klávesnice (např. sesílání znamení), tak teď to nabralo nový rozměr. Souboj s Imlerithem byl první souboj, kde nebylo moc času na pauzy (poslední třetina souboje) a později nastanou ještě další dva. Každá takováhle blbost v ovládání potom dost naštve. Nemám čas sledovat soupeře a do toho se ještě zaměřovat na Geralta, jestli má opravdu nahozený Queen, nebo jestli se objevily ikonky pro použitý lektvar/jídlo.

Už se mi kolikrát stalo, že krásně metám kotouly a najednou se mi Geralt zasekne a trvá, než provede další akci. Jenomže to nejde, když se vám za zády dvojnásobnou rychlostí pohybuje několikrát silnější protivník. Vzhledem k tomu, že nepřátelé jsou celkem známí od začátku hry, tak to nebudu ani skrývat do spoiler tagu ... souboj s druhým Eredinovo generálem (mrazící kouzelník) byl navíc okořeněn miniony, takže jsem milého generála zaměřil, zaútočil, první rána šla do něj a na druhou se Geralt otočil na miniona. Bezva. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jak je důležité generála usekat co nejrychleji ... ;) Autolock jsem se opravdu ani nepokoušel použít, nebudí to ve mě důvěru a pochybuju, že by to tu bylo nějak účinné - jen další klávesa pro hlídání navíc.

Souboj s Eredinem byl bez minionů, ale objevilo se v něm vše, co jsem zmínil před tím :) Usekal jsem ho napoprvé, ale chvilkama jsem prohazoval peprná slůvka. Většinu času jsem totiž zápasil se správným načasováním jídla vs Queen. Což nakonec jde, po 1/4 hodině boje už jsem tak zhruba tušil, kde si co můžu dovolit a odhadnout, co Eredin zrovna bude provádět. Jinak souboj je to perfektní, opravdu prima šermování se vším všudy a řekl bych, že jinak je to i férový souboj. Ono je třeba mít na paměti, že tohle jsou pár set let trénovaní válečníci, takže jsem nějakou zradu čekal, ale Imlerith mi přišel o fous tužší ... anebo jsem si na to už zvykl :D

Další věc, která mě začíná výrazně vadit, je váhové omezení postavy. Ta hra obsahuje takovou haldu zjednodušeních a pak si najednou začne místy hrát na realistično. Je to paradox, přetížený Geralt se sune jako šnek, ale jakmile dojde na boj, je najednou zase lehký jak pírko :)

Pokud bych se měl ještě před popisem děje na chvilku vrátit k romanci, tak teď už to vypadá, že to hra opravdu bere v potaz. Když jsem vyrážel na jednu z těžších misí, jediná Triss mi popřála mnoho štěstí. Ale asi i romance bude mít nakonec na děj vliv, jak naznačil jeden rozhovor ...

Jinak následující řádky budou opět psány volnějším stylem, zvratů a rozhodnutí je tolik, že se mi opravdu nechce rozlišovat, co do spoiler tagu dát a co ne. U některých věcí lze tušit dopad, ale něco vyplyne opravdu až z pokroku v ději a těžko říci, zda-li i to je jediný výsledek předchozí volby - vypadá to, že některé volby se řetězí, takže celkem věřím, že jiní budou mít ten scénář trochu jinačí ;)

O restartu Lóže čarodějek, splácení dluhů a přípravách

Předchozí události skončily polovičatým úspěchem a část kompanionů se vydala zařídit přípravy dle svého. Čarodějky by rády znovu sestavily Lóži čarodějek, Ciri by si ráda vyřídila své osobní záležitosti a Avalach (záměrně to jméno zjednodušuju), elfský vědoucí, kuje pikle v rámci své rasy. Nejprve jsem si však pořešil pár zaklínačkých zakázek, co mi v úkolech už dlouho strašily. Taková rutina, ale ne stereotyp, pořád se v tom ještě dá objevit něco zajímavého (např. oxenfurtský upír závislý na krvi alkoholiků).

Úkoly pro čarodějky jsou jednoduché, Triss by ráda osvobodila Philippu Eilhart, kterou si od Zoltana koupil Dijsktra ... stop, to si zaslouží vysvětlení ;) Zoltan před pár týdny koupil sovu, kterou se rozhodl naučit mluvit. Jenomže ho karban zase dohnal do dluhů a tak milou sovičku prohrál v kartách. Není divu, že o ní byl takový zájem, tahle zvláštní sovička byla Philippa ve své soví podobě. Dijsktra se Philippy nakonec rád zbavil a Triss si jí odvedla.

Yennefer se pro změnu dozvěděla o Margaritě Laux-Antille, kterou vězní lovci čarodějnic v Oxenfurtu. Doba je těžká, Zoltan mi pomoci nemůže, takže jsem v tom nakonec zase sám. Přes hromady mrtvých lovců jsem se nakonec dostal až k veliteli věznice, uzmul klíč a Ritu osvobodil. Yen si ji odvedla a já zas musel po svých :)

Naštěstí s Ciri to bylo zábavnější. První postavičku, kterou chtěla spatřit, byl Zkurvysyn Junior - ten teda dopadl, z pomsty tedy sešlo. Pak už jen samé děkování všem, kdo jí v Novigradu pomohli. Na chvilku se ze mě dokonce stal zloděj koní, ale po těch perných týdnech zvláštních důsledků rozhodnutí se není divit, je čas se trochu změnit ;)

Nakonec nebylo zbytí a musel jsem si jít promluvit s Avalachem. I když, tak jednoduché to nebylo, naše čarodějky by rády nejprve s Ciri mluvily. Docela mě zaujalo, jak jsem se v kostce dozvěděl souvislosti mezi tímto rozhovorem a dějem v knížkách. Nicméně Lóži nedůvěřuju, byť Yen s Triss jsou její členky, ale stejně tak nedůvěřuju Avalachovi, což hodně ovlivnilo moje volby v rozhovorech. Ciri dostala nabídku stát se plnohodnotnou čarodějnou a čas, rozmyslet se. Nj, budoucí císařovna, to se samozřejmě Lóži náramně hodí, mít někoho takového ve svých řadách. Zajímavé, jak se čarodějky rychle otřepaly a už zas zvesela politikaří.

Avalach se jako obvykle tvářil neutrálně, jeho cílem je Eredina oslabit pomocí politických prostředků, což není tak úplně bez šance. Jeden z místokrálů by se možná mohl nechat přemluvit a Eredin by tak přišel o důležitou podporu. Zůstal by jen jeden generál, mrazivý kouzelník, co se objevil už v Kaer Morhen. Jenomže celý plán vyžaduje cestovat až do světa elfů. Měl jsem v plánu se trochu lépe vyzbrojil a tak, ale vykašlal jsem se na to. Jak se ukázalo, boj mě zrovna nečekal, místo toho jsem zápasil s podnebím různých světů. Generál se ukecat nechal a mě nezbylo nic jiného, než věřit, že své slovo opravdu dodrží. Můj pohled na elfy tu ale tak nějak nabral nový rozměr, skoro jsem až zalitoval, že jsem jim ve dvojce pomáhal :)

Tím skončila celá fáze příprav a nový cíl bylo Skellige a pokus Eredina nalákat pomocí Slunečního kamene. Příjezd na Skellige probíhal poklidně akorát u břehů už čekala císařská flotila. Už od rozhovoru s Dijsktrou jsem měl mezi úkoly možnost pokračovat v jejich spiknutí, což by asi mnohé ovlivnilo, ale nemám důvod Radovida sesadit, nebo bojovat proti Nilfgaardu, politiky už bylo dost, přednost má teď něco jiného (díky tomuto rozhodnutí se tento úkol před bitvou s Eredinem zařadí mezi nesplněné).

A znovu Skellige

Asi ani nemusím říkat, že hon na Eredina není nijak přímočarý :) Ciri si jde opět cestou díků všem a čarodějky pokračují ve svých piklých. Ciri navíc Avalachovi bezmezně důvěřuje, jenomže i na ní nakonec přišla slabší chvilka a vzpomněla si na nějakou tajnou Avalachovu laboratoř. Nijak jsem neváhal a zamířil si to tam v doprovodu Ciri a Yen. Mohl jsem několikrát odmítnout, ale Avalachovi opravdu nedůvěřuju a je jedno, co si myslím o rýpání se v soukromí druhých. A vyplatilo se, sličná a povýšená elfka uvnitř ukázala Ciri Avalacha v jiném světle. Elfové jaksi pohrdají tím, že krev Starších v sobě nosí zrovna tak podřadný druh. A co udělá správný otec? Jen ať se holka vyřádí a tak jsme Avalachovi laboratoř trochu zdemolovali, až jeho portrétu "narostly" vousy :D - Yen to řádění ostatně taky pobavilo, tak se jinak konzervovaná čarodějka alespoň tímto vtípkem přidala.

Další část byla smutnější, Ciri chtěla jít za Skjalem, což samozřejmě moc nešlo. Ale je dost tvrdohlavá na to, aby to nenechala jen tak být a tak jsme Skjalovo tělo našli (resp. vyzvedli z hromady odpadků, neboť jak je známo, Skjal byl považován za zbabělce) a pohřbili.

Od Myšilova jsem se dozvěděl, že na ostrovech existují zapečetěné jeskyně, ostatně kvůli tomu jsem za ním šel, ale on sám neví, kde přesně a jak pečeť zrušit (nevadí, mám loď plnou čarodějek :D ). Odkázal mě tedy na dva týpky. U prvního jsem nepochodil (rodilá zášť vůči Myšilovovi, jehož jméno jsem bohužel zmínil), druzí už byli vstřícnější, ale stihli mi prozradit jen polohu - vzhledem k jejich práci si ten trest od topivců zasloužili (z lovců perel se stali okradači mrtvol, takže jsem se do první řady za jejich záchranou moc nehrnul). Při cestě jsem se stavil ještě na vlajkové lodi císaře a s glejtem od Yen si vyzvedl třetí čarodějku -  Francescu Findabair. Nutno zmínit, že od císaře padla i jistá výhrůžka směrem k mé nepotřebnosti, která se stane aktuální až tohle všechno skončí ... možná jsem přeci jen měl ten převrat aktivně podporovat :) Ale volba je jasná, někdy se vyplatí nehrnout se do všeho, co mi hra nabízí.

Poslední cesta už byla skutečně za Slunečním kamenem. Tady na mě čekala Philippa. Cestou měla docela zajímavý komentář k mému vztahu mezi Triss, Yen a Ciri. Konečně jsem se dozvěděl, jak na to hra nahlíží, protože to jakoby vzešlo od Ciri, která je poněkud zmatená, jak se události vyvíjí. Ciri totiž bere Triss jako svou sestru, kdežto Yen jí je matkou, jenomže můj vztah se vyvíjí přesně opačně :) Začal jsem uvažovat, že tohle rozhodnutí možná bude mít na hru také určitý dopad. U kamene pak měla Filippa ještě přímý dialog, tentokrát klasicky politický - Filippa si je vědoma toho, že Ciri se stane císařovnou a velmi ráda by stála po jejím boku ... místo Yen. Samozřejmě, Philippa se nechce vzdát jak místa hlavy Lóže, tak i možnosti přímo Ciri ovlivňovat. Měl bych tedy Yen odvést někam do ústraní, což jak jsem odvětil, Triss asi moc po chuti nebude ;) Ale tak bylo to doporučení, alespoň mám v otázkách kolem Lóže zcela jasno.

S kamenem jsem se vrátil k Avalachovi a odklikl další část příběhu ...

Jenom ještě k tomu politikaření čarodějek, děj je dobrý, má spád a zajímavé zvraty, ale tohle mě přijde už takové podivně natahované. Ono to asi svůj účel má, ale úplně mi to do toho dění nezapadá. Jsem zvědav, jak se ten jejich příběh rozvine dále. Nyní na ně musím pohlížet tak, že zničení Eredina je natolik důležitý cíl, že se jsou ochotny spojit i za předpokladu, že už teď vědí, že se některé mezi sebou zradí. V tomhle mě třeba dost irituje, že Triss je tu podána jako podporovatelka Philippy, což ten náš čtyřúhelník ještě více narušuje.

Eredin

Mám takové tušení, že se blížím k finále. Hra za mnou uzavírá další volbu a přede mnou se díky Avalachovi zjevuje Eredinova loď. Hrozba Honu je natolik silná, že císař na chvilku zapomíná na válečné tažení na Skellige, stejně tak jarl Crach, který o chvíli později umírá mečem Eredina. Politická situace na Skellige je vůbec zajímavá, protože mezi tím došlo částečně k občanské válce, takže Hon alespoň na chvilku zas všechny sjednotil.

Do boje se zapojila i Ciri, neboť na scénu opět přišel mrazivý kouzleník, tak mu pochroumala jeho hůlku mrazilku :D A v tu chvíli jsem přišel na scénu pro změnu já. Peripetie s bojem jsem už popsal v úvodu, ale napočtvrté se zadařilo. O chvíli později už jsem se prosekal až k Eredinovi a začal opravdu hezký šermířský souboj s menším odteleportováním mimo bojiště na lodi. Ale jak už jsem psal, pominu-li ovládání, boj je to perfektní opravdu se na to dobře kouká (Eredin dobře blokuje). V poslední fázi jsme se opět objevili na lodi a boj přešel v cut scénu, kdy jsem Eredina připravil o levé oko a smrtelně zranil. Než umřel, stihl prohodit, že ve skutečnosti Avalach podvedl nás oba ... Yen mě na poslední chvíli z potápějící se lodi vytáhla a při pohledu na oblohu bylo jasné, že Eredin nemluvil do větru. Avalach Ciri unesl do nedaleké věže a s její pomocí otevřel portál mezi světy ... nastala konjunkce světů.

A jak to bude dál? To už se snad dozvím dnes večer :D Odehraný čas se opravdu těžko odhaduje, tipuju, že jsem někde mezi 80 a 90 hodin. Videa se snažím neodklikávat a nechávám doběhnout i dabing a animaci, což hru taky zřetelně natahuje, ale loadů třeba moc není, takže se dá říci, že se víceméně pořád posunuju jen vpřed. Dalším zpomalovátkem je přetížení postavy, ne všude můžu využít koně.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 08:29:01
Tak já během víkendu dokončil Novograd a víceméně i hlavní úkoly ve Skellige.

Jak jsem zjistil, trpaslící byli v případě Zkurvysyna Juniora jen možnost pro slabší hrdiny, kdyby náhodou nestačili na tamní úkoly. Jejich pomoc byla v tom, že vzali sekery a kladiva, vlítli do zmíněných míst a komplet celé je rovnou vymlátili, aniž by hráč mohl něco dělat. Naopak pokud jim hráč neřekl o pomoc, mohl si v kasínu chvíli zahrát karty, v aréně si zabojovat s protivníky, a až pak je celé sám vymlátit. Tím, že jsem trpaslíky nepožádal o pomoc, se navíc Tesák nějak urazil a nedal mi žádnou odměnu. Já tedy nakonec volil tu možnost bez nich. Na nic jiného to zřejmě vliv nemělo a děj by byl tak či tak pak stejný.

Junior utekl a já musel zjistit, kde je. Přes pár starých známých kontaktů jsem se dostal k informacím, které mi poskytl samotný král. Pak už byla najít Juniora otázka chvilky. Po chvíli mlácení mi všechno vyklopil, nešlo o Marigolda, ale o Ciri. Následně jsem jej s těžkým srdcem nechal žít. Respektive pod dojmem mrtvol v jeho domě jsem jej na poprvé hned bez přemýšlení zabil, ale pak jsem si to přece jen rozmyslel, načtl to a nechal ho žít, abych zjistil, jestli to bude mít nějakou dohru.

Radovid mi hodil na krk lov nějaké čarodějky, co do dětství tak miluje. Šel jsem do jeskyně, kde se skrývá, našel stopy, šel za Triss, přehrál si její záznamník a pak se rozhodl, že budu Radovidovi lhát a že mu jí nevydám. Sice jsem nezískal žádnou odměnu a Radovid mi to asi úplně nevěřil, ale stalo se.

Po té jsem splnil úkol s pokladem, Dijsktra je opravdu sympaťák, což prokázal pak ještě několikrát. Poklad jsem mu sice nenašel, ale získal jsem alespoň klíč. Triss během toho naplánovala poměrně složitý plán, jak získat info od toho hlavního inkvizitora, ale jakmile se inkvizitoři jí dotkli, rozhodl jsem se volit přímočařejší řešení a celou tamní kasárnu inkvizice prostě vymlátil i s hlavním inkvizitorem. Následně jí Triss i podpálila, takže všechno dopadlo dobře.

Pak jsme ještě osvobodili Marigolda. Bylo to pracné, především pak situace, kde jsem musel hrát divadlo, ale povedlo se a já tak získal další střípek ze života Ciri.

Následovaly vedlejší úkoly pro mé přátelé.

Zoltánovi jsem pomohl s kartama.

Tak, jak byly udělány vedlejší úkoly pro Marigolda, tak tak nějak by měli vypadat vedlejší úkoly. Bylo jich víc, logicky na sebe navazovali a mělo to nějaký výsledek. Škoda, že jich je tak ve hře tak málo. Nejzajímavějším pochopitelně byl lov upíra a vůbec to vyšetřování těch záhadných vražd. I když musím říct, že to bylo docela čitelné a že jsem výsledek tak nějak čekal, že to tak +/- bude. Také je škoda, že když to vše skončilo, Marigold ani nikdo v tom jeho kabaretu to prakticky nijak nereflektoval. Čekal jsem, že zdejší nevěstky, obsluha atd budou vstřícnější. Místo toho se mu tam nastěhovala banda Lovců čarodějnic a pařili tam a ke mě se všichni chovali, jak kdyby mě neznali.

Úkol s Triss byl trochu přímočařejší. Také obsahoval několik úkolů v takové vedlejší linii. Dělal jsem ho různě kombinovaně s tím Marigoldovým. Nakonec to skončilo sexem, takže to dopadlo dobře. Bohužel jsem někde našel další sošku, kterou bych mohl ukázat Triss, ale už jí to ukázat nešlo a v jejich dialogách už tato možnost nebyla, takže mi tam tento úkol zůstal trčet a budu jej muset zřejmě splnit později. 

Dijsktra se do těchto úkolů také zapojil a pomohl. Nakonec se mě rozhodl požádat o pomoc s přípravou atentátu Radovida. Vzhledem k tomu, že Radovid je evidentně psychopat, kterého jsem měl několikrát chuť zabít sám, jsem se rozhodl mu pomoci. Chtěl po mě, ať najdu zvěda, vyrazil jsem tedy do lesů a už na kilometr poznal, o koho jde, vzhledem k tomu, že jsem jej vyrušil zrovna u lekce mluvení, kterou dával trollům. Talara jsem nakonec osvobodil bez boje. Čím úkol pro mě osobně poněkud překvapivě skončil.

Byl jsem na 18 levelu a pomalu jsem neměl co dělat. V deníku jsem měl jen zakázky nebo úkoly o level výš. Tak jsem se rozhodl, že to risknu a pomůžu Mistru kováři. Tak jsem jej splnil, nebylo to zase tak těžké.

Taky jsem splnil ještě některé úkoly další, jako třeba likvidace královské wyverny a jejich hnízd atd atd. Pak jsem ještě splnil úkoly, které byli nad můj level, nebo se mu blížili, jako očištění strašidelného domu od ducha, nebo najití a likvidace ducha lesa od oživlého stromu. Celkově mě to hodilo na level 19, na 20 level jsem se již dostat nedokázal.

Odcestoval jsem do Skellige. Zrovna probíhal nějaký pohřeb. Vybral jsem místním lidem tradičně všechny domy a vyraboval je. Následovala komická vsuvka, kdy jsem před strážcem sebral láhev vody z truhly, celá vesnice začala kvílet, chlapi utíkali, ženy plakaly, celá vesnice začala panikařit a po mě šli 4 strážci a chtěli mě za každou cenu zabít. Zdrhl jsem tedy na kopec, oni se uklidnili a zase se všichni hezky vrátili na pohřeb. Todle autoři moc dobře nevyřešili :)

Stačily asi 3 věty z Yen a hned jsem jí zase začal nenávidět. A čím dýl jsem s ní byl ve styku, tím víc mi vadila. Bohužel, nedalo se vůči ní moc protestovat. Tak abych jí naštval, tak jsem si alespoň nejprve oblékl (kvůli exp), hned pak vysvlékl a prodal šaty, jak chtěla a na pohřeb došel ve svém tradičním oblečení, což jí nepotěšilo. Následně jsem jí tam nechal jít samotnou a sám si šel prohlížet věci do zdejší kovárny (což jí také nepotěšilo) a následně, ač jsem slíbil, že nebudu pít, jsme chlastal. Pak jsme si ještě šli z místníma zazávodit při honičce na kopec, což byla taková dost zvláštní vsuvka. Tím možnost ovlivnit, co budu dělat z mé strany skončila a dále už to řídila jen Yen.

Okradení přítele, použití masky i proti vůli nejvyššího druida až po oživení mrtvoly a jejího výslechu na úkor zdejší zahrádky nějakých kněžek, to vše se dělo proti mé vůli a nedalo se to zastavit. Dalo se tomu jakože řečnicky oponovat, ale Yen si stejně dělala co chtěla a já tam byl víceméně úplně zbytečný a na mé vůli nezáleželo. Tím mě definitivně naštvala a měl jsem chuť jí chvílemi praštit, chvílemi se jít zabít.

Nakonec jsem ještě zrušil kledbu vlkodlaka a zde pro zatím skončil. Nyní bych tedy měl projít celé Skellige, splnit všechny zdejší vedlejší úkoly atd atd, ale že by se mi bůhví jak moc chtělo, to se říct nedá.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 11:12:08
4Milhaus: Vidím, že máš na věci podobný názor :D Mě v tom kasinu teda napadli hned, takže jsem neměl možnost ani promluvit, ale jinak ve všem ostatním jsem dospěl ke stejným rozhodnutím. S Filippou to za tu druhou variantou není o moc jinačí (zahlídl jsem to někde na videu), Radovid ti stejnak neuvěří, protože nemáš žádný jiný důkaz její existence, což podle mě souvisí s tím, že Filippa je stále klíčovou postavou pro Lóži čarodějek. Rozhodnutí z dvojky asi jen mírně mění její osud pro trojku. Vyšetřování těch vražd za Marigolda je čitelné, ale to rozuzlení mě překvapilo - hledání toho motivu. Jinak i zakázky máš podobně, čekal jsem ovšem, že budeš mít vyšší level, vzhledem k tomu průzkumu světa. Já u nich shodou okolností taky skončil od levelu 18. Krást jsem nezkoušel, takže to chování stráží je pro mě novinka, ale jsem rád, že ti Yen padla do oka stejně jako mě ... neboj, ještě si užiješ :D Určitě dodělej i ty vedlejší úkoly na Skellige, to by byla škoda. Pak je tu i pár dobrých zakázek.

Ještě obecně ...

Úplně jsem v tom popisu před deníkem zapomněl na progres, levelem jsem na 33 a výbavu jsem jen o kousek upgradnul. Z toho, co mám u sebe, se mi vyplatilo vyrobit akorát lepší lehkou zbroj, lepší meče jsem si našel přímo ve světě a ze setovek jsem odkázán jen na to základní. Zjistil jsem, že setovky mají nejspíše 2 stupně vylepšení a na to prostě nákresy nemám. Je to vlastně jedno z pro, proč prozkoumávat svět, protože v rámci hlavní linie a vedlejších úkolů jsem narazil jen na pár věcí (a to jsem toho i v samotném světě neprozkoumal zas tak málo). Asi to tedy zas tak jednoduché dát dohromady nebude. Podle popisu v nápovědě by komplet set měl přinést extra bonus. Připomnělo mi to "set" Krve starších z dvojky, s tím se pak parádně bojovalo, protože jsem nešel podpálit, způsobit mi krvácení apod. Jenomže na druhou stranu mě zas nic moc nenutí, nákresy hledat. Zatím jsem si vždycky vystačil s výzbrojí, kterou mám.

A ještě jednou ty romance :) Čím víc nad tím přemýšlím, tím komplikovanější mi to přijde. Hra mi tu Yen možná zas až tak nenutí, byť rozhovor s Filippou mi jaksi ukazuje jednu z cest, ale přesně si dokážu představit, co by mi na to Yen odpověděla. Spíš to začíná vypadat, že nejlepší by bylo všechny ty čarodějky nakopat do zádele a najít si někoho jiného :D Když vemu tu úlohu, která se tu pro Triss rýsuje, tak to taky není nic, s čím bych souhlasil. A žádnou cestu mezi mi to nenabízí, hra s tím zákeřně vyrukovala až ke konci :D

Mno, bugy ... :) Už nějakou chvilku si tu nějaké lepší schovávám, abych mohl poreferovat. Nic tragického, co by hru zněmožňovalo dohrát, spíše úsměvné a některé už možná ve hře ani nebudou (pořád mám patch 1.03). AI vynechám, ta se prostě chová divně. Párkrát se mi poštěstilo narazit na levitující předmět, nebo předmět s částečnou texturou. Stalo se mi to i u koně. Jednou jsem si takhle Klepnu přivolal a její model jakoby prošel zezadu částečně skrz mě, takže jsem viděl vnitřek krku a hlavy :) Hezké byly hlavně oči, dalo se skrz ně koukat :D Ale jinak pochvala, ukázalo to, že modely jsou opravdu důkladně dělané. O propadnutí postavy pod úroveň terénu už jsem psal dříve, úplně nejlepší je, když vás takhle honí skupinka "neviditelných" banditů. Jednou jsem na skalách takto zahučel i já, ale jen na půl. Hra se pak trochu divně chová, takže i když se jednalo o plošinku, normálně jsem sklouznul jako na srázu. Ostatně to sklouzávání je časté i na normálním srázu, ne vždy jde bezpečně určit, co (nebo kudy) postava (nahoru) vyleze. Mezi mé oblíbené záliby pak patří létání ;) Jednou jsem si to vystupoval z loďky a asi jsem vyskočil až moc, neboť jsem se objevil hooodně nad povrchem a v očekávání smrti už jsem se chystal loadnout. Jenomže nebylo třeba, Geralt úplně hladce přistál, jako do bavlnky :D Poslední bug, který se mi vybavuje, je chybný výpočet pozice postav. Při posledním setkání u Marigolda v hospodě jsem Margaritu nachytal, jak sedí ve vzduchu - v místě, kde seděla prostě židle nebyla, ta byla až o kus dále. Chybky se objevují i v animacích, když mě dříve přepadli lovci čarodějnic a já jim odevzdal meče, tak v animaci jsem je pořád ještě měl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 11:54:28
Vyšetřování těch vražd za Marigolda je čitelné, ale to rozuzlení mě překvapilo - hledání toho motivu.

Tak motiv ti vysvětlil ten upír, já jej nijak nehledal, nicméně už podle toho, že byl ten doktor tak mladý, ve srovnání se svým učněm - který byl dědek a kde to vysvětlení, že čichá často formaldehyd a proto vypadá mladě, bylo poněkud pochybné. Bylo tedy již od začátku jasné, že na něm něco nesedí.

Jinak i zakázky máš podobně, čekal jsem ovšem, že budeš mít vyšší level, vzhledem k tomu průzkumu světa. Já u nich shodou okolností taky skončil od levelu 18.
já myslím, že hra nějakým způsobem neustále kompenzuje level hrdiny. Takže když jsem byl na vysokém levelu, tak mi již nedávala za splněné hlavní úkoly moc zkušeností. Tedy víceméně jsem procházel svět naprosto zbytečně. To je právě to revoluční na této hře, trestá každého, kdo se pokusí svět zkoumat a hrát to "po staru". Dokonce si myslím, že kdybych to dělal opačně a nejprve splnil úkoly hlavní, pak zakázky a vedlejší úkoly (a to ještě podle levelu obtížnosti) a až na konec procházel svět a především ničil hnízda příšer a osvobozoval opuštěné osady, byl bych na tom lépe, protože jak se zdá, osvobozování osad a ničení hnízd je za konstantní množství exp.

Na druhou stranu jistý si nejsem, jelikož na Skellige jsem jen tím, že jsem splnil úkoly hlavní linie (které byly pod úrovní) získal dva levely. Tedy fakt nevím. Hra je prostě nějaká celá divná.

U mě je nejčastější bug, že se rozbijí NPC postavy. Hlavu mají asi 3 metry od sebe, postavy levitují jako duchové s rukama rozpaženýma, nefungují jim animace, ačkoliv se i nadále snaží vykonávat svůj denní režim. Zrovna toto se mi stává poslední dobou dost často, naposledy takto fungovala celá vesnice.

Včera se mi taky seklo ovládání a při boji s tím chlapíkem, co byl dřív vlkodlak, jsem nemohl sekat. Mohl jsem uskakovat, mohl jsem se krýt, ale nemohl jsem útočit.

Občas se pak běžně stává, že postavy projdou skrz dveře a podobně.

Taky jsem si všiml, že při dialogu se postavy přemístí z původní pozice na jinou, což občas též způsobí docela zvláštní momenty. Nejkritičtější to asi bylo při rozhovoru s jedním obchodníkem nedaleko Morušína, se kterým pak nebylo možné obchodovat. (ač jsem vybral tu možnost, nic se nestalo).

Levitující obludy, postaby atd to je běžnéa už to ani neřeším. Dělám se screeny všech zajímavých momentů.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 12:26:01
Tak motiv ti vysvětlil ten upír, já jej nijak nehledal, nicméně už podle toho, že byl ten doktor tak mladý, ve srovnání se svým učněm - který byl dědek a kde to vysvětlení, že čichá často formaldehyd a proto vypadá mladě, bylo poněkud pochybné. Bylo tedy již od začátku jasné, že na něm něco nesedí.

Doktor divný byl, ale nějak jsem tu souvislost neřešil ;) Mě na tom překvapily dialogové volby, které tak nějak počítaly s tím, že buďto tuším nebo jen tipuju. Aniž bych věděl o těch letácích s kázáním, tak mi to začalo nabízet možnosti na téma náboženského fanatika. Navíc toho "šéfa" pitevny šlo možná zabít bez vysvětlování a pak bys na toho upíra nemusel vůbec narazit (ovšem nezkoušel jsem, je to jen domněnka).

Na Skellige levely skáčou hodně rychle, ale tak to bude i dál v hlavní lince. V podstatě za prkotiny je to slušný nášup (klidně 1000 zk), navíc jsou ty úkoly kouskované, takže je to pořád něco. Z počátku jsem zapomněl sledovat xp za potvory a zaklínačské zakázky, pamatuju si akorát to osvobozování osad ve Velenu, což bylo za nějakých 160 zk konstantně. Na Skellige jsem si všiml, že za zakázku na potvoru (ztracený syn vs pojmenovaný běs) bylo 300 zk. Záleží asi i na obtížnosti zakázky. Tipuju, že hlavní příběh skončím na levelu 34-35, což jak koukám jinam, je docela standard :D

Opravdu to vypadá, že ta hra se zkušenostmi manipuluje, abys příliš neutekl a pro malý level je možná i dorovnává. Když vemu, že jsi v některých částech byl oproti mě levelem napřed, tak jsem právě čekal, že budeš mít ten odstup větší.

Věc, o které vím určitě, jsou "šedé" zakázky (když rozdíl tvého levelu vůči doporučenému levelu je příliš velký), za ně je 0 zk. Ať tedy děláš cokoliv, nikdy se ti nepodaří získat zkušenosti za všechny zakázky, protože dříve či později některým zakázkám levelem utečeš. Za zabíjení potvor to asi taky nebude žádné terno.

Jenom pro úplnost, abych to měl někde uvedené:

level 1-10 - je potřeba 1000 zk/level
level 11-20 - je potřeba 1500 zk/level
level 21 a výše - je potřeba 2000 zk/level

Když čtu to množství bugů u tebe, tak jsem docela rád, že tohle tam nemám. Procházení dveřmi mívám, obzvláště zavřenou bránou, to nešlo přehlédnout. Změna pozice NPC a Geralta po rozhovoru se mi taky děje.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 12:40:57
Tak já za všechny úkoly v Novogradu, včetně úkolu s kovářem, získal cca 2 levely. Za splnění všech hlavních úkolů a všech vedlejších úkolů přátel, jsem získal 1 level. (ze tuším 17 na 18). Na 19 level jsem se dostal díky tomu kováři a pak 2 úkoly s obtížností nad můj level.

Hlavní je nezkoumat svět. Plnit úkoly od nejlehčího po nejtěžší a až pak zkoumat svět.

Já se dřív díval, tak jednu dobu jsem třeba za Nekera na 6 levelu získal asi 5exp. Nicméně nevím, kolik to bylo, když byl šedý. Tipl bych, že 0.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 13:27:19
Nj, ono to zkoumání světa opravdu bude mít význam akorát kvůli těm nákresům a otevření si rozcestníků. Pro mě je ten open-world čím dál více jen zbytečná kulisa, tohle šlo prostě udělat po vzoru dvojky a výsledek by byl stejný. Akorát by to oproti dvojce bylo podstatně variabilnější co do voleb při rozhodování a vlivu jednotlivých voleb.

Mě teď třeba dost držel na hlavní lince příběh. Mohl jsem si samozřejmě kdykoliv odskočit, ale přišlo mi to docela ujeté. Banda kumpánů na mě čeká, je potřeba pospíchat a já si klidně zmizím do Velenu? Jo, zmizím a nic se nestane, oni v klidu čekají dál. Ten svět se sám nikam nehýbe. Podle zbraní hra počítá i s vyššími levely (43 snad pro jeden meč), ale to přijde asi až s DLC. Když vidím, jak to funguje teď v základní hře, tak se obávám, že po dohrátí hlavní linky bude mou jedinou motivací čekat právě na DLC.

Nemůžu se zbavit dojmu, že tohle není finální verze hry. Mě to přijde jako prototyp, od kterého někdo umně odsekal nedodělané části, takže to naoko vypadá jako jednolitý celek. Docela se těším na Enhanced Edition, na ní se to ukáže v plné kráse ... anebo taky žádná EE nebude :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 13:42:55
Tak ono už podle těch otazníků se dalo tušit, že to autoři s otevřeným světem a jeho průzkumem nemyslí příliš vážně.

Nicméně hra prostě hráče, který to hraje jako RPG hru s otevřeným světem po staru trestá. Osobně nedokážu pochopit, jak mohla ta hra dostávat taková hodnocení. Třeba 10/10 a podobně. Toto museli hodnotit asi úplní idioti. Já bych dal té hře, pokud bych to hodnotil jako hru s otevřeným světem, tak 6/10. Pokud bych hodnotil jen čistě úkoly hlavní/některé vedlejší, tak tak 8/10. Nicméně na příběh a úkoly tohoto stylu opravdu nepotřebuji otevřený svět a RPG hra s otevřeným světem by krom nich měla stavět i na zábavnosti toho světa jako celku, tedy to hodnocení celkové bych šel prostě níž, nemůžu počítat průměr, tedy 7/10, ale pořád spíš těch 6/10 a to ještě hře přidávám, protože to hodnotím v polovině a nezkoumal jsem ještě tu třetí mapu, jen jsem prošel za hlavním úkolem a už teď je mi jasné, že mě to zkoumat bavit nebude a vůbec se mi do toho nechce. Jenže já neumím tyto hry hrát stylem, že se nedívám doleva/doprava a hrnu si to jen čistě hlavní děj. Takto to hrát neumím a ani takto hrát hry nechci. To mě nebaví. Linka s Yen ukázala jasně přesně styl hlavních úkolů, který nesnáším. Sice tam jakože byli řečnické možnosti něco proti tomu, ale stejně na tom nezáleželo a bylo tu fuk. Ty hráči, jsi tu od toho, abys dělal, co chceme my a ne naopak, aby ty jsi mohl dělat, co chceš a my ti to ve hře umožnili.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 15:24:09
Tady se to zase divoce honí, to budu mít v práci co číst...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 15:35:28
Nad hodnocením jsem taky cvičmo přemýšlel a došel jsem k tomu, že bych musel vůbec svůj styl hodnocení překopat :) Absolutní hodnocení je jasný nesmysl, to se obhájit nedá. Pro mě ten open-world ztratil smysl, takže to hraju právě po té dějové lince a dívám se na to spíše jako na hru rozdělenou do příběhových celků. Asi to není ideální, ale ta hra mi nedala na výběr a za sebe jsem to nakonec akceptoval. Tudíž zhruba 8/10. Jak se postavit k open-world části opravdu nevím. Nabízí se tu srovnání s Gothic 3 a Skyrimem - Zaklínač 3 zůstal někde na půli cesty. Ne mezi nimi, ale jen okrajově se jim přiblížil. Proto to na mě taky působí jako nedodělek. Moc nového to nepřineslo a nemá to dokonce implementováno dost z toho, co zvládaly hry už před více jak 10-ti lety.

Zkusím to pak ve finále nějak sesumírovat. Třeba to tlačení hráče do určitých rozhodnutí, nebo dokonce znemožnění se plnohodnotně rozhodnout, je kapitola sama o sobě.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 15:51:24
vyšel patch 1.05. Nevím, co zlepšuje, ale horší než 1.04 to snad nebude.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 16:42:13
Elemire... nepřijde ti mírně pokrytecký nechtít zachraňovat okradače mrtvol... a přitom radostně rabovat vesnice? :-D Já jen že mrtvolám už je to jedno, okrádat živý vesničany je horší.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 17:21:24
4Milhaus: Raději už to dohraju při 1.03 a pak teprve patchnu. Po těch zkušenostech ze začátku s instalací se do toho moc nehrnu.

4Yuyana: Ale já venkovany neokrádám :D Kupodivu už od Bělosadu vybírám jen ty chalupy, které jsou opuštěné, nebo kde jsem zrovna vymydlil zloděje, kteří původní majitele zabili ... eh, stop ... ano, v podstatě taky okrádám mrtvé :D

Ti dva měli holt smůlu, že jsem byl přetížený, takže jsem nestihl doběhnout dostatečně blízko a včas, aby se aktivoval bojový režim. Tím pádem se topivci rozdělili jinak a obklíčili nás. Vlastně jsem si tak spíš odůvodnil svojí nechuť loadnout :D

Někdy by mě třeba zajímalo, jaký efekt určité rozhodnutí bude mít oproti tomu, které jsem zvolil, ale dost se obávám toho, že bych hodně času strávil právě loadováním a možná kvůli ničemu (u Filippy jsem zahlédl třeba to video a efekt nula). Když se třeba vrátíš k té části s Krvavým baronem a podíváš se na mojí verzi a Milhausovu verzi, tak uvidíš, že ten finální vliv na hru je nakonec stejný, byť příběh se ve svém vlastním rámci měnil. Tedy těch skutečně fatálních rozhodnutí bude podstatně méně.

A to je to, čeho se stále obávám, ta hra je sice dobrá, ALE bude kvůli tomu trpět nízkou znovuhratelností. Nehledě na to, že jednotlivé buildy postavy si můžeš vyzkoušet díky resetovacímu lektvaru během jednoho zahrátí (jak už Milhaus psal). Ubývá tak důvodů pro. Zatím se mi to jeví tak, že při znovurozehrávce bych prostě jen vybral tu druhou variantu a u romance bych zvolil Yennefer (brrr). Podle mě ani trojka nezná třetí cestu a vesměs půjde o kosmetické změny typu odstaveček v outru. Proto pro mě dvojka vyznívá lépe, neboť tam se liší na základě rozhodnutí celá jedna kapitola a to už je sakra důvod to rozehrát znovu. Hlavním tahákem jsou tak jen DLC, pardon, datadisky ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 17:29:48
Já teda nikdy nehrála hru stylem "bude to lepší, až zaplatim majlant za DLC" :-D. Nebo "až vyjde dalších xyz patchů". Buď to je dobrá hra... a nebo neni :-D.

Mě celkem nevadí, že ve hře neni možnost zvolit jiný rozhodnutí s dramaticky jinym koncem. Já stejně volim furt to samý :-D. Taky mi nevadí nedostávat EXpy. Zvyk z WoWka.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 08, 2015, 19:25:53
Elemire... nepřijde ti mírně pokrytecký nechtít zachraňovat okradače mrtvol... a přitom radostně rabovat vesnice? :-D Já jen že mrtvolám už je to jedno, okrádat živý vesničany je horší.
živí by se teoreticky mohli bránit, kdyby nebyli idioti.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 19:31:16
Já nevěřim na "může se bránit". To neni argument. A už vůbec neberu "by se teoreticky mohl bránit" :-D. Pokud cíl mýho zločinu nepředstavuje reálnou hrozbu mojí osobě, pak se nemůže bránit a když ho okradu/napadnu, jsem lump a tečka :-).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 19:36:11
Takhle jsem to zrovna nemyslel, jde opravdu jen o tu znovuhratelnost. Zkrátka nevidím důvod, proč bych tu hru měl třeba hned teď začínat znovu a s jinými rozhodnutími. U DLC čekám jen rozšíření stávajícího obsahu a natažení herní doby, ale problém zůstane ten samý. Za zahrátí to tedy určitě stojí, ale musím k tomu dodat to "ale" :D Tohle není žádná revoluce ani evoluce, ve skutečnosti to jen recykluje staré postupy a to ještě kolikrát špatně.

Přesto je to chytlavé a to hlavně kvůli ději, který se mi místy hodně líbí a místy u toho prskám ... viz Geraltovo sladké pohledy na Yen, zatímco já mám za klávesnicí pěnu u huby :D Jsem tedy schopný určité chyby hře prominout, proto se zatím kloním k těm 8/10. I když si jasně uvědomuju, že jsem jen shovívavý a ve skutečnosti se děsím toho skutečného skóre, které by ze zhodnocení jednotlivých aspektů hry vzešlo. Taky jsem se prostě dostal do té pasti, že vyhypované AAA tituly přeci nemůžou spadnout pod 8/10, 4/5 apod. :D

Jo ti vesničani ... no, zlatý Gothic, tam stačilo jen pomyslet na to, že někomu vlezu do domu a už byl oheň na střeše. A to se bavíme o hře z roku 2001 (?). Tady vyberu vesničanům truhly před čumákem a nic, nehledě na to, že v těch truhlách mají kolikrát ukrytý vyslovený majlant. V tomhle jsou i TES hry střídmější :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 19:41:49
Já hraju hry znova když mě baví boj. Což mě v DA:I sakra baví. Static cage! Muahahahahaaaa. Já to kouzlo žeru.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 19:47:41
Co se týče vesničanů... jsou hry, kde truhly lidí normálně ignoruju a neberu nic, i když je to beztrestný. Zrovna v Gothicu ale tradičně vystřílim celej starej tábor komplet a vyberu co jde. Až do toho momentu ve hře zásadně používám jen jednoruční meč, ale na tohle si beru tu nejtěžší kuši a dělám jatka. Charakterová vada, jinak jsem na neagresivní vesničany hodná. Mě strašně dráždí, když někdo utíká a nedej Bože navíc i křičí nebo prosí o život. To se ve mě budí lovec... asi jako některý psi rádi pronásledujou a "vražděj" pískací hračky. Jak to stojí na místě, z 95% tomu nic nehrozí.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 20:26:44
Ani jsem netušil, jak blízko jsem u konce, mělo to podivný rychlý spád a rozhodnutí jsem volil dost intuitivně, jak mi to prostě momentálně přišlo vhodné. Musím říci, že jsem byl nejprve docela rozčarovaný, ale nachytali mě na švestkách :) Čekal jsem podobný zvrat, ale až v DLC a nějak krkolomně vysvětlený. Ano, příběh nakonec moje volby reflektoval, žiju s Triss asi až dokud nás smrt nerozdělí, ale příběh je u konce, byť si tu můžu klidně zaklínačit dál (ovšem bez vlivu na svět). Open-world je opravdu jen kulisa, 7,5/10. Zkusím se k tomu zítra vrátit a rozebrat to, nakonec jsem spíš rád, že to mám už za sebou ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 08, 2015, 20:31:11
To bylo opravdu rychlý :-). Tak máš moje gratulace. Na jakej deník se můžeme těšit teď? :-).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 08, 2015, 20:47:01
Díky :)

Mno, zatím jsem si ještě nevybral. Nejprve bych měl nějak pořešit tu betu Heroes VII a pak je to hodně otevřené. Stále mám rozehranou Realms of Arkania, nebo Arenu, ale do toho pokukuju po Wizardry :D Je to opravdu těžké. Novinek vyšlo celkem dost a nevím, jestli se spíš nevěnovat teď tomu (Divinity: Original Sin, Pillars of Eternity nebo dokonce Serpent in Staglands).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 09, 2015, 06:58:23
Začnu dokončením deníku, opět v plném znění ...

Konjukce sfér a konec-nekonec

Poté, co mě Yennefer z lodi vytáhla, nastala konjukce sfér, za kterou nemohl nikdo jiný, než-li Avalach. Tedy alespoň jsme si v tu chvíli mysleli, že Avalach prostě Ciri unesl do nedaleké ruiny věže a využil její schopnosti. Ano, hodně to drhne, vždyť Ciriiny dovednosti jsou už někde jinde, takže varianta únosu hodně kulhá. Ale na tohle už jsem si zvykl, vzpomeňte si na Margaritu ve vězení, každá čarodějka přeci ovládá teleport, tak proč se neosvobodí samy? Vůbec si nevybavuju, že tohle by bylo někdy v celé sérii vysvětleno. Rozumím tomu, že když je čarodějka spoutaná, tak nemůže používat gestikulace rukou, ale tahle tam jen dřepěla na zemi. Nic, to je jen takový detail :)

Yen byla tentokrát po cestě docela zticha, ale zabil bych jí za úplně jinou věc. Kolem věže nastala Bílá zima, tedy Yen musela vykouzlit ochrannou bublinu. Jenomže já byl přetížen a Yen měla potřebu se pořád rozebíhat, takže jsem se co chvíli ocitl mimo a měl co dělat, udržet nahozený Queen. Nehledě na to, že lektvary dávno došly a o zásobách jídla jsem měl také pochybnosti. Pořád jsem počítal s tím, že mě čeká další tužší souboj.

Jenomže Avalach nebyl zrovna bojově naladěný. Donutil jsem ho tasic meč, ale odhodil ho ... měl recht, na bezbrané neútočím. Navíc mi to bylo celé divné (ovšem bacha, hra vůbec nedala najevo, že by to mělo mít nějaký vliv, Geralt si pořád vztekle mlel svou ... od určité fáze hlavní linky mi přišlo, že scénáristům došly nápady a začali flákat). Důvod byl zřejmý hned, na scénu přišla Ciri.

Nj, dcerka se rozhodla obětovat a zastavit Bílou zimu, protože to je přeci úděl její Starší krve. Zkusil jsem prohodit něco přesvědčovacího, ale ve chvíli, kdy prohodila cosi o hloupoučkém zaklínači, který tomu přeci nemůže rozumět, jsem v ní viděl Yen a to byla tečka. Dál už jsem zůstal zticha. Upřímně, tohle se mě dotklo ;) Asi si uvědomila, že to přepískla, ale nakonec z ní žádné další moudro už nevypadlo a zmizela do portálu.

A tady se asi projevily řada předchozích volbe, protože Ciri se tváří tvář Bílé zimě začaly hlavou honit myšlenky na vše dobré, co se mnou prožihal - koulovačka na Kaer Morhen, ničení Avalachovo laboratoře apod. Řekl bych, že jí to dodalo sílu, ale jak to dopadlo, těžko říci. Přepadlo mě takové tušení, že tohle není ještě konec a v nějakém DLC bude Ciri reinkarnována, vůbec by mě to nepřekvapilo.

Následovala formální scéna z Wyzimy (sakriš, dodnes si nejsem jistý, jaká i/y se v tom píší ...), tedy audience u císaře. Tomu jsem jen poněkud suše sdělil, že Ciri je mrtvá, Yen zůstala na severu (měl pro to pochopení) a na mě už taky někdo čeká (správně odhadl, že Triss, prý jí nechá bez postihu - asi chtěl naznačit, že slib Lóži platí bez ohledu na to, že se Ciri zachránit nepodařilo). Na otázku, zda-li se na něj Ciri ptala, jsem mu popravdě odpověděl, že nikoliv. Při odchodu už pak jen prohodil, že mě už nechce nikdy vidět, což se také stalo (Nilfgaard nakonec válku prohrál a císaře zavraždili vzbouřenci v jeho vlastních řadách).

Znenadání mi naskočil další úkol, u kterého jsem skončil na nilfgaardské základně poblíž Bělosadu, kde mě dostihl jistý mečíř a předal mi zaklínačký meč, kam jsem nechal vyrýt "Zirael". Dobrá, Geralt si holt nechal udělat památeční meč. Jenomže v hospodě už bylo n první pohled jasné, pro koho ten meč je ... pro novou zaklínačku, pro Ciri ... :D Lež byla dokonalá.

A tím celý příběh také končí. Outro mi jen povědělo osud říše, rostoucí šílenství Radovida a moje stěhování na Kovir spolu s Triss. Romance tedy dopadla dobře, ale celkově jsem zklamaný jejím provedením, stejně tak koncem příběhu, protože datadisky budou tím pádem integrované do původního příběhu a to znamená jediné - někdo teď začne zase umně opravovat ty pahýly příběhu, které byly ze hry původně vyňaty kvůli jejich nedokončenosti před plánovaným release hry ... prostě tak to nyní na mě působí. Ovšem dobrá zpráva je to pro ty, co čekají na Enhanced Edici, dělají dobře. Ale tak uvidíme, pro jaký level to úkoly přinese.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 09, 2015, 08:10:44
A teď tedy obecně, pokusím se o shrnutí:

Na Zaklínači 3 bylo krásně vidět, jak se v průběhu hraní můj vztah ke hře měnil a jak je tedy důležité hodnotiti hru až na úplném konci. Opravdu se nemůžu zbavit pocitu, že tohle je nějaká osekaná verze, do které se teď formou DLC bude dodávat obsah, který v ní měl být už od počátku. Je tu vidět určitá disproporce mezi jednotlivými kapitolami, tedy oblastmi (sice se tu celou dobu bavíme o open-world, ale on je to open-world ve skutečnosti až na konci, kdy jsou odemčené všechny 4 oblasti).

Velen a Novigrad jsou spojené v jeden celek a děj tu krásně odsýpá a je provázaný s vedlejšími úkoly. Do určité míry tu má smysl průzkum okolí, navštěvovat jednotlivé vesničky apod. Oproti tomu Skellige je po stránce hlavního příběhu velmi krátká záležitost, kterou alespoň zachraňují dva zajímavější vedlejší úkoly. Pokud jde o 4. oblast (Kaer Morhen), tak té jsem si sice užil dost, ale užil jsem si hlavně hradu. Vůbec jsem neměl potřebu z něj vytáhnout paty, pokud mě k tomu úkol vysloveně nedotlačil. Nebyl prostě důvod.

A to je celý kámen úrazu open-worldu v Zaklínači 3. Na začátku vypadají určitá rozhodnutí vývojářů dobře, ale časem se ukáže, že je to naopak kontraproduktivní. Řeč je samozřejmě o "penalizaci" za průzkum. Opravdu pro to není důvod. Nebýt mého testování boje s Imlerithem, tak jsem až do konce hry došel jen s lehce vylepšenými dovednostmi meče a s výzbrojí, kterou jsem ve hře našel. Nic mě nenutilo skládat speciální sety, natož vůbec se craftěním zabývat, což je asi jediný důvod, proč ten svět prozkoumávat, neboť nákresy lze najít ponejvíce právě při něm.

Svět je opravdu krásný a detailní, leč strnulý. Vše je vázáno na Geraltův postup hrou a vše hezky trpělivě čeká. Je tu vidět inspirace jinými open-world hrami, ale není to dotažené do konce (halda noname NPC, se kterými nelze promlouvat, podivný denní režim NPC, majetkové poměry "chudých" rodin apod.). Prostě takové polovičaté a chvilkama mě to i vadilo. Pro mě je to čistá a zbytečná kulisa, protože vlastně zůstala nevyužitá. Trojka mohla být úplně s přehledem koncipována jako dvojka a výsledek by byl shodný.

Už jenom to dělení na oblasti, které se postupně otevírají, čímž se zároveň stupňuje i hlavní příběh, jasně ukazují, že se CD Projekt RED prostě od tohohle konceptu nedokázal oprostit. Každá z oblastí má svou ústřední čarodějku, kolem které se kus děje točí a která zde slouží jako významný support (bez Keiry bych si třeba v elfských ruinách na svém levelu moc neporadil, přitom raději úplně pominu její reálné schopnosti v boji, které jsem otestoval v jedné variantě rozhovoru - level 7, padla po pár ranách).

Dobrá, hra se mě občas snažila vést za ručičku, stejně tak jí prominu tu kupu dalších zjednodušení, ale naštěstí to nebylo až tak provokativní. Začalo mi to ovšem vadit hlavně v souvislosti s romancí s Triss, kdy mi jí hra na konci děje v Novigradu zase sebrala. Na zbytek jsem si musel počkat až ke konci hry a jednalo se jen o pár odfláknutých dialogů. Čekal jsem něco na způsob dvojky, kdy se ten vztah rozvíjel v průběhu celé hry. Když jsem tedy dorazil na Kaer Morhen, první co bylo, začal jsem Tris hledat, ale marně. A když už jsem tu možnost měl, tak zas chyběl dialog. Místo toho mi hra cpala Ynnefer. Jo, jako rozumím některým příběhovým rozhodnutím, hra se asi má mnohem více blížit knižní předloze, ale mě to prostě nesedí. Mám herního Zaklínače prostě rád takového, jaký je.

Možnost volby v dialozích je pak další věc, o jejíž funkčnosti celkem pochybuji. Hlavní kostra děje je daná a volby tak v jejím kontextu většinou ovlivňují jen epizodní části. Stejně tak přejímání rozhodnutí z předchozího dílu. Za Iorwetha jsem našel jen toho jednoho trpaslíka, co hlídal Tesákovo sklad.

Hodněkrát jsem v deníku a i zde zmínil porovnání s dvojkou. Je to logické, protože trojka se dvojce podobá nejvíce a hlavně trojka z ní v mnohém vychází. Nakonec je to taky podstatně jednodušší, protože si stačí položit otázku, zda-li trojka vlastně tu dvojku vůbec překonala? Za mě nikoliv. Tady totiž hodně záleží na tom, kdo v té hře co hledal a na co se těšil. Samozřejmě, jednou ta Enhanced Edice vyjde, dost možná to hodně věcí vylepší (pořeší), ale to teď v úvahu brát nelze. To ovšem neznamená, že bych té rozehrávky nějak litoval. Nesplnilo to sice má očekávání, ale pořád je to zábavná hra, které jsem věnoval dost času a na hraní se i tak těšil, protože ač s příběhem místy nesouhlasím, pořád mě to hnalo vpřed.

Bohužel, už nemám potřebu zkoušet jiné volby rozhodnutí, v principu se obávám, že by se děj prakticky nezměnil a kvůli těm pár kosmetickým změnám mi to za to nestojí. U podzimních DLC (datadisků) hodně váhám, protože to spíše nahrává tomu, počkat si na EE edici a někdy v budoucnu si to odehrát celé, možná rovnou od jedničky ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 09, 2015, 10:48:04
To já včera plnil jen nějaké bezvýznamné úkoly ve Skellige. Zajímavá byla jen jedna zakázka na majáku, kde jsem zabil nějaký přízrak a následně po návratu do hospody jsem skončil ve vězení. Za vraždu dvou lidí. Nejprve to vypadalo, že mě pověsí, ale pak se ukázalo, že místní jarl potřebuje zaklínačské služby a tak mě vyplatil a poslal za synem do jeskyně snů. Tam jsme se společně ještě se 3 chlapama nadrogovali a začali se nám zdát takové různé divoké sny. Například tam lítala velryba a podobně.

Po skončení jsem včera hru skončil. Moc dlouho jsem to nehrál a moc toho nestihl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 10, 2015, 07:54:41
Včera jsem opět plnil nějaké bezvýznamné úkoly, za které není vůbec nic. Můj pobyt ve vězení měl ještě jednu dohru, protože jsem jednomu tamnímu vězni slíbil protislužbu, když mi pomůže se rychleji dostat na soud za jarlem. Ten se teď tedy ozval a chtěl, abych zabil nějakého chlapa. To jsem odmítl a tak jsem musel zabít toho, co mi pomohl (jo, jsem sketa, ale já nejprve nevěděl, o koho jde a že je to ten, co mi pomohl utéct, myslel jsem, že je to ten, komu jsem zabil syny a že na mě chystá přepadení a pomstu). V momentě rozhodnutí jsem to sice už věděl, ale zase nejsem nájemný zabiják.

Řešil jsem i úkoly se záchranou dětí Jarla, kteří šly na nebezpečnou výpravu, aby se mohly stát králem. Nejprve syna, který vyrazil na ledového obra. Na tento ostrov vedlo více úkolů (mimo jiné i úkol pro Mistra zbrojíře ve Velenu). Celý ostrov byl udělán tak, aby se dalo postupovat víceméně jen jedním směrem a nedalo se uhnout z cesty. Celý ostrov byl o stopování pomocí zaklínačských smyslů. V jednom bodě se cesta rozdělila a stopy šly dvěma směry. To bylo v táboře, kde byla skupina přepadena, jedny stopy byly člověka, který odešel ještě před bojem a někoho, kdo ho pronásledoval, zatímco ty druhé stopy byly lidí, kteří ustupovali před bojem. Šel jsem tedy po těch, co odešli dřív, než boj začal. Opět to bylo stopování skoro přes celý ostrov, až jsem došel k jeskyni s trolly, kteří si vařili nějakou dobrotu. Skrz hru na dávání hádanek jsem je přechytračil (ale bylo to hodně těžké, protože Geralt a troll ve hře mají cca stejnou inteligenci) a z kotlu vyskočil nějaký chlápek, co patřil k té skupině. Také jsem našel nějaký roh, který by měl po použití shazovat dolů létající sirény (ale to se mi moc nezdá, že to funguje). Chlápek byl lučišník a přidal se ke mě. Společně jsme tedy šli po druhýh stopách, které opět vedly jen jedním směrem, skrz jeskyně, domeček (zde jsem si odskočil pro kovářské nářadí pro mistra zbrojíře) a pak dál a dál až do nějakých ruin a pak už k obrovi. V jeho doupěti jsem ještě osvobodil nějakého jiného chlapa z basy, který byl pošuk a hned, jakmile jsem jej pustil se vrhnul na obra. Obr byl víceméně přetexturovaný kyklop, takže jsem věděl, jak na něj a navíc on moc nevydržel (byl nějaký slabší a měl asi málo životů). Jakmile začal útočit kotvou, bylo to trochu zajímavější, ale stejně padl na 3 rány a bylo po všem. Ti tři společníci, co tam byly se mnou, mi příliš nepomohli (lučišník jej sice zasáhl, ale téměř nezranil, ti dva bojovníci ani nevím, co dělali, ale boje se nějak neúčastnili).

Dělal jsem i úkol pro dceru, ten byl trochu více duchařský, nejprve jsem získal meč, pak šel zlomit kletbu, to nepomohlo, tak jsme zjistili, že jarla něco posledlo, šli jsme do domu, dcerka vymyslela plán, jak toho zlého ducha podvést, pak vběhla za mnou do domu s dítětem a chtěla, abych jej upekl v peci, což jsem udělal, no tak nakonec jsme jej podvedli a duch měl smůlu. Čímž úkol skončil.

V jednom úkolu jsem se pak zasekl a  zřejmě tu bude nějaký bug, ať už v mé hlavě, nebo ve hře. Je to nějaká obyčejná zakázka na topivce, které jsem měl vystopovat do jeskyně. Byly zde dvě místa činu, které bylo nutné prozkoumat a které pak skrz smrad vedli do té stejné jeskyně, kterou bylo nutné prozkoumat. Nakonec hráč zjistil, že za útoky je vodnice a dostal další podúkol, vyrobit lektvar z feromonů topivců, aby zakryl svůj výskyt v jeskyni. Všechno jsem udělal, ale hra se pořád tváří, jak kdybych měl zkoumat ty daná místa i jeskyni (jako kdyby v ní bylo ještě něco dalšího, co prozkoumat, ale není). Kromě přípravy lektvaru, jelikož na ten pro změnu nemám recept, takže ho nemůžu uvařit. Tím jsem se zasekl na daném místě.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 10, 2015, 08:57:26
Zkusil jsem cvičmo udělat ten dodatkový úkol přípravy atentátu na Radovida (pro level 30) a mělo to docela zajímavý průběh. Na hru to bude mít vliv nejspíše až v závěrečných titulcích, kde pravděpodobně vypadne celá ta pasáž o úspěchu Radovida na úkor císaře (jak jinak :) ), ale zajímavě to zamíchá osudy vedlejších protagonistů, byť už poněkud zbytečně.

Následuje delší spoiler ...

Naše trojka, Dijkstra, Roche a Talar to po prvním úkolu nějak rychle utípla a se svým plánem se vytasí až před honem na Eredina. Celou dobu osnovali, jak Radovida nalákat a zabít, Talar pak na pozadí vyjednával s císařem o autonomii Temerie. Ač je císař podivnou postavou, není to zrovna prototyp křiváka, což i párkrát dokázal.

Jednání ovšem nebylo tak tajné, jak na první pohled vypadalo ... na okně seděla sova :) Filippa považuje celou akci za předem zpackanou, protože ani Radovid není hlupák a tak mi poskytla prsten jeho otce (Vizimira) a sebe jako návnadu. Sraz je na mostě do chrámové čtvrti, kde Rocheho muži dle plánu zatarasí, po vstupu Radovida na most, oba konce.

Vyšlo to! No, možná ne úplně podle plánu :D Jakmile jsem Radovidovi prozradil údajný úkryt Filippy, přikázal mě nechat zabít ... parchant jeden, ale co už, byl jsem v horších situacích. Ves s Rochem měli zaútočit na krále, ale když viděli, co se děje, tak přispěchali na pomoc mě. Radovid nakonec zas tak daleko neuprchl, ale nebyli jsem první, kdo k němu doběhli ... doběhla nás Filippa.

Radovid přišel o zrak a skončil s dýkou v zádech. Spravedlivý konec jednoho maniaka, od někoho, koho k smrti nenáviděl a dostatečná satisfakce pro čarodějku.

Následující oslava už vypadala, jako završení celého snažení, ale na scénu teatrálně přispěchal Dijsktra se svou vizí, no a ... jak jinak, nabídl mi tři časově omezené možnosti. Odejít, pomoci Rochemu s Ves, nebo se do toho nemíchat (?). Už přesně nevím, ale za to, co pro mě Roche s Ves před chvílí udělali, jsem neváhal ani minutu. Dokonce jsem v tu chvíli zalitoval, že jsem ve dvojce Dijsktrovi zlomil jen nohu. Tentokrát měl můj ocelový meč jasno.

... konec spoileru, začátek rozboru ;)

Úkol měl opravdu nečekaný zvrat, asi jsem ve hře moc nedával pozor, proč to muselo takhle skončit, protože mi to přijde jako řada jiných úkolů - za každou cenu nucené rozhodnutí mezi dvěmi či více kontroverzemi. Když je to v pár úkolech, prosím, ale jakmile je z toho pravidlo, přestává to být zábavné. Nehledě na to, že to opět nemá už v podstatě význam a hru to neovlivní. Roche s Ves by byla priorita asi vždy, protože s Rochem máme už od dvojky dobrý vztah (bez ohledu na volbu frakce) a jsem rád, že to scénárista přenesl i sem, je to jedna z těch povedených spojek s druhým dílem. Tedy až na ten konec.

... konec rozboru

Uvažuju, jestli se nevrátit k pár savům a vyzkoušet si jiná rozhodnutí, ale moc mě nenapadá, ve kterých místech by to smysl mělo (změní to děj) a ve kterých ne (vyjma prvotního rozhodnutí, kdy nechám ve volbě žít Shealu de Tancarvile).

Je jasné, že kdybych býval zabil Keiru Metz, tak bude v Kaer Morhen chybět, ale docela pochybuju, že by chyběla v Lóži čarodějek, protože ona po pohřbu Vesemira odejde s Lambertem a žádnou roli v ději už nemá. Zkusil jsem třeba i změnu rozhovorů při výcviku Ciri s Avalachem v Kaer Morhen a dovést jí k císaři, tedy prozradit jí, kdo je její skutečný otec. Císařský titul beztak odmítla, některé volby by možná změnily vztah ke mě, ale spíš mi to přišlo jen jako kosmetická záležitost (vzít vs nevzít peníze za "doručení" Ciri) a nakonec se děj zase stočil k základní kostře hlavního příběhu, v tuhle chvíli tedy k pomstě Imlerithovi na sabatu.

Opravdu nic, co by stálo za to, hru znovu rozehrát a s jinými volbami. Vliv řady předchozích možností v rozhodování se dá totiž odhadnout na základě pozdějšího vývoje příběhu. Nemám prostě důvěru v to, že mi to přinese něco nového, kromě trochu jiných dialogů a videí. Příkladem budiž opět Keira Metz, co kdybych jí nechal odejít za Radovidem? Bude pak také v Kaer Morhen nebo hra prostě jen suše oznámí, že jí Radovid nechal popravit? Určitě jí totiž nenajdu po jeho boku. O tom, že nemá pro příběh další podstatný vliv, už jsem psal. A tady si právě musím položit tu otázku, zda-li se mi kvůli takto předvídatelnému vývoji vyplatí odehrát nějakých 40-50 hodin? Nikoliv. Je to dost malý důvod.

Přijde mě to podobné, jako sliby o množství konců ve dvojce, z nichž smysl mělo jen pár voleb. Ostatní byly prostě jen výsledkem různých kombinací. To samé jako tady. Hra skončí víceméně podobně, možná se to bude lišit v osudu Ciri, ale vše ostatní bude mít jen epizodní roli a promítne se to akorát v titulcích na konci. Jenomže tentokrát ten konec nemá už žádný vliv na případné pokračování, protože děj je ukončen.

Hm, skoro jako bych si připravoval půdu to teď znovu rozehrát a sám si sobě něco vyvrátit :D Opravdu ne, jenom jsem chtěl popsat svoje současné pocity. Večer jsem s kolegou diskutoval na téma směřování nových (záměrně vynechám moderních) open-world her, např. GTA V a bylo až úsměvné, jak moc mi to jeho vyprávění pasovalo i na vývoj Zaklínačské série :) Bylo to opravdu zajímavé, protože můj žánrový záběr je menší, takže jsem byl docela překvapen.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 10, 2015, 09:03:29
Včera jsem opět plnil nějaké bezvýznamné úkoly, za které není vůbec nic. Můj pobyt ve vězení měl ještě jednu dohru, protože jsem jednomu tamnímu vězni slíbil protislužbu, když mi pomůže se rychleji dostat na soud za jarlem. Ten se teď tedy ozval a chtěl, abych zabil nějakého chlapa.

Klasika, mě už to vybírání ze dvou a více špatných variant začalo pomalu lézt krkem.

U těch stop to bylo dobré, ale na troly jsem nenarazil, našel jsem až Crachova syna a pomohl mu s obrem (ano, opravdu nic moc, na to jak vypadal).

Kromě přípravy lektvaru, jelikož na ten pro změnu nemám recept, takže ho nemůžu uvařit. Tím jsem se zasekl na daném místě.

Recept je v nějaké truhle, bez něj se dál nepohneš.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 10, 2015, 09:27:35
Je to otravný, když jsou takový všechny rozhodnutí, znám to a soucítim. Mám raději, když mi hra rozhodnutí nedává, než když ze mě dělá osobu odpovědnou za zlo nebo zlo. Kde jsou zlatý časy MM, kde byl člověk prostě žoldák a na quest měl vliv 00 :-D. I v mm šlo rozhodnout, ale jen párkrát za hru, většinou člověka nechali bejt...

Ono je to klasický, když mi donesou jahodovej dort, budu ráda. Když mě budou nutit jíst jahodovej dort ke každýmu jídlu a bez něj se nehnu od stolu, už tak ráda nebudu :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 10, 2015, 09:45:49
Klasika, mě už to vybírání ze dvou a více špatných variant začalo pomalu lézt krkem.
tak tady se to víceméně hodilo. Ono je to první klasická zaklínačská zakázka, která má nějakou dohru a která se skládá z více pod úkolů. Tedy je to poprvé, co to mělo nějaký efekt. Těch úkolů je tam tedy Vyřešit ducha na majáku, vyřešit nenávist k cizincům, pomoci v jeskyni snů a pak tenhle poslední (který hráč nemusí dostat, pokud se z vězení dostane sám, například pomocí znamení použitého v rozhovoru). Je teoreticky možné, že to celé mohlo skončit jen zakázkou, pokud bych volil některé volby v dialogu jinak.

Tady jsem nevěděl, kdo to je, proč jej mám zabít, atd. Správně bych jej asi zabít měl, protože mi ten druhý pomohl. Nepůsobilo tu tu ale příliš násilně, to rozhodnutí. Na druhou stranu ten chlap, co jsem jej měl zabít a nezabil mumlal něco o tom, že ten mrtvý měl nějakou rodinu a že o tom nemám nikde mluvit, protože jinak po mě půjdou. Je tedy možné, že to bude mít ještě nějakou další dohru a dostanu ještě další úkol s tou rodinou, že mě bude chtít zabít. To ještě uvidíme.

U těch stop to bylo dobré, ale na troly jsem nenarazil, našel jsem až Crachova syna a pomohl mu s obrem (ano, opravdu nic moc, na to jak vypadal).

mě to přišlo hodně dlouhé a vesměs zbytečné, protože cesta byla dělaná stejně tak, že si jinama jít nedalo (bylo to celé jako koridor, kde prostě nešlo moc uhnout nalevo nebo napravo). Po všem tom pátrání pomocí zaklínačských smyslů, které je obsaženo prakticky v každém úkolu, mě todle pátrání po stopách už začíná docela lézt krkem. Ten lučišník, co ho ti trollové vařili v kotli, byl prostě na té druhé stezce, dale se jít buď po stopách syna, nebo po jeho stopách a až pak po stopách syna.

Recept je v nějaké truhle, bez něj se dál nepohneš.

no ale kde. Čekal bych, že když je to úkolový předmět - úkolový recept, že bude někde poblíž, nebo že na něj bude hra odkazovat, jako vždycky. Ale recept jsem nikde nenašel a v té oblasti už není nic, co by se dalo prozkoumat, nebo otevřít a vybrat, tak nevím.

Celkově patch 1.05 způsobil, že přestala nějak fungovat alchymie tak, jako dřív. U některých věcí v alchymii si hráč mohl namíchat těchto věcí kolik chtěl, nezávisle na tom, kolik jich měl v inventáři - jedná se především o ty jednorázové věci, jako substance, alkoholy, mutageny. Pokud měl suroviny, mohl mít tak třeba bílých racků kolik chtěl, nebo třeba modrých/silných mutagenů atd. Nyní nově to nejde a hra u těchto položek píše, že tento lektvar/předmět už mám. Musím jej vyhodit z inventáře, vyrobit ten nový a pak jej zase vzít ze země. Mám dojem, že každý nový patch přidává nějakou novou chybu, ale neřeší ty stávající.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 10, 2015, 14:16:32
Já se na tom rozcestí stop vydal doleva, ty druhé mě připadaly jako stopy obra (ještě jsem neznal jeho velikost), tak to bude asi ono, proto jsem toho lučištníka minul. Jinak tohle je asi nejdelší stopovačka ve hře, déle už jsem pravé tlačítko myši nikde jinde nedržel :) Naštěstí jsem objevil i takové úkoly, kde to šlo pořešit bez těch smyslů, protože cíl pátrání byl v jeskyni pár metrů vedle :D

no ale kde. Čekal bych, že když je to úkolový předmět - úkolový recept, že bude někde poblíž, nebo že na něj bude hra odkazovat, jako vždycky. Ale recept jsem nikde nenašel a v té oblasti už není nic, co by se dalo prozkoumat, nebo otevřít a vybrat, tak nevím.

Myslím, že byl vzadu v té jeskyni (je tam takové malé skladiště). Ale jestli jsi to prohledal a nic, tak pak asi opravdu bug.

Ohledně patche to tedy vypadá, že opět raději nic instalovat nebudu :D

4Yuyana: Chvilkama jsem se u některých úkolů přistihl při myšlence, jak rád bych byl, kdyby to bylo jen prosté dojdi-zabij-přines a ne ta zbytečná omáčka kolem. Když už hraješ nějakých 5-6 hodin v kuse, začne to být zbytečné, v paměti ti pak zůstanou  opravdu jen ty zajímavé úkoly. Mno, a kratší dobu to hrát smysl nemá, protože to z toho nebudeš mít díky "komplexnosti" úkolů vůbec nic :)

Edit: Heh, zkusil jsem to spustit přes Galaxy, protože tam zrovna instaluju něco jiného a mám tam 1.05 taky :D Co se dá dělat, ještě že jsem to už dohrál.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 10, 2015, 14:40:46
(Měl bys to prokládat DAIčkem, tam si odpočineš. Tam se nic nepředstírá, je to poctivý starý dobrý dojdi/zabij/přines, velmi relaxační. Navíc nepřátelé nepadaj pod texturu, ale mrtví a na zem. Opět, velmi uklidňující. Kdyby mělo WoWko dítě s MM, bylo by to DA.)

Já mám u her tendenci vypínat mozek a jen tak relaxovat, takže úkoly tohodle typu by mi asi dělaly potíže :-D. Máte oba můj obdiv, že to dokážete. Já se veřejně prohlašuju za barbara, kterej nemá o příběh zájem, ale kdo náhodou šel kolem mýho DA deníčku, ten ví, že děj sleduju a mám tendence si ho pamatovat :-D. Takže část mozku říká "jdeš za šipkou" a část sleduje děj a ví, že jdeme na kopec rozprášit do větru popel něčího syna a tak podobně :-D. A ta druhá část se u komplikovanýho děje vaří, protože ta část co jde za šipkou jí vůbec nepomáhá. Alespoň to je moje osobní teorie o mym mozku :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 11, 2015, 07:00:28
Tak včera jsem poplnil spoustu dalších vedlejších úkolů a zakázek, nic nijak zvlášť zajímavého. Nejzajímavější asi tak byl pěstní souboj s medvědem a následně trollem, jakožto šampionem šampionů.

Splnil jsem i úkol s králem, respektive královnou, nic nijak překvapivého :).

Yen jsem se snad definitivně zbavil v rámci toho jejího úkolu, netvářila se nijak nadšeně, ale snad to pochopila. Přecejen půjdu asi po Triss a musím si zachovat věrnost.

Vyspal jsem se s nějakou zdejší bojovnicí, co jí nemohl nikdy porazit žádný muž. Nejprve po mě chtěla zbraň, pak si mě chtěla vzít za muže s tím, že přísahala, že si nevezme žádného jiného muže než jen toho, který jí porazí (což jsem byl čistě náhodou já, ale věřím, že by to zvládl každý strážný na Skellige, podle jejich levelu). No, nakonec se spokojila s tím, že jsem se s ní vyspal.

Našel jsem i většinu těch nákresů pro medvědí zbroj (včetně konečně toho základního), a i tu kočičí zbroj.

Na Skellige mi tak zbyly jen úkoly na 30 levelu a výše. Sám jsem na 24 levelu, kousek od 25ho, nicméně stále se tyto úkoly tváří jako červené (příliš těžké). Moc jich tedy není.

Ve Velenu/Novigradu, kam jsem se tím pádem přesunul, mi zbývají asi dva nebo tři úkoly na levelu 30 a výš a pak nějaké kolem levelu 26, takže ty asi splním a třeba mě to hodí na ten level 25 a doplním tak i ten úkol s levelem 30 na Skellige (vypadá, že by mohl být propracovanější). Dále pak některé části toho sběračského úkolu s vylepšenou medvědí zbrojí (většinu jsem našel, aniž bych ten úkol měl zadaný, takže mi chybí jen kousek).

Splnil jsem i úkol pro mistra zbrojíře, respektive zbrojířku, která mi dala zbroj pro level 27, takže smůla. Doplnil jsem i úkol s Lambertem, čekal jsem něco víc a nějak jsem nevěděl, jak se rozhodnout, jestli toho druhého, po kterém jsme šli zabít či nezabít. Víceméně k tomu moc důvod nebyl, na druhou stranu Lambert měl chuť i přes tu šťastnou rodinku, tak jsem mu nakonec vyhověl. (zdá se, že zdejší rozhodnutí nemá na nic vliv).

Na Skellige i ve Velenu tak ještě přežívá pár silných oblud, některé bych měl být schopen už nejspíše zvládnout, možná je též ještě projdu, uvidíme. Na Skellige mi také zbylo hodně otazníků, které jsem projít neměl sílu. Zejména ty na moři, kde to byla samá pašerácká skrýš, se mi procházet nechtěly.

Už mě to opravdu docela dost nebaví, snad vydržím, když zvládnu těch pár posledních věcí, už by se zase mohl rozjet příběh a snad to bude zase trochu lepší.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 11, 2015, 09:53:31
"Musím zachovat věrnost Triss"

"Vyspal jsem se s náhodnou bojovnicí"

 :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 11, 2015, 10:24:32
Tak jí šlo stejně jenom o sex, akorát potřebovala nějakou zámiňku, no. Tak jsme museli jakože nejprve bojovat a tak vůbec, aby se neřeklo. Triss a Yen to berou jaksi jinak a z Yen jde docela strach, takže té se raději budu vyhýbat. Né, že by byla Triss o moc lepší a je docela možné, že jí nakonec též pošlu někam. Protože těch čarodějnic už mám docela po krk.

Nezávazný sex s bojovnicí, co jej má evidentně nedostatek, je něco jiného. Tam je víceméně dobrý čin, bůhví, co by si udělala, kdyby jej včas neměla :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 11, 2015, 10:47:36
Zajímalo by mě, co je to za představu, že žena tak strašně moc chce sex, ale jen od někoho, kdo jí porazí v boji :-D. Pánové, pánové, vy snad máte takový představy? Že sex jen s tim, kdo vás porádně zmlátí? Snad si to nějakej chudák zmatenej hráč nepřenese do reality. Už takhle se některý chlapi blbě zaháněj.

Nejdřív Elemir a okrádání mrtvejch, teď ty a věrnost, je zábavný to číst :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 11, 2015, 14:04:43
Tak většina žen tam je relativně normálních, až tedy na ty, se kterými lze mít nějaký vztah, nebo se kterými lze ve hře mluvit (tedy je to víceméně jak v reálu, dokud mlčí a nic neříkají, jsou k sežrání :D ). Ty vesměs všechny normální nejsou, no. Zrovna tato to asi má ráda trošku ostřejší, nebo spíš, nikdo o ní nestál a nemohla sehnat chlapa, tak si vymyslela důvod, který se dal odmítnout jen těžko, no. Ostatně v tom lese po cestě k těm největším pirátům a zvrhlíkům na celých ostrovech, úplně sama, asi nestála náhodou.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 11, 2015, 15:29:26
Heh, to je něco, co se v reálu asi děje, ale já to nepochopim. Když nemůžu sehnat chlapa... no tak prostě nemůžu sehnat. Když nemůžou lidi sehnat pořádný boty, tak si stěžujou, když nemůžou sehnat dobrou práci, tak si stěžujou... ale když nemůžou sehnat chlapa, tak to budou okecávat :-D.

No to je právě ono, proč tam neni na vztahy nikdo normální, kdo je k sežrání i když mluví :-D. Já jsem vedle se svou romancí naprosto spokojená, je to celý ťu ťu ňu ňu a sladký a já nevim co a všichni jsou šťastný :-D. Nebo alespoň všichni=já.

(Odmítnout její důvod je snadný, když jí neporazíš, nebude s tebou spát, a když jí porazíš, můžeš jí zabit a jít dál :-D. Nevymlouvej se, udělal jsi to úmyslně :-D.)

Schválně jestli s ní spal i Elemir.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 11, 2015, 18:15:41
Kdepak, já jsem dneska dodělával průzkum Bělosad-Velen-Novigrad-Kaer Morhen, Skellige si nechávám až nakonec :) Myslel jsem, jestli něco podobnéího nenajdu i zde, ale tyto oblasti už jsou víceméně mrtvé.

Znovu musím konstatovat, že po vzhledové stránce není odfláklý ani ten nejzapadlejší kousek mapy, akorát mi opravdu chybí nějaké ty činnosti. Některé ze zaklínačských zakázek byly naštěstí zjednodušené, nemusel jsem proto podstupovat to klasické martýrium před setkáním s oním minibossem. I když pár potvor bylo levelem nad, už ani nemusím v boji moc uhýbat. Výzbroj mám pořád tu samou.

Jak už nemám pořádně co na práci, tak jsem si začal všímat různých detailů a nejvíc mě pobavilo, jak jeden sedlák trhal z teprve rozkvetlého stromu zralá jablka :D Krajina se nemění, pořád je tu vlastně jaro. Neméně zajímavé bylo opětovné navštívení Lysé hory, mezi vesničany se tu v pohodě proháněli Mlhavci. Párkrát teda hra překvapila, když se mě třeba stráže snažili opět okrást apod. Ale teď spíš k včerejším a dnešním činnostem.

Hru jsem nakonec skončil na levelu 33, kousek od 34 (zbývalo 237 zkušeností), to jsem úplně zapomněl zmínit, do této chvíle jsem získal z průzkumu a splnění většiny úkolů (vyjma toho Skellige) po hlavní lince 2322 zkušeností (tedy pouhý jeden level, nyní jsem level 35). Chybí mi snad jen ty zápasy v Gwintu a stojím akorát před novigradským šampiónem v boxu. Závody na koních jsem splnil. Nezbyl mi tedy v těchto oblastech ani žádný otazník a co šlo, jsem pozabíjel. Těžko říci, kolik úkolů by se případně ještě našlo, třeba ten, co popisoval Milhaus s těmi duchy, jsem nenašel.

U zbrojí už jsem taky narazil na tu medvědí. Z pokladů mám prozatím všechno, z restů v úkolech mi chybí ještě 3. část Gryfí zbroje, protože to odkazuje na Skellige. Pak leda, že bych našel něco nového. Každopádně je dobré si pročíst všechny knížky a poznámky v inventáři, hodně věcí to nakoplo. U některých úkolů jsem třeba moc nevěděl co dál a ono se to tímhle pořešilo.

Když jsem procházel Bělosad, tak jsem trochu zalitoval, že jsem toho tolik prvně vynechal. On je to tu samý kámen moci, tedy dost vynechaných bodů do perků (ne, že bych je potřeboval, ale i syslení bodů se hodí :) ). Chtěl jsem se stavit u bylinkářky Tomily, ale dveře už nešly otveřít. Myslel jsem, že jí povím konec příběhu o zraněné dívce. V Novigradu jsem pak šel ještě jednou do původního domu Triss, ve stole měla ukrytou památeční růži ;) Vida, neměla v úmyslu na mě zapomenout :)

Vlastně úplně vše jsem neprolezl, teď si vzpomínám, že na východě Velenu je jeskyně, asi opět elfí ruiny, kde jsem se nedokázal dostat dál. Což mě připomíná pár zajímavých vedlejších úkolů, např. prohlídka domu upáleného čaroděje, který holdoval zrajícím sýrům a odměnou mi byl meč Ementaler :D

Jinak jsem fest přetížený, takže vyhledávám hlavně kupce s kartami Gwintu a v podstatě je směňuju za vše, co jsou ochotní ode mě koupit. Párkrát už jsem kořist ani nesbíral, ale pár mrtvých jsem si samozřejmě okradl ;)

Přemýšlím, zda-li dodělat ten box a Gwint, nebo pokračovat na Skellige. U Gwintu už mám asi jeden problém, měl jsem od barona získat jednu kartu, jenomže ten už je bohužel mrtvý. Pokud jde o čarodějky a spol., na moc známých jsem nenarazil, tak jsem zvědav, zda-li je alespoň Yen stále na Skellige.

Mno, pokud jde o bojovnice a jejich divné choutky ... vlastně jsem už zase volný, hra mě poslal s Triss na Kovir jen formálně, pochybuju, že by se tohle dozvěděla :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 11, 2015, 20:28:57
Heh, to já bych svýho miláčka nepodvedla, ani kdyby se to nedozvěděl. Takovej sladkej šmudlíček si nezaslouží, aby ho lidi podváděli :-D. Oh ťu ťu ň... pardon. Už jsem to zase já.

Heh, zralý jabka... někdo nedomyslel, no :-D. Alespon že to nebyly třeba broskve nebo melouny :-D.

Je to deprimující, když zbejvá poslední kousek do levelu :-D. Já to nemám ráda. Přetížení je taky deprimující. Naštěstí ve hrách co hraju z 90% nic podobnýho nehrozí. Zažila jsem to akorát když jsem zkoušela Skyrim, a to mě rychle přešlo.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 11, 2015, 21:16:57
Elemir: to já vše, co píšeš, už dělal právě behem hry. Jediné místo ve Velenu, kam se mi nepovedlo dostat, je na jihu, kde je vidět na mapě takový velký strom. Zkoušel jsem tam vyskákat, ale hra obsahuje nějaké umělé neviditelné bariery a na některá místa hráče prostě nenechá vyskočit, i kdyby to znamenalo vyskočit 1 cm. A když už se mi to povedlo stejně překonat, tak jsem na místě zdechl (bezdůvodně). NA tom místě je také otazník.

Na Skellige jsem našel další úkol s duchy, respektive jeden nikdo chtěl najít svojí snoubenku a rodinu, ale ta mu jaksi uměřela a její duchy mohl hráč sledovat pomocí lampy. Tady to tedy bylo přímo součástí úkolu, bez toho se nedalo hnout. Pokud by tedy hráč neplnil ten vedlejší úkol pro Keiru, todle by neudělal.

Já se snažím zrbaně zásadně prodávat kovířům a zbrojířům, krámy obchodníkům. Už teď pracuji na tom, abych inventář co nejvíce uvolnil a zbavil se veškerého přebytečného harampádí v podobvě jídla, věcí na kování, protože je jasné, že jsou k ničemu. Naopak co kupuji jsou ty různé šutry do zbraní a zbrojí, díky návodům se z nich dá udělat u kovářů silnější verze a strojí hodně peněz, takže tak probíhá neustálý koloběh peněz :). I tak mám ale přes 35 tisíc a u obchodníka jsem za celopu hru krom návodů, karet a run nic nekoupil.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2015, 06:28:33
4Milhaus: K tomu stromu jsem taky nedoskákal, ale ono je to shodou okolností příběhové místo, cesta tam vede jinudy. Do rozvalin se ještě jednou podívám, je možné, že jsem tam přehlídl nějaký aktivační prvek.

Přetížení sebou nese ještě jeden neblahý efekt, který je teď vidět mnohem více - skákání na delší vzdálenosti je prakticky nemožné. Mě vůbec přijde, že ač je krajina krásně vymodelovaná, tak jsou tu blbě "udělané" cesty. Kolikrát sklouznu z malého kopečku, který bych normálně měl vystoupat, někdy nevyskočím na římsu, protože ono to jde jen v jednom bodě, přitom na jiných římsách to roli nehraje, někdy mám problém díky tomu vylézt z vody. Často některé úseky překonávám opakovaně, dokud se nezadaří, protože ono nestačí spadnout jen kousek, následuje skluz, další skluz a můžu se přetížený šplhat celou cestu znovu.

Kůň toho někdy zvládne dokonce více, ale zas má nevýhodu v tom, že ke skákání ho použít moc nemůžu, hodně často mi určenou cestu odmítne. Nejúsměvnější situace přišla, když jsem s ním chtěl přeplavat úzkou říčku a on prostě nechtěl. Musel jsem slézt, přeplavat a na druhé straně ho zavolat. A co myslíte, že kůň udělal? Vynořil se z vody :D Včera se mi ovšem koně podařilo utopit, hra už neměla na výběr a do vody skočit musel, jenomže neumí plavat, tak mě vyhodil ze sedla a šel ke dnu :D Přežil ;)

Jinak na koni je dobré překonávat úzké a strmé cestičky, nehrozí, že spadnete. Kůň totiž na pokraji skály zastaví, neskočí do vody apod. Kdežto s postavou lze kolikrát snadno ukluznout. Včera už jsem narazil na situaci, kdy mě na hodně blbém místě napadly sirény a teď babo raď. Takovou práci mi dalo tam vyšplhat a teď hlavně nespadnout. V tuhle chvíli se ukáže vše špatné - nedotaženost animací v boji (dlouhé skoky), nulový vliv přetížení postavy, tedy vysoká reychlost a nemožnost v boji přeskakovat překážky.

Snad se mi zadaří vše rychle rozprodat. Skončil jsem nakonec na Skellige a pomáhal jsem jedné vísce s lešijem (Duch lesa). Takový prima questík, s typicky podivným koncem. Kdybych věděl, jak to dopadne, tak ten úkol snad ani neberu. Cesta za Gryfí zbrojí mě dovedla na maličký ostrov, kde měli problém s počasím. To zapříčinila podivná magická věž, co se tu jednoho rána zjevila. Byl z toho docela zajímavý úkol, který skončil mou teleportací a opět jsem se u toho vykoupal :) Hned poté mě jedna vesničanka poslala za jistým Gunarem, abych vyzkoušel Cestu "dospělosti". A tady sem hodně skřípal zuby kvůli tomu přetížení, jinak další z dobrých úkolů. Oba mi totiž daly zapomenout na to, že už je vlastně po všem. Nakonec si říkám, že na Skellige je to zajímavější, než-li ve Velenu. Snad budou stejně zajímavé i další ostrovy.

Poklady ve vodě taky nevyzvedávám, beru jen otazníky na souši. Ve Velenu a Novigradu to ještě šlo, ale tady je to kvůli horám docela opruz. Abych to objížděl na loďce a do toho zabíjel vlezlé sirény a spol., to už se mi opravdu nechce.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 12, 2015, 07:56:00
Snad se mi zadaří vše rychle rozprodat. Skončil jsem nakonec na Skellige a pomáhal jsem jedné vísce s lešijem (Duch lesa). Takový prima questík, s typicky podivným koncem. Kdybych věděl, jak to dopadne, tak ten úkol snad ani neberu.
Já ten úkol splnil po dobrém pro toho dědulu. Udělal jsem obřad, vše ok (mimochodem díky tomu jsem nezískal mutagen do jednoho lektvaru, který asi jinde získat nejde, ale to vem čert).

Příjdu do vesnice, mladíkům se to moc nelíbilo, začala bitka. Tak jsme je všechny s tím dědou přeprali, ale ten jejich šéf nějak odmítá umřít. Už jsem jej během hry zabil asi 3x a on vždycky po čase zase vstane a když procházím tou vesnicí, tak mě zase napadne. Posledně kvůli tomu po mě šly i všechny stráže tam. :)

Cesta za Gryfí zbrojí mě dovedla na maličký ostrov, kde měli problém s počasím. To zapříčinila podivná magická věž, co se tu jednoho rána zjevila. Byl z toho docela zajímavý úkol, který skončil mou teleportací a opět jsem se u toho vykoupal :) Hned poté mě jedna vesničanka poslala za jistým Gunarem, abych vyzkoušel Cestu "dospělosti". A tady sem hodně skřípal zuby kvůli tomu přetížení, jinak další z dobrých úkolů. Oba mi totiž daly zapomenout na to, že už je vlastně po všem. Nakonec si říkám, že na Skellige je to zajímavější, než-li ve Velenu. Snad budou stejně zajímavé i další ostrovy.

Ten úkol s tou věží jsem právě plnil včera jako poslední z těch vedlejších zakázek. Mám ještě dvě v Novigradu určené pro 33-36 level, ale ty zatím asi nesplním. Jinak mám splněno vše, co jsem našel. Nicméně ten úkol dospělosti jsem asi minul. Našel jsem na jedné věži, kam bylo nutno skákat s rozběhem nějaký předmět s obratností, ale nikdo mi nezadal úkol. Ještě se tam možná podívám.

Také jsem si všiml jedné divné věci, že po splnění úkolu s královským gambitem, kde hodně lidí umře (zájemců o královský trůn), se mi zařadil mezi nesplněné úkoly úkol s Jeskyní snů (který se plnil společně s tím synem Lukoše šíleného). Přitom jsem jej splnil a dokončil. Nicméně on na té volbě krále ten syn umře a tak nevím. Občas se mi stává, že splním úkol, on se dokončí, zmizí ze seznamu, pak se něco stane a on zase oživne a zase je aktivní. Tady se mi to ale nestalo, takže je možné, že ten úkol měl nějaké pokračování, na které jsem nenarazil. A po smrti syna už pokračovat nešlo, takže se to zařadilo mezi nesplněné. Co by mě ale zajímalo, co bude hra dělat, když hráč splní zakázku s duchem majáku až po tom úkolu s královským gambitem a kdy hra Geralta pošle do vězení. Ten jarl vyplatil Geralta jen proto, aby pomohl synovi, ale ten by v takovém případě byl již mrtvý a tedy by k tomu neměl důvod. (je možné, že ten úkol také pak již nejde dostat)

S lezením, šplháním a padáním mám podobné zkušenosti.
----------------------------


Ale teď už ke včerejšku:
Nejprve jsem šel do Oxfordu, kde mi zbývala jedna zakázka s vrahem opilců. Po chvíli vyšetřování jsem zjistil, že vrahem bude upír, co má rád krev alkoholiků plnou chlastu. Abych jej vylákal, musel jsem se ožrat a pak se motat kolem hospody. Nakonec vcelku originální pojetí se zase zvrhlo v hledání stop pomocí smyslů, nakonec upír padl.

To mě dostalo na 25 level, takže jsem konečně mohl jít do té věže, která se objevila na jednom malém ostrůvku zničeho nic a udělala bouřku. To nebylo zas tak těžké, myslím, že tenhle úkol je nejspíše asi nějaký vtípek autorů na jiné autory her, kteří do nich dávají DRM ochranu.

Ještě mi zbýval úkol s kartami, kde jsem se měl účastnit nějakého velkého karetního turnaje. Hned na začátku mě oslovila sličná Saša, já zaplatil 1000 korun jako vstupné a začala hra. Prvního soupeře jsem porazil snadno, načež si se mnou Saša dala rande na balkóně a domluvila si se mnou, že ukradneme bank. Šli jsem zase na turnaj a překvapivě právě ona byla mojí další soupeřkou. (tahle hra s ní pro mě byla asi nejtěžší soupeř v celé hře a dělal jsem to asi na 3x, než jsem jí porazil). Další soupeř už byl snadný a finální soupeř také. Náhle se ale zjistilo, že mojí výhru nám někdo ukradl a hlídače podřízl a Saša se dušovala, že ona to nebyla. Skončilo to hledáním stop pomocí zaklínačských smyslů a následným sledováním pachu pomocí zaklínačského smyslu. Zjistili jsme, že pachatelé jsou v nějakém skladu, tak jsme si tam se Sašou dali rande.  Ukázalo se, že zloděj je jeden hobit, co si hrál na sedláka a byl taky na turnaji. A že je Saša špionka a navíc že to není zas tak úplně Saša. Každopádně byla ráda, že jsme peníze získali a tak mě pozvala na večeři a následně jsem byl zase jednou věrnej Triss... Tím asi úkoly s kartami skončily. Ačkoliv sbírku všech karet ještě složenou nemám. Je to jeden ze 4 úkolů, které mi chybí.

Pak už ale nebylo dělat co, a tak jsem se vydal pro tu obludku za seržantem Barona do Velenu. Ten mi jej vydal, odjeli jsme nejprve za Císařem a pak do Kaer Morhen.

Cesta proběhla v klidu, jak jsem zjistil od Vesemíra, Yen už dorazila a má jako vždy dobrou náladu, takže všichni zaklínači mají hodně práce. Rozhodl jsem se tedy jít rovnou za Yen, prej potřebuje opravit megaskop. Proběhl jsem celou pevnost, ale k mému zklamání nikdo z těch, které jsem sem poslal, tu jinak nebyl.

Šel jsem tedy za Yen, měla viditelně dobrou náladu a byla jako vždy laskavá, takže asi po 3 větách jsem skončil v jezeře uprostřed mapy. (měl bych si pořídit ta pouta, co používají lovci čarodějnic). Vrátil jsem se tedy znovu za ní a pomohl jí ten megaskop opravit. Následně po mě chtěla, abych se choval při rozhovoru přes něj s jinou čarodějnicí slušně, nicméně to jsem rozhodně neměl v plánu, musel jsem jí tu koupel nějak vrátit. Jí to krapek naštvalo, ale dobře jí tak.

Měl jsem ještě pomoci Eskelovi s lovem křiklouna, což nebyl problém. Na zpáteční cestě jsme si i zazávodili na koni, takže pohoda. (byl viditelně rád, že se dostal z pevnosti). Pak ještě Lambertovi, což taky nebyl problém. Ten sice byl v jakési depce furt, ale to s Yen nesouvisí.

Když jsem měl konečně vše, zašel jsem za nimi, abychom se domluvili, co dál. Vesemír si postavil hlavu a řekl, že kletbu zkusí zlomit nejprve po svém a zmizl i s obludkou pryč. Zůstali jsme tedy jen 4. Chvíli jsme si povídali, pak ale Yen naznala, že už je čas jít spát a tak šla. Konečně. Mohli jsme s klukama začít konečně doopravdy chlastat.

Následovala asi nejlepší pasáž celé hry, u které jsem se nemohl přestat smát. Nejprve jsme chlastali a něco si vykládali (kluci zjistili, že na Yen prdím, což jim zlepšilo náladu). Pak jsme hráli jakousi hru, následně se Eskel ztratil, když šel hledat chlast a tak jsme jej s Lambertem šli hledat. Nakonec jsme jej tedy našli, na chvíli si šel ven odpočinout. Když se konečně probral a vyblil, přemýšleli jsme, co budem dělat dál. Noc byla mladá a tak Lamberta napadlo, že bychom mohli na pařbu zavolat nějaké další čarodějky, aby se přidaly a aby nebyla nuda, že by se jako za nama teleportovaly. Eskel z toho byl nadšen a já byl taky pro. Šli jsme tedy zkoumat Yenin megaskop, ale protože by nás ty čarodějky hned prokoukly, ještě jsme se museli převléknout za čarodějky. Naštěstí Yen měla jako vždy sebou plné kufry hader, takže když jsme se všichni tři konečně oblékli, začalo se volat. Kupodivu jsme se nedovolali žádné čarodějce, kterou bychom mohli pozvat na pařbu, ale nějakému chlapovi, co zrovna seděl na záchodě. Když začal křičet stráž, jeho sluha si myslel, že mu došel papír, nicméně on panikařil v domnění, že po něm jde lóže čarodějek. :). Následně zasáhla Yen a celou akci nám utla, mrcha jedna.

Ráno bylo těžké. Yen byla plná energie a hned chtěla začít lámat kletbu, Vesemír bohužel neuspěl. Jakmile se vůči Eskelovi jen zmínila o alkoholu, ten okamžitě začal panikařit, že už nechce, po včerejšku. Naštěstí jen chtěla, aby pomocí chlastu dezinfikoval nějaké nástroje. Po mě chtěla, abych uvařil lektvary. Následovala hrozitánsky dramatická scéna s rušením kletby, kde na konci nebyla Ciri, ale jakejsi otravnej elf. Všechno k ničemu. Skoro. Věděl ale, kde Ciri je. Také říkal, že jakmile od tama Ciri odejde, hned po ní půjde Hon, takže jsme se domluvili, že jej nalákáme do Kaer Morhen, kde s nimi svedeme rozhodující bitvu. Na mě bylo, abych sehnal spojence a pak přivedl Ciri.

Ve Velenu jsem měl již hotovo. Získal jsem Keiru a také Letha, který sice nebyl součástí úkolu, ale potkal jsem jej při plnění jiného a poslal jej do Kaer Morhen. Tak se tam snad taky objeví.

Císař by byl ochoten mi pomoci jen v případě, že tomu bude velet jeho generál, což Geralt odmítl (neměl jsem na výběr) a tedy nám císař nepomohl.

V Novigradu mě Dijsktra odmítl, jelikož jsem mu nesehnal poklad (škoda). Roche se přidal a byl ochoten. Triss jsem poslal do Kaer Morhen už dřív, tak se tam snad konečně objeví. Zoltan byl pro.

Ve Skellige Myšilov byl pro hned, od Jarla jsem získal meč a od královny bratra. Tím jsme zřejmě kompletní.

Jsem na levelu 25 a měl bych se tedy nyní konečně vydat pro Ciri.

Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 12, 2015, 08:34:06
Mimochodem při plnění těch úkolů jsem sledoval, kolik exp jsem dostal za splněné úkoly. Za zakázku na upíra (který byl určen pro 26 level a já byl tou dobou na 24 levelu) jsem získal 300 exp. Za úkol s tou věží, který byl určen pro 30 level a já byl na 25 levelu, jsem získal asi 60 exp. (ale to nevím jistě, jestli jsem nějaké nezískal i od tamního mága), ale po úplném ukončení prostě 60. Zatímco za všechny hlavní úkoly na Kaer Morhen, které byly již pod mým levelem (byly určeny pro 19 level, já byl na 25), jsem získal 5 exp za každý.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2015, 18:49:32
Koukám, že bitvu o Kaer Morhen si střihneš úplně stejně :) Došel jsem k těm samým volbám.

Mě ten mladej pro změnu zabil všechny ty "pamětníky" a tím to skončilo. Chvilku to podle rozhovoru vypadalo, že na něj budu moci zaútočit, ale nedošlo k tomu.

Na majáku jsem byl dneska, jestli je to ten s tím duchem Kajícníka. Strážce majáku jsem usvědčil z rabování lodí, které nechával ztroskotat a ducha zabil. Tím to pro mě skončilo. Pokud jde o vězení, tak už asi tuším, co jsi měl na mysli, akorát že v hlavním příběhu dojde k zajímavému zvratu, takže pro mě už tohle nebude mít dohru. Musel bych to nejspíše splnit ještě předtím.

Cestu dospělosti ti zadá jedna skelližanka na návsi a pak si dole pod začátkem cesty budeš moci promluvit se strážcem, který ti řekne, co máš dělat.

Obecně mi přijde, že ukončení hlavní linie něco osekalo, nebo jsou úkoly náhodně generované a opravdu nelze dostat v jedné hře všechny. Hledal jsem třeba tu sexuchtivou bojovnici a nenašel. Tedy našel jsem nějakou skelližanku, jak v jedné vesnici seká do panáka, ale možnosti rozhovoru žádné. Přitom už jsem prošel snad úplně všechno. Z úkolů už mi zbyly opravdu jen ty zápasy, gwent a dostihy na Skellige. Jeden z úkolů honby za pokladem se bugnul, takže mi zůstal mezi rozdělanými. Levelem jsem stále 35 a s velkým sebezapřením se horko těžko vyškrabu na 36 (spíše ne). Ovšem volných bodů mám haldu.

Vlastně jsem našel ještě jedno místo, kam jsem se nemohl dostat a tou je elfí komplex na hlavním ostrově (souvisí s hlavní linkou). V jedné odbočce je jeskyně se dvěma "přátelskými" duchy a zamčenou truhlou. Netuším, kde bych měl hledat klíč. Pak jsem našel ještě jednu zajímavou jeskyni (pod jednou opuštěnou vesnicí vysoko v horách) v rudé barvě, kde je na konci velká dřevěná socha. Vůbec netuším, k čemu to slouží.

Podařilo se mi většinu věcí obstojně rozprodat, už balancuju jen okolo 200 kg (?). V Novigradu bych si zítra chtěl zkusit vyrobit nějakou tu vylepšenou setovku, snad už mám vše alespoň na kočičí zbroj.

Ještě bych mohl nainstalovat úkoly z DLC, ale nejspíš to už nechám být. Dodělám ještě co půjde a hru nejspíš skončím. Nic navíc mi to už nedává a pomalu se dostavuje únava. Když to tak vemu, tak zajímavých (zapamatovatelných) věcí jsem dneska dělal minimum, což nejspíše souvisí s tou únavou. Principielně se opravdu hodně úkolů opakuje a celkově jejich náplň začala být jednodušší. Např. duch bojovníka v aréně, který nikdy nevyhrál - jak jinak, osvobodím ho tím, že se prostě nechám zmlátit :)

Párkrát jsem se akorát zasmál u Geraltovo komentáře nebo volby odpovědi. Je škoda, že hra tu s hlavním příběhem tak pospíchala, protože Skellige je určitě povedené místo, akorát se holt musí plnit ještě před koncem děje.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 19:04:37
Jen okolo 200 kg? :-D. Proboha, To nosíš v batohu hroší mládě, ne? Děsivý, co vás to ta hra nutí tahat?
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2015, 19:14:38
Nějak si nemůžu vybavit, v čem ta zátěž je, ale podle váhy mečů by to možná i odpovídalo :) Každopádně tohle je ještě dobré, chvilku jsem měl zátěž okolo 600. Ono to asi nemá strop, ale maximum je s patřičným vybavením 160 (postava 60, kůň rozšíří nosnost na 100). Pak se postava zpomalí, což hodně vadí právě při průzkumu.

Jinak jsem už zjistil, kde hledat tu bojovnici, zrovna na to se hodí to pověstné "pod svícnem je největší tma ... " :D Doufám, že jí tam zítra opravdu najdu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 19:22:17
:-D Ok, těch 600 odpovídá přenášení hroších mláďat, škoda že neumim kreslit. Já jen nechápu, co je tak nutný v tý hře nosit, přeci vybavení co potřebuju mám na sobě a zbytek prodám? Buď taháš strašný zbytečnosti, nebo to autoři hry tak uplně nedomysleli, protože tohle mi přijde... přehnaný :-).

Jinak, zlatej Gothic a jeho bezedný inventáře :-D.


Hlavně pamatuj, kůň by neměl nosit víc než 15% svojí váhy :-D. Mohutnější koně s kratšim hřbetem mají větší nosnost. Paradoxně prej čim menší kůň, tim lepší (procentuální) nosnost. Neptej se mě proč, nejsem odborník :-D.

Ale netýrejte svoje koně a prodávejte bordel z inventáře.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 20:32:11
Tak jsem z nudy googlila, je to zajímavý. Viditelně chcete koně s velkejma kopytama. Vééélkejma. Čim větší kopyta a mohutnější kůň, tím víc hroších mláďat můžete odnést. Velký koně jsou prej špatně šlechtěný a maj malý kopejtka, takže je váha hrozně zatěžuje a ničí jim nožičky.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2015, 20:33:20
Achááá, teď mě došlo, že jsem tu za celou dobu nezmínil, jak ono se to s těmi obchodníky má :D No, je to takhle ... ve hře je několik typů obchodníků a každý si preferuje ten svůj okruh zboží. Navíc nedisponují zrovna velkou hotovostí, která se jen pozvolna doplňuje, takže jim stačí prodat pár věcí a jsou na nule ;) Díky tomu vlastně pendluješ mezi městy a snažíš se udat, co jde. Jistý efekt pak má, pokud nakupuješ např. runové kameny a vzápětí je dorovnáváš bordelem z inventáře. I tak toho ale za den prolezeš ve světě tolik, že ten inventář máš zabordelený v zápětí znovu.

K tomu máš i důvod si určité věci ponechávat - dlouhou dobu nebylo jasné, zda-li např. některé meče nebude možno dále vylepšovat. Nakonec to platí jen pro setovky, ale je pravdou, že některých kousků jsem se i tak nerad zbavoval, protože jsem si k nim vytvořil jistý citový vztah (byl to třeba dar apod.).

Teď už je to docela v pohodě, protože většinu světa jsem prolezl a bilance hromadění má klesající tendenci :D Bohužel, vlvi přetížení tu je, byť je to vzhledem k jiným herním mechanismům dost podivný relikt.

Mno a protože jsem před nějakou chvilkou ještě koukal na romance ve hře a doklikal se tak např. i k alternativnímu konci, můžu prozradit, že na konec hry má vliv v podstatě jen vše okolo Ciri ...

Spoiler: ukázat
Po záchraně Ciri následuje řada různých voleb, jak se k ní a k jejím požadavkům / přáním  zachovat. Možná do toho zasahuje i vliv romancí. Ovlivňuje to zejména její "náladu" při bitvě s Bílou zimou a tedy šanci na její přežití. (Případný) rozhovor s císařem pak ještě ovlivňuje to, zda-li se Ciri v případě přežití stane zaklínačkou nebo císařovnou. Video, které jsem viděl a kde Ciri zemře, pravděpodobně navazuje na tu část, kdy jí jedna z ježibab ukradne amulet, takže asi záleží i na tom, jak si hráč rozdělí boj Imlerith-ježibaby (i když, nejsem si tak úplně jistý, že je to volitelné). Každopádně závěr toho videa moc pro jakékoliv pokračování příběhu nevyzněl - skoro bych řekl, že Geralt tentokrát umře definitivně.


Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 22:02:43
Aha. Díky za vysvětlení. Takže varianta Morrowind? Nikdo nemá peníze, každej koupí jen něco a hráč má omezenou nosnost. Preferuju variantu gothic (nosnost neomezená, každej bere vše, směnnej obchod + peníze) nebo variantu DA:I (mraky místa, nosnost omezená počtem itemů, materiály a poťáky nezabíraj místo, obchodníci maj neomezeně prachů a berou všechno-holt jsou chamtiví).

Každej ví, že hráči jsou syslové. Obchodníky co nekupujou bordel považuju za šikanu hráče :-D. Jsem zvyklá na to, že ve hrách nepadaj reálně itemy, který má nepřítel na sobě. Z toho často vzniká přetížení.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 12, 2015, 22:35:03
tak to já tedy nikdy tak moc přetížen nebyl. Vždy jsem se udržoval, abych nebyl přetížený vůbec a když jo, vyhledal jsem obchodníka a prodal mu zbraně a věci. Problém byl s píš v tom, že ta zátěž po odchodu od obchodníků (tedy taková ta trvalá, co dělaly věci, které jsem nechtěl prodávat), postupně rostla. Pravda, taky se mi postupně zvyšovala nosnost díky těm vakům na koni. Nejvýše jsem tak byl s trvalou zátěží okolo 120 kg s nostností 160kg. Pak už mě to začalo štvát a začal jsem to řešit, protože ta trvalá by rostla i dál. Povedlo se mi to snížit na 100kg. (hodně velkou váhu dělá třeba to nářadí na opravování věcí, které jinak víceméně nepoužívám).

Zkoušku válečníka jsem již tedy také splnil :)

Nyní už ale půjdu fakt pro tu Ciri.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 12, 2015, 22:39:22
Aha. Díky za vysvětlení. Takže varianta Morrowind? Nikdo nemá peníze, každej koupí jen něco a hráč má omezenou nosnost. Preferuju variantu gothic (nosnost neomezená, každej bere vše, směnnej obchod + peníze) nebo variantu DA:I (mraky místa, nosnost omezená počtem itemů, materiály a poťáky nezabíraj místo, obchodníci maj neomezeně prachů a berou všechno-holt jsou chamtiví).

Každej ví, že hráči jsou syslové. Obchodníky co nekupujou bordel považuju za šikanu hráče :-D. Jsem zvyklá na to, že ve hrách nepadaj reálně itemy, který má nepřítel na sobě. Z toho často vzniká přetížení.

já to mám jak kdy. Třeba zajímavý systém byl v zaklínači 1, kde měl hrdina 2 pozice na meče, jednu na podpůrnou zbraň a tím to haslo. Zbraně od nepřátel tedy ani nešlo sbírat.

Pokud je dobře udělaný systém s nosností, obchodníky, je to dobré, hráče to nutí o tom přemýšlet. Problém je ale v tom, jak řešit, když je hráč právě přetížený. Příjde mi směšné, že když nesu 600 kilo, že budu chodit pomalu mimo boj, zatímco během, boje se budu pohybovat normálně. Když už tam toto je, mělo by to alespoň trochu odpovídat realitě, jenže v tom je zase ten problém, pak to šikana hráče, když mu řekneš, že unese max 160 kilo (i s koněm) a víc ani deko. Todle vesměs ve hrán není příliš vyřešeno.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 22:46:27
No, koně nemaj nijak světobornou nosnost :-D, takže se obávám, že by nic přidávat neměli. Už takhle nesou jezdce s celym jeho inventářem. To je ale jedno.

Máš pravdu, je to směšný a vypadá to hloupě, když neseš číslo, který je komplet mimo realitu. Když hra tu váhu nikde nevypisuje, tak to míň mlátí přes oči. Takhle je to jako když hra říká: Jo, jo, vim, že neseš 10x tolik co vážíš, to nevadí, prostě půjdeš pomalu :-D.

Mě jde hlavně o ten princip, co tu oba svorně zmiňujete: hra vás nutí nabalovat určitý itemy, který nechcete/nemůžete prodat, nebo by to bylo silně nevýhodný. To mě na hrách silně štve (naštěstí to moc titulů nedělá, a nebo to neni tak nesnesitelný).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 12, 2015, 23:32:02
Achá, pojďme, jen tak ze srandy, koňská matematika. Geralt si pořídil arabskýho koně (jsou proslulí svou vytrvalostí a samejma dobrejma vlastnostma a Geralt fakt potřebuje kvalitního koně). Jeho novej hřebec je kus koně, váží 450kg a unese s klidem 25% svojí váhy. Geralt s výstrojí/výzbrojí má... nevim, fakt nevim, je to kus chlapa, malej asi nebude, řekněme metrák? Kolik kilogramů nákladu si může na koně ještě vzít, aniž by ho přetížil?

Tradá, 12,5kg nákladu. No neni to super?  ;D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2015, 23:59:58
V Morrowindu je to ještě dobré, protože víš, že ty peníze se obnovují obchodníkům celkem rychle, viz skřet v Caldeře, popř. dobře využitelná alchymistka v Balmoře. V Zaklínači je to o poznání horší. Z počátku nemáš třeba představu, nakolik budeš peníze potřebovat a první oprava stříbrného meče tě cenou vyděsí. Jenomže i s poškozenou zbraní se dá slušně bojovat, navíc časem nasyslíš i ty sady na opravování (já je třeba později záměrně kupoval).

To je první důvod. Druhý je zdánlivá analogie cenové politiky s dvojkou, kde měly peníze větší význam - pokud si kupříkladu nenasyslila dobré vybavení, dalo se v poslední kapitole za nemalý peníz dokoupit. S tímhle tedy do hry vstupuješ. Vybavení je první věc, co padne, protože už od začátku nacházíš dost relikvií. A to druhé padne ve chvíli, kdy zjistíš, že služby jsou ve hře celkem levné (a to včetně nevěstince ;))

Syslení pak dost napomáhá, že nevidíš, co je obsahem truhly/vaku/bedny a spol., dokud jí neotevřeš. A když už jí otevřeš, tak jí holt vybílíš rovnou celou :D ... ostatně, kdo by se v tom seznamu přehraboval. Naštěstí dost haraburdí má malou váhu, veteš se pak vyplatí nechat rozebrat (to co vznikne, má jen zlomkovou váhu, např. zpracované kůže z kožešin, které jinak váží docela dost).

Taky musím přiznat, že od finišování děje jsem obchodníky navštěvoval docela sporadicky, už mě nebavilo to věčné pendlování, takže na těch 600 to narostlo tím průzkumem bez prodeje. Hlavně je opravdu potřeba si dávat bacha, ať kupci, který vykupuje třeba kožešiny, zbytečně necpeš zbraně a nevyčerpáš si ho tak.

Hodně toho tedy opravdu vznikne počátečním oťukáváním s mechanismy hry. Teď už jsem nemilosrdně prodal i meče, které jsem si schovával od první části hry a před pár dny jsem rozprodal i část trofejí.

Váhové omezení je mechanika, která mi tu prostě v této podobě nesedí. Hra je plná různých zjednodušení, komicky pak vypadá právě to, že v průzkumném módu se suneš jako šnek a v boji najednou metáš jedno salto za druhým jak přifouknutá héliem. Buďto tedy bez limitu na váhu, nebo omezený inventář. Anebo prostě extra truhla, kam bych si to harampádí pro strýčka příhodu ulil.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 13, 2015, 00:07:36
Morrowind doplňuje peníze denně. Skřet má, tuším, 5000g. To je mizerně málo. Nebudeme teorizovat o tom, co musíš udělat, abys mu prodal něco, co stojí 25 tisíc.

Já chápu, že je realistický, že maj obchodníci omezený peníze a že neberou všechno. Ale je to vopruz :-).

Fakt je, že v Morrowindu se nemůžeš hejbat vůbec, pokud jsi nad váhovym limitem. V DA máš prostě plnej inv a nic nesebereš. Krom věcí, který nic nezabíraj, samozřejmě. Takže třeba 500ks silveritu nasbíráš jako nic :-D.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 13, 2015, 00:24:15
Nechci teď vysloveně odbočovat od tématu, ale protože příští týden začíná veletrh E3, kde Bethesda pravděpodobně ohlásí nový díl TES, tak musím jednu obecnou.

Od release Zaklínače 3 jsem četl nemálo narážek souvisejících s porovnáním Zaklínače 3 a Skyrimu. Jenomže je potřeba si uvědomit dvě věci - 1) Skyrim vyšel v roce 2011 a 2) Skyrim je nám přírodou vzdálenější, protože kombinuje hlavně severské prostředí Ameriky. Ono se to může zdát nepodstatné, ale prostě se v tomhle lišíme a každé studio se do hry snaží promínout to, s čím má reálnou zkušenost. Proto je nám příroda v Zaklínači 3 bližší. Bližší navíc o to, že je středoevropská. Kdybych chtěl být rýpal, našel jsem na Skellige místo, kde vegetace nesedí podnebným podmínkám ;)

Ale to hlavní, nějak nechápu, proč se RPG stále hodnotí především podle vizuálu. Co je mi platné, že to má fotorealistickou grafiku, když tomu hapruje herní náplň?

4Yuyana: Ne-e, ta alchymistka tuším 1x týdně. Skřeta jsem vybíral každých 24 hodin, ale k ní jsem vždycky zaskočil jednou za pár dní.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 13, 2015, 08:22:56
Juttu jsem už našel a mám to za sebou :D (stejnak je po hře) Trochu se mi spletly ostrovy, takže jsem při řešení Lambertova úkolu vůbec netušil, že jsem mimo hlavmí ostrov. Akorát ta videa, která mě na tohle navedla, obsahovala poněkud jiný obsah, že by modeři? Celá ta scéna je totiž jak přes kopírák (ostatně invence je tu obecně dost málo, to šlo vidět už u Keiry), opravdu to skončilo víceméně jen u jiné textury ... pihu na levé lopatce úplně vynechám, to jak kdyby snad měly všechny. Ve videu, které jsem viděl mi to spíš připomnělo scény z nevěstince ve dvojce, proto bych spíš vsadil na modery, než na autorský obsah.

Když už jsem to nakousl, koukal jsem, jak na tom jsou scény v rámci romancí, Yen má dvě, což podle mě kompenzuje tu větší roli Triss ve dvojce. Jenomže to postrádá ten nápad, působí to opravdu jen jako kompenzace. Kartičky v jedničce měli holt něco do sebe, tady jakoby se poláci zasekli v tom pokryteckém puritánství, co u nich vládne. Čekal jsem v tomto ohledu nějaký posun, ale místo toho jsem se dočkal pár kroků zpět. Ne že by na tom ta hra stála, ale k Zaklínači to prostě patří, takže otázka zní, kam zmizelo těch údajných 16 hodin motion capture intimností??
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 13, 2015, 09:50:00
Tak včera jsem konečně našel Ciri. Chvíli vypadala dost bledě, zdálo se, že je tuhá, ale nakonec zas tak tuhá nebyla a probrala se.

Vyrazili jsme do Kaer Morhen, kde brzy na to nastala bitva. Zajímalo mě, jak se hra vypořádá s tím, koho všeho jsem tam poslal a koho ne. Ale docela se vypořádala dobře, někdy až překvapivě dobře. Například Keira zachránila Lamberta a pak se dali dohromady. Kdybych jí zabil, nebo nechal odejít jinam, zřejmě by zemřel i Lambert. Letho tam měl také svojí roli, převkapivě toho i docela hodně namluvil.

Bitva se autorům vcelku povedla a byla docela dramtická. Sice jsme podle mě jasně vyhrávali, ale nakonec to skončilo remízou, no. A to navíc jen díky tomu, že Ciri dostala záchvat. Navíc umřel Vesemír, což bylo hodně mrzuté. (možná, že kdyby se přidal Dijkstra přidal, tak by přežil). No, každopádně jsme útok odrazili a z nějakého důvodu to náš neporazitelný soupeř úplně zabalil. Místo toho, aby se vrátil a vyřídil nás, měl na práci jiné věci, jako pařbu s ježibabama na sabutu a podobně, ale k tomu se ještě dostanu.

Po boji tedy byl konečně trochu klid, nejprvě proběhl pohřeb, kde se dalo se všemi pokecat. Překvapilo mě, že krom Vesemíra to všichni vklidu přežili a nikomu se nic nestalo, čekal bych větší ztráty.

Pak jsme zůstali s Ciri v pevnosti, zatímco ostatní šli po svých. Ciri se musela s elfem učit ovládat své schopnosti, ale byla pořád nějaká smutná a tak jsem se rozhodl, že se budeme koulovat (sněhovými koulemi). Tenhle boj byl těžší, než celá bitva o pevnost, ale nakonec jsem vyhrál.

Pak přišla s dalším nápadem, jít na sabbat ježibab a vyřít tam toho velitele, co útočil na pevnost. Mě se to zdálo jako bezva nápad, lepší než furt sedět v pevnosti a tak jsme vyrazili.

Dojeli jsme do Velenu, do vesnice, ve které jsem byl již dřív a kde byli dva mhlavci s levelem ??. Nyní tu mlhavci nebyli, zato tu byli nějací sedláci a vesničani a měli taky pařbu (ldyž jí mají ty ježibaby). Zjistili jsme od místních, co a jak, a že pokud se chceme dostat nahoru, budem muest požádat o povolení nějakou stařenu. Tak nejprve očuchala Ciri, zjistila že je mladá, krásná a panna a tak jí vybrala, že může jít nahoru. Pak očuchala Geralta, zjistila, že je starej, plesnivej a impotentní a poslala ho do prdele. Nicméně jsem se nedal a začal naláhat, Ciri mě podpořila a tak mi stařena dala šanci, hodila minci do studny a já jí měl přinést. To jsem tewdy udělal, dostal jsem svolení s tím, že minci mám dát nějakému strážci, že bude vědět, co to znamená.

Strážce jsme potkali po chvíli a opravdu věděl, co to znamená. Padl asi na tři rány.

Pak se losovalo, kdo půjde vyřídit ježibaby a kdo toho velitele. Já vyhrál velitele (nemyslím, že je zde možnost volby). Ciri tedy v klidu dala ježibaby, ale jedna zdrhla a ukradla jí medajlon, zatímco já se pustil do boje s tím velitelem. Naštěstí tu nedaloko bylo místo moci s posílením znamení štítu, což se v tomto boji dost hodilo. V počátku to šlo rychle a velitel neměl moc šancí, když byl ale asi v polovině nebo jedné třetině života, začal se teleportovat a o chvíli na to odhodil štít a už jen se teleportoval a útočil. Nicmén s tou svojí palicí byl trošku neohrabaný a tak se mu vždy zabořila do hlíny a chvíli mu trvalo, než jí vytáhl, což byla moje šance :). Nakonec tedy padl.

Další cesta nás zavedla do Novigradu, kde se Triss s Yen snažili dát dohromoda tentokráte sabbat čarodějek. Nejprve jsem ale pomohl elfovi, procházeli jsme různé světy a bloudili v nich, tento úkol byl dost nepříjemný.

Po návratu si mě hned odchytla Ciri a chtěla, abych jí doprovodil po městě a šel s ní za lidmi, kteří jí nějak pomohli, nebo uškodili. První na řadě byl Zkurvysyn Junior. Toho jsme našli ležet pod mostem jako trosku neschopnou pořádně mluvit, bez jakékoliv hrdosti. Ciri naznala, že toto je horší, než smrt a šli jsme. Pak už to bylo příjemnější, nejprve jsme šli za nějakou holčinou do hospody, která po Geraltovi pořád jela a chtěla jej sbalit, což se Ciri moc nezdálo. Pak jsme šli za nějakými kočovnými komedianty, nejprve si zazávidili na koních, pak si s Ciri povídali o budoucnosti (má to holka dobře naplánovaný, snad jí to výjde) a pak šli ukrást koně nějakému kupci. Tím děkovačka skončila.

Pak jsem šel za Triss, osvobodit jednu z čarodějek, co byla proměněná v sovu. Tu sovu měl sice Zoltan, ale prohrál jí v kartách. Nakonec se zjistilo, že jí má Dijkstra a že mezi tím jí sovobodili a ona se mu z vděčnosti rozhodla podpálit lázně. Tak jsem tam musel jít a udělat tam pořádek. Dijkstra mě taky pozval k připravovanému atentátu na Radivida, což jsem přijal.

Nejprve jsem se ale rozhodl vykovat si konečně lepší zbroj. B2hem těchto úkolů levely letěly rychle nahoru a já tuto fázi byl asi na 33 úrovni, takže jsem mohl nostit i mistrovskou výbavu kočky/rysa (zde autoři nějak nezvádli překlad). Vyhodnotil jsem jej jako lepší, než to medvědí a grifí (i když na tom moc nezáleží). Vykoval jsem si komplet celou sadu všech věcí, počínaje brněním, konče kuší.

Pak jsem tedy šel se podívat na ten atentát. Cvhíli to šlo podle plánu, pak se to krapek zvrhlo, aby se to na konec úplně podělalo. Radovida sise oddělala Filipa, nicméně Dijkstra jak se ukázalo podrazil Rocheho a Ves a Talara. Nastala napínavá chvilka, kdy se čekalo, jak se rozhodne zaklínač a na kterou stranu se přidá. Ač jsem si Dijkstru oblíbil díky jeho dialogům, vyhrál Roche. Talar si viditelně oddechl a začala bitka. Díky mě to vyhráli a Dijkstra tentokráte přišel o hlavu (doslova, při posledním úderu jsem mu jí usekl). Ale zde ta volba prostě nešla udělat jinak a neumím si moc představit hráče, který by třeba odešel a nechal to tak.

Nakonec zbyla Yen a její čarodějka. Ta byla někde ve vězení, což pro mě znamenalo: skočit do studny, plavat ve studené vodě, dostat se do stok, brodit se ve sračkách, vymlátit celé vězení (mimochodem jestli si takto představují nejlépe střežené vězení, tak potěš), osvobodit čarodejku, dostat se z vězení ven. Pro Yen to znamenalo chvíli si sednu v baru a pak se teleportovat pro čarodějku. Svět není fér. Tady mi to zase připomnělo, jak je ten svět hloupý. Během jednoho dne, Gerlat zabil krále, vymlátil nejstřeženější vezění lovců čarodějek, ale nikdo proti němu nic neměl. Všichni lovci byli v klidu, čarodějky si udělali sabbat přímo v hospodě, kde se to lovci čarodějek jen hemžilo, prostě pohoda.

Tím jsem byl v Novigradu víceméně hotov a mohl jsem přejet do Skellige, ale tam jsem tedy zatím nejel. Doplnil jsem i ještě zbývající zakázky. To už byla otázka chvilky.

Myslím, že se hra pomalu blíží ke svému konci.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 13, 2015, 09:57:11
Jim navazuje studna na stoky?
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 13, 2015, 13:43:45
4Yuyana: "Oficiálně" se jedná o jeden ze vstupů do elfích ruin, na kterých Oxenfurt stojí. Na povrchu je to maskováno do podoby studny.

4Milhaus: Asi si ten boj s Imlerithem opravdu vybrat nejde, tedy to losování bude předem určená animace. Ono by to totiž paradoxně s Ciri bylo jednodušší, protože je oproti Geraltovi o poznání silnější. Ten sraz Lóže v hospodě byl dobrý, hra tohle vůbec nijak nereflektuje. Čarodějky by se klidně mohly procházet po ulici.

Koulovačka byla dobrá, obecně mám problém s mířením ve hře, takže to bylo poněkud náročné :) Dijsktru jsem cvičmo zabil taky (dal jsem si ten úkol extra mimo hru), opravdu to jinak nejde, už jen za to, co Roche a Ves udělali hned na začátku pro mě, ale jinak první místo, kde se líšíme, tak jsem zvědav, co budeš mít v outru ty. Level 33 mi naskočil až po odjezdu na Skellige, tak jsem také zvědav, na jakém levelu nakonec skončíš.

Kočka vs rys, tušil jsem nějakou zradu, původně jsem to bral jako dva druhy setu. Každopádně u setů mě zklamala jejich čistá síla, i můj nalezený meč je v základu lepší. Ovšem setovky to zas hodně vynahrazují bonusy.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 13, 2015, 16:18:03
U nás začaly bouřky, takže mám po hraní :) Docela to chvilku šlo, ale výpadky proudu se nakonec dostavily.

Dodělal jsem souboje v boxu v Novigradu (elf dal zabrat), zůstává tedy už jen Skellige, kde jsem si jeden zápas střihl už ráno (nevím jestli z pořádí, nebo něco mimo - sázkař mi prozradil jména dalších soupeřů, tak asi jo).

V Novigradu a na Vranově jsem se pustil do výroby setovky, vybral jsem si Kočičí zbroj. Hattori mi ukoval meče a kuši, Jolana zbroj. Nenašel jsem naneštěstí všechny nákresy, takže mi chybí nákres na mistrovský ocelový meč a vylepšené kalhoty (tím pádem mám jen ty základní, vyšší verze nákresů už mám). Pravděpodobně to bude někde na Skellige. Pocitově mi to přijde v boji znát (jak zbraně, tak zbroj), i když ocelový meč je třeba slabší. Ještě zvažuju, jestli do toho nacpat i runové kameny. Moc už nemám kde zkoušet :)

Nezbývá, než se vrhnout do zbytku úkolů (mám tu ještě jeden vedlejší s kletbou, takže nejen ty soutěžní). Jeskyni ve Velenu jsem zkoušel znovu prozkoumat, ale opravdu netuším, jak se dostat dále. Spíš to vypadá, že tahle část je východ a do jeskyně se jde jinudy. Na internetu jsem našel interaktivní mapy, je vidět, že jsem toho i dost minul, ale zrovna u tohohle jsem ani v tom řešení nenašel.

Edit: Málem bych zapomněl, v Novigradu jsem narazil v jednom domě na kupce jménem Markus T. K. Ježkovec (knihovník). Někdo mi tu prý nechal nějakou knihu v červených deskách. Našel jsem v ní dopis adresovaný od A., který popisuje okolnosti okolo velmistra řádu Planoucí růže z jedničky (Albrecht?). Nicméně to A. mi spíše evokuje, že tu zprávu mi tu zanechal Alvin ;)

Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 13, 2015, 23:26:45
Odjel jsem na Skellige, kde se dle plánu měla odherát poslední bitva.

Na ostrovy přijel císař se svým lodstvem, jinak žádná velká změna. Měl jsem promlvut s Myšilovem, aby mi řekl, kde je nějaký kámen, co potřebujem.

Jarl mi řekl, že Myšilov je u Lugoše Šíleného a vyjednává, aby se přidal k boji proti císaři. Vyrazil jsem tedy za ním, jednání neprobíhala zrovna nejlépe (těžko říct, na kolik za to mohl Geralt, když řekl, že jestli Lugoš nebude poslouchat, že ho vykuchá). No, nakonec k tomu tedy doslo a museli jsme tam všechny zabít. Tím začala krapek občanská válka na ostrovech a současně válka s císařem. Oni ale na Skellige mají boj rádi.

Myšilov mi dal tip, kdo by mohl vědět, kde kámen je. Tak jsem zašel za jídním bárdem, který vyhlížel Mobidika. N2jak se se mnou zakecal, takže mu krapek uteklo, že mu zrovna proplul pod nosem a já jej na to ani neupozorňoval, pak mu nakecal, že jsem též bard a on mi řekl, kde kámen je.

Ciri a Yen chtěla zajít do laboratoře elfa, Philipa chtěla jít pro kámen. Nejprve jsem tedy šel do kobky pro kámen, kde byla Philipa hrozitánsky moc ukecaná, asi se opravdu chtěla přidat do grupáče společně s Triss a Yen, kterým Geralta záviděla, ale Geralt to odmítl. Nakonec jsme teda šutr našli.

Pak jsem vyrazil do laboratoře, po chvíli zkoumání jsme našli nějakou protivnou elfku, pak to tam elfovi zdemolovali a odešli. Dalším krokem byl pohřeb jednoho mladíka, jak jeho mrtvolu Yen oživla a pak vyslýchala. Byl hozen na smetiště, takže jsme mu vykopali hrobeček, ujasnili si vztahy s místními, čímž úkol skončil.

Nebylo již dále co, byl čas na rozhodující bitvu.

Závěrečná bitva nebyla tak povedná, jako ta o Kaer Morhen, respektive mi přišlo, že není tak dramatická. Ale tím nechci říct, že byla špatná. Nejprve Ciri bojovala s mágem, což nebyla moc vyrovnaná bitka a mág neměl šanci. Nicméně když mu zbylo asi 3/4 života, rozbila mu Ciri hůl a pak nějak odpadla a následně zmizela.

Zbytek byl tedy na Geraltovi, který mezi tím rozmrzl (zde osobně vidím jistou slabinu v plánování, která se již stala po druhé, mí stratégové počítají se vším, vymýšlí magické štíty, neviditelnost, opravují zdi, kují různé výmysly, hledáme různé artefakty a podobně, ale nikdo nepočítá s tím, že jezdci Honu, když se objeví, vše zmrazí a nikdo jaksi proti tomu nehledá obranu. Gerlat mi ve hře umrzl takto už po druhé a musel čekat, až ho někdo rozmrazí).

Boj s mágem byl v klidu, neměl moc šancí. Golemové, které přivolával, padali na dvě rány a moc mu nepomohli, on sám pak také už dlouho nevydržel.

Pak už zbyl jen samotný vůdce, kterými nejprve zabil přítele Jarla Carla (nebo jak se jmenuje) a pak se pustil do mě. Podle hry byl na 32 levelu, tedy byl  touto dobou o 3 levely níž, než já. Hra v této fázi již zkušenostmi začala zase šetřit a mnoho exp jsem nedostal (od cesty na Skellige jsem neudělal ani level). Boj to nebyl příliš vyrovnaný, neměl mnoho šancí, i když trval relativně dlouho. Po asi třech zásazích mě teleportoval někam na nějakou horu, kde jsme spolu bojovali asi nejdelší dobu. Začal tam na mě používat různá kouzla a podivnéí věci, ale prostě nakonec zdechl.
Snažil se mi namluvit, že nás ten druhý elf zradil, ale nevěřil jsem mu.

Yen mě teleprotovala z lodi, kde jsem byl obklíčen čokly honu, a jak se vzápětí ukázalo, možná měl Divoký hon přece jen pravdu. Začalo se dít cosi divného, prej konjukce světů a prej za to může Elf, který zmizel i s Ciri. Vyrazili jsme jí tedy na pomoc.

Tato cesta, zejména ta fáze na koni, byla naprosté peklo. Nakonec jsem tam dorazil.

Elf se mnou moc bojovat nechtěl, Geralt by zase chtěl, nakonec to rozsekla Ciri, která mi řekla, že došla dobrovolně a sama, aby zastavila zimu.

Po chvíli bezvýznamných voleb a dialogu, vlítla do portálu a zmizela.

Objevila se někde asi na jiné planetě, hlavou jí proběhlo vše krásné, co jsme spolu zažili, fakt doják jak sviňa. Ale byl konec a už se nevrátila. Portál zkolaboval. Svět byl zachráněn, já byl naprosto znechucen. Opravdu jsem chtěl, aby Ciri přežila, měl jsem chuť to ukončit a načíst, a zkusit některé volby jinak, aby přeila. Ale říkal jsem si, že to alespoň dojedu do konce.

Následovala audience u císaře, kde jsem mu víceméně řekl, ať mi políbí zadek a on to řekl víceméně mě. Prostě jsme si konečně rozuměli.

Pak mě hra hodila do Bělosadu, na úplný začátek, kde jsem šel do bývalé pevnosti vojáků, kde mi dal nějaký kováž nějaký meč, jmenoval se po Ciri, na památku. Ještě mě hra poslala do hospody, kde na mě někdo čekal...

--------------

Závěrečné info:
Třetí válka se severem skončila naprostým vítezstvím pro vetřelce z jihu.
Severní říše, kterým chyběl Radovidův taktický génius, nakonec nedokázaly ustát nápor Emhyrových početných legií.
Nad Novigradem, jakož i nad celou Redanií, zavládly černé prapory.

Emhyr var Emreis, vyčerpán nájezdy temerských partyzánů, ustopil a obnovil jejich kraj jako zem, jež bude vazalem říše.
Povtalci složili zbraně a císař mohl odklonit svá vojska na jiné fronty.
A tak díky naprostému vítězství Nilfgaardu Temeřané získali zpět svou zemi, zatímco historie se opět ukázala být lstivým šejdířem.

Když se Emhyr var Emreis vypořádal s Radovidem, vydal se udělat to samé se svými vntireostátními nepřáteli.
Špehové věrní císaři udali všechny, kdo proti němu kuli pikle - obchodníky, vojáky i šlechtice.
Ačkoliv se jejich vzpoura nikdy nedostala dál než k pochybným plánům, císař neměl slitování. Jak už to měl ve zvyku.

Zatímco pevninou zmítala válka, Skellige pod Cerysinou vládou vzkvétalo.
Mladá královna na rozdíl od svých předchůdců nepodnikala nájezdy a neplenila cizí břehy, místo toho se starala o svůj vlastní lid a své vlastní země.
Ostrovnímu národu se nesmírně dařilo, ačkoliv jeho někdejší tesáky byly otupeny.

Cirilla Fiona Ellen Riannon, dědička nilfgaardského trůnu, se rozhodla žít jako zaklínač - na Stezce.
Geralt jí naučil vše, co uměl, každou schopnost, kterou měl, a pak se oba vydali vlastní cestou.
Zvěsti o skutcích zaklínačky s popelavými vlasy se brzy rozšířily po krajích od Jagury až po kovirské hory.

Ačkoliv je těžké tomu vůbec uvěřit, Gerlat se konečně usadil - v dalekém Koviru.
Spolu s Triss vytvořili domov - teplý a provoněný čerstvě upečenými koláči. Hosté zde byli vždy vítáni, nedbaje dne či hodiny.
Zaklínač příležitostně přijal nějakou práci, spíš ale ze zvyku než z nutnosti, neboť Triss coby poradkyně kovirského krále vydělávala pohádkové bohatsví

Opravdu jsem si oddechl, že Ciri přežila. Todle se autorům povedlo :)
--------------

Skončil jsem na 35 levelu (zkušenosti: 1443/2000).
Splnil jsem 230 úkolů (jestli jsem to dobře spočítal)

Nedokončil 4, konkrétně Sošku šlechtice (kterou jsem už ale jednou plnil, on ten obchodník tyto sošky prodává neustále), Sošku rytíře. Oba úkoly vedly k Triss, nicméně nebyla příležitost jí o tom říct. Prostě tam neměla ten dialog. Sběratelská vášeň (s kary, ačkoliv jsem vyhrál všechny hry, na které odkazovaly úkoly, tak asi jsem musel někde nějaké karty přehlédnout). Nákres školy Gryfa - 3 část, který se mi nějak bugnul a na místě, kde by měl být posledníá kousek, jsem již byl dřív a vybral ho. Nicméně hra mi to neuznala.

A neuspěl jsem v jednom úkolu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 13, 2015, 23:43:47
Ten hlavní děj hry to nakonec hodně zvedl. Ono i ta hra jako celek, i když má hodně chyb, tak je to pořád nejlepší hra s otevřeným světem z těch nových, co jsem poslední dobou hrál (lepší byl jen fallout nv). Tedy bych tomu dal přece jen nakonec to hodnocení 8/10, především za ten příběh. Ztrávil jsem u toho opravdu hodně času a víceméně se nenudil a je to po dlohé době hra tohoto typu, kterou jsem měl sílu dohrát. Nicméně nedostatky tam určitě jsou. Neumím si moc předtavit, že bych to hrál teď znovu a třeba jinak. Já bych ani nechtěl, aby to dopadlo jinak. Možná, až výjdou ty datadisky, tak pak, ale moc se mi do toho chtít nebude. Nemyslím, že ve té hře zbylo něco, co by mě ještě mohlo bavit. Spíš uvažuji o odinstalaci. Určitě v tom nyní už nebudu pokračovat, to nedělám nikdy, když dohraji hlavní děj.

Myslím, že obecně by hře pomohla hodně jedna věc. A to sice větší zapojení času. Například časový limit na nalezení Ciri, který by se ideálně zkracoval v zácislosti na obtížnosti. Ve hře by tedy musel být kalendář a hráč by musel mít možnost sledovat dny, ale pokud by mě na nalezení Ciri řeknemě 30-50 herních dní, nemohl by se flákat po světě palnit zakázky jen tak. Ale musel by si opravdu pohnout. Tedy hra by tím i reflektovala to, jak se všichni chovají v dialogách a jak všichni tvrdí, že hrozně spichají a přitom nikdo nikam nespěchá.

Další věcí by bylo zvýšení nároků v těch rozhodujících bitvách, aby prostě hra byla ke konci ději těžší. Působí směšně, když hra komenzuje levely hrdiny, aby nebyl moc vysoko a pak je stejně závěr trapně snadný a nepřátelé padají na jednu dvě rány.

Kdyby toto všechno odstranili, nedávali tam žádné kompenzace levelů, ale ten časový limit a zvedli obtížnost tak, aby to zvládal řekněme po slnění alespoň 1/2 všech vedlejších úkolů ve hře - aby dosáhl potřebný level po těchto úkolech, tak by to bylo mnohem zajímavější. Hráč by musel dobře zvažovat, co plnit bude a co nebude, co stihá a co nestihá, co je výhodné a co je jen ztráta času. Nutilo by jej to i rychleji cestovat světem atd atd.

Pokud by hráč časový limit nestihl, měl by proistě smůlu a hru by prohrál. Po nalezení Ciri a bitvě v pevnosti, by mohl třeba plnit zbývající úkoly.

Celkově by se tam kalendářní čas dal zapojit víc a mnohem lépe. Některé úkoly by mohli být časově limitovány, jiné by se mohly objevit jen právě až po uplynutí limitu a záchraně Ciri, jiné zase jen během něj atd atd. Todle prostě hře chybí a myslím, že by to bylo mnohem napínavější.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 00:31:10
Ohledně vlivu voleb jsem narazil na článek Witcher III Ultimate Ending Guide - Every Ending and Romance Disclosed (http://www.tentonhammer.com/guides/witcher-iii-wild-hunt/witcher-iii-ultimate-ending-guide-every-ending-and-romance-disclosed), kde je vše hezky popsáno. Možností opravdu není tolik.

Kdo ještě neodjel na Ostrov mlh, nechť nečte, budu SPOILEROVAT jednotlivé konce hry ;)

Vliv na přežití Ciri mají všechny volby, které má Ciri k dispozici po bitvě na Kaer Morhen. Pokud převládnou špatná rozhodnutí, Ciri zemře a Geralt v podstatě také, v opačném případě nastanou dva možné kladné konce (Ciri jako zaklínačka vs Ciri jako císařovna):

1. Při tréninku s Avallac'hem je Ciri unavená a je potřeba jí rozveselit. Opít se je špatná volba ;)
2. Pokud zajdete s Ciri k císaři a vezmete si od něj peníze, je to špatná volba.
3. Doprovodit Ciri na setkání s Lóží (Filippa s Ritou) v hostinci u Marigolda, je špatná volba.
4. Nenechat Ciri vyřádit se v Avallac'hovo laboratoři je špatná volba.
5. Nejít s Ciri na "pohřeb" Skjalovi je špatná volba.

Když Ciri zemře, Geralta čeká cesta do blat za pomstou Pletaně, která jí během bitvy na Lysé hoře sebrala zaklínačský medailon. Geraltovi z počátku vypomůže vlkodlak Bram (?, nejsem si jménem jistý, je to prostě ten lovec z Bělosadu). Geralt si ovšem "vyplýtvá" meče venku na Pletaně a když hledá amulet, je uvnitř domu obklíčen potvorami ... hra končí.

Ciri zaklínačka vs císařovna:

Podstatné jsou tu dvě věci (samozřejmě vyjma toho, že Ciri musí přežít :D ) - postup v atentátu na Radovida (začíná už v 2. kapitole!) a návštěva císaře v doprovodu Ciri, což lze udělat hned po splnění výcviku na Kaer Morhen (před cestou na Lysou horu). Pokud plánování atentátu skončí zabitím Radovida a při následné rotržce mezi Dijsktrou a Rochem pomůžete Rochemu, Ciri se stane císařovnou. Jakákoliv odchylka od tohoto scénáře vede k Ciri jako zaklínačce.

Král Radovid vs císař Emhyr:

Úspěšný atentát na Radovida dopomůže císaři ve válce postoupit, ale pokud Dijkstra přežil, Novigrad bude dále odporovat. Pokud Dijkstra zemřel, Temérie získá svobodu v rámci vazalství k Nilfgaardu. A pokud necháte jako já Radovida žít, čeká v Novigradu všechny magií nadané a nelidi pogrom. Císař je pak zabit během vzpoury na vlastním dvoře.

Z toho nejzajímavějšího je to vše, kdyžtak doporučuju ten odkazovaný článek přečíst. U vedlejších úkolů mě třeba potěšilo, že jsem se s Keirou Metz nespletl - kdybych jí býval nechal odejít za Radovidem, nechal by jí upálit. Nesplnění některých vedlejších úkolů vede k jisté defaultní volbě, jako třeba volba panovníka Skellige, pokud se do toho nebudeme chtít vložit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 14, 2015, 00:51:03
Myslím, že vliv na císařovnu/zaklínačku má primárně ta návštěva císaře. Tedy pokud císař ví, že Ciri žije a vidí ji a ona ví, že je to jeho dcera. Protože já Radovida sejmul a Pomohl Rochemu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 01:08:50
4Milhaus: Lugoše zabiješ tak jako tak, Crach v podstatě s tímto Myšilova za Lugošem poslal (Lugoš by nikdy Cerys za královnu neuznal).

Časový limit by špatný nebyl, ta hra k tomu vývojem děje přímo vyzývá. Osobně jsem právě nějakou zradu čekal, proto jsem v některých úkolech vůbec neotálel a šel kupředu. Nakonec jsem zjistil, že hra úplně se vším čeká. A je to škoda právě kvůli tomu světu, který teď doprozkoumávám po ukončení děje, kdy je to spíš jen kvůli tomu, abych si to odškrtl jako splněné. Přitom něco už ani zažít nelze.

Nj, jenomže na druhou stranu, tahle hra už je hodně moderně pojatá a je to vidět i na řadě zjednodušení. Časový limit by dneska asi málokdo zkousl a to nejde do karet vývojářům, už i CD Projekt RED má jiné priority. Těžko říci, co přinesou datadisky. Obávám se, že ani do budoucna není moc pravděpodobné, že by něco navázalo na konec děje. Roztahovat ten stávající by znamenalo, rozehrát hru od počátku, což asi bude na místě zrovna s těmi podzimními datadisky. Teď bych to asi taky znovu nerozehrával. Alespoň bude čas vzít to popořádku od jedničky :)

Ad císařovna) samozřejmě, návštěva císaře hraje klíčovou roli. Pokud jí vynecháš, budeš muset císaři zalhat a není koho korunovat. Kdybys ho navštívil, musel by si pro změnu pomoci Dijsktrovi, aby to dopadlo s Ciri stejně (zaklínačka). Já to neplnil vůbec, takže z ní mám defaultně zaklínačku.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 08:03:20
Box za mnou, dostihy za mnou ...

U boxu jsem se docela zapotil a čím víc jsem se blížil do finále, tím větší obavy jsem měl. Teprve u boxu jsem objevil alternativu úkroků, což jsou v podstatě úskoky do strany. To je ta věc, co mi v tutoriálu zdánlivě nefungovala. Ono to totiž reaguje trošku jinak, vlastně stejně jako salta se Shiftem, akorát jak je to na Altu, tak jsem měl potřebu Alt držet pořád, což pak nefunguje. V boxu se pak díky tomu krásně ukázalo, jak to nemám natrénované :D

1/3 zápasů jsem díky tomu minimálně na poprvé projel, ale jinak musím pochválit, box díky tomu vypadá velmi pěkně. Nejvíc mi dali zabrat takoví ti podsadití udělaní týpci a elf v Novigradu. Na Sklellige mám obecně dojem, že někteří soutěžící (ať v boxu nebo dostizích) tak trochu podvádějí ;) Byl jsem už dva metry mimo a pral to do mě jak kdybychom byli v přímém kontaktu. Asi trošku haprujou animace. Závěr byl ovšem dost divný. Zápas s medvědem byl moc jednoduchý a trol jako šampión taky zklamal.

Z dostihů byl paradoxně nejtěžší ten závod u Tesáka, kde jsem měl problém najít místo, kde bezpečně doplnit výdrž Klepny. Sedlo jsem měl přitom z hlavního novigradského dostihu s +70 výdrže, s tím jsem pák závodil všude. Na Skellige byly sice kratší trasy, ale náročnější na koordinaci, ne vše jsem zajel napoprvé. Měl jsem tu i jeden nepříjemný problém. Byť jsem ve dvou zápasech dojel první, hra mi to několikrát neuznala. Finální odměnou bylo sedlo +80 výdrž (Zerikánské).

Splnil jsem si přitom i jeden drobný vedlejší úkol v jedné jeskyni, kde měl bard jako můzu vodnici :D Geraltovi veršování moc nešlo, takže to utnul stříbrným mečem.

Ze seznamu zbyl už jen Gwint. Kartu po baronovi plus seznam dalších velenských hráčů jsem našel u něj v pracovně. Kartou je Dijsktra, protihráči jsou pak dva - věstec z Adamova (ten, kterému jsem sháněl spešl kytičku v jeskyni) a nějaký týpek z Rudné. Mno, věstec mi dal takový výprask, že mě až přešla chuť zkoušet další :D Budu to muset nejprve někde natrénovat a sehnat lepší karty, jen jsem nevěřícně koukal, jak mu skóre v kolech roste.

Akorát mě ještě překvapila jedna věc, které jsem si všiml už u Jutty. Ne vždy se představím a byť jsem pro dotyčnou osobu cizí, tedy alespoň dle konverzace, tam mě někdy začnou samovolně oslovovat pravým jménem. Určitě to není tím, že by mě pověst předcházela, spíš nějaká drobná nedotaženost dialogů. Ale to už si opravdu všímám blbostí :)

Když tu včera padla zmínka o Lethovi, mám na něj jednu hezkou vzpomínku z Kaer Morhen, kterou jsem asi ještě neuváděl. Ono těch přímých návazností na druhý díl je poskrovnu, takže každá další potěší a hlavně jsou to opravdu dobře poznatelné pasáže ...

Když jsem v doprovodu Lamberta a Letha vyrazil do lesa likvidovat hlídky Divokého honu, snažili jsme se pokud možno přímému boji vyhýbat a místo toho jen Triss označili cíle, které poté pražila ohnivou bouří. Letho u jednoho takové podařeného zásahu prohlásil (volně cituji) "hm, ona umí i něco jiného, než čarovat motýlky?" ... jde o narážku na úvodní pasáž příjezdu trojky Geralt, Roche a Triss do Flotsamu, kdy Triss proměnila spršku šípů v hejno motýlků :) Kaer Morhen je opravdu jednou z nejzábavnějších částí hry - po stránce humoru.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 14, 2015, 08:49:08
(Já tu jen tiše napíšu, že jsem proti časovejm limitům a moje potřeba se flákat a trhat bylinky zatím co se svět řítí do záhuby je obrovská.)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 09:05:04
Jenomže on je Zaklínač 3 opravdu postavený v hlavním příběhu tak, jakoby si měla pospíchat o 106 :D Nebylo by tedy na škodu, kdyby tam občas opravdu nějaká časovka byla (ne jen časově omezená volba rozhovoru). Nemuselo by to nutně zasahovat do úspěchu dohrání hry, ale mohlo by to třeba ovlivňovat ty volby z důsledkem. Něco slíbíš, vybodneš se na to a hra ti to později vrátí defaultní volbou ;)  Takhle ten svět jen čeká, než se rozhodneš pokračovat a to včetně hlavního záporáka, který klasicky někde bokem posedává a čeká, až zesílíš natolik, že ho s prstem v nose porazíš :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Yuyana Červen 14, 2015, 09:19:40
Možná lokální questy, který prostě musíš splnit do hodiny co je vezmeš? Protože to jo, to mi nevadí. Ale časově omezená zápletka jo. Mě to zbytečně stresuje a nemůžu si pak užít hru. Navíc já tradičně hraju dlouho, protože.. proč ne :-). Proč spěchat, když si člověk koupí hru a pak se jen žene a nic z toho nemá.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 14, 2015, 13:24:28
U boxu jsem se docela zapotil a čím víc jsem se blížil do finále, tím větší obavy jsem měl. Teprve u boxu jsem objevil alternativu úkroků, což jsou v podstatě úskoky do strany. To je ta věc, co mi v tutoriálu zdánlivě nefungovala. Ono to totiž reaguje trošku jinak, vlastně stejně jako salta se Shiftem, akorát jak je to na Altu, tak jsem měl potřebu Alt držet pořád, což pak nefunguje. V boxu se pak díky tomu krásně ukázalo, jak to nemám natrénované :D
1/3 zápasů jsem díky tomu minimálně na poprvé projel, ale jinak musím pochválit, box díky tomu vypadá velmi pěkně. Nejvíc mi dali zabrat takoví ti podsadití udělaní týpci a elf v Novigradu. Na Sklellige mám obecně dojem, že někteří soutěžící (ať v boxu nebo dostizích) tak trochu podvádějí ;) Byl jsem už dva metry mimo a pral to do mě jak kdybychom byli v přímém kontaktu. Asi trošku haprujou animace. Závěr byl ovšem dost divný. Zápas s medvědem byl moc jednoduchý a trol jako šampión taky zklamal.

já u boxu požíval jen krytí. Tedy šlo o to ve správnou chvíli zmačknout pravé tlačítko. Když se to povedlo, tak jsem tím protivníka rozhodil a v tu chvíli jsem mu mohl dát pár ran. Pak jsem od něj zase odstoupil, čekal až zaútočí, zase zmačkl pravé a tak furt dokola. Byli to jedny z nějjednoduších bojů ve hře :).

V normálním, boji jsem používal jen úskoky pomocí mezerníku. žádné jiné věci jsem nedělal.


Ze seznamu zbyl už jen Gwint. Kartu po baronovi plus seznam dalších velenských hráčů jsem našel u něj v pracovně. Kartou je Dijsktra, protihráči jsou pak dva - věstec z Adamova (ten, kterému jsem sháněl spešl kytičku v jeskyni) a nějaký týpek z Rudné. Mno, věstec mi dal takový výprask, že mě až přešla chuť zkoušet další :D Budu to muset nejprve někde natrénovat a sehnat lepší karty, jen jsem nevěřícně koukal, jak mu skóre v kolech roste.

ono ta hra se nezdá, ale je hodně dobrá a dá se tam opravdu vymýšlet různé strategie hry. Přitom není vyloženě nutné mít lepší karty, než soupeř, i když je to výhoda.

Já hrál většinou za Temerii, což je sada karet, která se specializuje na válečné stroje (na poslední řadu). Jako vůdce jsem si vybral možnost, že si zdvojnásobím útok právě této linie. Jedno kolo jsem pak musel vyhrát jinými karty, než obléhacími stroji (dobré karty jsou do přední řady velitel stráže, který násobý svůj útok, pokud současně použiješ stejné karty. Tedy pokud použijš 3 - víc jsem jich neshnal, tak se z útoku 4, každému zvedne na 12 a tedy ti tři dohromady dělají 36. Podobně jsou tam 3 lučišníci s útokem 5. Na tyto karty jsem spoléhal, plus pak ještě na ty unikátní. Pokud jsem vyhrál jedno kolo, druhé jsem již soupeřže rozdrtil těmi obeléhacími stroji. Hodně se hodí karty, jako špehové a návnady. Pokud je máš, je dobré je použít hned v prvním kole a znásobit si tak počet karet. Pokud je použije soupeř proti tobě, je dobré je poimocí návnad si je vzít a použít je. On tu hru většinou vyhraje ten, kdo má v posledním kole více karet. Také není dobré začínat hry těmi nejsilnějšími obyčejnými kartami, protože soupeř skoro vždy mají kartu Zpálení, kterým zničí nejsilnější karty na hracím poli. To je asi největší zrada, když to použije.

Každá ta rase je specializovaná na něco jiného a na každou se hodí trochu jiné karty. Například Nestvůry jsou hodně silné v boji na blízko. Hodně jejich karet má schopnost, že pokud je použiješ, přivolají automatick z balíčku všechny karty, které se jmenují stejně. Tedy máš-li třeba 4 karty upírů (v celkovém balíčku), hra ti na začátku vygeneruje 1ho upíra do ruky a ty ho použiješ, naskáčou na hrací plochu všichni upíři z balíku. (je dobré mít v ruce vždy jen jednu tuto kartu tohoto typu a pokud ti hra vygenruje do ruky více těchto karet, na začátku je vyměnit). Jako protizbraň proti hráči, který hraje za nestvůry, je pak velmi užitečné zmražení přední řady. Nechat jej, ať použije všechny tyto přivolávací karty, a pak mu to celé zmrazit. Atd atd.
Mě se ta hra vcelku líbi a překvapilo mě, kolik je tam různých variant :).

Jedna z důležitých věcí je v tom, nesnažit se mít co největší balíček a mít prostě co nejvíc karet třeba v sadě Temerie, ale mít tam co nejsilnější karty. Já to třeba udržoval na 25 útočných kartách a 10 speciálních kartách. Kde ke konci jsem z balíčku už odstranil i karty s útokem 5, protože prostě byly příliš slabé.

(Já tu jen tiše napíšu, že jsem proti časovejm limitům a moje potřeba se flákat a trhat bylinky zatím co se svět řítí do záhuby je obrovská.)

já obecně taky, jenže tady je to jiné. Právě to flákání po světě a sbírání krámů a bylinek, nemá absolutně žádný smysl a pokud by zde byl časový limit, víc by ta hra udržovala určité napětí. Nemluvě o tom, že by to pak i sedělo s hlavním dějem.

Tady jde o to, že já si hru právě neužil kvůli tomu, že jsem nikam nespěchal, v jednu dobu jsem už byl dost znechucený a chtěl toho nechat. Prostě ta hra v rámci vedlešjích věcí není udělaná ideálně, což je ale hlavně tím, že kompenzuje level hrdiny a dává mu podle jeho levelu a levelu úkolu různé zkušenosti, za zabité obludy různé zkušenosti atd. Tedy cokoliv, co ve hře děláš, krom hlavního děje, nemá smysl. Což si ale uvědomíš až po poměrně hodně dlouhé době.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 14:36:57
já u boxu požíval jen krytí. Tedy šlo o to ve správnou chvíli zmačknout pravé tlačítko. Když se to povedlo, tak jsem tím protivníka rozhodil a v tu chvíli jsem mu mohl dát pár ran. Pak jsem od něj zase odstoupil, čekal až zaútočí, zase zmačkl pravé a tak furt dokola. Byli to jedny z nějjednoduších bojů ve hře :).

Já nakonec zvolil jinou taktiku a těmi úkroky je vždy utancoval :) Jakmile zaútočil, tak úkrok, 1-2 rány, úkrok, otočit a pořád dokola. Problém byl, když jsem se trefil do bloku (mě blokovat moc nešlo, byl jsem rád, že vůbec udržím rytmus :D ). Možná to bude tím, že mám na klávesnici malá tlačítka, takže jsem se pořád pekelně soustředil i na to.

Ad Gwint ...

... (dobré karty jsou do přední řady velitel stráže, který násobý svůj útok, pokud současně použiješ stejné karty. Tedy pokud použijš 3 - víc jsem jich neshnal, tak se z útoku 4, každému zvedne na 12 a tedy ti tři dohromady dělají 36.

tak takhle nějak mě vyklepl :D Vůbec jsem neměl šanci (zmrazení mi okamžitě zrušil), vyhrál jsem jen jedno kolo. Alespoň mám ve hře ještě co dělat :) Zkusím složit nějaký hezký balíček.

Ještě k těm časovým úkolům, u zakázek třeba bije do očí situace, kdy vezmeš zakázku, zadavatel ti oznámí, že mu umírá dítě a večera nedožije a ty se klidně zbalíš a jdeš to řešit až za měsíc. Nic se neděje, vše stále čeká. Hezké by bylo, kdyby z toho už nešlo vycouvat a čas běžel. V souvislosti s tím bych byl ve hře ještě pro jednu věc, aby bylo už z vývěsky jasné, pro jaký doporučovaný level zakázka je. Tím by se omezil nutný neúspěch, pokud by se ti to stalo u zakázky, kde nemáš ještě šanci.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 14, 2015, 15:22:28
no, někdy je lepší první kolo prohrát a pomocí návnad si stahnout vojáky a špehů zvednout počet karet, v druhém a třetím pak soupeře rozsekat. Zreovna u nestvůr, pokud nezabere ta finta se zmražením, je to vícémě nutnost, protože v tom kole, kde se soueř rozhodne tyto své karty využívat, prakticky nemáš šanci.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 18:09:21
Asi si dám trochu pauzu, zkusil jsem hostinského na Skellige, hned v tom větším městě a bylo to podobné :) Takže mě určitě čeká postupný růst někde od Velenu, ale jak jsem říkal, času teď bude dost. Mimochodem, v té hospodě na Skellige má pravděpodobně zařízený pokoj Yennefer (je to zařízené zhruba v jejím stylu a je zde i megaskop :)).

Levelem jsem se přiblížil velmi těsně k 36, ale zabíjením potvor to jde hodně pomalu. Sice se průběžně respawnují, ale zisk zkušeností je opravdu tristní :) Odpovědělo to ovšem na otázku, zda-li lze potvory ve hře kompletně vymlátit (diskutovali o tom dva skelližané) ... nejde :D Pro zaklínače bude vždy práce dost. Další levely už dělat nebudu, na to bych trpělivost neměl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Červen 14, 2015, 20:36:05
Však tě tam hra přímo posílá, když poprvé přijedeš do Skellige. Yen po tobě chce, aby sis oblékl lepší šaty na pohřeb, které má právě tady v tom pokoji. Já si je oblékl, získal exp za splnění podúkolu a pak je zase rychle vyslékl, a pro jistotu prodal, abych mohl Yen naštvat :). Jednu dobu jsem zvažoval, že na pohřeb dojdu v trenkách, ale to by asi bylo moc a Yen by to stejně nerefelktovala.

Yennefer je ale jedna z nejlépe napsaných postav ve hře. Je tedy i hodně výrazná, zatímco Triss byla autory dost upozaděna.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 14, 2015, 21:42:03
Pro šaty mě sice poslala, to si vybavuju, ale nikam jsem jít nehodlal, tudíž jsem to hned pustil z hlavy a vyrazil na hostinu :) Na pokoj v hospodě jsem narazil spíš omylem, když jsem si spletl dveře, do souvislosti už jsem si to nedal :D

Yennefer je ústřední čarodějkou příběhu, je to vidět jak na možnostech romance, tak i na DLC (alternativní vzhled). Ale je fakt, že je natolik výrazná, že by byla nepřehlédnutelná i tehdy, kdyby dostala mnohem méně prostoru :D

Skoro bych řekl, že čím větší prostor měly dotyčné postavy ve dvojce, tím méně ho dostaly tady, viz Roche a Ves, kteří stáli za celou jednou příběhovou větví. I s Lethem jsem toho prožil v trojce více.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Uran Červenec 27, 2015, 16:50:35
To: Elemir and all. Tak jsem si pred ctenim tohoto vlakna dal nekolik  "Redanských ležáků", pustil si hudbu ze zaklinace a zacal jsem cist. Dohral jsem posledni dejstvi (s patchem 1.06) a muzu se s Elemirem temer ztotoznit. Tesim se vsak za rok dva ne EE edici ....
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Uran Červenec 27, 2015, 16:55:36
Spoiler: ukázat
Vysla nekomu trojka Yen, Triss and ...? :-)


Me ne. ;-)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Uran Červenec 27, 2015, 17:30:06
Mel bych par dotazu na zaver:

Spoiler: ukázat

1. Je mozne mit nejaky jiny vztah s Ciri nez jako dcera x "otec"
2. Nektere recepisy (mec, ...) vyzaduji lvl 42 - skoncil jsem na lvl 36 a to jsem prolezl celkem vse.
3. nektere oleje a elixiry nemam v master podobe??
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 27, 2015, 20:15:41
K těm čarodějkám ...

Spoiler: ukázat
Pokud to člověk veme stylem ala předchozí díly, tak to tak vyjde v pohodě, ale kdo nezkousne Yennefer, ten zákonitě míří buďto k Triss nebo do celibátu :D


4Uran:

Spoiler: ukázat
1. Nejde. Jako je tam pár okamžiků, kdy jsem taky něco takového čekal (po vzoru Hrbáče), ale holt je to v podstatě vztah otec-dcera.
2. To je klasika, přepokládá se, že se to začne být aktuální až s těmi podzimními DLC. Proto si myslím, že ta hra je vlastně okleštěná a teprve EE edice bude taková, jaká měla hra při release být.
3. Tohle jsem moc nesledoval, pro mě přestala mít alchymie docela rychle význam, ale je možné, že se někde po světě (v hodně zapadlých koutech) svitky válí. Měl jsem analogický problém u zbrojí, povedlo si mi zkompletovat akorát kočičí zbroj.


Ale s tím Redanským ležákem si mě dostal, oni taky nechali uvařit nějaké lahváče? U Vávry vím, že něco měl, ale CD Projekt jsem v tomhle moc nesledoval.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Uran Červenec 28, 2015, 08:39:44
Redansky lezak byl pouze virtualne. Dal jsem si Plzeň(ě). Ale mrknu se jestli se nekde třeba Vizimský šampión a dalsi nenachazi i v realite. ;-)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 09, 2015, 07:51:48
Po odehrávce dvojky jsem si udělal preventivně export do trojky, ale nijak jsem to moc nerozehrával. Včera mě to ale tak nějak přepadlo a odpoledne si ke hře zasedl.

Myslel jsem si, že jenom nakouknu na pár věcí a půjdu zase pryč. V configu jsem totiž narazil na dobře zašitá DLC (celou dobu jsem netušil, kam se to cpe :) ), takže jsem nainstaloval skoro vše - vyjma alternativních vzhledů pro postavy, to mě moc neuchvátilo. Navíc to vypadá, že Galaxy už funguje mnohem lépe, takže jsem to celé svěřil jí.

První věc, která mě na hře zarazila, byl opět boj. Nechal jsem obtížnost na hard, to prostě nemá smysl snižovat, byť je to pak opruz se zdravím, ale ovládání mi přijde pozměněné. Většinu času jsem prostě sekal někal do prázdna. Vypadalo to až děsivě, protože tu pořád je to přepínání explorativní vs bojový režim. Díky tomu jsem často ztrácel výhodu dobrého postavení. Nevím, pochybuju, že za těch několik týdnů od dvojky se něco extra změnilo, že by mi to najednou tak nešlo.

Teda ne že bych nějak extra umíral, ale zbytečně to ty souboje natahuje. I když, při boji s bandity to třeba vypadá normálně. Problém je, pokud narazím na něco, co se rychle pohybuje, např. ghúlové. Skočím za záda, seknu a koukám, jsem xy metrů mimo a sekám do keře úplně v jiném směru. Četl jsem, že do hry mělo přibýt alternativní ovládání, ale to by se snad mělo volit někde v nabídce? No nevadí, ono se to podá :D

U úkolů mě překvapilo, kolik jsem toho předtím v Bělosadu neřešil. Celé to odpoledne jsem vlastně strávil jen v něm a prošel ho komplet. U vedlejších úkolů jsem akorát zvolil jiné volby - trpaslíkovi jsem žháře neudal, za gryfa jsem nevzal peníze atd. Vyzvedl jsem i komplet nákresy pro výbavu školy zmije. Gryf byl ovšem slabota i bez toho. Jak už člověk ví, jak na tyhle potvory, tak to už není ono ... to samé medvěd v lese :D Ten mě pro změnu ani neškrábl. Čekal jsem, jestli narazím na něco, co v Bělosadu a okolí předtím nebylo, ale vše je tu při starém. Navíc teď už není důvod se sem ani vracet.

Vlastně jedna věc tu je, ale nevím, jestli je to novinka, nebo jsem si toho předtím nevšiml. Když jsem vybíral truhlu v hlavním nilfgaardském táboře, tak jsem tím naštval stráže. Dopadlo to pak jako v Gothicu - zmlátili mě a sebrali mi peníze.

Audienci u císaře jsem udělal podle etikety, takže Yen ani neměla uštěpačnou poznámku při následujícím rozhovoru. Měla tam ale jinou věc, kterou jsem předtím možná jen přehlídl. Na otázku, proč mě předtím nehledala, odpověděla ve smyslu, že nechtěla překážet našemu štěstí s Triss. Vím, že se ty dialogy teprve budou měnit nějakým DLC, takže předpokládám, že tohle jsem jen přehlídl, nebo jsem to tam předtím měl jinak právě kvůli tomu, že jsem jí rovnou naštval :)

Jinak plynulost hry se mi zdá o kousek lepší, jen ty animace dialogů pořád haprují - u některých je stále rozhozené video o zvuk. Je zajímavé, že to nedělají všechny. Celou dobu jsem měl zapnuté i nahrávání, takže o to více mě ta plynulost překvapila.

Teď je otázkou, zda-li pokračovat, nebo počkat na první datadisk ... svým způsobem, než se někam pořádně posunu, už bude možná na světě a teoreticky by to nemělo mít na proběhlý děj vliv. Nerad bych začínal úplně znovu, ale stejně tak bych se nerad o cokoliv připravil. Velen je naštěstí velký, takže mě to na pár týdnů zbrzdí :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 11, 2015, 14:07:52
Nějak se mi to hraní kouskuje a neřekl bych, že je to mou nerozhodností, zda-li hrát nebo ne. Začínám se obávat, že jsem se s tou znovuhratelností nesekl. Schválně volím v příběhu jiné volby, ale efekt je zatím v podstatě jen kosmetický.

Banditu na břehu říčky jsem nechal svázaného v domnění, že ho třeba skutečně něco sežere. Místo toho tam dál dřepí a má nad sebou dál vykřičník. V hospodě jsem místo pomlácení baronovo můžů zvolil smírné řešení, ale jediný efekt je, že jsem mohl do Vranova hlavní branou. Při požáru jsem šel zachránit podkoního, ale úkol se mi jen natáhl o průchod stájemi, konec jinak stejný, nikdo se ke mě neměl ... možná dostanu od toho jeho bratra odměnu, ale to bych si musel pamatovat, kdo to byl :D

Nevadí, to jsou jen detaily. Horší jsou teď spíše ty rozsáhlé dialogy. Ono už to nemá čím překvapit. Myšlenka příběhových pasáží je stejná a volba různých dialogů s tím zatím výrazně nehýbe. Mám kolikrát chuť to spíš odklikávat, protože to mám pořád ještě v paměti, takže už to tolik netáhne. Krvavý baron je pořád dobrý, ale jak už znám to rozuzlení, tak to prostě není ono. Potřebuje to nový obsah jako sůl, naštěstí datadisk už je za dveřmi :)

Ale tak zase na obranu hry musím říci, že mě nikdy nebavilo hru rozehrávat vícekrát krátce po sobě a ždímat z ní maximum. Chybka je možná v tom, že ta pasáž za Krvavého barona je opravdu hodně silná a proto se to tak dobře pamatuje. Keiru mám ještě před sebou, ale tam se zase netěším na tu část s podzemím. U Krvavého barona je to ta zatracená potracenka ... mno, teda byla, protože už to mám za sebou :D Na levelu 5 jsem jí na druhý pokus osvobodil, takže nyní pro změnu naberu levely u barona a Keira vyjde na později. Jsem zvědav, o kolik se tahle změna projeví, protože předtím mi přišlo, že je to takhle i myšleno.

U potracenky mě obecně přišlo, že zvolená obtížnost na to asi moc vliv nemá. Na hard mi to přijde stejné, jako předtím na nižší, holt ty souboje s přízraky jsou asi vždycky blbé. Na druhou stranu, teď už jsem věděl, jak na to jít, takže jsem se mohl vyvarovat předchozím chybám. Ještě trochu zápasím s bojem, ale už je to lepší.

Pokud jde o Geralta, rozhodl jsem se výcvik poupravit. Zaměřil jsem se na silný styl a Queen. Ono to sice moc ideálně nejde, protože vyšší úrovně vyžadují určitý počet investovaných bodů ve větvi, což obnáší cvičit i méně chtěné věci, ale zase je to celkem jedno. Předtím jsem body syslil, takže se vlastně zas tak moc nezmění.

S jedním se musím pochlubit ... pustil jsem se do hraní Gwintu a zatím mi to jde :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 12, 2015, 19:27:54
Heh, jak jednou člověk napíše, že ho už nemá co překvapit, jako naschvál se překvapení vyrojí :D

Pokračoval jsem od včerejška v baronově lince a rozhodl se Tamaru v Oxenfurtu najít. Běžnou cestou to do města nešlo, tak jsem se po peripetiích v okolí musel do města dostat plavmo. Tamaru jsem našel, dialog byl hezký a hlavně jsem díky tomu zjistil, že hra bere v potaz řadu alternativ, protože předtím jsem tohle udělal jinak a hra na to reagovala správně. Ve zkratce, na pořadí subúkolů nezáleží.

Docela slušně jsem tedy u barona postoupil vpřed a rozhodl se ještě nějak pořešit Annu (baronovu manželku). S duchem pod stromem jsem vyběhl a podrazil ho, což byl prvořadý úkol. Neměl jsem ho totiž zadaného, protože jsem ještě nebyl ve vesnici na blatech, ale zajímalo mě, jak to bude vypadat u mě, když to takto obejdu. Nejhorší na tom byl opět souboj s vlkodlakem. Bylo to cca 6 loadů, než jsem odhadl taktiku a pak jsem milého vlkodlaka poslal k zemi během pár vteřin.

Vůbec nechci mluvit o tom, jak mě bolely prsty z toho klikání na myš :D, mě to přijde trošku ujeté. Souboj s vlkodlakem je prima, ale podle mě by hráč měl na správnou taktiku přijít ještě během boje, nikoliv až po opakovaném loadu. Ta jejich regenerace je prostě dost OP, obzvláště když nemám v boji moc jak účinně "zaměřovat". Každý doskok jinam znamená citelnou prodlevu, za kterou si vyléčí klidně 100HP, takže nakonec ta šance usekat ho není skoro reálná. Kombinace silného stylu a Igni to nakonec pořešila, ale prostě si myslím, že kdyby ty bojové animace fungovaly jak mají, dá se to v pohodě udělat i čistě fyzicky.

Když už jsem byl u starého dubu, všiml jsem si, že najednou nemůžu najít cestovní značku. Místo toho mám značku o něco níže u nějaké zbořené věže, kde jsem našel nákres na medvědí ocelový meč. Během úkolu pro ducha jsem zároveň získal ukradený hlas bůžka z močálu, takže jsem zvědav, zda-li to hra zohlední, až se na Blatech objevím.

Skoro 18 hodin za mnou a pořád to má čím překvapit. Nebýt toho divného pravidla o získávání zkušeností, bylo by to lepší, ale nedá se s tím nic dělat. Vadí mě na tom opravdu jedna věc a to, že když je potvora zalajnovaná jako smrtelné nebezpečí, nedokážu jí pořádně zranit. Naopak, o pár levelů výše mám bonus k jejímu usekání. Vypadá to dost blbě. Zkusil jsem takhle porazit jednoho vidloroha během jízdy na koni a ani s bonusem za sílu z jízdy jsem ho moc neškrábl. Kdo má hbité a trénované prsty, dá to v pohodě i tak, ale mě už prostě ty klouby kostnatí a více jak dvě minuty efektivního klikání jsou pro mě už problém :D

Předpokládám, že bych mohl Annu pořešit a pak přijde na řadu Keira. Mám zatím level 6 a do Novigradu by to tu desítku chtělo. Jsem hlavně rád, že jsem se přes ten začátek dostal celkem rychle a bodů, kterých jsem se obával, jsem se obával zbytečně. Svým způsobem podobné body byly i v předchozích dílech, viz bestie v jedničce nebo bojiště duchů ve dvojce. Jediné, kde jsem zatím narazil, byl gwint s baronem :) To už vyžaduje lepší karty, které zatím nemám.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: flash Září 13, 2015, 02:22:25
Me Zaklinac 3 celkem zklamal, ale nijak zdrcujicim zpusobem. Hra je to moc pekna a narativni část nemá skoro chybu. Většina ukolu je vyborna, nektere nestoji za nic a hlavne mi prislo ze nektere ukoyl jsou podivne useknute, strasne se rozjedou a najednou je konec a clovek by cekal vic vysvetleni.

Co je ale z mojeho pohledu katastrofa je cely systém hry. vyroba vybaveni se nakonec scvrkne jen na vylepsovani zelenych setu (ostatní vybaveni at je jakekoliv nemá pak vůbec zadny smysl a vyznam). Clovek nachazi desitky raritních materialu, ze mu po nejakem case uz je jedno co vlastne nachazi. Další pruser je level zaklad u ukolu. Nevim koho napadlo dat třeba úkol pro level 5 uplne na druhy konec mapy, kam se clovek (když o tom nevi) dostane az třeba po 30-50 hodinách hrani a uz ma třeba level 15, tou dobou je uz úkol davno sedivy a clovek z nej nemá vůbec nic, krome adventurni casti. Další nesmysl jsou zakazky, je zabava je hrat ale opet systemove to jde do kopru. K cemu mi je ze zabiju netvora ze zakazky pro lvl 18 když z nej vypadne třeba mec pro lvl 12 a je mi uplne k nicemu a k tomu nejaky materiál kterého mam stejne davno plny bagl.
Další věc co mi hru kazila jsou otazníky, ze zacatku jsme je vybiral všechny, ke konci jsem se jim cilene vyhybal. Většina z nich neposkytuje nic zajímavého (krome grafiky) vetsinove jde jen o nejaky souboj a odmena je zbytecne harampadi, navíc ty stovky otazniku nabizeji asi 3 nebo 4 zakladni variace. Zabij nepratele, vyber truhlu. Znic hnizdo, vyber hnizdo, zachran sedlaka, dojdi si pro odmenu. Navíc na Skelige je většina otazniku ve vode kde se neustale generuji topivci. Na jednom miste jsme jich postrilel kusi během asi 5 minut snad 40 a objevovali se porad další, pak v truhle pod vodou lezi mec pro lvl 18 který ma mensi dmg nez zeleny mec který mam uz 20 hodin hrani. Kdyby to bylo jednou nebo petkrat, tak se nic nedeje, ale to je takhle porad, u všech asi 256458 otazniku:)
Svet navíc po case pusobi dost mrtve, nic moc se v nem nedeje, nejaka nahodna situace, jako třeba miva TES, nejake zajimave místo kde se clovek zastavi, kdepak nic. Geralt lita po svete jak splasenej a je tak trochu jedno co je kolem.
Novigrad je obrovske město, mrtve město, chodi tam stovky lidi, jsou tam desitky domu ale nic nemá svoji osobnost, nic není k zapamatovani, krome hlavnich akteru hry.

Ja jsme Zaklinaci prorokoval ze ten open world polaci zdaleka nezvladnou tak jak se leta tvarily,a mel jsem pravdu. Z mého pohledu Zaklinac 3 nesaha v pojeti open worldu serii TES ani po kolena.

A to jak me casem zacal stvat onen zaklinacsky ,,detektivni,, rezim radsi pomlcet. Clovek dobrou čtvrtinu hry stravi drzenim tlačítka, při pohledu na cervene rozmazanou obrazovku, a ze tahle schopnost je z nejakeho masochistického duvodu potřeba porad, netřeba dodavat.
Hra se mi libila, ale z pocatecniho nadseni zbylo pomerne slabších 8/10, a myslim si ze by polaci udelali mnohem lip kdyby se drzeli uzavrenejsiho pojeti hry jako mel Zaklinac 1 a 2, to jim slo mnohem mnohem lip.
Spoiler: ukázat
navíc cely hlavni pribeh je dost o nicem, clovek hleda 100 hodin Ciri, nic vic a nic min. az posledních par hodin hry ma jiny nadech


Na zaver bych dodal ze se jedna o muj osobní pocit, a zcela chápu ze by někdo hre dal 10/10. Z jistého pohledu to není tak uplne daleko od pravdy. Jenze....
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 13, 2015, 19:28:34
Otazníky už teď třeba neřeším vůbec. Když mi to přijde samo do cesty a mám na to, tak jo, ale nevyhledávám je. Podstatně lepší vybavení padá z obyč truhel (docela rychle jsem se najednou dostal k dobrým mečům a zbroji).

8/10 bych si musel stále odůvodnit. Myslel jsem, že právě při druhé rozehrávce objevím něco, co tu hru vyzdvihne, ale jsou tu ty samé otravnosti a dokonce tu pořád mám bug s nevykouzlitelnými znameními v boji. Podle mě se to u mě na 8/10 dostane až s datadisky. Ale pořád mě to dokáže u monitoru ukovat a ty drobné odlišnosti, které se teď objevují, jsou zajímavé.

Ve světě se mi teď objevilo pár setkání, která jsem tam předtím neměl, ale je to pusté. Detektivní mód ... zjistil jsem, že u některých úkolů ho opravdu nejde obejít. Novigrad ještě tak nějak ujde, tam je podle mě hlavní problém ta velikost města. Mnohem horší je Oxenfurt, to je jen obyčejná kulisa. V Novigradu mám třeba pár světlých míst mimo hlavní děj, která se mi líbila, ale na tak velké město je to hodně málo. Skelige je taky hezké na koukání, ale jinak opět nic moc. Souhlasím, že některé úkoly vypadají dost useknutě, toho si nejde nevšimnout.

Jsem zvědav teď hlavně na New Game+ a pak ty datadisky.

Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: flash Září 13, 2015, 20:42:46
Ja mam obavu ze se k Zaklinaci 3 asi jen tak uz nevratim, a DLC jaksi minu. Konec hry, po nejakych 130 hodinách, jsem se musel nutit abych to vůbec dohral. Asi to nebude moje krevni skupina, knihy jsem necetl a první dil jsem dohral jen jednou, druhy me prestal bavit asi po 15ti hodinách. Mozna to je skoda, preci jen rozhovory a postavy se mi libily moc, ale jaksi to je pro me malo abych nejake hre venoval cas.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 13, 2015, 21:08:08
Mě určitě ta DLC u hry udrží, ale rozumím tomu, protože otázku, zda-li ještě někdy Zaklínače 3 rozehraju, jsem si položil taky. A opravdu nevím. Těch her je opravdu hodně a tohle si prostě o třetí rozehrávku zatím neříká ani náhodou. Možná už stárnu a ty preference se mění, ale ten košatý systém dialogů to rozhodně nezachrání. Mě jednička prostě bavila více, u té vím, že jí určitě ještě jednou rozehraju. Trojka podle mě měla jít ve stopách dvojky, protože tak by to byla mnohem lepší hra. Nějak se v tom všem totiž ztratila ta hratelnost.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Září 14, 2015, 09:19:53
DLC, která vycházela po vydání, člověka spíše naštvou, než potěší. Ono když to člověk dohraje a pak zjistí, že vyšlo 8 DLC, které něco mění nebo přidávají (i když to není důležité, ale prostě to neměl), tak to nepotěší a hrát kvůli tomu znovu bude asi jen dost těžko. Na to zas nepřidávají nic důležitého.

Jediná šance jsou ty datadisky, které by tu hru konečně mohli dostat do stavu, že v ní budou dávat věci smysl a bude mít smysl dělat ty vedlejší věci. Jenže jak to zjistit, to nevím. Recenze budou zase jásat, jak boží to je, tedy to je z hlediska informací o hře k ničemu a tak vlastně jediná možnost, jak zjistit, jestli je to s datadisky lepší, je si to koupit a zas tím strávit/ztratit x hodin a pokud budou datadisky integrované přímo do hry, pak vlastně hrát celou hru znovu. Což, pokud by nedošlo k podstatným změnám na úrovni základních systémů hry, by třeba pro mě bylo nemyslitelné. Příběh znám a to je to jediné, co tam je dobré. Jenže takovou hru prostě nemám potřebu hrát víckrát, než jednou (stejně tak tomu bylo u dvojky, kde mě druhá rozehrávka už prostě nebavila). A to, že tam přidají pár vedlejších úkolů - hlavní linky datadisku, na tom nic nemění.

Z mého pohledu by museli předělat celý svět a jeho vedlejší obsah, začít samotným zkoumáním světa a rozvojem hrdiny (aby šlo obojí v ruku v ruce a obojí mělo smysl), přes vedlejší úkoly a zakázky, které by museli radikálně změnit, ať nejsou všechny úkoly jak přes kopírák, tj jdi na místo, zmačkni hledání stop a drž ho, najdi obludu, zabij obludu, konče u výroby věcí. Pokud by toto změnili datadiskem tak, že by měl člověk pocit, že procházet ten obří svět a zkoumat jej a bloumat v něm a vůbec v něm něco dělat, má smysl, nemusel by datadisk ani přinášet nový obsah z hlediska příběhu/děje a i přes to by to pro mě byl důvod to zkusit, protože by to tu hru konečně přesunulo do roviny, jak bych očekával. :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 14, 2015, 19:03:36
Hraju opravdu výrazně pomalu, takže doufám, že alespoň prvního datadisku se ještě v této rozehrávce dožiju :D Velké změny v tom ovšem nečekám. Co jsem slyšel, tak jeden z nich oživí právě Oxenfurt a druhý přidá nové lokace na mapu světa (?). Systém hry podle mě zůstane úplně stejný. Ale bral bych to, protože to zkoumání mě teď baví ještě méně.

Dneska jsem dorazil ke Keiře, ale tím jsem taky skončil. Tahle pasáž mě moc nebavila ani předtím. Jenomže ježibaby obejít nelze, musím prostě přes Keiru, protože Anna se bez odehrání této části příběhu na Blatech neobjeví (grrr ...). Svým způsobem mě ta hra prostě na levelu 6 do toho podzemí tlačí. Vzhledem k tomu, že nemá smysl jít někam levelovat, tak mám cestu jasnou :)

Z těch DLC mě zajímá v podstatě jen ten New Content a čekám ještě na úpravu romancí. Docela jsem se začal bavit jinou věcí - bojem na koni :) Občas to nabídne hezké okamžiky, škoda jen, že ten kůň nereaguje úplně ideálně na změny pohybu apod. Zjistil jsem u toho i novinku, při napřažení zbraně se poblíž protivníka zpomalí čas, takže lze lépe zacílit. Využil jsem to ale akorát při boji s bandity na koních, kde je ta situace v real-time docela nepřehledná.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 17, 2015, 18:02:40
Myslel jsem, že bych se alespoň dneska někam posunul, ale hned ráno jsem se vrhl na zpracování veškerých videí, co jse zatím nasnímal:



Zabralo to docela dost času a hlavně jsem s hrůzou zjistil, že mi tam minimálně dva skvělé okamžiky chybí :( Hodil jsem si nahrávání pod klávesu F1 a občas místo toho zmáčknu klávesu 1 hned pod. Jeden by neřekl, jak snadno se to dá přehlédnout.

Ale co už. Mrzí mě akorát ten vlkodlak u dubu v močálech, protože tam šlo s každým loadem krásně vidět, jak jsem postupně přicházel na správný postup, kdy padl po pár zásazích. Keiru naštěstí mám, ale to už by se dalo přinejhorším odehrát znovu, neb stojím stále jen na počátku jeskyně.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 17, 2015, 19:53:01
Bezva, ani ne před dvěma hodinama jsem se do toho pustil a před chvilkou z toho podzemí vyšel. Bylo to najednou nějak jednoduché :D Navíc jsem našel o jednu skrytou chodbu více. Je zajímavé, jak moc ten rozdíl levelů dělá. Předtím jsem tam šel tuším na levelu 4-5, tady jsem skočil v průběhu ze 6 na 7. Na druhou stranu, přeci jen už vím, co mě tam čekalo a jak na to, takže ono to taky trochu zkresluje. Největší problém byly nakonec mlhavci a chrlič, kteří jsou nepovinní - jsou v bočních chodbách.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: flash Září 17, 2015, 22:54:25
Me se cela ta dejova linie s Keirou asi libila nejvic z cely hry. Mezi ni a Geraltem je takovy spravny napeti, a clovek celou dobu ma pocit ze ona je takova trosku potvora, ale presto si takzvane nedava moc pozor, protože takovej ten sexualni podtext tam je citit celou dobu. A clovek muze Geralta nechat myslet rozkrokem, coz mu jde samozrejme obstojne:)

A ten dungeon s Keirou je bezva.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 18, 2015, 06:25:32
Jo, s Keirou to není špatné, akorát předtím jsem to vzal obráceně, takže jsem do toho podzemí vlezl moc brzo a tím pádem jsem se musel soustředit na něco úplně jiného :) Mě na té lince s Keirou zamrzel minule akorát ten konec u té věže na ostrově. Čekal jsem právě nějakou ostřejší výměnu názorů s tím, že to pak ochladne typicky po geraltovsku a ... a místo toho na mě zaútočila :D Musel jsem to tedy znovu nahrát.

Je fakt, že když nad tím uvažuju zpětně, tak z těch tří čarodějek je ta linka asi nejlepší. Yen vůbec nemá smysl kometovat a u Triss to přebíjí Dijsktra, se kterým je toho plno spojeno.

U Keiry se mi strašně líbil ten moment, kdy v tom podzemí omdlela, ihned jsem si u toho vzpomněl na Triss ve dvojce :) Akorát že Keira k tomu má ty správné poznámky.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2015, 23:44:14
Dneska jsem si zas našel pár hodin času a uzavřel baronovu linku. Bylo docela zajímavé si tuhle verzi konce prožít na vlastní kůži, protože je to úplně něco jiného, byť ten efekt je nakonec hodně podobný. Souboj s běsem byl tužší, přeci jen předtím jsem měl na něj vyšší level, ale hlavní problém byl spíše v tom, že se mi pod nohama pořád pletly ti "spolubojovníci". Musel jsem tak často odskakovat a obnovovat Queen.

Na řadu pak přišla Keira a její vyčůrané úkoly ;) Ostrov jsem vyřešil jinak a vyplatilo se. Vlastně jde jen o ten konec, kdy jsem se rozhodl duchovi nevěřit a otevřela se mi tak alternativní cesta řešení úkolu. Graham při ní sice taky zemřel, ale tentokráte dobrovolně. Následoval klasický úkol pro Zaříkavače z tryznami, což jsem splnil úplně stejně jako předtím a pak zas přišel na řadu Keiřin závěr.

Z důvodu záznamu jsem to napoprvé vzal i s romancí, ale napodruhé jsem se tomu vyhnul. Důsledek je stejný, akorát bez té intimní scény. Skončí to také na pláži a také mě uspala. Na ostrově jsem byl původně připraven provést záznam všech 3 voleb, ale už se mi do toho moc nechtělo. Obzvláště boj s Keirou mi přijde zbytečně sadistický :D Levelem už jsem přes a vůbec je to taková divná volba. Vzhledem k tomu, že jsem pokračoval v té části, kde jsem romanci s ní odmítl, tak jsem jí na ostrově jen popřál hodně štěstí a nechal jí jejímu osudu. Vím, co se stane, neprozřetelně jsem zahlídl nějaké video, ale nevím kdy, kde a proč :D Je to takové smutné, protože Keira bude díky tomu chybět v bitvě na Kaer Morhen.

No, ale to byl do určité míry účel. Nechci mít hru stejnou jako předtím a rád bych viděl tyhle alternativy. Druhý v pořadí byl proto Letho. Pomohl jsem mu, ale do boje s lovci odměn už jsem se nepustil, byť jsem mu hlavu přeci jen zachránit musel. Při konečném rozhovoru jsem ho poslal, ať si najde nějaké opuštěný úkryt. Tím pádem by ani on neměl na Kaer Morhen být.

Zaklínačské zakázky jsem zatím vynechal. Dosáhl jsem totiž na level 10, což je doporučený level pro návštěvu Novigradu a tak pro změnu pospíchal tam. Čekal jsem tam totiž jednu scénu navíc, ale na naměstí s popravištěm umřeli opět ti samí. Na nic jsem tedy už nečekal a zamířil vyhledat Triss. Je zajímavé, jak mě to setkání dokáže vždycky dojmout. Teď možná dokonce více, protože už to s Triss vlastně táhnu pár měsíců od jedničky přes dvojku až sem :) Nevím, zda-li už došlo k úpravě dialogů, ale raději jsem ještě moc nezabředával do tohohle příběhu. Namísto toho jsem si šel pořešit pár zaklínačských zakázek.

Lovce vlkodlaka jsem tentokrát pořešil rychle a nechal se uplatit sestrou zemřelé Hany. Ono v principu je to vlastně to nejlepší řešení tohohle úkolu. Od lovce jsem pak odmítl vzít odměnu. Není to poprvé a určitě ani naposledy, co jsem někde zalhal, ale jak už jsem psal, nechci z toho mít úplně stejnou hru jako předtím.

Poslední, co jsem za dnešek stihl, byla návštěva snílky, tedy zatím jen ta fáze, kde jsem jí probudil. Levelem se blížím na 12 a mám docela obavy, aby se mi nezačaly vzdalovat některé zakázky. Na druhou stranu ono je to vlastně jedno, hra si beztak to levelování pohlídá. Když už jsem u toho, vycvičil jsem si rovnou druhou úroveň Queen a jak to tak propočítávám, ono to z pohledu skillů není nic moc slavného. Pokud bych chtěl i 3. úroveň, musím nainvestovat dost bodů i do jiných znamení, čímž zas nebudu mít body pro meče, kde je obdobná klička. Nějak to díky tomu zrtácí tu volnost, co byla v jedničce a dvojce. Pokud překročím level 40 (New+), tak to asi bude jedno, ale je to docela svazující.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 29, 2015, 07:08:30
Datadisk už je za dveřmi a navenek už naplno prosákly informace a hlavně obrázky Shani :) Jestli jsem dobře viděl, tak obsah bude přístupný až někde od levelu 30 (přístupný vs doporučený, těžko říci). Jsem na to zvědav, teda hlavně na to, jestli půjde se Shani navázat tam, kde jsme kdysi v jedničce skončili :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Září 29, 2015, 10:16:11
Na 30 levelu už budeš mít většinu hry za sebou. Minimálně budeš po bitvě se záchranou Ciri. Tedy docela pozdě. Stejně tak budeš mít už rozjetý a ze značné míry ukončený "hlavní" vztah s některou z těch dvou čarodějek. Tedy pokud půjde se Shani na něco někde nějak navazovat, bude to jen bokovka.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 29, 2015, 10:30:11
Právě, přišlo mě to divné, takže jsem na to zvědav.

Zatím mám tedy čas i tak, zrovna se mi rozjíždí příběh v Novigradu, ale ještě jsem ani nic neudělal a už mám o dva levely více. Rozhodl jsem se, že se na vedlejší aktivity prostě vykašlu. Když vemu, kolik mě toho ještě v Novigradu čeká, tak mám požadovaný level pro Skellige za chvilku (teď jsem už 12,5).

Ale dneska by měli dorazit Heroes 7, tak si možná dám odklad.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Září 29, 2015, 19:18:58
já bych na hraní to znovu neměl sílu. Ostatně mi docházely síly už při hraním prvním a jednu dobu to vypadalo, že to nezvládnu :). O hraní datadisku momentálně ani neuvažuji, možná někdy za dlouho, až to bude komplet. Ale to jsem si u dvojky říkal taky a už jsem jí nikdy nezapl. Ale tam jsem to tedy podruhé alespoň rozehrál, s tím, že to dám za ty elfy. Ale nedalo se to.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 29, 2015, 20:13:20
Já mám teď díky Shani o motivaci více, ale na ten druhý datadisk už to nevidím. Nebýt těch mírných odlišností díky volbám, tak nevím. Chvilkama zápasím s takovým tím pocitem .... Mám tam jít? Vždyť tam bude to a to ... Vyplatí se to? Proto jsem to zkrouhl už jen na příběhovou linku. Nejsem ještě ani na 30 hodinách. Připadám si chvilkama jak Yuyana. Dojdu tam, vemu to a to, tady si nabuffuju tohle či ono, pak skočím sem, pak tam a voila, jsem king :D

Vím, je to chyba, že jsem to rozehrál takhle brzo, ale mě ten svět i přes tu rozlohu přijde i tak moc zapamatovatelný. V Novigradu už jsem přišel i o ten pocit z bloudění. Ale tak objevovat je ještě pořád co, ve městě třeba už zkouším i různé dveře, zda-li to neotevře neznámou lokaci. A hlavně mě u toho drží potřeba zjistit, jak jsou překopané romance :D Teda pokud vůbec.

Možná je to svým způsobem hodně připodobnitelné právě dvojce. Ono když to vemeš, tam tě taky nic k nové rozehrávce nenutí. Ale pořád mi to přišlo lepší. V trojce třeba pořád zápasím s alchymií - i když vím, že nemusím sbírat kde co, pořád prostě všechno syslím a schraňuju každý kousek alkoholu, jako tomu bylo u jedničky, byť vím, že v trojce je to už úplný anachronismus. Díky tomu jsem si dokázal zpětně odpovědět na to, proč se mi mimo jiné jednička líbila nejvíce.

Mám docela chuť rozehrát Lords of Xulima na hard, nebo dnes již zmíněné Lands of Lore :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Září 29, 2015, 21:08:56
No, problém je v tom, že já když to hrál a dohrál, tak já byl s těmi volbami spokojen a ani bych je nechtěl dělat jinak. Tedy nebojoval bych s baronovými vojáky, nezabíjel bych potracenku (ale osvobodil jí), chtěl bych, aby přežil baron a ducha bych zlikvidoval, pomohl bych té čarodějce a vzal jí do pevnosti, pomohl bych bárdovi s úchylákem, sbalil bych Triss, v hlavním ději bych se rozhodoval stejně, nechtěl bych, aby Ciri umřela, nebo se stala císařovnou a ani bych nechtěl, aby vyhrál ten pošuk král a jeho králoství. Jediné, koho mi bylo líto, byl Dijsktra. Ale ani v jeho případě bych se nerozhodl jinak. A mě ty další volby nezajímají, protože jsou určitě horší, než ty, co jsem volil. Kdyby tam měly ty volby nějaký smysl, nebo řekněme by bylo možné hledat řešení, jak docílit třeba toho, aby přežili děti i baron (a takovcých rozhodnutí by bylo víc), pak možná bych to zkusil. Ale tady prostě to nemá smysl. U dvojky tomu tak nebylo, měl jsem dojem, že to chce zkusit i druhou stranu, jenže mě ta hra jako taková nebavila a dělat to znovu (tedy boje, procházet ty uzavřené lokace atd) se mi nechtělo.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Září 29, 2015, 21:44:59
Aha, mě u některých voleb ta alternativa zajímala/zajímá, takže mě ten kontext k tomu lákal. Problém je jen ten, že ono to opravdu zas až takový odlišný zážitek nedá, ale to bych zabíhal mimo ;) Romance je u mě jasná. Teď jsem na vážkách, zkousnout a zkusit Yennefer (podobně jako v jedničce Triss místo Shani), ale přesto mě prostě Triss hodně zajímá. Je to jako v Baldur's Gate, stejně skončím u Jaheiry, byť ona si svým způsobem s Yen nezadá :D Dijsktra je jasný, tam jsem rád, že jsem se k té volbě ani nedostal, tohle mě přišlo už jako ujetost.

Jo, rozumím. Ono si to chce ten smysl pro novou rozehrávku hledat. Je to zajímavé, klidně tomu v pohodě vrazím znovu 75%, ale je to po dlouhé době hra, která mě tak nějak zaujmout dokázala, abych jí v "zápětí" rozehrál znovu :D U dvojky je společný jen Flotsam, pak se to hodně liší. Ale je fakt, že z těch konců jsem nakonec udělal jen 3/4, pak už mě to prostě bavit přestalo, protože ty odlišnosti nejsou tak významné. A hlavně, směřuje to k podobné věci jako u tebe - máš tendeci dělat věci stejně a dospět tak ke stejnému konci.

Jako v tomhle musím přiznat, že jsem u některých dosavadních rozhodnutí v trojce skřípal zuby, protože jsem je učinil jen proto, protože vím, že povedou k jiným důsledkům. A takhle hra prostě být vystavěna nemá. Když to porovnám s již zmíněnou BG a romancemi, tam si člověk hodně dlouho počkal, jestli to vede k nějaké změně. V Z3 je to jasné příliš brzy. Nemůžu si pomoci a nostalgií to určitě nebude, ale já se u Gothic 3 opravdu bavil lépe.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 02, 2015, 20:14:44
Za posledních pár dnů jsem se prakticky nikam nepohnul. Na řadu přišla pasáž s hledáním Marigolda, což se zvrhlo v pravidelné sledování cutscén. Na poprvé to jde, ale teď mě to přišlo spíše nudné. Vlastně jsem za celou dobu ani nic pořádně nemusel udělat, jen to prostě absolvovat a o to je to horší. Záměrně jsem se vyhnul možným vedlejším úkolům ať si to zbytečně ještě neprotahuju. Myslel jsem, že bych k tomu splnil alespoň dostihy, ale brzy jsem zjistil, že jsem si je nenechal zadat, takže nic.

V podobném duchu se neslo i setkání s Dijsktrou, byť tady jsem si s rozhovory více pohrál. Nechal jsem si navíc zadat celou tu pasáž s hledáním ukradeného pokladu, takže jsem zas brzy stál po boku Triss. Chtěl jsem to protentokrát dořešil, takže jsem do sebe kopl 3 piva, Triss svázal a vydal jí lovcům. Bez jejího mučení to opravdu nejde. Navíc se v tom dá udělalt pár kiksů, stačilo se prostě Mengeho zeptata na poklad a už jsme kámoši nebyli. Na druhou stranu, pokud bych tuhle chybu neudělal, ukončila by to bývala sama Triss a věděl bych kulový (koukl jsem na jedno video na YT).

Nakonec jsem to tedy vlastně udělal dobře. Triss měla sice hezky stržené nehty na levé ruce, ale do naše dalšího setkání už je zase měla. Venku mě Dijkstra pochválil, ale rovnou mi i vynadal za tajnosti okolo identity zloděje. Prostě ta hlavní kostra úkolu je zase stejná, ovlivnit lze jen tu omáčku kolem. Levelem jsem poskočil na 14. Poté jsem si ještě střihl pasáž se zvědem krále Radovida a pustil se po lince Zkurvysyna Juniora. Tím jsem zatím skončil.

Najednou mi to přišlo takové nemastné, neslané. Přičítám to té nadmíře videí, kde v těch rozhovorech ani moc věcí ovlivnit nejde. V principu jsem tak zažil kopii své předchozí rozehrávky.

U linky se Zkurvysynem už tomu bylo jinak, protože u ní existuje mnohem větší volnost a lze zvolit z několika způsobů. Do kasina jsem třeba vešel mírovou cestou a až po nějaké chvilce jsem se rozhodl vyprudit jednoho kupce. Dění v domě Zkurvysyna proběhlo stejně, ale aréna už byla taky komplet jinak. Rozhodl jsem se vzít sebou Tesákovo muže, takže jsme tam naběhli rovnou za účelem vše vymlátit. Přišel jsem tak o tu část se zápasem v aréně. Výhoda Tesákovo doprovodu je opravdu v tom, že to probíhá hned bojově, takže délka těch úkolů se výrazně smrskne, což jsem nyní ocenil. Předpokládám, že tím se mi podaří splnit i celý subúkol okolo Tesáka.

Vrátím se ještě k tomu dosaženému levelu. Pokud si to dobře vybavuju, čekají mě v Novigradu už jen dva hlavní úkoly a nabalí se na to i něco vedlejšího, včetně možné romance s Triss. Myslím si, že ty dva levely díky tomu v pohodě dám a můžu rovnou na Skellige. Takže je to opravdu tak. Nemá smysl někde po světě pobíhat a plnit zakázky, stačí jít prostě po příběhu. Nejhorší hlavně je, že už začínám mít mezi úkoly i ty šedé, takže mám ještě menší motivaci je plnit.

Mám navíc ještě jedno dilema, které už jsem nakousl minule. Začínám reálně uvažovat o tom, že bych romanci s Triss vynechal. Když už jsem se "zbavil" Keiry, tak by mě docela zajímalo, jestli tímhle způsobem přijdu i o Trissinu přítomnost na Kaer Morhen. Vlastně mi teď došlo, že díky splněnému úkolu s pokladem pro Dijsktru jsem zřejmě získal jeho možnou pomoc. Svým způsobem jsem se tak nevyhnul možné třecí ploše mezi Rochem a ním (podobně jako předtím Roche vs Letho). Bude to ještě zajímavé.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2015, 19:45:27
Hm, tak mě hra nějak převezla :) Měl bych si jít o Zkurvysynovi pohovořit s Dijsktrou, ale žene mě to do domu, kde jsou všude zavřené dveře. Tak jsem kývl pro změnu na pomoc Triss a jsem přesně v tom bodu, kde se začne rozvádět romance. Jinými slovy jsem v pasti :D

Pendloval jsem proto dneska hlavně různě po světě a plnil různé nízkolevelové zakázky, což mě dovedlo až k Lambertovi. Teoreticky bych to asi mohl utípnout, jsem kousek od levelu 16, takže bych mohl s klidem vyrazit na Skellige, ale nějak mě to nedá. Buďto to minule probíhalo jinak, nebo mám výpadek paměti :) Nechce se hlavně dívat do poznámek, ale třeba jsem měl za to, že touhle dobou už jsem měl za sebou rozhovor s Radovidem. Samozřejmě, vrtá mě hlavou ta Keira, ale začínám mít tušení, že na její osud narazím až při hledání čarodějek před Kaer Morhen.

Taky jsem zase někde zvoral trénink Gwintu :) V Novigradu jsem snad porazil jen jednoho obchodníka, protože ty moje karty už stojí za starou belu. Nějak to zapomínám pravidelně procvičovat a už se mi nechce řadu hospod oblézat. To je fakt snad hra na plný úvazek.

Mno, zítra zkusím prorazit přes hlavní linku, ať si uzavřu i ten Novigrad.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 04, 2015, 21:54:19
Ano, byl to výpadek paměti a pořádný :D Pořád jsem tak nějak bloudil kolem toho jednoho bodu a přemýšlel, jestli jsem vůbec výškově správně. Jediné vysvětlení totiž bylo, že bod na mapě ukazuje sice správně, ale ve skutečnosti jde o budovu na nižší výškové úrovni, než jsem. Ostatně jsem si myslel, že bych se měl vrátit zpět do lázní, jenomže mě vypadlo, kde jsou ... :D

Na druhou stranu bych bez toho neobjevil jinou věc. Vedle minimapy je takový nenápadný ukazatel, který ukazuje, kolik kroků jsem od zadaného cíle. A krom toho zobrazuje právě i informaci, jestli mám jít o úroveň výš nebo níž :) Ve skutečnosti jsem totiž chodil nad lázněmi :D

Jakmile mě Dijkstra poslal za Rochem, tak už se mi rozsvítilo. Zkurvysyna Juniora jsem pořešil (tentokrát jsem ho zabil) a šel pro Radovida zjistit informace o Filippě. Se svým level 16 jsem tak plnil úkol pro level 12. Takže teprve nyní je přede mnou novigradské finále v hlavní lince. Akorát si musím uhlídat ten vedlejšák s Triss, protože se mu začínám levelem vzdalovat.

Začínám to čím dál víc považovat za pakárnu, protože opravdu dělám minimum věcí mimo a stejně mě ta hra napaří porci zkušeností a pořád mě prostě levelováním vede. Přemýšlím nad tím, jak o tom někdo někde napsal, že Zaklínač 3 redefinoval žánr a pomalu s tím začínám souhlasit. Máme tu tradiční RPG, pak tu máme akční RPG a pak je tu Zaklínač 3 ::) Doufám, že je to slepá větev vývoje. Ale zpět, tohle už jsme tu několikrát probírali, akorát si to člověk musí nechat nejprve rozležet v hlavě, aby to lépe vstřebal.

Nepříjemné je ovšem ještě něco jiného - datadisk vychází až 13. října! Atakuju hranici 40 herních hodin a přede mnou jich už o moc víc není. Vzhledem ke krátkosti příběhové linky na Skellige jsem za chvilku na Kaer Morhen. Přepočteno na reálný čas to výchází už na tento víkend. Přemýšlím, kde jsem se při té první rozehrávce tak flákal. Nějak mi to plánování nevyšlo :) I když, docela rád bych si poskládal nějaký set, abych si ho užil už teď, takže nějaká ta odbočka ještě bude.

Uvažuju stále i nad tím Gwintem, ale jak jsem dneska prohlíželvedlejší úkoly, sem tam jsem měl splnit nějaký zápas a pokrok v ději mi to znemožnil, takže jsou to nyní nesplněné body. Obávám se totiž toho, jestli se do turnaje nebudu už pouštět zbytečně?
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 05, 2015, 00:21:58
Jestli máš na mysli ten turnaj v Novigradu v Gwintu, který víceméně uzavérá ty úkoly týkající se Gwintu (je to nejtěžší), tak ten můžeš klidně i prohrát. Liší se to jen v nějakých dialogách, ale průběh je pak stejný a záleží jak se tam rozhodneš v dialogu.

Gwint jako takový je hlavně vcelku zábavná hra a je škoda nesplnit ty úkoly, kterého týkají.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 05, 2015, 07:34:53
Mám tam i něco za Velen, ale třeba baron už je v trapu a mám tam zadáno nad ním vyhrát unikátní kartu, což už třeba nesplním. Další jsou hráči v kasinu u Zkurvysyna Juniora, jenomže to už mám vymlácené - dokázal jsem tam vyhrát jen jeden zápas. A podobně je to ještě u jiného úkolu, co jsem si všiml.

Včera mě pro změnu vyklepl věstěc, to už je opravdu mimo mě :) V podstatě dost těhle hráčů má zajímavé karty, tady třeba zrovna frakce příšer, takže uhraju jedno kolo a na zbytek nemám. V ruce mám akorát severní frakci, což bych třeba taky rád vyměnil.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 05, 2015, 09:26:42
V těch úkolech mimo vyloženě úkol s karty vyhrát nemusíš. Zrovna u toho Juniora je to víceméně ztráta času. Průběh tam je tak či tak pak stejný (lepší je vzít si ty trpaslíky a vymlátit to rovnou, protože tak splníš i úkol pro toho Tesáka).

Pokud jde o úkoly přímo s Gwintem, tak tam můžeš vždy vyhrát unikátní kartu. Ve Velenu nejsou zas tak vzácné, ale hodí se. Každopádně pokud třeba nezískáš tu od Barona, nic zas tak strašného se nestane. Důležité je si spíše ty správné karty koupit u obchodníků. Severní frakci jsem používal celou hru a postavil na ní právě tu strategii s obléhacími stroji, kde jedno kolo jsem musel vyhrát jinými karty a v druhém jsem soupeře už rozdrtil pomocí obléhacích strojů. Na ty další frakce jsem si už pak moc nezvykl. Důležité jsou hlavně karty jako návnady, špioni, méně významné jsou karty, které mění počasí. Také je opravdu dobré udržovat balíček spíše silný, než-li velký. Tedy nemít tam 50 karet všech (třeba v Severní frakci), ale mít jich 25 a odstraňovat z něj ty slabé karty s útokem 1 a podobně.

Celkově platí, že Severní říše je hodně dobrá v těch oblehacích strojích (zvláště v kombinaci s velitelem)
Nilfgar je dobrý v lucích a má tu výhodu, že jho jednotky sice nemají příliš unikátní schopnosti, ale zase jsou hodně silné. Dobrá je tam kombinace třeba lučišník se zraněním 1, který ale do hry vrací padlého vojáka a lučišník s útokem 10. V prvním kole použiješ všechny ty lučišníky s útokem 10 a když třebas nevyhraješ, minimálně donutíš soupeře vytáhnout silné karty. V druhém kole vytáhneš lučišníky, co oživují padlé (z balíčku) a oživíš opět ty lučišníky s útokem 10. V tom jsou hodně silní.

Elfové jsou silní v tom, že mohou své vojáky používat v jako bojovníky nebo lučišníky. Jinak mi ale přišli z těch frakcí nejhorší.

No a nestvůry jsou hodně silné v té první řadě bojovníků. Většinou je tam dobré mít jakožtou jejich soupeř hodně návnad a špehů. Vyprovokovat soupeře, aby v prvním kole použil co nejvíce svých karet, pak ty své stahnout pomocí návnad, přidat si případně další pomocí špehů a v dalších dvou kolech nepřítele rozdrtit. Jde víceméně o to, zbavit jej takových těch přivolávacích karet v přední linii. Ale vesměs vždy je tam dobré počítat s tím, že minimálně jedno kolo prohraješ.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 05, 2015, 09:44:50
Přivolávání dalších karet, resp. resurrect je právě pro mě velký problém. Před hodinou jsem sice napoprvé s jedním silnějším soupeřem uhrál plichtu, ale v zápětí mě rozdrtil :D Využil jsem k tomu právě ty návnady, jenomže mi už chyběly silnější karty na jeho převálcování.

Já právě myslel, že lepší karty mohu jen vyhrát, takže jsem u obchodníků moc nekoukal - koupil jsem jen ty návnady. Jsem hlavně rád, že jsem se nevyšachoval. Budu to tedy zkoušet dál :) Díky za tipy.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 05, 2015, 11:38:22
Vyhrát můžeš karty unikátní, což bývají většinou takové ty černě označené (mají číslo označené černě). Tyto karty se nedají oslabit, zesílit, zničit ani stahnout pomocí návnad. Což někdy je a někdy není výhoda. Například karty na počasí na ně nepůsobí a soupeř ti je tedy neoslabí (třeba Geralta s útokem 15 neoslabí mrazivou kartou). Na druhou stranu ty jej nezesílíš tou kartou s rohem (co zdvojnásobuje útok všech jednotek v dané řadě). Protivník jí nezničí zborcením, ale ty jí nestahneš návnadou. U těchto karet je tedy nutné dobře zvážit, kdy je použít.

Ty ostatní obyčejné karty se pak dají většinou koupit. U Severní říše jsou důležití například lučišníci, kteří se násobí, když jich použiješ víc, nebo bojovníci na blízko, kteří to také dělají. Tedy třeba lučišník má tuším útok 5, pokud použiješ ve stejném kole 2, mají útok 10 (tedy dohromady 20), pokud použiješ 3, mají útok 15 (dohromady 45). Tydle katy jsou docela hodně zásadní. (u severní říše jsou i u obléhacích strojů). Ve hře se dají určitě koupit od každé té karty 3. Dobré jsou i ty karty zvláštní, právě ty návnady, nebo karta s tím rohem, případně ty počasové. (hodí se i ta karta zborcení, ale s ní je třeba nakládat velice opatrně :) ). Výhodou těchto karet je to, že je můžeš použít ve v balíčkách všech frakcí.

Stežějní jsou pak špezi. Některé můžeš tuším vyhrát (i když nejsou unikátní), nevím, jestli je možné je koupit. Každopádně jejich správné použití ve správnou chvíli právě změní to, že máš víc karet než soupeř. Například když hraješ s nestvůrama, on na tebe v prvním kole vybalí ty své obludy v první řadě a ty už nechceš přidávat a ztrácet karty další, použiješ špehy, kteří sice zesílí tu jeho řadu (takže mu vlastně přidáš k útoku), ale dostaneš za to dvě nové karty. Pak kolo prohraješ a máš více karet, než soupeř. Nebo je dobré, pokud používá soupeř špehy, je stahovat pomocí návnad a použít je taky, abys udržel krok v počtu karet se soupeřem. On kdo má více karet, většinou vyhraje :).
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 05, 2015, 18:18:31
Aha, díky, nějaké špehy jsem právě vyhrál, ale nebylo mi moc jasné, k čemu jsou použitelní. Dost často mi je totiž soupeř podsouval a výhoda tohohle počínání mi nebyla jasná. Zkusím tedy zase prohlédnou kupce a karty nakoupit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 06, 2015, 17:55:52
Málem bych zapomněl. V příběhu jsem poskočil o kus vpřed, byť nejsem nadšený ze zisku zkušeností. Jsem level 17 a to není zrovna dobré.

Pořešil jsem část hlavní linky s divadlem a záměrně zvolil jiné odpovědi, než předtím. Odměnou mi byla trochu jiná příběhová linka, což sem kvitoval. Výsledek byl sice stejný, ale cesta k němu byla opravdu jiná a neméně zábavná.

Ovšem předtím jsem musel ještě pořešit úkol pro Triss. Kurňa, zase ta scéna u fontány ... doprčic, kdo Triss nepolíbil, tak je prostě obyčejný suchar ... ne, je to král sucharů :D Naštěstí hra dává pořád na výběr, takže i když tohle jsem splnil takto, pořád budu mít možnost z toho vycouvat.

Musím se opravdu hodně přemáhat, protože já tu romanci prostě vidím jasně. Jenomže veškerá dosavadní rozhodnutí dělám proto, aby ten výsledek byl jiný, takže si nemůžu dovolit to teď zkazit takovouhle malicherností.

Ciri jsem si nechal ukázat, který otec by nenechal? Podle mě je to jeden z nejsilnějších okamžiků hry, kdy se mi slzy draly do očí. Zaklínač 3 prostě umí zabrnkat na tu správnou strunu. Jo, tohle prostě hře upřít nemůžu.

Takže tu mám nyní finále hlavního příběhu a Trissiny romance. Tedy poslední velké rozhodnutí a opravdu nevím. Dokonce i příběh s osvobozením Marigolda se vyvíjí jinak ... můžu požádat Dijsktru o pomoc ... ale proč, už teď vím, že ho na konci zradím. No, hezké dilema. Přeci jen ta druhá rozehrávka překvapit dokáže.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2015, 06:53:27
Ještě k tomu divadlu. Zvolil jsem hru v podobě dramatu, dal tomu krátký a výstižný název a najmul do role prince toho opilého herce. Celé to probíhalo celkem standardně, tedy nevybavuju si, že bych volil moc jiné odpovědi/varianty, ale nakonec to skončilo hromadnou bitkou a od Iriny jsem se potom dozvěděl, že kvůli opilému herci museli vracet část vstupného. Jinak jsem byl pochválen.

V podstatě jsem z té hry nakonec komedii udělal, ale ono v těch volbách zas tolik jiných možností nebylo, takže si myslím, že zrovna volba typu hry je klíčová. Překvapila mě u toho akorát ještě jedna věc. Když jsem tenhle úkol dělal předtím, tak mi přišel delší, teď se to seběhlo tak nějak rychle. Ostatně tenhle pocit mám u vícero úkolů. Možná je to tím, že už netápu v těch okrajových věcech, ale taky je pravdou, že u dialogů se moc nerozmýšlím. Pokud je tam nějaká volba, tak povětšinou automaticky volím opak k předchozí rozehrávce.

Je škoda, že teď to nabere ještě rychlejší spád, protože to nejzajímavější v Novigradu tímhle končí. Pak už je tu vlastně jen osvobození Marigolda a dva vedlejší úkoly - dokončit tu část s Triss a pak pomoci Marigoldovi s hospodou (a samozřejmě Zoltan a jeho vášeň pro hazardní hry). Po náznaku osudu Keiry zatím stále ani stopy. Tady je vlastně zajímavé, že předání krystalu z megaskopu Radovidovi se zatím nikde neprojevilo. Čekal jsem, že budu mít možnost se k tomuto činu doznat Triss, ale není krystal, není rozhovor.

Při rozhovoru s Triss jsem si dal celkem pozor na souvislosti a doznal jsem dojmu, že i když jí po jejím úkolu odmítnu, stejnak se na Kaer Morhen objeví. Ne že by tam byl nějaký hmatatelný náznak, ale měl jsem z toho takový pocit. Hm, ale pokud jde o změny v rozhovorech, tak ty tu nejsou žádné. Co jsem se pak dočetl, tak ty přijdou až s datadiskem, což je škoda.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 08, 2015, 22:49:00
brzy by prý měl vyjít velký patch, viz:
http://wpc.4d7d.edgecastcdn.net/004D7D/media/THE%20WITCHER%203/Pdf/patch_1_10_changelog_en.pdf
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2015, 23:23:13
Ten patch 1.10 už vyšel (na gog). Má 10 GB :D.
https://www.gog.com/news/the_witcher_3_wild_hunt_patch_110
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Chidlink Říjen 10, 2015, 12:06:07
Zaklínače trojku bych podruhý určitě nerozehrál, ten bojový systém mi tam připadal děsně nudný a stereotipní - není to vůbec žádná výzva - a příběh už přece znám takže není důvod to hrát podruhé i když já jsem Zaklínače trojku ani nedohrál, skončil jsem těsně před koncem a nemám chuť to zapnout znova, prostě mě ani nezajímá jak to skončí. Nechápu jak mohl dostávat Zaklínač tak vysoká hodnocení.
Třeba teďka hraju Might and Magic: Heroes VII, sice třeba nemůžete pokračovat v kampani za necropolis díky bugu :D, ale ta hra je prostě mnohem zábavnější než Zaklínač a bojový systém je tam celkem výzva i na střední obtížnost. Ty mise mi připadají prostě zábavné a příběh v nich mě celkem i zajímá.
Kdyby měl Zaklínač větší výzvu v bojovém systému a díky tomu by mělo prozkoumávání světa a vylepšování věcí opravdu smysl, rád si to zahraji znovu.
Navíc hra tě za prozkoumávání světa naopak ještě trestá, protože za zabíjení potvor nezískávaš skoro žádné zkušenosti.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 10, 2015, 12:25:13
4Milhaus: Díky za info, půjdu ho testnout :)

4Chidling: Jo, je to tak. Podle mě to teď dohraju, možná snad to doklepu i do prvního datadisku, ale potřetí už to opravdu význam nemá. Zůstalo za mnou několik rozhodnutí, která měla ještě jednu možnost, ale rozehrávat to jen kvůli tomu se mi už nechce. Po traileru z datadisku už začínám mít jasno, že trojka bude přežívat jen na těch přídavcích. Málo zkušeností za potvory je prostě zájem vývojářů, ta hra si tvůj level koriguje sama, tedy tak, aby to vyhovovalo tomu, jak si jí autoři vymysleli. Takže máš sice openworld, ale je ti v podstatě k ničemu. Je to zkátka hra, která umí překvapit jen napoprvé.

Edit: Tak on se mi patch včera stáhnul automaticky, ani jsem si toho nevšiml.

Edit 2: Bezva, hra mě vykopla :) Normálně se mi zrušila všechna připojená DLC a hra mě proto nepustí k mým save pozicím. Takže jdu zkusit s těmi DLC něco pořešit ... bohužel, musím je teď nainstalovat všechna přes jeden balík, tudíž tam budu mít i to, co jsem tam mít nechtěl ;)

Edit 3: Hra už běží, DLC jsou nainstalována všechna, s čímž už nic nenadělám, ale alespoň alternativní vzhledy Triss, Ciri a Yennefer jdou vypnout.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 11, 2015, 11:21:14
Musím říci, že Zaklínač 3 má jedno velké pozitivum ... poznáte podle něj, kdy se vám do Win10 stáhla aktualizace :D Nic proti desítkám, ale aktualizace jsou dost velký vřed na kráse.

Problém je, že systém se aktualizuje tak nějak průběžně a to dokonce i tehdy, když se nastaví, že se má ptát. Potíž je pak hlavně v tom, že on sám si prostě o restart neřekne. Za poslední 3 neděle tedy docela skřípu zuby. V tom horším případě se aktualizace pozná podle toho, že vypadne Cortana (ano, na PC). Díky tomu nejde mnoho dělat, nefunguje tlačítko Start apod. Ty menší aktualizace ovšem zůstanou skryté, ale v Zaklínači 3 se to snadno pozná, protože přestane jít plynule :D Hlavně animace na to trpí. Ostatně problém je i s přehráváním normálních videí.

Pro někoho, kdo zapíná PC každý den, je to asi menší opruz, ale já si poslední dobou navykl, že ho nechávám ve stavu spánku, takže mi nabíhá bez restartu. Ať tedy chci nebo nechci, musím pravidelně restarovat. Tohle Microsoftu moc nepovedlo, i když ono to svou logiku má. Akorát já mám raději věci pod kontrolou.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Říjen 12, 2015, 07:34:03
Windows 10 a jeho oběti. Někdy přemýšlím, jestli MS nevyrábí náhodou po tajmu novou atmosferickou hororovou hru, něco ve smyslu "...zachraň svoje data", páč windows 10 umí dokonale navodit atmosféru naprosté hrůzy, paniky a zkázy, ve které pak člověku nezbývá nic jiného, než se modlit. (nic jiného s tím dělat nejde, protože windows 10 dělá všechno automaticky, tedy i zachraňuje data, když nefunguje a padá). Na druhou stranu není jisté, jestli windows samo o sobě není ve skutečnosti vir, kde to u 10 již dotáhli téměř k dokonalosti. Těžko říct, nod mi nic nehlásí, ale ten MS vždycky nadržoval.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 12, 2015, 07:55:13
Včera jsem konečně dospěl do bodu, kdy už mám to podstatné ve Velenu a Novigradu hotové. Tedy až na malé spiknutí proti Radovidovi, což je už jen malá odbočka.

U Triss jsem tak nějak váhat nemusel. Ten, kdo stojí za alternativními vzhledy postav, je buďto ... mno, ještě že se to dá vypnout. Jako fajn, ta hra dost cílí na nedospělé publikum, ale to i kurtizány v bordelu vypadají oproti Triss ctnostně. Nehledě na to, že v tomhle oblečku by určitě na ulici upoutala pozornost kdejakého strážného. Bylo velice snadné jí dát sbohem :) Suma sumárum, on to možná ten grafik udělal schválně :D

Tím pádem jdu po lince s Yenn, ať si tedy vyzkouším i tu druhou stranu. Za poslední hodiny jsem toho odehrál dost, ale opravdu jediné dva body, které mě nějak znovu zaujaly, byla opravdu jen ukázka Ciri z pohledu Dudu a pak přestavba Marigoldovo hospody, konkrétně ta část, kde upír zraní Priscilu. Přesně takhle to má být - krátké a výstižné. Ta scéna musí mluvit sama za sebe.

4Milhaus: S aktualizacemi to dotáhli do extrému, protože teď už vlastně nemáš nad systémem dostatečnou kontrolu. Navíc je pro MS mnohem snažší rušit podporu starších zařízení. Je tedy pravdou, že práci s pamětí to má dobrou (tedy ne tou mojí, ale RAM :D ), otázkou ovšem je, zda-li mi to za to stojí? Opravdu, poslední 3 neděle to s aktualizacemi stojí za to. Pořád ale ještě věřím, že to MS myslí upřímně :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 12, 2015, 18:57:58
Namísto hraní jsem se nakonec věnoval videím, takže jsem si místy v rychlosti, místy podrobněji, prohlédl předchozí události. Postupně jsem se tak znovu prokousal k alternativním vzhledům.

Je to prostě nezvyk. U Ciri bych ještě to polobrnění bral, byť v tom jednoduchém obleku se mi líbí podstatně více. Holt je to bojovnice, takže to tak nějak do toho zapadá, ale u Triss prostě opravdu ne :) Paradoxně v té finální scéně romance to tak divně nepůsobí, ba naopak, ovšem to je jen chvilková záležitost - on tam totiž ten obleček není vidět úplně celý. Účes bych možná ještě zkousl, přeci jen ta výsledná vizáž vznikla až ve dvojce, jenomže je to dost kýčovité. Ano, nejhorší je, že tohle někdo dotvořil dodatečně. Kdyby to v té hře bylo od počátku, tak bych si holt musel zvyknout :D

Ohledně děje musím znovu konstatovat, že divadlo a honba za fanatickým upírem jsou dobrým zakončením novigradského děje. Naopak, škoda, že se třeba dál nedozvíme, jak to s Priscilou dopadlo apod. Když jsem dával videa dohromady, tak jsem zjistil, jak je vlastně celý ten příběh okolo záchrany Marigolda nafouknutý. Možná právě ta rozvláčnost a točení se po spirále je příčinou, že to napodruhé už tolik netáhne. Má to v sobě náznak kapitol z předchozích dílů, jenomže z toho není kam smysluplně odbíhat.

U Triss mě mrzí ještě jedna věc, vlastně další důvod, proč nakonec zatnout zuby a zkusit Yenn - ta romance je nachlup stejná i přes nový patch, takže změna opravdu nastane až zítra s datadiskem ... heh, tak jsem to nakonec do toho datadisku opravdu vydržel :D Mimochodem, nemůžu si znovu nerýpnout do jedné věci. Ta piha na levé lopatce u žen - oni mají snad jen jednu texturu ženských zad :D Přišlo mi to až komické, když jsem to viděl i u Marie Louisy la Valette. Každopádně zítra u Triss vypnu alternativní vzhled a nejspíše i u Ciri. Yenn jsem ještě neviděl, na tu dojde řada až zítra.

Úplně jsem zapomněl zmínit jednu věc. Včera jsem zkompletoval základní sadu školy kočky, takže vyjma kuše mám na sobě vše z ní (kuše je až od levelu 23). Mám i vylepšenou zbroj, ale ta je opět limitována až levelem 23. Zítra se při troše štěstí dostanu na 19, takže zatím času dost. Je pravdou, že v tuhle chvíli jsem nic silnějšího v lootu neobjevil, takže skládat set má opravdu význam. Z pohledu ocelového meče je to dokonce nutnost, protože ten mi začal zaostávat jako první (pokud jde o relikvie). Úkol s Hattorim jsem sice pořešil, ale nedělám si iluze, že ten jeho meč bude lepší. Než se totiž naděju, tak si budu moci vyrobit upgrade setových mečů. Jsem rád, že si mi to podařilo pořešit takhle rychle.

Pokud jde o Keiru, tak stále nic. Vypadá to, že na tu dojde opravdu až po návratu ze Skellige. Triss už je fuč, takže jsem ani nepořešil sošku nilfgaarďana (krom ní jsem ještě během jednoho z prvotních úkolů našel sošku šlechtice, což bylo také zajímavé). A pokud jde o dovednosti, ty jsem zase nějak vynechal :) Ale ráno na to budu muset kouknout. Pořád rozvažuju, zda-li dále trénovat i znamení nebo ne. V principu asi nic nezkazím (máme tu přeci resetovací lektvar), ale pokud ano, tak prvotní je Queen a kvůli tomu musím trénovat ještě jeden další a tady se rozhoduju mezi Igni a Aardem.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 13, 2015, 08:00:27
Srdce z kamene se mi ráno doinstalovalo, je to nějakých 2,4 GB dat. Verze hry zůstala stejná, patch 1.10 byl v podstatě přípravou pro datadisk, takže v tomto ohledu nic nového. Datadisk samotný se přidal k již rozehrané hře - naběhl mi úvodní úkol (modře zvýrazněný) a 2 tooltipy. Jeden o doporučeném levelu 30+ a druhý o novém typu obchodníka.

Ohledně levelu tedy to, co jsme zhruba čekali. Do datadisku lze ovšem vlézt i mimo rozehranou hru a to s předvytvořeným charakterem. Pro mě je to tedy tak akorát, pomalu se k příběhu datadisku proklepu ve vlastní hře, ostatní asi budou muset ideálně zvolit starší save před finále základního příběhu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2015, 17:59:25
Level 21 a ano, nejsem ještě na Skellige :D

Rozhodl jsem se pro úplně jiný scénář a od včerejška jsem začal postupně šmejdit po mapách Velenu a Novigradu, takže před chvilkou jsem odkryl poslední otazník a splnil víceméně vše, co mělo nějaký smysl, nebo mi to už zešedlo. V současné chvíli jsem tedy na 67 hodinách a zůstalo jen pár zakázek a nějaký ten vedlejší úkol.

Našel jsem i dost nákresů pro sety, ale s hrůzou jsem zjistil, že vylepšené věci školy kočky jsou pro level 23 (podle všeho to mělo být původně pro level 19-20). Nejspíše to tedy nějaký patch navýšil. Gryfí věci (meče) tak třeba zhruba jsou, ale ty jsou zase slabší. Musím si akorát ještě vyzvednout nákres pro vylepšený stříbrňák, ten jsem jaksi minul.

Průzkum obou oblastí byl standardně nezáživný, nebýt těch setovek, tak to asi opravdu nedělám, ale zase mě zajímalo, jak to bude s levelem Geralta a co všechno najdu. Objevil jsem i pár míst, co jsem předtím vynechal nebo nenašel. Plus jsem našel komplet oblast, která mi nebyla povědomá :) Ovšem už jen síla monster naznačovala, že něco není v pořádku - ano, jde o nové oblasti datadisku :D Takový jezevec level 34 je docela síla :D

Z vysokolevelových potvor jsem si jen pár zkusil testnout, ale bez úspěchu. Štěstí, vlastně náhoda, se na mě usmálo až v bažinách na západ od Oxenfurtu, kde jsem znenadání narazil při levelu 20 na kuroliška level 32. Terén byl naštěstí tak členitý (palisády), že jsem ho docela v pohodě udolal. Tady musím zmínit ještě jednu věc, naučil jsem se k boji s létavci používat kuši, což je opravdu užitečná věc. Funguje to podobně, jako kdybych tu potvoru v té chvíli úspěšně zasáhl Aardem.

Na druhou stranu jsem narazil i na pár potvor s o 5 menším levelem než já, které mi pěkně zatopily (skupinky). Je jedno, jestli si člověk na to ovládání zvykne nebo ne, ta postavička si prostě ve skupinových bojích dělá, co chce.

U lepších obchodníků jsem narazil na speciální mapy, ze kterých se vyklubaly mapy setovek školy Vlka apod. Zatím jsem tedy našel jen dva obchodníky - Hattori a zbrojíř na náměstí, kde se upaluje. Každopádně musím zmínit i užitečnost vlastní truhly, protože jinak bych byl permanentně přetížený. Peněz mám haldu, ale těch obchodníků s větší hotovostí už ubývá :)

Dodělám ještě ten kousek restů a konečně vyrazím na Skellige ...

Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 19, 2015, 20:03:36
Ještě než přistoupím ke Skellige, musím zmínit jednu věc ... krom kuše jsem docela dopiloval i boj na koni. Při té příležitosti jsem zjistil, že pokud není potvora o tolik levelů výše, je to opravdu účinnější, protože damage je vyšší. U takových močálnic je to navíc mnohem bezpečnější způsob boje, protože nijak neblokují a nestíhají útočit. Sundal jsem takhle celkem v pohodě jednu, co u ní byla lebka. Akorát je potřeba dávat si pozor na paniku u koně.

Takže, v Novigradu a Velenu už nezbylo nic podstatného a proto jsem vyrazil hledat loď na Skellige ... vím, vím, ten začátek je pořád stejný, akorát jsem trochu vypěnil ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že jsem nechal aktivní alternativní vzhledy. Triss vypadala ještě střídmě, Yenn už nemá daleko ke krasavicím z D55 :/ Ale dobrý, zvykknout se dá na všechno. Když už jsem Yenn načal, jak teď nemám romanci s Triss tak mi ty naskriptované "úlety" už nepřijdou tak divné. Holt trojka je dělaná tak, že v ní má hrát prim Yenn.

Nějak jsem nezvládl akorát to oblečení na pohřební hostinu. Vzal jsem si sice věci od ní z truhly, ale stejnak mi to neuznala. Možná vadily ty chrániče a meče, těžko říci. Co se totiž barvy týče, tak tunika neseděla ani jedna. Čekal jsem, že romance s Yenn bude nějakou chvilku trvat, ne že na to hupsneme takhle rychle, protože k tomu došlo ještě během hostiny.  Ostatně celá ta hlavní linka byla za chvíli za mnou a proběhla skoro stejně - vynechal jsem jen setkání s Morkvargem, kterého jsem si podal později. Osobní úkol Yenn už byl tak trochu navíc, protože to podstatné již proběhlo.

Ohledně dětí Cracha jsem udělal změnu. Nejprve jsem nějakou náhodou vyrazil na maják a pořešil úkol s Kajícníkem. V hospodě jsem najednou prožil úplně jiný scénář a vlastně zažil i nové dobrodružství. Díky tomu, že Lugoš Šílený (jarl) žije, v hospodě mi zabili zadavatele úkolu a mě obvinili z vraždy. Skončil jsem tedy ve vězení (v tom, co dříve popisoval Milhaus) a čekala mě zcela nová pasáž, kde jsem pomohl jarlovu synu. Z vězení jsem se dostal díky znamení Axie. Snová pasáž za jarlova syna byla výborná, opravdu mě překvapilo, jak odlišně může to dění na Skellige probíhat.

Hezké hlavně bylo, jak jsem jen za ten úvod Skellige hned poskočil o level. Jestli jsem to dobře spočítal, tak to bylo skoro 1500 jen za to, že jsem si vyslechl pohřeb!! Všechno ostatní už bylo slabší a za Morkvarga bylo kulový, protože mi to díky tomu uteklo z hodnocených úkolů. Ze Skellige jsem zkusil i po hostině odejít, ale minimálně úkol pro Lamberta se mi tím okamžitě zrušil, proto jsem se vlastně rozhodl na Skellige vydržet a pořešit pár úkolů - což bylo jak vidno moudré rozhodnutí.

Pokud jde o cestování, opravdu se vyplatí navštívit třeba hned toho prvního kupce v táboře při cestě do přístavu a nakoupit mapy. Otevře to v podstatě hlavní ukazatele na ostrovech a cestování je díky tomu mnohem jednodušší.

Přemýšlím, co dále. Pravděpodobně pomohu ještě Crachovo dětem a pak si zas půjdu po hlavní lince. Mám tu už haldu úkolů pro setovky, ke kterým potřebuju otevřít i Kaer Morhen (Vlčí setovka). Mimochodem, dost map jsem nakoupil u zbrojíře na Crachovo hradu. Pro mě je zatím primární kočičí set, ale rád bych nakonec zkusil i ten vlčí, už jen kvůli příslušnosti ke stejné škole.

Hlavně mám nasnímáno haldu videí, ale zpracuju asi už jen něco. V principu je řada věcí na jedno brdo, jen se třeba liší potvory nebo situace úkolů.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2015, 20:19:10
Základ Skellige za mnou ... Opět musím zdůraznit, že je to ohledně zkušeností naprd. Zatímco za Hjalmara jsem ještě něco dostal, za Cerys už to bylo 0, protože mi padla díky levelu 23 do "šedých" úkolů. Plnil jsem to tedy v podstatě jen ... vlastně ani nevím proč jsem to plnil :) V principu skelližany nepotřebuju. Ale tak jsem si alespoň zas odmázl nějaké nízkolevelové úkoly. Zbytek jsem dopořešil ještě ve Velenu a Novigradu.

Mimochodem, Cerys jsem pomohl na trůn, byť jsem chtěl původně zkusit řešení za Hjalmara, ale natolik mě to otrávilo, že jsem to už ani nechtěl zkoušet. U vedlejšáku pro Hjalmara jsem akorát zaměnil postup a užil si ho tak celý bez zkratek. Předtím jsem tam vlezl někde z pobřeží a minul jednoho z parťáků Hjalmara. Za Cerys jsem zvolil stejný postup.

Než jsem se nadál, mířil jsem si to na Kaer Morhen. Zatím jsem skončil před chlastačkou, ale většina děje probíhá stejně, vyjma Yennefer. Je o něco milejší a vůbec se chová o něco jinak, což přičítám hlavně té romanci s ní. Ty uštěpačné fráze pořád má, ale do toho umí i překvapit. Před chlastačkou mě dokonce zvala na společnou dvouhodinovku, ale to si nechám až na později :D Měl bych nejprve ještě posbírat základ vlčího setu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2015, 20:07:44
Nakonec jsem se před branou hradu opravdu otočil a jal se provést průzkum oblasti. Mám svoje hezká místěčka ve Velenu, něco i na Skellige, ale Kaer Morhen se snad nemůže rovnat nic z toho. Není to jen vzpomínkama na jedničku, protože hrad se prakticky nezměnil, jen je detailnější, ale jde hlavně o tu krajinu. Původně jsem si myslel, že tu převládají borovice, ale les je ve skutečnosti kombinovaný i se smrky. Pohled na mlžný opar na úbočí štítů, dlouhé stíny ... no, chce to prostě vidět :)

U Heroes 3 si občas zahraju za Rampart, protože ta atmosféra uvnitř města je něco, co mě vždycky dokáže pozitivně naladit. A přesně tohle teď vidím plně ve 3D a můžu si to užít na vlastní, tedy Geraltovu kůži. Přitom Kaer Morhen je paradoxně pustá oblast, ale člověk se tu opravdu cítí jako na konci světa. Je zajímavé, že předtím jsem tudy jen profrčel a moc to nevnímal. Možná je to i tím, že datadisk tu pár věcí doplnil. Vlastně je škoda, že je to celé tak malé.

Když už jsem u toho porovnání. Skellige mi přijde jako zbytečně přechvalované, jako celek to podle mě nikterak nevyniká. Každá z oblastí ve hře má totiž to své. Poměrně sympatický je i úvodní Bělosad. V tomto ohledu se mi na hře líbí, že tu opravdu není jediný kout, který by byl odfláknutý.

Jediné, co mě s patchem 1.10 leze na nervy, jsou bugy. Občas se mi něco přihodilo i předtím, ale teď tu mám pravidelně každý den něco. Některé bugy jsou celkem kuriózní a občas i pobaví, ale pak jsou tu takové, které spíše naštvou - např. ztráta schopnosti potápění, když zrovna lovíte poklad ... grrr.

Ale zase k ději. Hledání základního Vlčího setu jsem tedy okořenil o běžný průzkum. V původní hře tenhle set nebyl, takže jak už jsem popisoval výše, spolu s ním přibylo na Kaer Morhen i pár nových míst. Kouzelný byl třeba okamžik, kdy jsem měl na rozbořené baště aktivovat portál. Vypadá to jako klasická rutina - najít aktivační krystal, nabít ho Aaardem a portál použít. Jenomže portál se otevře mimo věž, abych byl konkrétní, otevře se přímo nad srázem :) Jediná varianta je tedy do něj skočit. A můžu vám říct, že je to opravdu dlouhý let, leč končí smrtí. Ono tedy kdybych četl ty poznámky, co jsem cestou našel, tak bych věděl, že ty krystaly jsou dva, ale co už ... :D

Na setu jako takovém je zajímavé, že je to střední zbroj a vylepšenou variantu může nosit postava na levelu 21. Tedy o 2 levely dříve, než-li vylepšený kočičí set. Na druhou stranu je o něco slabší, jak jsem si stačil všimnout. Je na tom hlavně vidět, že příchod na Kaer Morhen je navržený pro postavy s nižším levelem, pravděpodobně to souvisí i s doporučeným levelem 16 pro Skellige. I když, než se udělá celá ta plejáda úkolů, které souvisí s postupem příběhu, tak ta postava bude beztak za levelem 20.

Zkusil jsem si tu ještě jednu věc. V bývalém dole se nabízí vysokolevelový úkol, který je na levelu 24 ještě zařazen mezi smrtelná nebezpečí. V dole je zmení elementál level 30, kterého jsem moc nezraňoval. Časem bych ho usekal, ale bylo by to zbytečně zdlouhavé. Po dokončení hlavní linky na hradě jsem poskočil na level 25 a najednou byl úkol mezi zelenými a milý elementál se za chvilku odporoučel k zemi. O něco zábavnější byl následující souboj s ifrítem level 30. Potvrdil jsem si tak svou domněnku u umělé obtížnosti. Mlátil jsem ho úplně těmi samými zbraněmi. A naopak, předtím stačila jedna rána od něj, aby mi ukrojil přes půl zdraví a najednou už je to jen přes 1/4. Tak je to totiž vždycky, jakmile je rozdíl levelů příliš vysoký, rovná se zásah od potvory instant killu.

Ovšem to jsem přeskočil oslavu se zaklínači. Průběh jsem nakonec nijak nekorigoval. Využil jsem nabídky Yenn a na chvilku si odskočili soukromně, ale pak už to probíhalo standardně. Trošku jsem se obával, že se nebude moc čemu smát, ale pořád tu bylo pár hlášek, kde jsem se zasmál. Ono hlavně v téhle části teprve člověk zužitkuje znalosti předchozích dílů, protože je tu halda narážek, které pochopí jen ten, kdo oba předchozí díly odehrál. Proto je to taky tak vtipné. Dotáhl jsem to až do toho konce s megaskopem. Rozhovory ovlivnila i má romance s Yenn, předtím jsem tam měl trochu jiné dialogy. Zklamala m akorát jedna věc, kterou jsem předtím také přehlídl a to je opilost Geralta. V jedničce byl tohle jeden z úžasných okamžiků, kdy se nejenom rozmázl obraz, ale motala se i celá postavička. V trojce se jen rozmázne obraz, ale Geralt se pohybuje úplně normálně.

Odkletí Umy také probíhalo podobně, změna byla jen v okamžiku, kdy Uma pozvracel Yenn a Eskel už zatínal zuby, že jí bude muset utřít. Yenn ho sama požádala, že tohle je práce pro Geralta ;) Opravdu to na romanci reaguje, ale hodně mě mrzí, že Triss nedostala stejný prostor. Naopak, za Triss to skutečně působilo místy jako pěst na oko, protože je to celé šité pro Yenn, takže proto místy docházelo až k absurditám. Takhle za Yenn to působí mnohem přirozeněji ... i když čekal jsem od datadisku, že toho změní více. Každopádně Shani to jistí :D

Z Kaer Morhen jsem dorazil zpět do Novigradu a místo hledání spojenců se vrhl na resty. Dohledal jsem poslední kousky nákresů na vylepšenou kočičí zbroj, které jsem předtím minul. Pomohl jsem si mapkama z webu, byť je pravdou, co se o tom říká - všechno je to v podstatě na místech, která nějak souvisejí s úkoly (dvě jsem už prošel, ale moc v rychlosti, přitom si pamatuju, že tam předtím něco bylo :) ). Navíc jsem si to tu možná před pár měsíci i poznamenal. U ostatních setovek jsou zase k dispozici mapky, takže ono je to v principu jedno. Obzvláště z pohledu hry, protože předtím jsem to dohrál bez problému bez setovek. Rozdíl je jen v tom, že se ty sety opravdu vyplatí, protože už jen meče jsou silnější, takže damage je víceméně vyrovnaný.

Na závěr bych se chtěl v souvislosti s boji zmínit o ještě jedné, možná dvou věcech. Na Skellige jsem náhodou narazil na speciální sirénu (váže se k ní úkol ve vesnici toho ostrova) a chystal se na typický boj s minibosem. Před prvním náletem jsem uskočil a při druhém průletu jí sundal Aardem. Spadla tak nešťastně, že jsem jí v mžiku probodl. Dost mě to překvapilo, myslel jsem si, že speciální potvory probodnout nelze :) Byl to tedy zatím můj nejrychlejší souboj s minibosem.

Za ty hodiny strávené ve hře (už jen tato rozehrávka má přes 85 hodin) toho člověk dost pochytí. Pomalu zjišťuju, jak jsem si některé souboje zbytečně komplikoval. O kuši už jsem psal, je to dos užitečná věcička, ale teď budu psát spíše o taktice proti nelétavým potvorám. Všiml jsem si, že boje s většími potvorami (obři, elementálové, golemové, trolové) probíhají svým způsobem pořád stejně. Liší se to jenom v typu a frekvenci určitých útoků, ale na všechny kupodivu zabírá stejná taktika. Nahodit Queen, přiblížit se, zahájit útok, 2-3x seknout (dle typu útoků monstra) a stáhnout se. Tohle lze opakovat dokud monstrum nepadne. Pokud náhodou shodí Queen, většinou má Geralt už energii na jeho obnovení, takže poranění hrozí minimálně.

Když totiž kousek před tímto typem monster zahájíte útok, většinou jim to přeruší speciální akce. Přijde mi, jakoby v tu chvíli začali "analyzovat", co budou dělat a v tu chvíli druhým nebo třetím švihem schytají plnou ránu. Samozřejmě, při hraní trojky brzy zjistíte, že počet různých taktik je omezený, ale i tak trvalo, než jsem měl za sebou tolik soubojů, abych zjistil, na kolik potvor stačí takhle primitivní taktika.

Pro zítřek mám připravené sesbírání pomocníků pro bitvu na Kaer Morhen, ale možná to ještě posunu. Málem bych zapomněl, když se mi tahle plejáda úkolů začala zapisovat do deníku, tak spojenci za Velen se hned zařadili mezi nesplněné úkoly. Protože jedinými spojenci ve Velenu byli Keira Metz a Letho, tak už je jasné, že to má souvislost právě s Keirou (Letha jsem sám poslal pryč). Nejspíše se již brzy dozvím o jejím osudu. Trošku mě u těhle úkolů štve, že mě to do nich vůbec nutí, protože musím mimo jiné zpět na Skellige a dopořešit nepokoje ohledně Lugoše. Asi bych se na to mohl vykašlat, ale je to mezi hlavními úkoly, takže mě k tomu hra nejspíše stejně donutí.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 22, 2015, 19:14:39
Pro dnešek jsem si udělal spíš odpočinkový den a stihl jsem akorát dvě zakázky. První byla standard, Strašidelný dům se zemním elementálem ve sklepení. Celkem nezáživná rutina. Ostatně tenhle úkol byl takový nemastný-neslaný i na poprvé, ale alespoň kolem toho není ta zbytečná omáčka.

Druhý úkol ovšem překvapil, protože s tím jsem se setkal prvně (mám za to, že to je jedno z DLC). Jednalo se o zakázku na šelmu ze Ctivína. Začalo to celkem obyčejně. Dorazil jsem do osady, ale kupodivu tu bylo přílišné ticho, nikde ani živáčka, jen tři alghúlové uprostřed ...

Poslední padl a já se sklonil nad mrtvým tělem, na kterém ještě před chvílí trojice hodovala. Chtěl jsem určit alespoň příčinu smrti, ale bylo to nemožné, tělo je příliš rozsápáné. Vstoupil jsem tedy do domu hned vedle a našel první podivné důkazy. Hlavní podezření jsem však pojal až ve stodole. Viděl jsem toho za svůj život hodně, ale tohle byla vyslovená jatka. Příšera? Nikoliv, rány jsou provedeny velmi čistě, to musel být meč, velmi rychlý meč a obratná ruka, která ho vedla. Opodál ležely vidle, proklatá to zbraň, kterou jsem kdysi poznal velmi zblízka ...

Šelma ze Ctivína je jeden z mála úkolů, kde je detektivní mód nadesignován opravdu dobře a přesně do toho úkolu sedí. Na počátku nevím vůbec nic a postupně kousek po kousku skládám, co stálo za zdejším masakrem. Prohlížím těla, stopy, sbírám důkazy. Jedna z mrtvol ve stodole je dobře oblečený a upravený stařík, nejspíše starosta. V ruce drží řetěz, který nejspíše strhl útočníkovi z krku.

V jednom z domů je dobře zařízená místnost, tipuju úřad starosty. Hm, na chudou osadu zařízená až příliš přepychově. Vedle stolu leží hlava lešije, někdo mě předběhl. Někdo? Který vidlák by se honil za lešijem, to je přeci práce pro zaklínače ...

Přítomnost zaklínače jsem v tom úkolu vytušil už ve stodole, nabádá k tomu ten řetěz v rukou starosty, ale že tu došlo k nedorozumění mezi zaklínačem a starostou, ukazuje až ta lešijova hlava. Jenomže to celé taky mohlo být jinak :) V tu chvíli do příběhu vstupuje dívenka.

Naštěstí neutekla daleko, její drobné krůčky jsem snadno vystopoval k nedalekému dubu. Cestou upustila panenku. Byla celá vystrašená ... ne ta panenka, ta dívenka ... ale za panenku mi ochotně pověděla, co se tu semlelo. Vesnice si opravdu najala zaklínače na zdejší příšeru, ale když se zaklínač vrátil, došlo k jisté diskuzi mezi ním a starostou. Oba pak ještě s několika dalšími vesničany odešli do stodoly. Dál už to znám. Mila mi předala amulet školy kočky, co našla, takže nyní už vím i příslušnost našeho neznámého zaklínače k této škole ...

Nebylo složité zachytit jeho stopu, ostatně Mila mi ukázala směr, kterým se předtím zaklínač vydal. Po nějaké době jsem na něj opravdu narazil. "Podívejme, kdo sem jde. Zbroj školy kočky, amulet vlka, že by kříženec?" ...

V tu chvíli si onen zaklínač získal moje sympatie :) Když už člověk myslí, že ho hra ničím nepřekvapí, tak přijde takováto drobnost. Stopuju zaklínače školy kočky a když už ho najdu, velmi bystře zareaguje na rozpor, že až jsem příslušníkem školy vlka, mám na sobě kočičí zbroj. Nutno ještě dodat, že já měl alespoň vylepšenou zbroj, on byl jen v základní :D Neméně zajímavý byl i rozhovor s ním a dokonce bych řekl, že to v tom nasilném dualismu byl jeden z mála rozhovorů, kde jsem měl naprosto jasno, jak ho vést.

Heh, když jsem se vrátil s hlavou lešije pro odměnu, kolik myslíš, že mi starosta nabídl? 50? Kdyby alespoň 50! Nabídl mi 12 orénů. To mi nepokryje ani ingredience na lektvar! Když jsem se proti tomu ohradil, starosta mi slíbil, že má nějaké rezervy a ať s ním prý jdu do stodoly. 3lo s námi i pár dalších sedláků. Zatímco jeden poutal mou pozornost, druhý mi znenadání vrazil vidle do zad. Naštěstí jsem se pootočil, takže minuly plíce. V tu chvíli se mi zatmělo před očima ...

Že nebude chtít se mnou bojovat, bylo vidět už na počátku. Jeho zranění přehlídnout nešlo, neměl jsem tedy důvod jeho příběhu nevěřit. Ovšem vyvstala otázka, jak se k tomu nyní postavit? Vždyť v té vesnici umřelo i několik nevinných lidí. Ale proč se k tomu vůbec nějak stavit? Přišel jsem za zakázkou na příšeru, to ostatní se mě přeci netýká. To, co se tu seběhlo, není můj problém a spravedlnost neleží v mých rukou ...

A to je zrovna okamžik, o kterém jsem předtím psal. Vůbec jsem nepochyboval, že tohle je věc, do které bych se neměl plést. A je to přesně kvůli tomu, že můj důvod příchodu do vesnice byl lov příšery a ten pominul. Stavět se do role nějakého samosoudce je už věc jiná, tenhle problém se mě vůbec netýká a hra na to také zareagovala, protože odpovědí Geralta byla vzpomínka na jeho přezdívku - Řezník z Blavikenu ;)

S Gerthem jsme se v poklidu rozloučili, ale nechtěl být nevděčný. Do ruky mi strčil klíč od truhly ve své skrýši, ze které si mám vzít cokoliv. Jakmile jsem do skrýše dorazil, mé srdce zaplesalo, v truhle se nacházel unikátní setový meč ...

A jak to dopadlo s Milou? Tu jsem dovedl k její tetě do Rudné a šel si zas po svých.

Rozhovor s Gerthem byl samozřejmě o něco delší a měl ještě jednu zajímavou odbočku, která se mi do vyprávění moc nehodila :) V jednu chvíli je možné se zeptat, proč nechal na živu Milu a on odpoví, že mu připomínala sestru, jak si jí pamatoval, než ho odvedli do školy kočky. Na Geraltovu otázku, jak se teď jeho sestra má, přijde odpověď - je už 10 let po smrti, neboť umřela stářím.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 26, 2015, 07:01:21
CD Projekt RED nám připravil drobnou aktualizaci patchě, takže hra je ve verzi 1.11 a dřívě popisované bugy jsou fuč :) Občas tedy stále něco zablbně, ale to jsou věci, které mi blbnou od počátku - stále mi často selhává seslání znamení v boji, nebo najednou nemůžu přivolat Klepnu. Ale těší mě, že na to nekašlou a hlavně to moc nesahá do výkonu. Po patchi 1.10 se mi sice zdá, že mi to místy více drhne, ale oproti prvním verzím je to dobré a vůbec nepochybuju, že to opět vylepší.

Rozhodl jsem se nakonec změnit postup komplet a po úvodních zakázkách a úkolech jsem přešel v tom samém gardu na Skellige. Místy to bylo až příliš zdlouhavé, protože stejně jako jinde, i tady platí, že mnoho věcí je stejných i při změně dialogu. O úkolech to platí dvojnásob. I když, ... je tu jeden úkol, který mě hodně pobavil a u kterého je docela důležité, jak jste se ve hře předtím chovali :)

Jde u úkol Nejhledanější na Skellige. Získal jsem ho v té vísce, kde je zakázka na lov draka (ovce jako návnada). Nějak jsem si nevzpomínal, že bych tam předtím toho zadavatele viděl, ale protože dialog se točil kolem nekkerů, tak jsem si to spojil hned s jiným úkolem. Došlo mi to až později., protože nekkerský úkol vede do jeskyně, nikoliv na kopec :D

Geralt má pomoci jednomu kupci, kterého přepadla skupinka nekkerů, ale už prvotní vyšetřování úkaže podivnosti - ze skály se jako náhodou uvolní balvan. Stopy vedou do tajemného úkrytu, kde Geralt nalezne na stěně "dětské" kresby celého divného pláná (záměrně neuvádím podrobnosti, stojí to opravdu za to překvapení :) ). Rozuzlení pak přijde na jedné mýtině ve skaliskách opodál:

Spoiler: ukázat
Geralt tu potká čtveřici zajímavých tvorů - trol, bůžek, doppler a vlkodlak. Ti ho obviní z nemilosrdné likvidace nestvůr. Šéfem družiny je onen vlkodlak, který se chce hlavně na Geraltovi pomstít za jiného zaklínače a celkově tu hrozí konfrontace s celou čtveřicí. Jenomže v tu chvíli má Geralt možnost uvést příklady, kdy naopak nestvůrám pomohl a tady je teď podstatné, jak se kdo v předchozích částech hry choval :) První jsem měl sukubu Salmu z Novigradu, další byli trolové na Kaer Morhen a ještě další dva, co si teď nevzpomínám, protože stačili dva příklady a napadl mě nakonec jen vlkodlak. Sice snadný soupeř, ale nechtěl bych býval na tom malém plácku bojovat se všemi :) Za úkol je hezká odměna - boty z nekkeří kůže.


Postupně jsem pořešil i část úkolů na setovky. Kritériem bylo pouze to, aby to bylo levelem v zelených úkolech. Na konci mi tedy zůstaly jen 3 zaklínačské zakázky (jednu jsem vysloveně nevzal, protože mi ten úkol vysloveně vadí - bylinkářka prokleje dceru svého bývalého milence ...). Zbyly mi asi ještě dva úkoly, které bych mohl udělat (o jednom vím, že jsem ho jen minul - bojovnice na ostrovech), ale bylo to už akorát, abych se na to vykašlal a šel zas po ději. V souvislosti s tím mě napadá ještě jedna věc. Při čištění osad od nestvůr mi přišlo, že množství zkušeností za vyčištění je menší, ale budu si to muset nejprve potvrdit. Bylo by to tedy jinak, než tomu bylo na počátku.

Zbyla tedy nakonec poslední fáze a to sehnat spolubojovníky. docela mě to překvapilo, protože řada věcí je jinak, než jsem si původně myslel. Dijsktra se účastnit nebude, dostal jsem jen 1000 orénů a pár předmětů. Císař také ne, od něj jsem ani nic nedostal :) Letho je fuč, jak jsem už několikrát zmiňoval a nečekám ani Keiru. Ten Dijkstra tedy překvapil nejvíce. Ocitl jsem se tak na levelu 27 přede mnou zůstal jen ostrov mlh.

Nalezení Ciri proběhlo rychle a bez překvapení, tedy až na samotnou scénu. Další opravdu hezký okamžik, jen kdyby ho nekazila jedna drobnost - alternativní vzhled tu celkem hapruje. Je vidět, že některá videa nejsou renderovaná přímo hrou, takže v některých měla Ciri jiný oděv. Ostatně tohle platí i o dalších částech hry a dalších postavách - Triss vs Yennefer.

Na Kaer Morhen to bylo opět stejné a dle očekávání dorazila Triss. Mno, trošku trapná situace, ale musel jsem jí pozdravit a snést vyčítavý pohled Yen. Keira tu opravdu nebyla a dle očekávání ani Letho. V předbitevní přípravě jsem udělal pár změn, ale ve výsledku je to jen kosmetická záležitost. Do lesa jsem vyrazil jen s Lambertem (předtím s námi šel i Letho). Když při návratu dojde k boji na nádvoří a Lamberta obklíčí lovci, předtím mu v tomto okamžiku pomohla Keira, tentokrát jsem byl povolán já, takže Lambert z toho vyvázne v jednom kuse. V principu tedy Keira a Letho vůbec nechybí, tedy jinak ... nemá to na průběh boje vliv. Možná jen v tom, že je to bez nich o něco tužší, ale zase většinu bojů jsem absolvoval poblíž Lamberta a místy dost výrazně zasahovala Triss, takže nás mohlo být klidně ještě méně :D

Celkově to pak končí úplně stejně, Vesemir zemře. A v tu chvíli jsem skončil i já. Na konci pohřbu jsem to vypl a hra mi oznámila, že mi chybí pouhých 20 minut do 100 hodin ve hře :) Nakonec se to tedy přeci jen přes tu stovku přehoupne. Ale je to opravdu jen tím plněním obsahu kolem, protože to hru o dobrých 20 hodin natáhlo. Během této fáze jsem poskočil na level 30.

Je vidět, že patřičný level pro datadisk prostě nelze bez této části hlavní linky získat. Tedy ne, že by to nešlo, ale rozhodně by se nejednalo o žádné zábavné hraní. Naštěstí hra mi teď dá oddych, takže určitě na pár drobných úkolech zas poskočím o dva levely a hlavní linku pak na nějakou dobu opustím. Kdybych to býval tušil, tak jsem spíš na ten datadisk počkal a rozehrál ho ze staršího save předchozí hry. Ale zase je pravdou, že takhle bych se nedozvěděl, jak hra vypadá za jiných příběhových voleb. Tedy tušil bych, ale takhle to mám zas potvrzené :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 27, 2015, 06:59:04
Po pohřbu mě včera došla jedna věc, kterou jsem už teda moc pořešit nemohl a to, že od chvíle, kdy začne boj na Kaer Morhen, jsem odkázaný jen na to, co jsem si sebou přinesl. Ano, jde mi o vylepšení setu, na které jsem zapomněl, protože při vstupu na Kaer Morhen jsem neměl ještě patřičný level. Ona se totiž celá ta pasáž roztáhne až po boj s Imlerithem, takže jsem tam opět napochodoval se slabší výbavou :) Z blat by se asi šlo na skok přesunout k Hattorimu a Joaně, ale zas mi to bylo blbé vůči příběhu ...

Ale o kousek zpět. Po pohřbu následovala obligátní krátká porada, kde toho moc zkazit nejde (např. znemožnit znovuzkříšení Lóže), ale poté už je tu jeden významný bod v rozhodování - rozveselení Ciri. Omylem jsem dal možnost opít se, takže jsem si následně užil odklikávání videí, abych mohl nahrát save znovu. Ta pasáž po poradě je prostě zase jen film, který je jen proložen jednou aktivní pasáží. Na podruhé jsem zvolil koulovačku. Když to vemu, mám sice za sebou něco přes 100 hodin ve hře, ale z toho dobrá 1/3 je koukání na "filmečky", za bernou minci ten čas opravdu brát nelze.

Po koulovačce jsem tentorkát vzal Ciri k císaři, abych si připravil půdu pro pozdější volbu a hned poté jsme se ocitli na blatech při začátku sabbatu. Půvdně jsem si myslel, že si lze role určit, ale opravdu je to dané - Ciri bude bojovat s ježibabama, já s Imlerithem. Když si vzpomenu, jak Ciri bojovala na Kaer Morhen, tak se až divím, protože za ní jezdci padali jak přezrálé slívy, kdežto já do nich musel sekat víc :D

Boj s Imlerithem mi přišel nějaký snažší, ale to přičítám hlavně tomu, že už jsem ho absolvoval. Bylo pro mě daleko jednodušší se soustředit na další slabiny a taky jsem jednu našel. Když odhodí ten štít a začne se zuřivě teleportovat, stačí ho nechat doteleportnout Geraltovi za záda a v pravý čas dát koutoul vzad. Co se stane? Jsme mu v zádech a při troše štěstí zrovna promáchne, takže máme čas navíc. V principu to podobně funguje u Eredina, kde jsem to prvně zjistil. Ono je lepší bojovat s nima dost kontaktně a mizet jen při zrušení štítu (Queen) nebo větším zranění. Dost napomohlo i to, že jsem se naučil zefektivnit regeneraci pomocí lektvaru - vypít lektvar a zároveň zakousnout něco k jídlu.

Před bojem jsem si udělal přípravku dovedností, abych si ověřil, jak moc to bude mít vliv a zjistil jsem, že je to opravdu jedno :) Vycvičil jsem Queen skoro na maximum, ale v boji to moc nepomůže. Jediné, co tu má vliv, ale jen v prvních 2/3 boje je Igni. Všichni tři bossové honu mají totiž zbroj "vyztuženou" mrazem, takže po rozmražení jsou zranitelnější. Jenomže jak se začne Imlerith teleportovat, tak se mu zledovatění obnoví ihned. Každopádně je v tuhle chvíli hodně zranitelný, takže to alespoň urychlí tuhle část boje. Při troše cviku by to asi šlo zkombinovat i v té poslední fázi boje, ale to není nic pro mě :) Vesměs jsou tyhle boje tedy opravdu spíš o šikovnosti, než-li o dovednostech. No, možná lepší efekt by měla alchymie s prodlužováním efektů, ale to se mi zkoušet moc nechce. Jak mám kladný vztak k alchymii jinde, u Zaklínače mi od dvojky moc nesedí.

Návrat do Novigradu byl opět stejný a stejné kolečko přípravných úkolů. Jen s jednou obměnou - konečně došlo na rozuzlení s Keirou Metz. U Trissina úkolu se záchranou Filippi se objeví možnost rozhovoru na toto téma, takže jsem se o půlnoci s Triss setkal na náměstí a Keiru z kůlu sundal ... Jo, teď mám alespoň důvod Radovida zabít. Vzhled Keiry mě nijak nepřekvapil, věděl jsem, že je bruneta, ale jinak bych jí asi ani nepoznal. Docela jsem této volby v příběhu zalitoval, ale co už se dá dělat. Příslušná volba je stará dobrých 80 hodin zpět.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2015, 11:22:45
Párkrát už jsem zmiňoval cosi o tom, že vždy je tu možnost nahrát starší save ... Mno, když jsem se včera pustil do zpracování videí, zjistil jsem, že mi jaksi chybí vyzvednutí Umy a začátek Kaer Morhen. Ráno jsem si tedy sedl k PC, že si nahraju starší pozici a holt odehraju kousek znovu.

Eh, jaké bylo překvapení, že žádné takové pozice nejsou. Trojka pracuje se save trochu jinak, než-li dvojka, tady se prostě musí (vlastní) záchytný bod uložit ručně, protože všechno ostatní se postupně přemazává dle aktuálního postupu hrou. Pokud by se tedy něco stalo a potřeboval bych se vrátit, tak jsem v pytli i s tím slavným quicksavem :D Naštěstí tu mám savy z předchozí rozehrávky, kde jsem potřebnou pozici vyštrachal. Jen jsem musel Geralta trochu vyšňořit, aby to nebylo tolik poznat ;)

Včera jsem jinak pořešil zbytek nabraných zakázek a pokladů. Z přípravných úkolů mi tu visí jen Triss a Yen, což docela zvažuju dodělat. Levelem jsem sice už 32 a mohl bych tedy přejít do Srdce z Kamene, ale tak nějak si říkám, jestli ono nebude nakonec lepší odehrát nejprve celou hlavní linii. Přeci jen je to řada hodin navíc. Na druhou stranu mě samozřejmě zajímá, jak to bude vypadat, když na Eredina napochoduju na vyšším levelu. No, ještě uvidím.

Když už jsem u těch videí, něco sem připíchnu. První dvě videa zobrazují celkem kuriózní bugy, které se mi ve hře objevily, třetí zobrazuje můj boj se sirénou Meluzínou, kterak se mi podařilo uštědřit jí KO:





Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Chidlink Říjen 29, 2015, 11:48:55
Ta hudba u toho Zaklínače 3 se jim povedla, to se musí nechat. Jinak super videa :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Chidlink Říjen 29, 2015, 15:40:04
Jinak tady jsem napsal recenzi na Zaklínače 3 :D Jestli chcete můžete si ji přečíst.
http://legenda.bloger.cz/Recenze-her/Zaklinac-3-Divoky-hon
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2015, 08:00:46
Při porovnávání hry a zpracovávání videí jsem narazil na zajímavou věc, resp. si spíše potvrdil to, co už dlouhou dobu tuším. Ona ta textura žen je opravdu "stejná". Základem je ta piha na levé lopatce, které si lze obzvláště povšimnout na čarodějkách (kvůli střihu šatů). Když jsem zachraňoval Ciri z Ostrova mlh, tak se ve videu objevila drobná chybka, která tak nějak vysvětlila, jak ono je to vlastně dělané. Ciri se totiž na krku objevila jakoby světelná jizva, která ukázala, že ten přechod textury hlavy a těla není plynulý. Takže ano, v podstatě se to tváří jako jedno univerzální tělo, kterému se mění hlava.

Samozřejmě to nebude platit všude, těch textur bude asi více typů, což je vidět třeba v novigradských lázních, ale tahle jedna konkrétní je z nějakého důvodu nejoblíbenější :D Paradoxem je pak víceméně shodný tvar těla romancovatelných čarodějek. I když to bylo už v jedničce, kde Shani, Triss a Ada měly stejné tělo. Je to zajímavé spíše z pohledu dvojky, kde si CD Projekt dal záležet a třeba takovou Ves si lze jen těžko s někým zaměnit ;)

Podle mě je to daň za tu megalomanskou rozsáhlost hry, kdy se zrovna tyhle detaily odflákly. Ono se skoro nabízí říct, že sleduju už blbosti, ale ono po těch 200+ hodinách ve hře už mnoho jiného sledovat nejde :) Každopádně jsem zpracoval většinu materiálu, co se mi tu haldu dní hromadil, ale něco jsem nakonec na YT nedal. Typicky jde o zakázky, protože se toho dost opakuje.

Za včerejšek jsem se tedy opět o moc nepohnul. Pomohl jsem akorát s úkolem pro Triss a při té příležitosti jsem se nachomýtl k atentátu na Radovida, který skončil nejenom smrtí krále, ale i smrtí Dijkstry. Triss tu mám navíc ve dvou provedeních, protože jsem včera u ní zároveň vypnul alternativní vzhled. Hned vypadá mnohem lépe. Akorát u Yen jsem to opomněl, takže v tom bordelu, kde jsme se měli setkat, vypadala spíše jako zaměstnankyně, než jako host :D Vypnu ho taktéž. Na alternativní vzhled Ciri jsem si naopak celkem zvykl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2015, 19:34:07
Nakonec jsem moc neváhal a rozhodl se hru urychlit ... Ve chvíli, kdy jsem měl splněné ty pomocné úkoly pro finále, jsem si pro sebe znovu zopakoval, že ta první expanze stejnak do hry nezasahuje, takže možná bude lepší hlavní příběh ukončit a vzít to jen jako samostatnou epizodu.

Po bitvě na Kaer Morhen tahle část přijde poněkud rozvláčná, takové ticho před bouří. Dá se na to úplně vykašlat a jít si po svých, protože tu všechno beztak čeká na moje rozhodnutí, ale vzhledem k příběhu je to divné. Když už jsem se tedy do znovuvzkříšení Lóže pustil, je na čase to dotáhnout do konce a s tím se pojí i zbytek úkolů.

Při osvobozování Margarity mi hra připomněla mé rozhodnutí z dvojky a v cele s Margaritou byla i Sheala. Bohužel v dost zuboženém stavu, skoro bych jí ani nepoznal. Paradoxně měl Letho ve dvojce pravdu, že jsem jí měl raději nechat zemřít v rozbitém megaskopu, protože tenhle osud je pro ní mnohem krutější. Krutejší o to více, že jsem vyslyšel její prosbu a pomohl jí zemřít. Spolu s Keirou je to druhá čarodějka, co v trojce zemřela.

Nakonec to byla ale jediná výrazná změna oproti předchozí rozehrávce, co jsem zachytil. Pak už jde spíše jen o dialogy. Když už byly čarodějky na svobodě a předvolali si Ciri, nechal jsem jí jít samotnou. V tu chvíli dorazila nervózní Yen a rozhodla se špehovat. Celkem je jedno, co za volbu se dá, ale každá je trochu jinak vtipně okomentována.

Při příležitosti záchrany čarodějek jsem měl ještě možnost promluvit s Triss, ale ta romanci s Yen plně akceptuje. Nicméně jsem za ní šel z jiného důvodu a tou byla soška nilfgaardského vojáka, tedy už druhá soška artefaktové komrese. Na dekomresi posloužila ta samá místnost, jako u první sošky a opět byla viníkem komprese čarodějka Coral. Došlo mi u toho, že ty sošky vlastně vypráví určitý příběh a docela by mě zajímalo, jestli je jich ve hře nakonec více?

Nesmím ani zapomenout na výzbroj. Nějak jsem absencí podrobného průzkumu Skellige minul mistrovské nákresy pro školu kočky, takže jsem narychlo přezbrojil na školu vlka. Bohužel, škola vlka nemá vlastní kuši, takže jsem nadále měl tu ze školy kočky. Ale vzhledově je vlčí zbroj opravdu hezká, byť se jedná o střední zbroj, takže je to o chlup náročnější na výdrž. Chyběly mi akorát vylepšené kalhoty, které jsem minul u Kaer Morhen, tak jsem se pro ně vrátil. U jezerní chajdy jsem totiž minul mrtvé topivce, kteří jsou součástí jednoho zajímavého úkolu (viz dále) a během pátrání po stopách lze snadno ve vodě "spatřit" truhlu s nákresem. Opět se tak potvrdilo, že dost nákresů je prostě v cestě nějakého z úkolů/zakázky.

Ještě tedy k tomu úkolu ohledně topivců u jezera. Pátrání mě nakonec dovedlo k jeskynnímu trolovi, který nemá topivce očividně rád, ale naštve ho i moje přítomnost. V jeskyni jsem pak u kostlivce našel dopis s popisem útoku na Kaer Morhen z dob Salamandry, podepsaný samotným Azarem Javedem :) Trol se nakonec ukázal jako nečekaná výpomoc, škoda, že to tedy takto dopadlo.

Docela mě pobavila i jedna část záchranářské akce Yen kvůli Margaritě, kde se "informátor" jmenuje Abbé Faria. Je divné, že jsem si toho prvně nevšiml, ale teď mě Dumasův hrabě Monte Christo napadl hned.

Nakonec tedy zbylo už jen to finále, což jsem chtěl mít už za sebou, abych se tedy od příště mohl v klidu věnovat Srdci z Kamene. Mno, jak jsem říkal, změna žádná. První na řadu přišel Caranthir, což je takový lehčí opruz, ne kvůli síle, ale kvůli té magii, takže nějaký lektvárek jsem polknout přeci jen musel. Jeho elementálové ani tak nevadili, obzvláště kvůli friendly-fire (vysvětlím dále). Po boji mě akorát trošku překvapilo, že se mi lektvary obnovily, to tu předtím nebylo, protože si jasně pamatuju, že u Eredina jsem byl odkázaný jen na jídlo.

Proběhl jsem bojiště a napochodoval na Eredinův drakkar, abych shlédl konec Cracha. Souboj s Eredinem je zdlouhavý, ale docela mě překvapilo, jak byl najednou jednoduchý. Opět, něco dělá i to, že jsem s ním už jednou bojoval, takže přeci jen si člověk jaksi podvědomě vybaví jeho speciální útoky. Největším protivníkem je zde opravdu čas, protože tyhle dlouhé souboje už nejsou nic pro mě a chyby pramení právě z unavených prstů. Párkrát mě tedy úspěšně zasáhl, ale celkem jsem spolykal asi jen 4 dávky jídla, lektvar žádný, protože to bylo vždy jen škrábnutí. Nejtužší z té trojice tak zůstává Imlerith. Jako na potvoru nešlo Eredinovi brnění oslabit s pomocí Igny, takže jsem standardně sekal v průměru za 105 bodů.

Pokud vše doposud probíhalo shodně s první rozehrávkou, tak úplný konec byl zcela odlišný. Jak jsem podle animace zjistil, povedlo se mi splnit všech 5 pozitivních bodů pro Ciri, tudíž dobrý konec už byl jasný :) A protože jsem odstranil i krále Radovida, čekal jsem nějakou tu korunovaci. Jenomže hra mě najednou přenesla do zasněženého Bělosadu (mimochodem opravdu úžasný pohled), kde jsem seděl v hospodě ve společnosti Yen, Marigolda a Zoltana a Ciri se tu učila lovit. Heh, že bych měl něco špatně? Napadl mě alternativní konec, byť nevím, co to je :D Každopádně za Ciri zaklínačku to takhle nevypadá. Bylo to ovšem jen zdání, po dlouhé procházce s několika překvapeními, do vesnice dorazil nilfgaardský doprovod a Ciri kápla božskou a odjela do Wyzimy. Opravdu jsem nečekal, že to bude takhle natažené, protože za Ciri zaklínačku byl ten konec výrazně kratší.

A tím hlavní příběh skončil. Ocitl jsem se v sále na Kaer Morhen a zcela sám ...

Ještě než budu pokračovat, vrátím se k tomu friendly-fire. Je zajímavé, že v první rozehrávce jsem si toho nevšiml, ale jednotky soupeře se dokáží zranit sami mezi sebou. Není nic hezčího, než štítonoše vmanipulovat do směru kušníka a sledovat, jak koupí plný zásah do zad :) Je to o to potěšující, že jsou to obvykle pěkné šlupy. Když vemu, na kolik ran protivníka sundavám já, tak je krásně vidět, jaké rány protivník ve skutečnosti rozdává, protože ten kušník tomu štítonoši veme většinu zdraví. Podobně tomu bylo u Caranthira, který si sice vyvolal na pomoc elementály, ale protože jsem se jimi kryl před kouzly, tak si je zase sám hezky pozabíjel :D

Ale teď zase zpět. Paradoxně jsem si v tom sále na Kaer Morhen uvědomil, jak je tu prázdno a že je mi vlastně líto, že to už skončilo. Je pravdou, že to finále je hodně úmorné, protože je to jedno video za druhým, ale pořád v tom ještě byly občas nové věci, takže to smysl mělo. Přijde mi to totiž pořád nějaké polovičaté. O nic lépe nepůsobí ani to, že přídavky jsou koncipovány mimo hlavní linku. Nehledě na to, že teprve teď mám level, se kterým tam má smysl chodit (mimochodem, tuším, že jsem skončil na levelu 35-36 ... opět??). Anebo si můžu ještě vybrat New Content+

Zvědavost mi nedala, vzal jsem zakázku z přídavku a šel se podívat do nových oblastí ...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Říjen 31, 2015, 18:33:27
Včera mě při tom předchozím příspěvku napadla ještě jedna věc, nad kterou jsem dlouho uvažoval, protože jsem si nebyl jistý, co přesně mi k tomu konci nehrálo. Byla to Yennefer ...

Moje averze vůči ní se příliš nezmírnila, ale začal jsem jí nakonec celkem tolerovat. Jenom mě nebylo jasné proč. Důvod je přitom docela na ráně. Yen je kousavá jen do určité fáze hry anebo při romanci s Triss, ale po zrušení džinova přání a při romanci s ní se ty hrany najednou výrazně otupily. Přišlo mi, že najednou zmizelo několik dialogových možností z rozhovorů a celé se to jakoby uklidnilo. Je to docela překvapivé, protože v tu chvíli se z toho stal úplně obyčejný poklidný vztah.

Celé to pak směřuje k tomu konci života na venkově. Hodně mě totiž zajímalo, co se bude dít vzhledem k rozhovoru s Filippou o "odstranění" Yen z vlivu na politiku, když se Ciri chopí trůnu, ale ono se to vyřešilo samo. Yen ve skutečnosti sama přijde s tím, že by se stáhla do ústraní a začala žít poklidný vesnický život. Je to docela zajímavý kontrast vůči konci romance s Triss, která končí na kovirském královském dvoře. Paradoxně je ten Yennefeřin konec mnohem blíže tomu, jak bych si to z pohledu Geralta představoval sám :)

Docela by mě zajímalo, jestli to opravdu takhle bylo plánováno od počátku, nebo ten původní záměr CD Projektu byl příliš megalomanský a bylo to opravdu ušito horkou jehlou. Protože to stále nemění nic na tom, že ta romance za Triss je nedotažená. Jakoby se spoléhalo na to, že po Shani v jedničce a Triss ve dvojce, se teď všichni vrhnou do romance s Yennefer a vše ostatní bude okrajové. Těžko říci, jestli se s nástupem Srdce z Kamene v dialozích opravdu něco změnilo, jak vývojáři slibovali.

Což je druhá věc, nad kterou jsem v noci uvažoval - nad datadiskem a jeho začleněním do příběhu. Je zvláštní, že je do ní integrován jen jako epizoda, která si jede nezávisle na hlavním příběhu, ale na druhou stranu by to asi bylo mnohem složitější na propojení. Takhle už navíc nelze tvrdit, že se jedná o původně vytažený obsah ze hry, který pak byl do hry vrácen jako placený přídavek. Půda pro něj byla možná připravena už při tvorbě základní hry, ale to je asi to nejmenší, co lze udělat.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2015, 08:17:47
Včera jsem zkusil postoupit dál do srdce z kamene a docela mě to uzemnilo. Ve stokách mě čekalo docela hezké a dvojité překvapení ...

Spoiler: ukázat
za velice zajímavých podmínek jsem tu narazil na Shani :)


Druhé byl můj první potvorácký protivník ...

Spoiler: ukázat
přerostlá ropucha, ze které se nakonec vyklubal zakletý princ


Takhle jsem se nezapotil ani u Eredina. Podobná výdrž, ale halda speciálních útoků, takže jsem po chvilce zalitoval, že jsem si meditací nepřipravil lektvary :D Ale dal jsem ho napoprvé, ono po nějaké chvíli už bylo jasné, co kdy použije, akorát jsem ho náháněl podobně jako Caranthira, takže dost času jsem jen kroužil a čekal na vhodnou příležitost.

říkal jsem si, že je to na úvod jen náhoda, ale abych na 35 levelu takhle zápasil, to už jsem nečekal. Nj, ale chybka se vloudila, potvoráka jsem asi zabíjet neměl, protože mě v zápětí uvěznila partička žvatlalů - asi zerikánci. A od této chvíle se teprve děj datadisku rozjíždí.

Z otrokářské lodi, kam jsem byl transportován, mě osvobodil obchodník se zrcadly - ten, co se nacházel hned v úvodu v hospodě v Bělosadu. Bez boje se to neobešlo a tady už jsem to napoprvé neustál - zase se mi zasekly akce, takže už jsem nestihl nahodit lektvar ani Queen. Ale hlavně jsem to podcenil, protože proti mě stál docela schopný kouzelník.

Čímž bych chtěl říci, že ta obtížnost asi nebude náhoda. Opravdu výrazně přituhlo. Nejspíš dojde na další rozdělení bodů do schopností :) Zaklínač se tím vrací ke konceptu uzavřených oblastí, protože tak je potřeba to chápat. Vypadá to tedy dost divně, když na jedné straně jezera zabíjíte topivce max. level 9 a na druhé jsou level 34. Svým způsobem se to tedy opravdu chová jako přídavek nad rámec děje a mohlo by to opravdu existovat zcela samostatně. Nebýt tedy toho, že do děje je zasazen i Oxenfurt, takže minimálně tuto oblast to sdílet musí.

Zatím jsem spokojen, byť to bude mít nakonec úplně stejný problém se znovuhratelností. Překvapení ve stokách bylo opravdu hodně výrazným momentem, který už se napodruhé nezopakuje. Hodně jsem v tomhle přemýšlel nad tím, proč je design her dělán teď tímhle způsobem a čím dál více si říkám, že on tu se znovuhratelností asi nikdo moc nepočítá. Her je kolem halda, trojku hrají i lidé, co by o normální RPG těžko kdy zavadili, takže se nejspíše počítá s tím, že se jim naservíruje hutný obsah na jedno použití a pak stejnak půjdou k další hře. Proto je tu asi i to vysoké zaměření na videosekvence. Datadisk to má přeci jen šanci změnit, protože tady už to díky obtížnosti začne lidi odrazovat :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2015, 21:45:34
Level 38, něco málo přes 9 hodin ... Srdce z kamene je za mnou ...

Upřímně, mám docela smíšené pocity. Z těch 9 hodin jsem sám za sebe hrál stěží 3! Ano, je to samé video a to jedno za druhým, takže z toho nějak rozumně nelze "odbíhat". Šel jsem jen po hlavní lince, protože ono to vlastně moc prostoru pro cokoliv dalšího nedalo.

Příběh má spád, je opravdu zajímavý, to mu nemohu upřít, ale je to šíleně natahované. Budu si muset trochu oddychnout, takže se k tomu vrátím spíše až zítra. Každopádně ta mnou skloňovaná znovuhratelnost ... vůbec nemám chuť zkoušet, zda-li by některé volby vedly k jiným výsledkům. Jsou to opravdu šíleně dlouhé pasáže, které bych musel absolvovat znovu a to opravdu ne. Navíc by to přeci jen byla škoda, protože ten příběh je dobrý právě proto, že se v tom nepitvá, ale volby se prostě berou tak, jak si je člověk volí. Pořád je totiž potřeba mít na paměti, že tohle je Zaklínač, tedy není tu žádná dobrá nebo špatná volba, je tu jen méně horší volba ;)

Souboje z počátku ukazovaly, že to bude stát za to a opravdu stálo. Ono těch extra potvor nakonec tolik nebylo, ale za to jsem si s nimi užil. I po hezké řádce ran se zdají být nesmrtelné, takže mezi bojem, krytím, utíkáním a regenerací zdraví je potřeba najít jejich slabinu. A šetřit lektvary. Je to opravdu zdlouhavé, paradoxně jsem však umíral v běžnějších soubojích (asi 2-3x a jednou jsem si sám skočil do propasti).

Nejdelší souboj trval přes 20 minut, přitom na taktiku jsem přišel (resp. zjistil, jak jí využít) až po 15 minutách. Problém je tu totiž pořád stejný a to ty animace pohybu a samotné zaměřování, takže nejprve jsem hledal vhodnou taktiku a pak jak vůbec zasáhnout to, co potřebuju. A ano, u tohohle souboje jsem už docela prskal, skoro jsem to vzdal, ale nakonec jsem byl spokojený - vůbec jsem nedoufal, že to dokážu tak dlouho "uklikat", protože ten prostor byl navíc docela stísněný. Taky jsem si po něm musel zápěstí a prsty protáhnout :D

Abych řekl pravdu, Dark Souls sérii jsem nehrál, viděl jsem jen pár videí a vím, že Zaklínač 3 se do jisté míry chlubil podobně obtížnými souboji. V základní hře nikoliv, ale v Srdci z Kamene se to asi hodně podobá. Pokud měl někdo problém s boji v základní hře, tak Srdce z kamene pro něj bude asi těžký opruz. Určitě se dost lidí koukne na videa, nebo přečte rady, ale je to škoda, opravdu to stojí za to, přijít si na taktiku sám.

Je ovšem zajímavé, že na schopnosti jsem nakonec nesáhl a zůstaly úplně stejné, jak jsem si je nastavil u Imleritha. Možná to byla chyba, ale ono je jedno, jestli bouchnu potvoru o dalších 50 HP navíc, když maj těch HP tisíce. To už prostě nějak uběhám. Level 38 je navíc o 1 méně, než potřebuju na lepší výbavu, takže jsem tam beztak běhal s vlčím setem.

Musím přiznat, že jsem kolikrát procházel určitými místy hodně ve střehu, protože tady nikdy nevíte, odkud co vybafne a jak to bude náročné. Mnohem více se to tak přiblížilo skutečnému životu zaklínače. Je to zvláštní, ten přídavek splňuje dost toho, co bych od takové hry asi čekal, ale prostě ten příběh a videosekvence, na tenhle herní koncept už jsem asi příliš starý. Co šlo v jedničce vyjádřit jednodušeji a se stejnou hloubkou, tady zabere 2 hodiny cut scén a to je pro mě špatně. Nehledě na to, že včlenění Shani je ve stylu aby se vlk nažral a koza zůstala celá, ale o tom opravdu až zítra.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 04, 2015, 08:08:32
Dnes k tolik slíbenému příběhu a věcem kolem. Předně upozorňuji, že z pohledu příběhu budu notně SPOILOVAT, pokud jde o boje, u nich se vynasnažím spoiler tagy využít. On by ten text jinak nedával smysl.

Jak už jsem zmínil před pár dny, příběh začíná přečtením zakázky na oxenfurtskou potvoru ve stokách, kterou nechal vyvěsit jistý Olgier von Everec. Úkol Jemné doteky zla je sice dostupný ihned po nainstalování datadisku, ale posune se právěaž tím oznámením.

Olgier von Everec je celkem podivím, který je obklopen svými ještě podivnějšími kumpány. Podle všeho se jedná o bývalé vojáky, ale žijou si tak nějak svým vlastním životem. Od Olgiera jsem tedy dostal úkol dojít do oxenfurtských stok a zabít tamější potvoru. Někde v rozhovoru padne cosi o princi a polibku, ale nebral jsem to příliš v potaz ... byť mi samozřejmě rychle došlo, o co asi půjde, když se před vydáním datadisku objevilo tolik propagačních screenů :)

Ve stokách mě ovšem čekalo překvapení. Za jedním z rohů jsem za zvláštních okolností narazil na Shani, která se tu hledá jed té potvory. Setkání to bylo opravdu radostné, prototože Shani je postava, na kterou jsem se v tomto přídavku těšil. Byl jsem zvědav, jak bude do toho prostředí zasazena a jaké příběhové možnosti nabídne. Nyní však zpět k potvoře.

Z té se nakonec vyklubal přerostlý ropušák a první výzva byla na světě. Takto obtížný souboj hned na úvod jsem vskutku nečekal:

Spoiler: ukázat
Nevýhodou je ta celkem malá místnost, po které žabák různě poskakuje a sem tam se objeví jedovaté výpary. Vhodná taktika je zřejmá brzy, ale problém je právě to náhodné žabákovo skákání, takže jsem se kolikrát s Geraltem dostal do vhodné pozice až ve chvíli, kdy už začal žabák používat speciální útoky. Skoky na místě provádí obvykle 2x po sobě, takže je potřeba se držet v té chvíli mimo a sekat až po jejich dokončení - pokud neuhneme skoku, znamená to automaticky chvilkové omráčení, podobně jako u běsů. Pauza mezi skoky je malá, ale na pár seků to stačí. Blbé je, že umí sundat Queen jednou ranou, takže je potřeba se hlavně nenechat někde přitisknout ke zdi. Dalším nebezpečím je jed a podražení jazykem. Umí i kopat :) Zkoušel jsem aplikovat i Igny, ale moc velký efekt to nemělo, meč je prostě jistota. Je to holt potřeba uskákat.


Po zabití žabáka se z něj vskutku vyklubal princ, ale než jsem cokoli stihl, upadl jsem do mrákot a byl zajat ofierskými (ano, ten nebožák byl ofierský princ). Nečekal by mě asi hezký osud, kdyby do situace nezasáhl Zrcadelník, týpek co ho Geralt potkal už na začátku hry v bělosadské hospodě. Rozhovor skončil bouří, kdy loď ztroskotala a já se mohl osvobodit, tedy až poté, co jsem nejprve pozabíjel stráže a mága:

Spoiler: ukázat
Zdánlivě triviální souboj, nebýt toho mága. Osvědčilo se mi tu nejprve pozabíjet vojáky a vyhýbat se přitom kouzlům. Některá jsou opravdu nepříjemná, jako třeba vír a hlavně to shazuje Queen. Teprve poté je vhodné jít na samotného mága, ale ne přímo. Dobře blokuje a umí citelně zranit - jakmile shodí Geraltovi Queen a zakouzlí, je to opravdu šlupa. Takže klasicky, pár seků a uhnout. A uhýbat i kouzlům. Mág se teleportuje, takže toho lze využít a pohybem na malém place ho přilákat - a skočit mu do zad. Sám o sobě nemá výdrž, takže mu Geralt ubírá celkem dost zdraví.


Následné rozprava se Zrcadelníkem na smluveném místě vede k jisté dohodě a lehce se poodkryjí jisté nesrovnalosti okolo Olgiera von Everec. Ostatně za chvilku jsem byl už u něj a jen tak mimo cut scénami zjistil, že je nemsrtelný. Celé je to takové zvláštní. Nemám ve skutečnosti důvod ani jednomu, protože v obou případech je zřejmé, že oba něco tají. Olgier dluží Zrcadelníkovi jistou laskavost za splněné přání, ale ještě nevyčerpal všechna, tři poslední mám Olgierovi splnit já. Olgier toho využil a zadal mi 2 celkem podivná - donést jistý dům a rozveselit jeho bratra.

Hned na to mě opět zastavil Zrcadelník, yb mi trochu srazil sebevědomí s tím, že donést (ano čtete správně), dům Bosordiho bude jednodušší, než-li rozveselit Olgierova bratra, prototože jeho bratr jeho už několik let mrtvý ... Jako náhodou se mi do toho opět připlete Shani, která mě pozve na svatbu její kamarádky z akademie. Vladimira jsem našel v rodinné hrobce Everecků a moc možností mi nedal. Rozhodl se, že pro své potěšení využije Geraltovo tělo a kde jinde se pobavit, než-li na oné svatbě? :)

Přepínání mezi Geraltem a Vladimirem je dobře a vtipně provedené, charakterově je Vladimir opravdu zajímavá postava. Už po pár rozhovorech je navíc zřejmé, že tu nejde jen o něj, ale pomalu se tu připravuje půda pro romanci se Shani. Problém je ovšem jiný, celá ta pasáž se svatbou je dlouhá zhruba 3 hodiny a většinu času je to o videích. Vlastní invence přichází jen v místech, kde dochází k nějakému rozhodování. Nepočítám teď jedno hledání kejklíře a souboj s plaňkami od plotu. O půlnoci pak vše končí. Opět příchodem Zrcadelníka a odchodem Vladimira.

V tu chvíli je možnost romanci se Shani dotáhnout do konce přinesením vhodného dárku (tedy pokud jí v rozhovoru před tím neodmítneme). Za mě to vyhrála větvička jeřabin (hm, zajímavé, že jsou zralé už na jaře :D ). Skončí to pak hezkou vyjížďkou po jezeře a samozřejmě společně strávenou nocí :) Co vývojáři předtím odflákli, to si teď opravili, z těch romancí je ta se Shani jednoznačně nejlepší a hodně to brnká na strunu nostalgie. O tom jsem se totiž zapomněl zmínit. Romance se Shani jakoby navazuje na jedničku, kdy jsem si vybral právě jí, ale společný život nám holt moc nevyšel (viz dvojka a Triss). Celý příběh datadisku je opravdu postaven mimo hlavní linku, takže se tu z ní vůbec nic nepromítá. Jedinou vyjímkou je jeden rozhovor, ale o tom se zmíním až za chvilku. Ranní probuzení je však poněkud chladnější, Shani si nějak není jistá budoucností, takže si veme čas na rozmyšlenou.

Možná jsem něco udělal špatně, ale nejspíše to tak je normálně. Při pozdější návštěvě Shani totiž dojde opět na přetřes společné soužití, které by asi opět nevyšlo, takže romance záhy končí. Nakonec je Shani ke všemu převelena na frontu. Podle mě tohle souvisí s hlavním příběhem. Přestože jsem psal, že datadisk běží nezávisle, zasazením děje by měl jakoby předbíhat finální boj s Eredinem, takže pro Shani tu místo z tohoto důvodu není. Je to ale obrovská škoda. Na druhou stranu, co se prostoru týče, ten asi dostala Shani stejný jako Triss nebo Yen. Rozdíl je jen v tom, že tady je ten děj mnohem kompaktnější, narozdíl od těch roztahaných romancí s čarodějkami. Za sebe jsem bohužel mírně zklamán, přeci jen jsem doufal, že se toho kolem Shani bude točit více :)

Druhý úkol vede do dražební sítě v OXenfurtu pro dům Bosordiniů. Dovnitř mi pomohl trpaslík Vivaldi a seznámil mě s pár lidma. Nejzajímavější byla jistá hraběnka, co sbírá zaklínačské předměty. Lze s ní obchodovat, což vřele doporučuju, protože má nákresy na zmijí set pro level 39. Při soukromém rozhovoru z ní vypadne, že byla kdysi milenkou Vesemira a její první kousek ve sbírce byl právě jeho gambleson :) Bohužel jsem jí musel sdělit onu smutnou zprávu o jeho smrti. Dražby se lze i účastnit, vyhrál jsem tak trojici zajímavých předmětů, např. Magisterovo brýle ... měl o ně zájem jistý Zajcev (kdo viděl film Nepřítel před branami, tak mu zajisté jméno ostřelovače Zajceva nebude neznámé :) ). Ono pokud jde o různé narážky, těch je tu opět více, ale jsou velmi vtipně zakomponované do příběhu. Z aukce jsem nakonec při pokusu o rozhovor s majitelem dražebního domu vyhozen. Na ulici mě ovšem zastaví jistý zájemce o trezor uvnitř dražebního domu a tak se rozjíždí honba za složením příslušné zlodějské partičky ve stylu Dannyho parťáků.

Přepadení se poněkud zvrtne, takže dorazí stráže a začíná vyjednávání. Mimochodem pasáž, která mě dost pobavila, tedy pokud necháte Geralta, aby si zahrál na tvrďáka. Elfka není moc nadšená z nastálé situace a zdrhne komínem. O kasaře jsem přišel chvilku poté, protože přejde na stranu Horsta (?) - majitele dražebního domu ... nechá se prostě přeplatit. Ono totiž z mého "chlebodárce" se vyklube Horstův bratru, kterého Horst odrbal. Nechtěl jsem se do toho původně plést, ale nejde se z toho vymanit. Nakonec došlo na boj:

Spoiler: ukázat
Stačí se zaměřit na Horsta, čímž se to dá skončit mnohem rychleji.


Nj, jenomže za ten můj pokus vymanit se z rozhodování mi přeživší bratr nechtěl vydal onen dům, takže jsem nakonec musel zabít i jeho. Celkem zajímavý paradox, ale vzhledem k tomu, že celá loupež dopadla jinak, než bylo původně dohodnuto, přišlo mi to jako nejspravedlivěhší řešení situace. Ostatně parchanti to byli beztak oba, což mi o chvilku později potvrdil i Olgierd von Everec.

Olgierdův příběh už začíná nabírat zajímavých obrysů, ale pořád si nejsem jistý, co si o něm myslet. Poslední úkol směřuje do jejich bývalého sídla pro zásnubní růži jeho manželky. Je to jedna z nejrozsáhlejších pasáží hlavního úkolu datadisku a velmi zajímavá. Dostat se do domu není problém, byť je vidět, že tu něco nesedí. Pátrání mi odhalí pár zajímavých stop a v zadu jsem v zahradě narazil na špatně naladěného Správce:

Spoiler: ukázat
Tohle divné stvoření je zdánlivě nezranitelné, ale problém tkví v tom, že při úspěšném útoku svou lopatou nebo kouzlem umí Geraltovi sebrat energii a tou se doléčit. Je proto potřeba mít v tuhle chvíli aktivní Queen, nebo se prostě nenechat zasáhnout ... ano, ten Queen je jistější :) Taktika je ve skutečnosti velmi jednoduchá, jen trvá na ní přijít. Před správcem stačí couvat a jakmile přestane lopatou máchat, tak se kus od něj zastavit. On se pak rozeběhne a v tu chvíli je potřeba uhnout. Díky tomu prosviští kolem a lopata se mu zasekne do země. V tu chvíli je čas na pár seků do zad a jakmile se začne tvořit ledový kruh na zemi, tak zas zmizet (pokud by Geralt neměl nahozený Queen a kouzlo proběhlo, hodně to doplní správci zdraví). Správce si navíc 2x půjde oživit mrtvoly, ze kterých se taktéž oživuje, takže je to poněkud zdlouhavé, nicméně tím veškerá překvapení končí.


Po smrti správce se rozpovídají dvě zdejší zvířata, kočka a pes a Geralt dostane klíč od zadních dveří domu. Uvnitř je dobré sbírat všechny úkolové předměty. V jednu chvíli se z obrazu ukáže přízrak a hned zase zmizí. Opět na něj narazíme až v patře a tentokrát napřímo:

Spoiler: ukázat
Správce byl sice zdlouhavý, ale přízrak je ještě zdlouhavější :) Potíž je v koordinaci pohybů, protože taktika je znát mnohem dříve. Přízrak se vstupem do obrazu léčí a stejně tak z něj čerpá zdraví. Pokud ho tedy dostatečně zraníme, pokusí se v některém zmizet a v tu chvíli je potřeba dobře sledovat do kterého (zezelená). Okamžitě je potřeba na dotyčný obraz zaútočit, jinak se Geralt zaměří opět na přízrak a je to v pytli. Po úspěšném útoku na obraz se regenerace zdraví přízraku přeruší. Opravdu je potřeba to udělat co nejrychleji, protože krom správného nasměrování útoku tu jde i o rychlost regenerace zdraví přízraku (pár sekund a má plné zdraví). Přízrak jinak není zas tak tuhý, takže pokud bych na tu taktiku přišel dříve, určitě by to byl jinak velmi rychlý souboj :)


Tím to nejhorší končí. Bohužel, manželka Olgierda je již dávno mrtvá a růže se také rozpadla, takže začíná další pátrání, které mě dovedlo do obrazu, který kdysi namalovala a který se stal pro jejího zmučeného ducha útočištěm. Postupně se tu skládá celý příběh jejich manželství, který se promíchává s různými manželčinými obavami (doplněno o bojové části). Je to opravdu nápadité, ale v tuhle chvíli už jsem měl těch videí spíš plné zuby, což jinak vynikající příběh docela srazilo. Je to opravdu zdlouhavé a na to nejsem zrovna stavěn. Naštěstí jsem i tak dával pozor, protože v tuhle chvíli je poněkud snadné se nechat přesvědčit o zdánlivě prohnilé duši Olgierda. V jisté chvíli mi to připomnělo pasáž s Keirou a morovou pannou.

Poslední obavou Irininou obavou je Olgierd proměněný v zombie (Irina o temném rituálu svého manžela věděla):

Spoiler: ukázat
Netuším, jak moc je to závislé na různých volbách, ale na konci jsem stál proti několika Olgierdovým zombiím. Bojovat je potřeba vždy s jednou z nich (s tou, která je zrovna aktivní). Je to hodně poddobné boji s Eredinem, akorát se lépe zraňují. Jakmile seknete do jiné neaktivní, hrozí, že jí probudíte a pak je to o poznání tužší.


Na konci pátrání se mi konečně podařilo manželku Olgierda dostihnout a promluvit s ní. Růži jsem jí nicméně nesebral, něco mi tu nehrálo. Obě zvířata jsou totiž démoni, kteří by rádi unikli. Nicméně s prázdnou jsem neodešel, Irina mi růži namalovala a já si tak odnesl kus plátna s ní i růží. A opět mě dostihl Zrcadelník a požadoval, abych Olgierda dovedl do starobylého chrámu ve Velenu (tam, kde byli uvězněni horníci před wyvernou).

Příběh Olgierda je už víceméně jasný. Irina pocházela z bohatého rodu, kdežto Olgierdův rod přišel postupně na mizinu (Bosordiové v tom hráli svou roli). Ostatně i ofierský princ nebyl bez viny, když se zajímal o jeho vyvolenou. Olgierd proto přijal pomoc jistého Zrcadelníka, který mu splnil jeho přání. Nicméně se něco nepovedlo a efekt vedl k postupnému odcizení obou manželů. Irina nakonec žalem umřela. Olgierd se pomocí temného rituálu snažil z moci Zrcadelníka vymanit, ale neúspěšně. Jistý profesor v Oxenfurtu mi pak dal jasné indicie, kým ve skutečnosti Zrcadelník je (byl to nepovinný úkol). Olgierdovi jsem předal i kus vyřízlého plátna s Irinou a růží, plus pověděl, co pro něj udělala. Nicméně v chrámu dojde ke zvratu, protože Zrcadelník opět Olgierda podvedl. V tu chvíli jsem se do toho mohl vložit a přemluvit Zrcadelníka ke hře, ve které jsem dal v šanc život mě i Olgierda (tady rozhodla pasáž z Irinina domu, protože je potřeba odlišovat realitu a Irininy obavy - nic z toho se ve skutečnosti nestalo).

Zrcadelník mě přesunul do jiné sféry a zadal mi hádanku, na kterou jsem měl v té sféře najít odpověď, navíc v omezeném čase:

Spoiler: ukázat
Není moc času na zbyt, takže je dobré se nezdržovat a běžet rovnou k domu. Dole v chodbě je zrcadlo. Při přiblížení se však propadne podlaha a Geralt se objeví opět v chrámu. Další zrcadlo je hned dole, ale Zrcadelník ho rozbije a tak postupně u dalších zrcadel. Zdánlivě bezvýchodná situace končí u fontány, kterou lze naplnit vodou a vytvořit tak vlastní zrcadlo, což je klíč k úspěchu.


Po nalezení Zrcadelníka zjistíme jeho pravou totožnost, tedy alespoň si to můžeme myslet, protože tomu jazyku není rozumět, nicméně z podoby Zrcadelníka lze tušit, že jde o samotného Lucifera :) A tím to vlastně končí. Olgierd znovu nabyde smrtelné podoby a vrátí se mu i jeho duše. Odměnou je mi jeho šavle a slova díků. A finální titulky ...
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2015, 12:40:03
Po ukončení DLC opět všechna klíčová NPC zmizela a zůstaly jen vedlejší úkoly a zakázky. Vlastně jen jedna zaklínačská zakázka a ten zbytek taky moc nestojí za řeč :)

Zakázka byla ovšem překvapením, je to asi jedna z nejkratších zakázek - dojdi na místo, stopuj, zeptej se, vrať se oznámit ... Vlastně jsem nic nevyřešil, ale asi jsem asi ani nic víc dělat nemusel.

Vedlejší úkol souvisel s výrobci a distributory fisstechu. Zadala mi ho Adéla už při první návštěvě Olgierda von Everec. Je to dost běhání po mapě, ale za zmínku stojí jen ten závěrečný souboj, ke kterému došlo. Ne proto, že by byl zajímavý, ale proto, že se tu ukázaly všechny chyby, které jsem kritizoval už v základní hře.

Jde o různé zasekávání o překážky, které jsou v členitém terénu opravdu na pěst. Tady probíhá boj v jeskyni s mnoha fyzickými překážkami, takže krom sledování protivníků (halda rytířů), se musí sledovat i pohyb Geralda, což je díky těm jeho nepředvídatelným animacím docela věštění. Navíc se u toho začaly objevovat různé grafické bugy, jako je rozmáznutí obrazu, potemnění apod.

Ovšem nejhorší "bug", který tu stále je, je ten, že vás hra během boje úplně s přehledem vykopne z bojového režimu, takže se najednou uprostřed vřavy změní ovládání. Zatímco Geralt bezradně poskakuje na místě, protivníci do něj zvesela buší. Opravdu to naštve, když už máte všechno skoro vymlácené a najednou kvůli podobné blbosti natáhnete bačkory. Těch loadů bylo opravdu hodně a každý byl něčím specifický.

A jak jsem to vyřešil? Vyrobil jsem si vylepšený puštík a použil Igny. V tu chvíli se z Geralta stal plamenomet. Většina rytířů tak během chvilky uhořela. Bezva, že? To je další extrém, který mi tu prostě nevyhovuje. Chtěl jsem si to v té jeskyni vyřešit po svém, ale holt to nejde.

Ale zpět k úkolům a nové části mapy. Čekal jsem, že tu toho bude více, ale dost míst je plonkových. Jedinou kratochvílí je tak honba za ofierským setem, což je klasická rutina, tedy chtěl jsem říct, stejně nezáživná rutina. Hra už nemá čím překvapit. Vše se to zkrátka točilo jen kolem hlavní linky a zbytek je pusté bloudění bez cíle. Abych tomu nekřivdil, tak ještě všechny ty otazníky proběhnu, ale krom slovotepce už tu asi nic zajímavějšího nebude.

Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2015, 20:23:22
Vypadá to, že mám DLC komplet :) Pošoupl jsem se asi o dalších 5 hodin, takže celkově jsem někde mezi 13-14 hodinami času ve hře. Snažil jsem se to vzít systematicky, takže jsem po spirále dokroužil až k runotepci, ale popořadě.

Opravdu už nezbylo nic, co by mě překvapilo. Během obhlížení značek jsem narazil jen na jednoho minibose a to nějakou Prokletou matku v jedné kapli. Typově se s ní bojuje stejně, jako s polednicemi a půlnočnicemi, takže nic nového. V jednom lese jsem si po předchozí bitvě v jeskyni s rytíři spravil chuť na pavoukovcích. Bylo jich hodně a nedal jsem jim šanci :) Vlastně je to celkem jednoduché, oni jsou sice dost rychlí, ale místo útoku hlavně utíkají (útočí spíš ve skupině), takže stačí klubko pavoukovců rozehnat a pak narychlo doskákat k osamocenějšímu kusu. Usekat ho je pak celkem v pohodě. Trochu problém působí akorát nějaká jejich matka (takový větší jedinec).

Nejvíc dali zabrat standardně přízraky, Geralt si u toho dělá co chce, takže jakmile jich je více, je to spíše zmatek, než-li souboj. Naopak drakovití už nebyly výzvou vůbec. Na všechno totiž jinak platí stejná taktika, jako v základní hře, takže už jen rutina. Narazil jsem i na přerostlého méďu, nenechal jsem ho ani vydechnout. Jakmile člověk jednou přijde na to, že u medvědů a drakovitých je dobré se držet zboku a nejlépe je k tomu zaseknout o stěnu (skála, dům, husté stromořadí ...), tak už to ničím nepřekvapí. Rytíře řádu jsem pro změnu drtil převážně z koně - je to rychlejší.

Pokud jde o ofierský set, tak ten jsem nakonec nemusel hledat svépomocí. Zjistil jsem, že u mlýna v osadě na východě je ofierský kupec, co mi to zadá jako úkol. Když už jsem tedy byl u toho, vyplatil jsem 30k zlatých runotepci, ale to jen proto, aby se mi tenhle úkol splnil. Užitečnost runotepce je očividně jen v tom, že mě měl vyždímat z peněz. S ofierským kupcem jsem si mohl dát i závod, ale zrovna se mi bugl kůň, takže mi přestal fungovat sprint ... už to raději ani nekomentuju.

Nicméně ofierský set jsem si vyrobit nenechal, namísto toho jsem si udělal zmijí set, protože jsem přesáhl level 39. Bohužel k tomu nejsou adekvátní verze mečů, ale to nevadí. Teoreticky jsem naplno připraven pro druhé DLC ... heh, to byl vtip ... ;)

Abych řekl pravdu, oproti základní hře se to vlastně nikam neposunulo. Má to stejné klady a zápory ... vlastně pro mě o jeden více a to ty již dříve zmíněné rozsáhlé cutscény, které jsou tu na mě už moc. Pokud bych to měl hodnotit, tak to vlastně u mě dopadne ještě o něco hůře, než-li základní hra. Přitom jí to vlastně mělo vytáhnout nahoru. Nj, co se dá dělat.

Ve hře jsem v této rozehrávce dohromady strávil skoro 134 hodin. Když k tomu přičtu přechozí rozehrávku, která taky nebyla krátká, jsem někde na 200+ hodinách. Znovu už bych se do toho ale takhle po sobě doopravdy nepustil. Zbylo pár úkolů bokem, jako třeba dostihy, pěstní zápasy a opět Gwint, ale to už se dá dodělat kdykoliv ze současné rozehrávky. Je čas zahrát si zas něco jiného :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Chidlink Listopad 23, 2015, 13:35:43
Ahoj. Rád bych spáchal atentát na Radovida, ovšem nevím jak k tomuto úkolu dospět nebo od koho mám ten úkol dostat. Může mi někdo poradit. Děkuji. :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Listopad 23, 2015, 14:49:27
Ahoj, ten úkol má dvě fáze. Poté, co poprvé pomůžeš Dijkstrovi v lázních, tak máš možnost se proklikat k jeho osobnímu úkolu, v jehož rámci se později sejdete společně s Rochem a dostaneš úkol najít Talara. Tím to zdánlivě končí.

Druhá fáze pokračuje až po záchraně Ciri, kdy máš během úkolu s osvobozením Filippy možnost vyslechnout si jistý nápad. Nemá to žádné volby, je to jen jakési popostrčení, takže po skončení rozhovoru, jakmile Filippa s Triss zmizí, musíš jít sám za Dijkstrou a zeptat se ho na podrobnosti. Dá se to proto celkem snadno minout.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Chidlink Listopad 23, 2015, 15:20:16
Jo taaak, na to bych teda nepřišel, jelikož jsem mu na konci úkolu osvobození Fillipi zlomil nohu ;D Talarovi jsem každopádně pomohl.
Děkuji.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Milhaus Leden 14, 2016, 12:51:27
Rozšíření Zaklínače je lepší než základní hra (http://www.hrej.cz/novinky/2016/01/14/rozsireni-zaklinace-bude-lepsi-nez-zakladni-hra-38444/)

hmm. Tak určitě.

Ale docela bych tomu i věřil. Má se to odehrávat v samostatné mapě, a tedy narozdíl od základní hry to bude v menší, ucelenější a doladěné mapě, která bude mít i obsah. Pokud bude navíc doba hraní kolem 20 hodin, bude to víceméně samostatné "moderní" RPG, jak známe z jiných her. Tedy je teoreticky možné, že to bude ve finále skutečně lepší, než hra původní, protože člověk v tom bude mít pocit, že to, co dělá, má i nějaký smysl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 14, 2016, 18:49:47
Pokud to bude oproti základní hře opravdu dostatečně izolované a nebude důvod tu mapu opouštět, bude to jasné plus, protože se to mnohem více přiblíží předchozím dílům. Ve finále to bude i mnohem věrohodnější zakončení, neboť doposud Geralt vždy začínal jako žabař. Tady už by mělo smysl, že je na počátku na vysokém levelu.

Nicméně ten dojem bude pořád kazit celek, protože je to stále jeden a týž díl, který bude opět vrcholit záchranou Ciri ... ideální by bylo, kdyby se ten druhý přídavek otevřel až po dokončení hlavní hry a navázal právě na ten konec. Už Srdce z kamene v tomto ohledu působilo jako pěst na oko.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2016, 06:57:49
A je to tady, patch už se stahuje. Krásných 8,5 GB, takže to nemůže být nic jiného, než-li datadisk :)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Květen 31, 2016, 19:03:02
Mno, datadisk to skutečně je :) Hned první souboj jsem neustál :D Ne že by to bylo tak těžké, ale jak jsem teď navyklý na ovládání v Neverwinter Nights Online, tak je to dost nezvyk. Jediné, co mi sedí, je nejlepší pomocník pod klávesou Q - u NWNO Templars Wrath, u W3 je to Queen. Jinak mám strašnou potřebu všechno potvrzovat F, místo E, což znamená, že pořád něco jím :) Další souboje už byly v pohodě, začínám si zase pomalu navykat.

Oblast je docela velká a opravdu existuje mimo původní mapu. Rámec příběhu znám díky oznámením, ale opět to nebude nic přímočarého. Zatím příběh našlapuje kolem. Videa je tu opět požehnaně, ale třeba u setkání s kněžnou jsem se docela pobavil. Geralt se zachoval opravdu tak, jak bych čekal, byť kněžna asi "romancovatelná" nebude :D S potvor se tu objevují staré známé z prvního dílu - Bruxy a na hřbitově jsem narazil na Archespory.

Mám akorát problém s Bandicamem, který mi nechce nahrávat napřímo. Místo toho musím nahrávat celou plochu. Těžko říci, co se stalo. Plynulost hry taky není zrovna ideální. Krajina je jinak nádherná, s barevností nemám problém. Atmosférou to jakoby simuluje Francii. U zdejších rytířů pak padla v souvislosti s kodexem narážka na Paní jezera. Inventář mi přijde přepracovaný a trochu je tu asi stíženo pití lektvarů - ani jsem jich do sebe moc nenasoukal a začal jsem se trávit :) Každopádně bugy čekám, takže zatím tomu nepřikládám takovou váhu. Dokud mě něco nezačne vysloveně omezovat, nemám důvod po tom pátrat.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 01, 2016, 23:56:25
Rámec příběhu znám díky oznámením, ... ale prdlajs, to byla nejspíš prima dezinformace. Po řevnění mezi vinaři není nikde ani stopy, tedy v hlavním příběhu určitě ne :) Každopádně hned na úvod mohu říci, že mě O krvi a víně z té trojice baví zatím nejvíce. Oproti Srdci z kamene to má zajímavější zápletku a hlavně se příběh nedá moc dopředu odhadovat, nicméně to vezmu hezky popořádku a začnu tím nejhorším ;)

Datadisk si sebou nese prakticky všechny chyby, které byly už v základní hře a náročnost soubojů oproti Srdci z kamene zas stoupla. Původně jsem si myslel, že jsem toho jen tolik zapomněl a prsty mi příliš ztuhly, ale pak se ukázalo, že se tu mnohem více hraje na různá načasování. Jenomže to je s tímhle bojovým systémem dost naprd. Zasekávání o vše možné je stále standard, dobrá, na to už jsem si nějak zvykl, ale to svévolné zaměřování a desetimetrové skoky mě pořád dost iritujou. Nejhorší je to proti skupince nepřátel, kde si sice krásně jednu obět vylákám, po úhybném manévru k ní přiskočím, ale Geralt se najednou rozhodne mydlit úplně jinou postavu/potvoru. Nehledě na to, že i na levelu 45 mě dá zabrat potvora na levelu 34, protože jí mlátím podobně dlouho, jako tu "silnější". Přitom musím dávat dost bacha, protože Geralt toho moc nevydrží ... už ani Queen není žádné terno :)

Za jiných okolností by mi to nevadilo, ale tohle už je kurňa nějaký überhero :D Možná by úplně postačilo, kdyby se to normálněji ovládalo. Na druhou stranu, kdybych si chtěl zahrát Dark Souls, tak si prostě zahraju Dark Souls, v Zaklínači čekám něco trochu jiného. Jen pro představu, pokud by někoho napadlo, že se asi málo připravuju na souboje ... jakmile se dostanete do příběhového zvratu, tak ono těch možností zas tolik není. Nehledě na to, že předem nevíte, do čeho vlastně jdete. V podstatě si pak musím vystačit s tím, co mám. Je tedy pravdou, že mě nakonec zastavil až bossfight po nějakých 10-11 hodinách, který se zdá být závěrečný, ale zkrátka pro mě už tohle podivné hopsání moc není ;) U něj mám nyní dvě možnosti, resp. dvě možnosti toho, co jsem vynechal - buďto jsem do něj napochodoval příliš brzy, nebo nemusím nutně potvoráka usekat zcela. Každopádně princip tuším, to jsem stihl okouknout, jen se děsím těch 45 minut, které mi to podle mého odhadu zabere, pokud ho budu muset komplet sejmout. Ostatně ono to může být o dost víc, pokud budu častěji umírat.

Jak jsem psal minule, oblast datadisku je dost velká a nejspíše jsem se neměl po hlavní lince pouštět tak brzy, tedy bez toho, aniž bych se pokusil najít nějaká vylepšení apod. (ani jsem se nedíval, jak mám odminula Geralta vycvičeného, nejspíše by to chtělo pohnout i s tímhle). Jenomže on mě ten hlavní děj v podstatě žene kupředu sám o sobě. Pořád tu taky určitě platí, že nejvíce zkušeností je za hlavní linku. Nejhorší je ovšem to, že už jsem příliš daleko, takže vrátit se ke staršímu save by znamenalo zapomenout posledních zhruba 5 hodin hry :) Pokud ten souboj nedám, tak mi asi nic jiného nezbyde, obtížnost prostě snižovat nechci.

A teď je čas vrátit se k tomu, co mě na datadisku baví, protože těch pozivních věcí je mnohem více :) Předem jenom upozorňuju, že následující text bude obsahovat dost SPOILERů, takže kdo netouží po vyzrazení příběhu, tak ať raději ani nečte.

Na zavolání kněžny

Příběh datadisku začíná podobně jako u Srdce z kamene, kdy se hlavní úkol předřadí a po přečtení výzvy na nástěnce je potřeba doputovat na určené místo. Tím je vesnice Kamenice, kde jsem se potkal s Bludnými rytíři z Toussaintu (omluvte případné chybky v názvech ;) ). Podle všeho se s nimi znám, tedy nejspíš bych je znal, pokud bych četl knížky. Poví mi o problémech knížectví a po menší čistce banditů mě doprovodí do samotného knížectví. Než jsem se nadál, započalo vyšetřování podivných vražd.

Problémem císařství je neznámá potvora jménem Šelma, která zabíjí ctihodné rytíře, toho času již v důchodu. Každý z těchto důchodců dostal za odměnu nějaké to panství, což obvykle obnáší pozemek s vinicí, protože jak známo Toussaint je zemí vína. Co čert nechtěl, u některých z obdarovaných rytířů se projeví světské manýry. Mno, jak se později v příběhu dozvíme, oni jimi oplývali už dříve, ale ve službě knížectví se snažili je skrývat. Poslední obět našly rozčtvrcenou, kterak se zachytila v sítích v řece. Jenomže pátrací oddíl ostatky už odnesl neznámo kam, takže jsem se musel jít vyptávat.

A kde? Samozřejmě v nedaleké krčmě :) Podivná ženština mému zraku neunikla, ale beztak jsem moc nepochytil, o koho by se mělo jednat (snad dcera krčmáře?). Tělo je prý ve sklípku jedné vinice. Byla to pravda, akorát mě k němu nezavedli stráže, ale musel jsem se k němu prosekat. Po příjezdu jsem byl totiž svědkem útoku neznámé potvory, která se očividně dostala až dovnitř. Byl jsem mírně překvapen oním zvratem událostí, potvorou byla krčmářovic dcera, toho času čistokrevná Bruxa. Pamatuju si na tyto inteligentní upírky ještě z jedničky (ve dvojce nebyly), boj s nima býval tužší. V datadisku trojky se povětšinou jedná o menší bossfight, podstatné je přijít na taktiku.

Čelní útok moc nazabírá, pokud tedy Bruxu netlačíte ke zdi. Účinná je rána do zad anebo jí zasáhnout, dokud je neviditelná. Cože, já to neřekl? Ano, Bruxy se umí zneviditelnit. Když jí pak máte honit v temném sklepě, je to dost opruz ;) Rozvička to tedy byla dobrá. O samotné tělo jí asi moc nešlo, nejspíše jí zaujalo to samé, co mě - jedno tělo a troje ruce. Ta třetí patřila očividně někomu jinému, navíc někomu, komu části těla dorůstají. Bylo na čase jít se oznámit kněžně.

Audience u kněžny

Sraz byl na turnajovém hřišti, kde jsem nechtěně zasáhl do rytířského souboje s příšerou, ale to už se holt stává, že zasahuju tam, kde se to zvrtne. Nesmím zapomenout, že před samotným zápasem jsem prohodil pár slov ještě s jedním rytířem, který mě do knížectví doprovázel - Milten Peyrac-Peyren. Shodou okolností taky už v důchodovém věku. Jak už asi tušíte, po diskuzi s velitelem pátracího týmu a kněžnou, jsme dospěli k závěru, že Milten je v ohrožení.

Zrovna se tak nějak v palácových zahradách konala výroční slavnost, na které měl Milten vystupovat jako králík, kterého na základě několika indicií mají soutěžící najít. Nebyl čas a mírně jsme si pravidla upravili. Kněžna ani na chvilku neváhala a kvůli rychlosti byla ochotná podstoupit i menší faux-pass ... odrthla si sukni, aby mohla lépe jezdit a běhat. Nutno dodat, že to Geralt ocenil náležitým pohledem :D Naneštětsí jsme úkryt Miltena odhalili pozdě. Útočníka jsme ovšem ještě zastihli a tak začal klasický hon, který skončil v jednom přístavním skladišti.

Dettlaff je vyšší upír, možná o něco vyšší, než by mi sedlo, ale boj se vyvíjel celkem přijatelně. Svým způsobem je to vytuněná Bruxa, navíc je dost rychlý. Vůbec jsem nebyl připraven, takže při doplňování zdraví jsem byl nucen sáhnout po vínu ... no, zajisté si dokážete představit, co to udělá s obrazem :D Vůbec mě nenapadlo se nejdříve vybavit, protože jsem nečekal, že události po turnajovém hřišti budou mít takhle rychlý spád. Když už jsem se chystal na závěrečné kolečko, hra mě zastavila a řekla mi: "Ty ty ty, hlavního záporáka nemůžeš zabít hnedka na začátku!!". Stejně jako Letho ve dvojce, nebo Imlerith tady v trojce, najednou jsem neměl navrch a musela zasáhnout trochu náhoda ... tentokráte starý známý, upír Regis. Detclaf zmizel a já si mohl s přítelem promluvit.

Regis mi povyprávěl kus svého příběhu a trochu mi osvětlil, jaký má vztah k Dettlaffovi - zachránim mu život, když Regise zabil jeden kouzelník (pravděpodobně odkaz na nějakou z knížek). Protože vyššího upíra nelze jen tak zabít (musí to udělat jiný vyšší upír), Dettlaff Regise oživil a pomohl mu v novém životě. Jenomže Detclaf je poněkud přímočarý a oproti Regisovi nechápe řadu lidských vlastností a důvody pro určité jednání. Ostatně i tohle důvod, proč se nyní stal vrahem. Pro tuhle chvíli se však vraťme ke knežně.

Po fiasku se záchranou Miltena jsem byl pověřen případ dořešil a zastavit další vraždy. O hlavě Dettlaffa nepadla zatím ani řeč. Měl jsem tedy poněkud volnější pole působnosti. Odměnou za současné snažení mi byla ona vinice, kde jsem se utkal s Bruxou.

Na stopě Detclafa

Se stopováním našeho vraha/nevraha, jak mi Detclafovi pohnutky Regis vysvětlil, mi pomohl právě Regis. Pomůckou nám měl být odvar Dozvuk, který by ukázal, co se dělo nedlouho předtím, než Dettlaff o svou ruku přišel (místo ní má už jinou). Shodou okolností jsem si přitom odstranil jednu kletbu a do domu mi přibyla šlechtična Marlen, která byla prokletá ve Vicha nám známým Zrcadelníkem.

Spoiler: ukázat
Stačí se s ní místo útoku najíst a nepoužívat u toho lžičku.


Obraz mi ukázal sblížení Dettlaff s hrabětem de la Crux a jeho vraždu, kdy si Detclaf z důvodu nesouhlasu usekl právě svou ruku. Co jsem viděl postačilo pro další cíl pátrání a v obchodě našeho upíra jsem našel důvod jeho počínání - několik lístků se jmény obětí a dopis vyděrače.

Fajn, Dettlaffa tedy kdosi vydírá, prý vězní jeho bývalou milenku Rheu (?). Pro tyhle pohnutky mám pochopení, proto jsem se k celé věci postavil celkem neutrálně a slíbil jsem, že nebudu usilovat přímo o jeho hlavu. S pátráním musel pomoci knížecí someliér, který identifikoval kapku vína na jednom z lístků. Cesta mě tedy zavedla až do knížecí vinice, kde jsem zjistil kupčení s knížecím vínem a další stopy. Postupně mě to nasměřovalo až k záhadnému cizinci, co by se nyní měl vyskytovat v hlavním městě. Po většinu vyšetřování mi dělala společnost i kněžna, ostatně je v tomhle dost neodbytná ... jen poznámečka na okraj, je zajímavé, nakolik kněžna za určitých okolností připomíná Triss, nebo za jiných v ní vidím pro změnu Cerys :) Jakoby se mi někdo snažil trefit do vkusu :D Každopádně na romancovatelnou postavu to nevypadá, naopak, později mi docela začala lízt na nervy.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 01, 2016, 23:56:44
Banket kejklířů

Cizinec si oblíbil jednu z místních umělkyň a cesta proto vedla na jednu speciální akci místních "umělců". Doprovod mi samozřejmě dělala kněžna. A jak už bývá zvykem, musel jsem se patřičně obléci ... náhodou jsem trefil vhodnou kombinaci :) Onu umělkyni jsem jsem nakonec našel až v její šatně, jenomže byla čerstvě tuhá. Následovalo proto další vyšetřování, neboť vrah nemohl ještě utéci. Shodou okolností jsem zjistil, že nebohá umělkyně byla jen vstupenkou na banket, protože náš cizinec hodlal ukrást jistý šperk, což se mu stalo osudné - majitelka zdejšího komplexu ho překvapila a jednoduše vyhodila oknem :) O starost méně.

Tím se mimo jiné ukázalo, že i náš cizinec měl svého zadavatele a smysl tohohle všeho byl nejspíše mnohem hlubší. Kněžna mezitím sehnala majitelku, takže jsme mohli podiskutovat o onom šperku, který je shodou okolností ztraceným majetekem knížecí rodiny. Z kněžny tedy vypadlo, že ho vlastnila její sestra Syanna. Syanna se nenarodila zrovna při nejlepší konsteaci hvězd a byla považována za prokletou. Jako dítě se jí knížecí rodina zřekla a naši zavraždění ctihodní rytíři jí měli vyprovodit za hranice Toussaintu. Jak mi sama později řekla, oni tak ctihodní nebyli a proto tohle vše. Jak se později ukázalo, Syanna je romancovatelná postava, takže s ní lze navázat bližší vztah. Asi i díky tomu se toho lze potom tolik dozvědět o celém pozadí příběhu.

Spoiler: ukázat
Nejspíše k tomu stačí pár vlídných slov a v kouzelné zemi jí koupit zpět stužku od prodavačky křesadel.


Ale zpět. Na scéně se objevil Dettlaff a Regis, takže bylo potřeba jednat. Dettlaff by nejspíše strůjce vydírání na místě popravil, takže Regis ho měl za úkol zaměstnat a já se vydal po stopách na panství jednoho šlechtice, kde se měla nacházet jak Syanna, tak i vězněná milenka Dettlaffa. V tuhle chvíli hra upozorní na příběhový zvrat, který může narušit některé probíhající úkoly. Nebral jsem to v potaz a vyrazil.

Za Syannou

První fází jsem se musel probít sám, párkrát jsem si to dokonce zopakoval, než jsem zjistil, že stráže lze lákat po menších skupinkách. V druhé fázi mi pomohl Dettlaff a Regis, což bylo hned o poznání rychlejší. Cesta směřovala dle rady poraženého hraběte do věže, kde ovšem čekala jen jedna žena ...

Ano, Syanna a Dettlaffova milenka je jedna a tatáž osoba. Dettlaff moc nadšený nebyl, tedy spíše nebyl moc schopný pochopit, co se událo. Venku už čekala kněžna a Dettlaff zmínil své ultimátum - do tří dnů chce Syannu vidět v upířích ruinách. Pokud ne, zaútočí s dalšími upíry na město.

Syanna je podobně jako kněžna docela zajímavou postavou. Chvilkama jsem v ní viděl Irris von Everec, ale svým postojem a chováním připomíná spíše Ciri. Zaujala mě tím v podstatě hned. Přijde mi, že v CD Projektu to nakombinovali schválně :) O něco později jsem pojal tušení, že bude romancovatelná. Jenomže začínejte si něco s byť již bývalou milenkou upíra ;)

Kněžna váhá

Kněžna ovšem o vydání Syanny nechtěla ani slyšet, místo toho jí kamsi ukryla s tím, až se Dettlaffa zbavím, tak proběhne řádný soud. V rozhovoru s kněžnou už jsem začal docela odsekávat, protože měla celkem nemístné narážky, ale roztržku ukončil nálet upírů. Město bylo ve válce.

Podobně jako na začátku, následoval boj s Bruxou. Podobný mini bossfight, ale stejně trvalo, než jsem přišel na vhodnou taktitu. Tahle Bruxa mi přišla tužší. Ono pak cestou dále lze narazit na další, ale to už je takový běžný boj, byť ne o moc jednodušší. Cesta vedla za velitelem pátracího komanda, který by mohl vědět, kde je Syanna ukrytá. Měl jsem totiž na výběr jen dvě možnosti, co udělat - buďto Syannu Dettlaffovi přivést na pohovor, nebo jít za někým/něčím, co by mi pomohlo Dettlaffa vylákat a konfrontovat napřímo. Vzhledem k Regisovi a jeho vztahu k Dettlaffovi jsem zvolil variantu se Syannou.

Mno, ono se to snadno řekne, ale hůře udělá. Damiena jsem sice přemluvil, ale Syanna na určeném místě nebyla. Místo toho mě po krátkém pátrání čekala cesta do bájné země ...

Bájná země

Specielní zaříkadlo mě přeneslo do tajúplného, ba přímo pohádkového světa. Na nebezpečí nic neukazovalo, tedy až do chvíle, než jsem našel Syannu, kterak se pokouší někomu pomoci z pece ježibaby ... :) Ano, pravá nefalšovaná ježibaba a další bossfight. Tedy docela trval, její koště mi dávalo zabrat. Hlavně je potřeba jí sestřelit a poté se vyhnout jejímu ochromujícímu útoku, jinak je to na dlouho a ještě je potřeba mezitím kydlit pantera a Archesporu. Po likvidaci jsem se konečně podíval, kdo že je to v peci zavření.

Jistý Jack, či tak nějak, který by údajně měl vědět něco o kouzelných fazolích (s jejich pomocí lze vyšplhat do nebes a bla bla, znáte to ;) ). Syanna ho tedy musela nejprve důrazně přesvědčit, přičemž z něj vypadlo, že dostal rozkaz od kněžny, aby mlčel. No, hezké, celá tahle pohádková iluze se bortí a je spíše nebezpečnou pastí, než-li bezpečným úkrytem. Ježibaba nebyla jediná, kdo mě napadl.

Další pohádkovou bytost sužovali pro změnu vlci, ale za odměnu jsem se tak nějak dozvěděl, kde fazole hledat. Oblast není moc velká, ale od téhle části je to opravdu prima podívaná s mnoha narážkami na klasické pohádky. Jednu fazoli měla mít dívka s křesadly, která nyní prodává fisstech a tabák. Místo toho měla Syanninu ochrannou stužku, kterou jsem bez rozmyslu koupil za 500 zl. Syannu to očividně potěšilo. Na nástěnce jsem pak vzal úkol s pomocí pro husu co snáší zlatá vejce.

Další v cestě byla tři prasátka, kterým jsem Aardem zbořil domeček. Moc ráda nebyla a za odměnu mě koordinovaně napadla a dala mi dooost zabrat ;) Získal jsem tak první fazoli. Syanna je asi nesmrtelná, ale v boji to moc velká pomoc není. Kousek zpět do věže za Dlouhovláskou ... holčina neunesla čekání na prince a tak se na svých vlasech oběsila, čímž jsem musel bojovat s jejím přeludem a dávat bacha na její smrtící cop :) Získal jsem tak druhou fazoli. Poté jsem vzal cestou jeskyni tří medvědů, kteří už nesnesli komandování Mařenky, či jak se ta drzá holčina jmenovala a za odměnu jí zakousli. Pro změnu jsem musel zabít já je. Fazoli ovšem neměli. Poslední byla babička, tedy vlastně vlk. Chudák už byl tak znechucený svou rolí, že Karkulku a myslivce dávno předtím zabil. Abychom s ním mohli o fazoli hrát, musel jsem skočit pro Karkulčino roucho a dali jsem si to hezky od posledního aktu, který skončil mým nožem ve vlkovu břichu. Tím jsem získal poslední fazoli.

Na různých místech světa mě napadaly podivné stíny, takže procházka růžovým sadem to zrovna nebyla. Třeba vlci nebo zdejší loupežníci (souvisí s husou) byli opravdu tuzí. Mimochodem, velitel loupežníků byl nadepsaný jako Rumcajs :) Vynechal jsem jen jedno místo, byť jsem si ho zkusil, ale pak loadnul. Je jím statek poskládaný ze zmenšenin, kde po mostě jde malá dívenka (jméno jsem zapomněl). Ke vší smůle jsem jí rozšlápl a měl co stírat z boty :D Byla to však oblíbená postavička Syanny, proto ten load.

Nyní už nezbylo, než-li zasít fazole, vylézt nahoru a porazit mlžného obra ... kupodivu to šlo celkem rychle. Celé to ovšem probíhá v kuse a jako na potvoru jsem dostal po zabití obra možnost mít se Syannou poměr :) Nějak se mi to nezdálo, takže jsem to vynechal. Druhá varianta rozhovoru jakoby naznačovala, že tohle bude mít ještě dohru. Proskočili jsem tedy portálem a přistáli ve městě, kde nás dostihl Regis.

Zpověď u Dettlaffa aneb hurá do finále?

Vydali jsme se společně do upířích ruin a počkali, než Dettlaff dorazí. Dorazil, jenomže se to jaksi zvrtlo. Dettlaff se pokusil Syannu zabít, jenomže najednou zapracovala stužka z bájné země a Syannu přenesla právě tam. Mno a teď byl Dettlaff naštvaný ještě víc a zůstal jsem tu jen já a Regis. Ten to ovšem nenechal být a zásahl. Do bitvy mezi ním a Dettlaff jsem chtěl zasáhnout, ale to mi bylo umožněno až poté, co Dettlaff Regise knokautoval.

Celkem bez problémů jsem mu usekal skoro třetinu zdraví, jenomže pak se Dettlaff změnil v něco monstróznějšího se zajímavým typem útoku. Tady mi došlo, že nejsem úplně dobře připraven, takže když jsem už pochopil princip boje, měl jsem vyplýtváno příliš lektvarů. Zapletl jsem se totiž do jeho pastí a to ze mě párkrát udělalo prima terč. Ve finále tedy stejně na konfrontaci s Dettlaffem dojde.

Zvažuju to zkusit znovu a lépe, k čemuž se pravděpodobně budu muset vrátit kousek zpět do Bájné země. Při té příležitosti asi dotáhnu romanci se Syannou do konce, protože teď už vím, že ze strany Dettlaffa je ta reakce na případné romanci nezávislá. Budu muset rovnou prozkoumat i vývoj postavy a co bych ještě mohl v boji využít.

Rekapitulace dosavadního postupu

Během psaní příspěvku mě samozřejmě zvědavost nedala a potvrdil jsem si svou domněnku, že jsem vlítl do finálního souboje hlavní linky. Tušil jsem podobný zvrat, ale jistotu jsem neměl, dokud jsem to nezkusil :) Nečekal jsem, že Dettlaff se pokusí Syannu zabít. Nebýt té stužky, tak se mu to nejspíše povedlo, což by bylo poněkud zajímavé vzhledem ke kněžně, která ani nemá ponětí, že jsem Syannu osvobodil, natož kdybych jí nedopatřením ještě ztratil. Za určitých okolností bude asi jedno, kterou variantu setkání s Dettlaffem zvolím, protože to asi vždy skončí soubojem. Těžko říci, jestli i druhá varianta setkání vede přes nějaký společný bod. Nedokážu si jen vybavit, že by hra dokázala v druhé variantě nabídnout podobně zajímavý obsah, jakým byla Bájná země. Schválně to někdy zkusím při jiné rozehrávce.

I když, já už tu mluvím skoro o konci, ale přitom jsem z datadisku ještě mnoho neviděl :) 10-11 na hlavní linku není špatných, ale veškerý obsah to rozhodně není. Z vedlejších úkolů jsem se zatím přichomýtl jen ke dvěma a plno jich určitě zbývá. O zakázkách nemluvě. Navíc jsem Dettlaffa ještě neporazil, takže netuším, jak se to celé ještě vyvrbí. Docela očekávám nějakou zradu ve stylu špatné a ještě špatnější :D Trochu se obávám, že Syanna zůstane v Bájné říši uvězněna, protože fazole jsme již vyplýtvali. A propo, když už jsem zmínil ty vedlejší úkoly, tak mě dost zaujal hned ten druhý.

Žluna

Nechtěný souboj v turnajové aréně měl zajímavou dohru. Horlivému mladému rytíři, který se svým činem snažil získat srdce lady Vivienne, jsem přislíbil pomoc. Po nevydařeném boji zůstal zraněný a nemohl se zůčastnit rytířského turnaje. Ten tedy místo nej odehraju já sám. Zamilovanost rytíře je jedna věc, mnohem více mě zaujalo jeho podezření, že Vivienne je prokletá a potřebuje pomoc.

Trénink jsem celkem zvládl, nečekal jsem proto žádné obtíže a šel se přihlásit do soutěže. Docela mě překvapilo, jak snadné to bylo, protože jsem údajně nositelem hned dvou rytířských titulů. Opustil jsem proto na chvilku roli Geralta z Rivie a v turnaji vystoupil jako Ravik. Dostal jsem k tomu hezké erbovní brnění a štít. Střelby jsem zvládl na jedničku, ale jízda se mi nevydařila. Hm, na to jsem v přehledu negativ zapomněl, koňské dostihy jsou tu stejně nefunkční, jako v základní hře. Často vypadává trysk a Klepna občas odmítá změnu směru. Dráha je docela dlouhá, takže by bodlo, kdybych tohle měl plynulé, navíc si musím vypomáhat útoky na panáky a střelbou na terč, což mi přidává čas. Jenomže u tohole právě dochází nejčastěji k poklesu rychlosti. Nakonec jsem závod nedokončil.

Po každé části turnaje dojde k menšímu vyšetřování, po střelbě to byl stan lady Vivienne, kde jsem zjistil pár znepokojivých věcí, které mě nenápadně nasměřovaly na podezření, že Vivienne je Bruxa. Podruhé jsem jí šel přímo stopovat a našel jí u lesního jezírka. Nikoliv Bruxa, ale prokletá je - jako nenarozené dítě byla odsouzena k údělu žluvy. Zčásti je tedy ptákem. Přislíbil jsem jí pomoc s odtraněním kletby, ale souhlasila jen s méně spolehlivým řešením. To spočívalo v přenesení kletby na ještě nenarozený plod žluvy, což obnášelo najít žluví vejce, ale polovičatost tohoto řešení spočívala v možnosti, že Vivienne bude po odkletí žít max. 7 let.

Před odkletím však musel proběhnout ještě hromadný zápas rytířů, takže jsem se vrátil na kolbiště. Byť jsem nakonec zůstal z týmu jediný na nohou a protivníky porazil, nesplnil jsem kritéria k postupu do finále a tím pro mě turnaj skončil. S Vivienne jsme tedy využili příležitosti a vrátili se k jezírku. Obřad se celkem zdařil, ale místo happyendu s horlivým rytířem se ukázalo, že Vivienne jeho náklonnost nesdílí. Je mu sice vděčná, ale to je asi tak vše. On to samozřejmě moc nepobral, v jeho rytířských představách se zachraňují panny proto, aby si je rytíři poté mohli vzít, tohle mu proto na rozum moc nešlo :) Ale tak už to prostě v životě chodí.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 02, 2016, 07:45:25
Jenom ještě takový drobný dodatek, teď jsem si přečetl drobnou poznámku na Hrej, kterak Zaklínač skládá hold Dark Souls (http://www.hrej.cz/novinky/2016/06/01/zaklinac-sklada-hold-dark-souls-40237/). Nemůžu úplně přesně posoudit, ale zaujala mě spíš ta druhá část článečku. Já si myslel, že ty Bludičky praští přes nos každýho, vždyť nápověda je už u té první :) Nehledě na to, že každý správný explorer prošmejdí oblast do poslední pídě.

Tak jen pro pořádek, v Bájné zemi lze za určitých okolností narazit celkem na dvě Bludičky. Tu první lze asi opravdu minout, ale pokud se vydáte kolem věže Dlouhovlásky směrem přes močál k pelíšku tří medvědů, potkáte cestou Bludičku. Syanna u toho bude mít zajímavou průpovídku o Bludných rytířích a jejich touze najít sobě dámu :) Bludičku doporučuju sledovat a dobře prohlédnout okolí, kde zmizí:

Spoiler: ukázat
Kousek od vody, směrem k lesu, leží rytíř, komplet navlečený do relikviové zbroje. Bludičky tedy označují místo se zajímavým pokladem.


Druhou už minout nejde. Narazíte na ní na mostě směrem do pevnosti v oblacích. Geralt k tomu hodí hlášku o další Bludičce a pokud znáte význam té první, určitě si nenechte ujít, kam odlítne:

Spoiler: ukázat
Bludička zmizí nalevo od brány směrem pod most. Na první pohled se to nemusí zdát, ale pod mostem vede cesta, která se dále stáčí podél "útesu" až do malé jeskyně. V jeskyni lze zapálit oheň, přičemž se zjeví relikviový meč.


Kdo na tohle nepřišel, tak mu toho ve hře unikne asi podstatně víc. Ale tak ... stane se ;)

V předchozím vyprávění jsem podobné věci záměrně vynechával, protože už tak je ten text dost obsáhlý, ale hra obsahuje dost různých odkazů a vtipných komentářů, které pochopíte jedině v souvislosti s předchozími díly nebo knížkami (to zrovna pohořelo u mě :) ). Hlavně mi přijde, že CD Projekt se tímto datadiskem snažil vyjít vstříc těm, kdo mají nejraději první díl trilogie. Proto mi to asi i víc sedne.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 02, 2016, 18:54:10
Nemýlil jsem se, souboj s Dettlaffem jsem odhadl dobře :) Ráno jsem na něj znovu naběhl, abych si ověřil, jestli jsem to správně odpozoroval, ale to je teprve první část úspěchu. Souboj je docela náročný na koordinaci a byť jsem si už kolikrát myslel, že jsem zapadl do správného rytmu, nakonec jsem udělal nějakou chybku. Jenomže udělat chybku znamená, že už se to bude víceméně hatit stále dál. Opravdu je potřeba využít každou chvilku, kdy je na zemi a zbytečně boj neprodlužovat. Po několika pokusech jsem to proto vzdal a nechám to, až budu odpočatější :)

První souboj s Imlerithem byl třeba taky docela překvápko, ale tam se to dá případně uběhat. U Dettlaffa je problém, že v druhé fázi můžete schytat hned dva typy útoků a oba s dost masivním poškozením. Proto jakákoliv chybka dost vadí. Jenomže je potřeba se k tomu soustředit ještě na další věci. Nezdolné mi to určitě nepřijde. Jak jsem si to ráno lépe prohlédl, je to spíš o cviku a vydržet. Navíc jsem zjistil, že ona je před soubojem přeci jen skulinka, kdy se lze předpřipravit.

A tady jsem se docela pobavil, když jsem se podíval na svoje dovednosti :) Úplně jsem zapomněl, jak jsem se na to vykašlal, takže jediné, co mám opravdu vycvičené na max., je Queen a souběžně s tím mám dost pocvičené Igny. U mečů jsem zůstal (silný styl) uprostřed. V principu to ale zas takovou roli nehraje, Dettlaff je i tak stále tuhý, což mě ve skutečnosti potěšilo. Ono to dost ukazuje na fakt, že si ten Geraltův kit můžete sestavit mnohem svobodněji a o tolik se nepřipravujete. Ve dvojce mi třeba přišlo, že specializace na meče je v podstatě povinnost.

Mnohem více jsem zalitoval alchymie, tu jsem podcenil ze strany ingrediencí. Mám tu k dispozici jen základní olej proti upírům. Hodně přísad mi chybí, takže jsem v tom nic převratného nevykoumal. Zůstal mi tak jen vylepšený Puštík, který se hodí kvůli rychlejší obnově výdrže, tedy můžu častěji obnovovat Qeen. Ale pořád lepší, než-li nic. Budu si s tím muset vystačit. Pak tu mám ještě nějaké runy, kterými bych mohl teoreticky vylepšit meč a zbroj a samozřejmě mutageny. Přesto si opravdu myslím, že hlavní úspěch bude spočívat ve vylepšení koordinace.

Svým způsobem je to první protivník, na kterého se opravdu systematicky připravuju tím způsobem, že neměním jen taktiku, ale postupně se pokouším využít i dalších možností hry. Dřív to skončilo jen u té taktiky.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 10, 2016, 12:52:16
Nakonec jsem to nechal celý týden odležet a dneska se k tomu vrátil. Vlastně ani nevím, proč zrovna dneska, protože jsem vůbec neměl v plánu hru spouštět :) Přesto jsem si tak nějak řekl, že bych to mohl jen tak nanečisto zkusit se sníženou obtížností ...

Nedošlo na to. V poslední chvíli jsem si tenhle krok rozmyslel a místo toho opět zamířil do inventáře, podívat se, co bych mohl ještě vylepšit. Předem prozradím, že jsem si o moc nepolepšil :D Přijde mi, že souboj s Dettlaffem snad všechna vylepšení ignoruje. Do zbroje jsem nacpal runy pro Queen a do meče runy pro průraznost zbroje.

První pokus nevyšel, ale na vinně bylo něco trochu jiného. Je zvláštní, jak si vždycky dokážu věci sám zkomplikovat. Že jsem nebyl na souboj s Dettlaffem připravený? Dobrá, stane se. Ale že se budu k tomu potýkat se stejným problémem, jako u první bitvy s ním, to už je docela slušný přešlap ;) Velmi záhy jsem zjistil, že nemám dostatek jídla. A co mi tedy zbylo? Ano, alkohol :D

Před druhým pokusem jsem si proto nejprve uvolnil klouby, uklidnil mysl a dal si mnohem více záležet, abych se v prvních dvou fázích nenechal tak často zranit. Úvod jsem zvládl velmi rychle a nastala moje oblíbená kličkovaná mezi útoky a pastmi. V jednu chvíli jsem dokonce Dettlaffa ztratil, ale hodilo se mi to k doplnění výdrže a drobnému odpočinku (jinak Puštík byl v téhle fázi samozřejmostí). Dettlaff pravděpodobně nedokáže postavu zaměřit, když je u vnější zdi, ale ani já nijak nemohl na něj. Naopak jsem musel vydržet pár kol, kdy útočil jen ze vzduchu. Pak to ale přišlo a po dvou úspěšných útocích jsem ho dostal skoro na 1/3  zdraví a začala třetí a poslední fáze.

Dettlaffovu kousnutí jsem neodolal zcela a souboj se přenesl do nitra mysli. Je potřeba tu zničit 4 krevní "uzly" a přitom se nenechat zabít Dettlaffovo "krevním" přízrakem, což se mi málem povedlo :) Musím říci, že v tu chvíli jsem se opět stal náchylnější na chybky, ale touha nenechat se zabít (hlavně obava z dalšího neúspěšného pokusu ...), mě donutila se víc soustředit. Nejhorší bylo, že mi v tu chvíli prostě vypadlo, pod kterou klávesou mám schovaný Puštík a neměl jsem odvahu se podívat, abych neztratil byť vratkou, ale přeci jen výhodu. Na řadu tak přišlo jídlo a tím pádem alhohol :) Rozmazaný obraz byl už to nejmenší, sekal jsem celkem instinktivně. Ony ty uzly nemají jinak výdrž, nejhorší je tu opravdu ten přízrak Dettlaffa v patách.

Dettlaff zůstal nakonec jen se zbytkem zdraví, takže ve chvíli, kdy jsem se opět objevil na normálním bojišti, provedl jsem poslední výpad a Dettlaffa rozčtvrtil. Definitivně ho zabil až Regis, čímž v podstatě skončil veškerý náročnější bojový obsah hlavní linky. Vše nyní směřovalo k velkolepé oslavě.

U krejčího jsem dostal možnost naposledy nahlédnout do pozadí příběhu, respektive dozvědět se, kdo měl být pátou obětí. Mohl jsem to klidně nechat být, ale zvědavost mi nedala. Po krátkém pátrání jsem znal výsledek:

Spoiler: ukázat
Poslední obětí, která měla symbolizovat úpadek soucitu, byla sama kněžna, Syannina sestra.


A opět jsem dostal několik možností, jak se k tomu postavit. Není divu, že jsem chtěl znát názor samotné Syanny, takže jsem za ní zamířil do věže v zámku, kde byla nyní vězněna. Předesílám, že jsem měl se Syannou romanci, takže mě mimo jiné zajímalo, jakou roli v tom sehraje právě romance (i když je rozhovor se Syannou nepovinný, přeci jen jsem čekal nějaké zajímavější rozuzlení):

Spoiler: ukázat
V podstatě se mi vysmála a samozřejmě přiznala, že šlo čistě jen o vypočítavost, takže jsem jí připomněl, že Zaklínači beztak nemají city ;)


Slyšení u kněžny jsem si napoprvé střihnul čistě dle svého svědomí a dojel příběh až do konce. Poté jsem ještě vyzkoušel všechny varianty rozhovorů, abych si dokreslil případné odlišnosti. Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že slyšení končí Syanniným soudem:

Spoiler: ukázat
Je opravdu jedno, jak celý rozhovor probíhá. Zda-li Syannu udáte, nebo si to necháte pro sebe. Kněžna beztak není ochotna připustit, že by Syanna usilovala o její život. Nicméně si vyžádá Geraltovu přítomnost. Ke konci se kněžna rozhodne Syannu poprosit o odpuštění a udělá osudovou chybu - nechá se Syannou obejmout. Mno, Syanna využije její jehlici ve vlasech a milou kněžnu bodne do zad. To nevydrží Damián a Syannu střelí do krku. Mrtvé jsou tak obě.


Když se nad tím zamyslím, ono to celé opravdu svádí k úvahám, co vše a jak mohlo výsledek děje ovlivnit, ale závěr je skutečně poměrně přímočarý a vše kolem jsou jen kosmetické záležitosti, které ovšem nádherně dokreslují celkovou atmosféru a dávají mi slušnou svobodu v projevu:

Spoiler: ukázat
Na pohřbu mám třeba možnost dát květinu i na hrob Syanny a odpustit jí, což mi přišlo jako výborný nápad.


Po událostech v paláci jsem skončil s Regisem u sklenky něčeho tvrdšího. Pozdější útok Brux však připomněl, že Regisův čin nebude v komunitě upírů jen tak zapomenut a po pár filozofických úvahách nastává ten opravdu definitivní konec příběhu :)

Nemohu zatím posoudit datadisk jako celek, ale minimálně z pohledu hlavní linky si ho mohu pochválit. Jen je škoda, že se na hlavní linku tolik pospíchá a tím pádem se upozaďují vedlejší aktivity. Z mapy jsem tak proběhl jen zlomek, který nyní budu dohánět. Pro mě to není moc dobré zjištění, protože se tím pro mě jaksi vytrácí důvod pokračovat. To je prostě věc, na kterou jsem si u open world her s takto otevřeným příběhem nikdy nezvykl, proto mám raději děj členěný na kapitoly, kdy je finále tou poslední tečkou. Je to tedy ponaučení pro příště, že se hlavní linkou nemám nechat strhnout ;)

Na konec ještě drobná poznámka k ovládání. Hra doznala s datadiskem určitých změn, to je patrné už třeba při pohledu na strom dovedností, ale vůbec si nevyavuju, že by v původní verzi hry byly některé volby nastavení, které jsem nyní objevil. Alternativní boj tu asi byl, jen není defaultně zapnutý. Mnohem více mě zarazila volitelná varianta automatického zatažení/vytažení zbraně. To je přesně jedna z věcí, co mě na boji dokáže vytočit, takže jsem jí samozřejmě hned vypnul :D Ve zbylém obsahu datadisku pak zkusím ještě alternativní boj.

Edit: Jen taková drobnost, která mi před chvilkou došla. Ten konec jsem vlastně předurčil už mnohem dříve:

Spoiler: ukázat
a to když jsem Syanně koupil stužku. Bez ní by jí Dettlaff zabil a celé by se to nepochybně vyvíjelo jinak.


Změnit ho tedy bude možné, akorát bych se musel vrátit o dost zpět :) Někdy v budoucnu to třeba vyzkouším.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 10, 2016, 19:31:11
"Úvahy" nad možnými konci hry

Předem upozorňuju, že text je dost spoileroidní, ale pokud máte jakž takž představu o možných koncích a neznáte jen podrobnosti, pak můžete s klidem číst.

Opravdu mi to nedalo a musel jsem na počet možných konců kouknout. Pořád jsem cítil, že ono to nějaký happy-end musí mít, akorát cesta k němu mi nebyla zřejmá :) Alternativa, kde Dettlaff Syannu zabije, byla jasná. To je konec, co jsem rozhodně nehledal a ani nechtěl zkoušet. Přitom se k němu dá dostat celkem nechtěně:

Spoiler: ukázat
Stačí v Bájné zemi opomenout koupit stužku.


Člověku to dojde až o kus dále, tedy lépe řečeno ve chvíli, kdy zasáhl "anděl strážný" během rozhovoru mezi Syannou a Dettlaffem. Výsledkem by byl nepochybně nejhorší možný konec, protože kněžna by mi smrt sestry určitě neodpustila, což je nakonec pravda:

Spoiler: ukázat
Původně jsem akorát myslel, že by to mohlo skončit mou popravou, ale té se Geralt v této variantě nakonec vyhne. Vyhnanství ovšem nikoliv. Do vyjednávání by se podle všeho měla vložit jedna z čarodějek dle původní romance, nebo Marigold.


Začal jsem proto znovu zvažovat možný vliv romance, ale jako na potvoru jsem neměl potřebný save, takže jsem si vzpomněl na ještě starší záležitost - volbu pomoci při boji s Dettlaffem. Vrátil jsem se tedy až do chvíle, kdy upíři napadli město.

Po alternativní cestě k Dettlaffovi

Namísto za Syannou jsem se proto vydal za Orianou, již dříve zmiňovanou mecenáškou umění. O jejím původu už jsem věděl, ale přesto má v téhle dějové lince svůj překvapivý moment:

Spoiler: ukázat
Oriana je Bruxa a sponzoruje nedaleký sirotčinec, který jí ve skutečnosti slouží jako zdroj čerstvé krve.


Slíbil jsem jí pomoc a za odměnu mi vyzradila úkryt Neviděného (takový hodně vysoký představitel v hierarchii upírů, což ostatně zmiňoval už Regis). Regis z téhle volby rozhodně radost neměl, protože výsledek setkání s Dettclaffem, které Neviděný zařídí, je víceméně jasný. Proto jsem ještě jednou dostal možnost, vrátit se k dějové linkce se Syannou. Samozřejmě jsem odmítl.

Audience u kápa upírů nedopadla zrovna dobře, v jednu chvíli jsem dokonce myslel, že je to slepá větev končící vždy smrtí :) Hra mě nedala ani šanci bojovat, jen mi předhodila animačku. Když jsem se však trochu vzpamatoval, našel jsem nakonec to, co jsem hledal a přede mnou se otevřela další část příběhu. Nutno říci, že tahle příběhová linka je v ostrém kontrastu s Bájnou zemí, zároveň je i kratší. Následovala tedy druhá audience a první dojem byl stejný. Hodně záleží na vedení rozhovoru:

Spoiler: ukázat
Neviděného je potřeba zaujmout rozhovorem a přitom rozhovor nikterak neprodlužovat, což se mi napoprvé nepovedlo. Smrt je v takovém případě jasná. Pomohlo až mírné věštění budoucnosti, co by se mohlo stát, kdyby Dettlaff řádil příliš dlouho. Hrát to na soucit apod. nemá smysl, Neviděný nižšími rasami zcela přirozeně opovrhuje. Napodruhé už jsem ho ukecal.


Sraz je opět v upířích rozvalinách, kde Dettlaff musel uposlechnout volání a přijít. Rozhovor s ním dle očekávání nikam nevedl a skončilo to tedy známým soubojem. Protože jsem dneska už neměl moc času, tak jsem u téhle dějové linky skutečně snížil obtížnost, souboj byl proto rozhodnut velmi brzy (rozdíl je opravdu ohromný a nebylo to jen tím, že jsem tenhle souboj už znal).

Shodně probíhala i nepovinná část okolo vyšetřování páté oběti. Změnil se akorát rozhovor se Syannou ve věži. Nejsem si teď jistý, jestli tam byla nějaká neutrální volba, ale výsledek oslavy u kněžny dopadl úplně stejně, jako předtím. Moc mě to nepotěšilo, ale tak trochu jsem to čekal. Je jasné, že kvůli výraznému zvratu je potřeba Syannu nějak nahlodat ;) A od toho byla nejspíše právě Bájná země, které jsem se v této volbě vyhnul.

Zpět na začátek pátrání

Opět jsem se tak vrátil k původní tezi s romancí, jenomže čas na projetí Bájné země už zkrátka nebyl a tak jsem se nechal podat :D Časem bych na to stejně přišel, protože teze s romancí by zákonitě selhala (v krajním případě bych se o třetím možném konci vlastně ani nedozvěděl). Pointa je ve skutečnosti mnohem prostší a měl jsem jí po celou dobu na očích. Zapracoval ovšem dialog jako takový, na který jsem prostě zareagoval tak, jak jsem zareagoval. A s tím asi taky scénárista počítal. Jde o ten rozhovor se Syannou ve věži:

Spoiler: ukázat
Obsahuje jednu drobnou variantu odpovědi, kterou mě vzhledem k situaci a řečenému ani na chvilku nenapadlo zvolit. Je potřeba potlačit vlastní ego a zeptat se na možnost usmíření s kněžnou.


A tohle se mi na datadisku právě líbí. Nebylo to poprvé, kdy mě hra navozenou atmosférou vmanipulovala do volby, nad kterou jsem ani nepřemýšlel, protože mi přišla z mého pohledu naprosto samozřejmá. Přitom ono to dává logiku, takhle jsem to viděl já, ale Geralt by o tom měl přeci jen uvažovat trochu jinak. Leč volba byla na mě ;)

Shrnutí

Spoiler: ukázat

1) Velmi špatný konec (Syanna umře, Geralt je vyhnán):

- Nekoupit Syanně stužku v Bájné zemi.

2) Špatný konec (Anna i Syanna zemřou):

- Vyhnout se rozhovoru se Syannou ve věži po smrti Dettlaffa, nebo se v příslušném rozhovoru vyhnout tématu možného usmíření mezi Syannou a Annou.

3) Happy-end (Syanna se s Annou usmíří):

-  V rozhovoru se Syannou ve věži zahájit rozhovor na téma usmíření mezi Syannou a Annou. U soudu je pak třeba Syannu neodsuzovat.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 11, 2016, 18:54:37
Bez ohledu na včerejší testování jsem se vrátil k původnímu save, tedy do chvíle, kdy jsem se rozloučil s Regisem. Holt jsem si spískal konec jaký jsem měl, na zbytek obsahu už to asi vliv mít nebude. S 5000 zl za odměnu jsem se vydal na svou vinici.

Na nočním stolku mě skutečně čekal dárek od Regise, ale než jsem se k němu mohl dostat, čekal mě nejprve krátký rozhovor se správcem hned ve dveřích domu. Prý mám návštěvu a ne zrovna příliš slušnou :) Tušil jsem, koho v domě najdu. O tohle překvapení jsem přišel díky včerejšímu hledání videa s počtem možných konců. Nedalo se nevšimnout si pár výmluvných názvů videí. Obzvláště když víte, jaká je posloupnost v hraní mezi základní hrou a datadiskem:

Spoiler: ukázat
V domě jsem zakopl o pěknou kupu kufrů a v místnosti vedle čekala Yennefer :) Rozhodla se nakonec pro usedlý život se mnou, takže bez ohledu na smrt kněžny má hra nakonec dobrý konec. Vlastně asi takový, jaký si Geralt mohl přát ... byť osobně bych klasicky preferoval Triss, jenomže tahle rozehrávka navazuje na variantu romance s Yenn.


Vrátil jsem se ke správci a své těžce vydělané peníze jsem začal investovat do další části oprav sídla a pozemků. Spolklo mi to krásných 9000 zl, tedy když k tomu připočtu úvodních 5000, tak je to zatím rovných 14 000 zl. Naštěstí mám truhlu plnou pokladů, takže v nejhorším případě můžu rozprodat svou sbírku mečů. Asi to ale nebude nutné, protože mám před sebou ještě dost zakázek a hlavně šek do banky.

Úplně jsem na tuhle příhodu zapomněl, pochází totiž ze začátku datadisku, kdy jsem na jednom náměstíčku potkal chlápka, který mi prý dlužil za zakázku. Protože jsem tenkrát odcestoval příliš narychlo, nestačil mi zaplatit, takže mi namísto toho vytvořil spořící účet ve zdejší bance. Paráda, prý by to už za ta léta mohla být prima sumička :)

Jenomže ono nestačí jen vzít šek a zajít do banky, to by bylo moc jednoduché :D Celé je to pojaté jako parodie na jednu část filmu 12 úkolů pro Asterixe. Podle záznamů jsem mrtev a proto mi byl účet zmražen. Musím si tedy nejprve sehnat formulář A38 ... a zbytek už asi znáte. Běháte po úřadu od čerta k ďáblu, dokud nezešílíte :D Naštěstí se Geralt nenechá strhnout a tak to velmi rychle končí bitkou za předbíhání ve frontě, abych si poté dal partčku Gwintu s jiným čekatelem a díky výhře se dozvěděl fígl, jak na úřednice.

Výsledkem mého snažení byl rozhovor s vlastníkem banky a cesta do trezoru. Mno, ale žádné překvapení, schránka byla dle očekávání prázdná. Jelikož mě měli za mrtvého, tak moje peníze investovali. Dal jsem proto trpaslíkovi týden času, aby peníze sehnal zpět.

Mezitím jsem se vrátil k malíři, kterého jsem před pár dny potkal cestou na hřbitov. Zaujal ho můj vzhled a rozhodl se, že mě namaluje. Proč ne, souhlasil jsem a před polednem se s ním setkal u západní brány. Barvy nechal na jednom z kopců, ale když jsme dorazili, nebyly tam. Jo jo, musel jsem je najít, tedy vytrhnout je z pracek neckerů. Odcválali jsme pak na další kopec, kde byl krásný výhled na zámek a zvolil jsem si polohu vleže :)

Malíř nemístně zavtipkoval na příhodnost zabitého gryfa u mých nohou, což se mu chvilku poté skutečně splnilo ;) Ještě před tím jsem v nastavení zapnul alternativní reakci Geralta na pohyb, od čehož jsem čekal změnu pohyblivosti v boji a vypadá to, že to tak skutečně je. Geralt neodskakuje tak nepředvídatelně, ale budu to muset ještě otestovat na dalších soubojích. Hotový obraz si mám vyzvednout zítra.

A tím jsem to pro dnešek ukončil. Vzal jsem to ještě přes nějakou pilu, kde jsem zlikvidoval harpyjí hnízdo, ale chtěl bych tomu průzkumu dát nejprve nějaký řád. Ve městě jsem před schůzkou s malířem prohlídl nástěnku a vypadá to na celkem zajímavé činnosti. Mám tedy docela na výběr, jak se rozhodnout.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 10, 2016, 09:56:35
Trošku jsem se šel zase proběhnout do Zaklínače. Od jistého update hry mám pocit, že se hra seká ještě více, než-li předtím. Zkusil jsem proto v menu nastavit lock na 30 FPS a musím říci, že se mi to pocitově zdá lepší. Spolu s alternativním ovládáním mi to teď sedne lépe.

Horší spíš je, že mě nějak k tomu datadisku už nic netáhne. Pořád jsem si říkal, že malá přestávka neuškodí, ale opravdu tu působí efekt ukončení hlavního příběhu. Nedokážu prostě najít důvod pro pokračování ve hře, byť to nejspíše ještě nějaké trumfy v rukávu má. Je taky klidně možné, že už bylo Zaklínače příliš a budu to muset komplet odložit na jinou rozehrávku.

Podobně jsem se nedostal ani ke zpracování videí, byť už jsem před nějakou dobou začal. Vzhledem k tomu, že mám v plánu dát si pauzu i od Neverwinter Nights Online, tak bych se k tomu měl v týdnu snad konečně dostat. Musím konstatovat, že momentálně asi neexistuje jediná novodobá 3D hra, kterou bych chtěl rozehrát a dohrát. Třeba konečně najdu čas na další aktualizaci stránek :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 23, 2016, 19:46:21
Nakonec jsem se přeci jen ke hře trošku více přikoval a dobře jsem udělal. Jako je to už dost zdlouhavé a dost věcí se prostě jen opakuje. Sice v jiných kulisách a s jinými dialogy, ale je to už dost rutina. Nicméně pořád to dokáže nabídnout i překvapivé momenty, jako např. jeden včerejší zdánlivě tuctový úkol.

Na východě mapy je na první pohled plonkový hřbitov, který je v noci plný barghestů, ale jinak nic jiného. Kus na sever se však na pokraji řeky nachází chatka jedné poustevnice, kterou údajně pronásleduje přízrak. Potud je to klasika, ale vše se zvrhne ve chvíli, kdy se Geralt rozhodne poustevnici pomoci a vypije lektvar z jedné vzácné houby :) V tu chvíli se začnou dít věci ...



Po dlouhé době jsem zase vyprskl smíchy, protože tohle je ve skutečnosti hříčka, která vám objasní pár "nelogických" rozhodnutí v mechanismech hry ;)

Postupně takto po kručcích asi dodatkem projdu, nakonec ona ta hodinka max dvě jednou za pár dní docela stačí. Vždycky dotáhnu aktuální úkoly do konce a další si beru zase jindy.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 27, 2016, 12:33:17
Před chvilkou jsem to dopytlíkoval do stavu, kterému snad již mohu říkat konec hry :) Stálo mě to 3 dny intenzivnějšího hraní, takže i ten vedlejší obsah hry není zrovna zanedbatelný. Dohromady to u mě na celé DLC O víně a krvi vyšlo asi na 25-30 hodin.

Standardně jsem vynechal jen Gwintový turnaj, protože můj nejsilnější balíček (temerský) si tu už nemůžu moc zlepšovat a je hodně znát, že jsem se na karty v předchozích částech hry vybodl. Zkusil jsem dokoupit karty frakce příšer a rozehrát to s nimi, ale to je ještě horší :D Oproti tomu pěstní turnaj jsem si celý dal, trochu jsem zápolil jen s druhým "soupeřem".

Spoiler: ukázat
zamaskovaná žena


Souboj s mistrem taky stál za to, protože jsme proti sobě nastoupili opilí :) Nicméně jsem ho sejmul napoprvé. Měl jsem z toho větší obavy, protože na pěstní zápas jsem měl občas ve hře smůlu, jako např. střed turnaje na Skellige, nebo elf v Novigradu. Tady jsem si loadnul asi jen 3x právě u toho jednoho zápasu. Odměnou mi byla hezká trofej. Co je za turnaj v kartách, netuším, ale asi taky trofej, protože v domě mám celkem 3 místa a jedno mi zůstalo volné.

Úkol na možnost rozšíření mutací jsem taky splnil, ale samotný způsob výcviku mutací mě docela zklamal. Nikoliv obsahem, ale podmínkami. Krom mutagenu je do toho potřeba cpát dovednostní body, které tím pádem budou chybět jinde. Jako větší zaměření na určitou specializaci to není špatný nápad, ale aby to mělo správný efekt, muselo by se s tím počítat při rozvoji postavy dopředu. Otázkou ovšem je, zda-li to má takhle ke konci hry vůbec nějaký efekt?

Od porážky Dettlaffa už jsem nic nevylepšoval, jen jsem využil velmistrovských nákresů a nechal si vyrobit velmistrovské meče školy Vlka. Ocelový je dobrý, ale pokud jde o stříbrný, ve hře se dá najít halda jiných a lepších mečů. Vlastně se dá dokonce najít i špička v oboru stříbrných mečů, kterou ti ctnostnější hráči mohou znát z prvního dílu ;)

Spoiler: ukázat
Na západ od středu mapy je malé jezírko s ostrůvkem a na něm je poustevník. Určitě to má nějaký větší quest, ale mě už stačilo jen vyhrát souboj s ním. Poté se zjeví sama Paní jezera, zavzpomíná na první díl a předá Geraltovi meč Aerondight ;)


Nevýhodou je, že tenhle mečík je pro postavu level 52, což jsem v mém případě dosáhl až po tom všem podstatném, co DLC přineslo :D Ale jinak je ta síla meče docela znát.

Poslední výraznou narážkou na první díl, kterou jsem objevil, byl rozhovor s jednou nevěstkou (ano, nakonec se mi v Beauclair podařilo nevěstinec nalézt :) ). Prý za ní chodí zákazníci, kteří se oblékají za zaklínače a když je po všem, tak od ní žádají "nějakou" kartičku :D Obecně jsou to takové drobnosti, na které člověk narazí opravdu jen při podrobném průzkumu všech koutů hry, ale potěší to. Mimochodem, nevěstinec je v přístavu, taky mě to mohlo napadnout hned :D

Z úkolů mi v paměti utkvěl ještě včerejší úkol ohledně dívky, která se při čekání na svého milovaného proměnila ve strom. Takový opravdu hezký pohádkový příběh, nicméně jak už to bývá, ve světě zaklínače se tyhle pohádky mohou snadno zvrhnout v horor. Cesta za ježibabou byla v pohodě, touhle částí mapy už jsem projel s taseným mečem předtím, ale úžasný byl ten moment, kdy se vám v prázdné chalupě za zády ozve hlas staré ženy a když se otočíte, sedí tam třicítka s potutelným úsměvem a teď čekáte, jestli je čas tasit meč, nebo se z toho vyvrbí něco jiného :) Tím, že má člověk na paměti původ této ženštiny, okamžitě se mi v hlavě promítaly všechny možné kombinace a predikce rozhovoru.

Zakončení úkolu jsou celkem tři, přičemž i ten prostřední můžete snadno obrátit ve svůj prospěch (pokud jste vše pečlivě prohlíželi, budete mít patřičný předmět u sebe bez ohledu na to, zda-li jste s podmínkami ježibaby souhlasili). Děsil jsem se spíše té varianty, když budu s podmínkami souhlasit, že se mi to později ve hře vrátí v podobě něčeho nepříjemného. Kousek hry jsem proto odehrál znovu a připravil si save pro vyzkoušení všech variant zakončení. Nestalo se však nic.

Poměrně zajímavá byla zkouška souboje s ježibabou. Nějak intuitivně jsem Klepnu postavil před chalupou doprostřed dvorku a ona tam zůstala i ve chvíli, kdy se boj na dvorek přesunul. Krásně mi vytvořila štít proti kouzlům :D Zdánlivá pokora ježibaby však nevěštila nic dobrého.

Spoiler: ukázat
Souboj s ježibabou poskytne zrovna ten nejhorší konec příběhu.


Ze samotných soubojů bych pak vyzdvihnul souboj s úkolovým šarlejem na jedné z vinic, protože to byla opravdu fuška (šarlej je sám o sobě dost tuhý). Ono by to asi bylo v pohodě, nakonec jsem ho přeci jen skolil na první pokus, ale hodně mi to ztěžoval "klasický" bug v souboji. Opravdu není nic horšího, než když se Geralt rozhodne, že boj skončil a vypne se bojový režim ... zatímco šarlej vám dýchá na krk :/ Hodně naštěstí pomohlo, že jsem si už předtím zapnul manuální vytahování meče, takže alespoň ten meč rovnou neschovává. Když už jsem toho měl skutečně plné zuby, tak jsem zjistil, že šarleje lze docela úspěšně podpálit, takže k něčemu to přeci jen dobré bylo :D

Technických problémů a bugů se ke konci objevilo více, ale vesměs jde o věci známé ze základní hry. Jako dá se to přežít, ale byly chvilky, kdy jsem nějaké to peprnější slůvko upustil. Občas to totiž dokáže atmosféru hry docela pokazit.

Celkově je O víně a krvi o celý můj fous lepší než Srdce z kamene, ale z pohledu vedlejších úkolů je to vesměs podobné. Mutace, velmistrovské nákresy, ... není důvod je používat. Hra je sice na hard zas o poznání těžší, ale pořád je to dobře schůdné (vylepšování postavy už nemá takový efekt, nehledě na to, postava leveluje díky hlavnímu příběhu dost rychle). Hodně v tom samozřejmě hraje roli i únava. U konce O víně a krvi jsem si vzpomněl na svůj výrok o datadisku Dragonborn ke Skyrimu, že bych si to dokázal představit jako plnohodnotnou hru. Touissant není vyjímkou.

Jenomže ta potíž je v tom, že Geralt už se od Srdce z kamene nemá prakticky kam posouvat. Po všech třech dílech tu ve finále máme hrdinu, kterému kdejaký vidlák ubere na jednu ránu půlku zdraví, kdežto náš ostřílený mistr ho jen škrábne ;) To je prostě potíž všech her, které se rozvinou do vícero dílů a vždy se stejnou ústřední postavou. Každopádně si teď mohu s klidným srdcem od zaklínače odpočinout :D
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 09, 2017, 12:41:35
Po Vánocích mi to nedalo a nainstaloval jsem výroční edici Zaklínače 3, že bych si předpřipravil nějaké save pozice před nákupem nové grafiky. Ve finále jsem se posunul mnohem dál, než jsem chtěl :) V posledních dnech jsem však narazil na pár novinek, které mě docela překvapily.

Čistě oddychově jsem zvolil střední obtížnost, takže rychlejší postup je daný zejména tím. Regenerace zdraví během odpočinku je na výsledku znát a hlavně si můžu bez větších obav doskočit i na silnější potvory, které mě levelem znatelně předbíhají. Včera jsem skončil na levelu 22 a jsem v podstatě před odjezdem na Skelige. Ve Velenu a  Novigradu mi zbyly jen dvě zakázky, které už jsou hodně mimo můj level - Ztracený bratr a lov královského gryfa. Gryfa jsem zkoušel už někde na levelu 19, ale stačí jednou vynechat štít a je to okamžitá smrt a tenhle kiks při té délce souboje prostě udělám vždy, takže jsem to vynechal.

Ale zpět k tématu. Byl to nejspíše právě dosažený level, který spustil jednu zajímavou událost. Někde na levelu 18-19 jsem si zrovna od Radovida sebral úkol na dopadení Filipy, když tu mě v ulicích dostihl posel, že by se mnou chtěla mluvit Triss. Šlo o její závěrečný úkol v Novigradu, kdy se rozhoduje o romanci. Netuším, jestli je ten úkol opravdu časově omezený, ale ani si nevybavuju, že by mě předtím nějaký posel naháněl. Touhle dobou jsem měl být samozřejmě už na Skelige, ale nebyl důvod :)

Zaujalo mě to hlavně vzhledem k úkolu s Filipou, protože předtím jsem tenhle úkol udělal ještě před úkolem pro Triss. Podobně úkol pro Zoltana s Gwintovými kartami, kdy mi Triss pomohla odčarovat jednu sošku. Nutno tedy dodat, že všechny tyto zmíněné úkoly jsou doporučené už pro nižší levely, takže hra mi tím možná jen dala najevo, že bych se měl také věnovat hlavní lince :D Sošku mi Triss ještě odčaruje, ale ohledně Filipy jsem asi o jednu zajímavou vsuvku přišel, čehož jsem využil a Filipu práskl Radovidovi. V principu je to jen příběhová omáčka, ale překvapila mě hlavně ta míra detailu, s jakou se při průchodu hrou počítalo.

Druhá zajímavost se mi udála u JZ brány do Novigradu, kde se Lovci čarodějnic chystali upálit jednoho mága. Shodou okolností šlo o Moritze, což je mág, který se na chvilku mihne na plese Vegelbudů a odmítne Trissinu nabídku na útěk. Chvilku jsem počkal, co se bude dít, ale Moritz očividně nehodlal uhořet :) V těhle situacích nikdo na nic nereaguje, což mě vadilo už dříve, když jsem třeba viděl nějaké jiné příkoří, ale nešlo prostě zasáhnout. Ovšem tenhle případ mi vnuknul myšlenku, co kdybych stráže vyprovokoval tasením meče, kterým bych se párkrát rozmáchnul. A opravdu to zabralo. Po likvidaci stráží jsem mohl Moritze normálně osvobodit.

Je to trošku krkolomné, normálně by člověk očekával nějaký dialog, kde strážím jednoduše pohrozím, ale potěšilo mě vůbec zjištění, že tyhle situace řešit lze. Dohru to mít asi nebude, podle mě vyvojáři vložili dialogy opravdu jen tam, kde to má nějakou návaznost na děj nebo volbu v nějakém jiném dialogu. Ostatně jsem zvědav, jestli na to Triss nakonec přeci jen nezareaguje.

Jinak jsem se protentokrát pustil i do Gwintu. Opravdu je potřeba si balíček piplat už od začátku hry, ale i tak jsem turnaj v Novigradu nedal. Vypadl jsem hned v prvním kole. Teprve poté jsem si všiml, že jsem mohl pár dobrých karet získat ještě mimo od známých, ale loadovat už se mi kvůli tomu nechtělo.

Chybí mě akorát ještě jedna věc, pořád jsem ve stokách nenarazil na spícího upíra, co se objevil na trailerech.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 11, 2017, 15:57:25
Využil jsem akci na Originu a zdarma si stáhl Mass Effect 2. Trošku mě to připomnělo doby, kdy jsem hrál DeusEx a kupodivu jsem nezůstal jen u testu a docela seriózně jsem tu hru rozehrál. Nicméně poměrně brzy jsem narazil na jedno překvapení. Je jím členka týmu Miranda Lawson.

Úplně jsem zapomněl sledovat text a myslel jsem si, že zažívám deja vu :) Normálně jsem viděl Yennefer ze Zaklínače. V některých cutscénách je to dost patrné, byť Miranda mi přijde ... no, jak bych to citlivě ... no, prostě trochu víc při těle :D Kupodivu i to nadřazené chování jí nechybí. Rozdíl je akorát v tom, že Mass Effect 2 je starší hrou, takže ispirace je spíše obrácená. Někdo z CDProject Red se v Mirandě očividně vzhlédl.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červen 30, 2017, 19:49:56
Po skoro půl roce pauzy jsem se včera do Zaklínače 3 vrátil. Nakonec jsem se rozhodl, že budu hraní Albionu prokládat právě jím. Nebylo těžké vzpomenout si, kde jsem skončil a co mě čeká, ale protože tuhlu rozehrávku jsem rozjel kvůli alternativním volbám, tak jsem provedl několik změn.

Po krátkém rozkoukání, kdy jsem se s Yenn dostal z "pasti" Myšilova, jsem vstoupil do iniciačního obřadu volby nového krále na Skellige a po krátkém rozhovodu s Crachem jsem se rozhodl pomoci nejprve jeho synovi. Chtěl jsem to vzít přímo po příběhové lince, ale nakonec jsem celý ostrov Undvik v podstatě prozkoumal do nejmenšího detailu. Byť je Undvik poměrně rozlehlý, tak tu není zas tolik bodů k důkladnému průzkumu a nejvíc času zaberou vlastně jen dialogy.

Poblázněnému kapitánovi lodi jsem se rozhodl pomoc a po skončení hlavní mise jsem mu donesl dratve a hřebíky. S díky to přijal, ale tím to také skončilo. Zachránit ho nijak nelze - opustit Undvik odmítl. Z kotle trolů jsem vytáhl lučištníka a s ním se vydal za Hjalmarem. Ve vesnici na východě jsem v hlásce narazil na zamčenou truhlu, ale nevzpomínám si bych našel klíč, tak jsem jí vynechal. Ostatně nákres na kus vlčí zbroje se válel v jiné truhle.

Ve třech jsme si to vydali vyříkat s obrem a protentokrát se mi povedlo osvobodit šíleného válečníka z klece. Asi je to tou nastavenou nižší obtížností, hra mě totiž upozornila, že nesmím šlapat na sníh, což by spolehlivě obra probudilo a opravdu to takto funguje. Předtím jsem si podobné hlášky nikdy nevšiml. Hra mě navíc tuhle rozehrávku tipy docela zásobuje, ale je také možné, že je to tou GOTY edicí.

Tím pro mě první fáze hledání jarla skončila a moc jiných změn jsem v rozhodnutích udělat ani nemohl. Z kovárny jsem si ještě vyzvedl nástroje pro Jolanu z Vranova a vydal se pro změnu na Spikeroog za Cerys.

Vzhledem k malé rozloze ostrova jsem si to tu trochu proběhl a pak se vydal rovnou do sídla jarla a odtud pak do starého domu za Cerys. Hra se mě dlouhou dobu snažila natlačit do řešení úkolu formou lsti, až jsem si skoro začal myslet, že úkol ani jinak vyřešit nelze, ale nakonec jsem přeci jen dostal možnost návrh Cerys odmítnout a s Hymem bojovat. Boj ničím nepřekvapil. Je dvoufázový a v meziobdobí je potřeba honit a uklidňovat jarla. Druhá fáze proběhne ve sklepení, kde se Hymovi trochu obnoví zdraví. Výsledek řešení je obdobný řešení formou lsti. Hlavním plusem je tedy spíše jen to, že při výběru lsti není nutné se zaobírat bojem.

Po pomoci Cerys jsem udělal drobnou odbočku, kdy jsem se rozhodl prozkoumat zbylé menší ostrovy - An Skellig a Faroe, Hindersfjall jsem vynechal, protože ten souvisí s hlavní linkou, nicméně před jejím dokončením jsem nakonec ostrov také nejprve proběhl mimo ní. Na An Skellig jsem vzal úkol s věží, ale je mimo můj level, tak jsem ho vynechal a místo toho se vydal po cestě poutníka. k Mému překvapení mi nikdo pouť nezadal a jaksi jsem zapomněl, jak se k tomu dostat. Problém totiž nastal v zatopených jeskyních, kde jsem nenašel potřebný důkaz o absolvování poutě. Tak jsem alespoň pomohl s vyčištěním arény. Faroe taky nebylo ničím překvapivé, protože tu žádné volby k dispozici u ničeho nejsou. Železné panně jsem vysvětlil, kdo je největší bojovník a kamaráda zaklínače Caradina jsem nasekal i s jeho ochrankou na drobné kousíčky.

Nakonec jsem se vydal zpět na Kaer Trolde a zůčastnil se hostiny na počest hrdinských činů uchazečů o místo krále. Do toho jsem si zkusil zaboxovat s berserkery, ale moc mi to nešlo. Po masakru v hlavním sále jsem se rozhodl pomoci Hjalmarovi, se kterým jsem vyrazil právě po stopách berserkerů. Čekal jsem od toho něco zajímavějšího, ale skončil jsem v podzemí jejich vesnice, které jsem znal už z dřívějška, akorát jsem netušil, k čemu je ve hře dobré. Čekali mě jen dva boje a krátké rozuzlení, ale nic jsem se prakticky k motivu nedozvěděl a to samé jsme přednesli před radou. Vlastně to bylo ještě horší, protože Hjalmar dokázal smýt jen vinu z rodu, ale Birnu jako zosnovatele neodhalil (jako je tomu při volbě pomoci Cerys). Přijde mi to takové polovičaté, ale zase to je tím, že znám výsledek alternativy. Díky tomuto se Hjalmar stal novým králem.

Teprve nyní jsem navázal na hlavní linku a zašel za Yenn k anomálii. Průběh vyšetřovaní moc ovlivňovat nejde a to ani při vyšetřování na Hindersfjallu. Vyhnul jsem se akorát nadměrnému rýpání. Ve Freyininých zahradách jsem nejprve pořešil Morkvarga (ostatně všechny záležitosti nesouvisející s hlavní linkou jsem vzal ještě před zahradou). Rituál nekromancie proběhl standardně, včetně vsuvky za Ciry.

Změna přišla až s osobním úkolem Yenn, kdy mě požádala o pomoc s džinem. Úkol běží stále stejně, během volby jsem akorát Yenn odmítl a tím ukončil veškerou možnou romanci. Překvapil mě až dodatek v závěru, kdy si lze s Yenn promluvit na téma vztahu s Triss a získat tak v podstatě její svolení. Tohle tuším v původní hře nebylo. Obecně, Yenn mi přišla už po posledních patchích v původní hře trochu smířlivější, ale nejsem si jistý, zda-li to byl krok správným směrem. Předtím jsem měl vůči Yenn vyhraněný názor, ale takhle je mi jí spíše čím dál více líto :) Občas má totiž v dialozích takové drobné úlety, které dost otupují tu její typickou kousavost. Možná je to ale i tím, že už hru hraju po třetí a vytratil se z toho efekt překvapení.

Na Skellige jsem ještě dopořešil koňské závody a box a poté se vydal zpět do Novigradu za Lambertem a odtud do Vranova. Víc se mi opravdu ze Skellige řešit nechtělo, protože zkušenostní zisk je dost tristní a jiný důvod pro zakázky a vedlejší úkoly nemám. Jsem přesně v tom bodu, který jsem hře prorokoval - z pohledu znovuhratelnosti nenabízí žádný jasný tahák. Prostě nemám důvod ty úkoly a zakázky dělat, protože celá ta omáčka je stále stejná, tedy až na pár vyjímek, a nemá mě to tudíž ani čím překvapit. Na druhou stranu, aby to zase nevyznělo až tak negativně, ono to v podstatě nevadí, protože díky tomu, že za to jsou beztak prd zkušenosti, můžu se alespoň věnovat hlavní lince a nebát se přitom o Geraltův level.

U úkolu pro Lamberta jsem ale změnu neudělal a Caradina jsem zabil, hezky holýma rukama :) Nejsem si totiž jistý, jak by Lambert na milost zareagoval a jestli by mi to potom nevrátil na Kaer Morhen. Změn v týmu už mám i tak dost, takže nechci riskovat nějaké nemilé překvapení. I když při první rozehrávce jsem tuším celý tenhle úkol minul a taky se nic nestalo ... no, alespoň o důvod více, zkusit to příště :)

Pro dnešek jsem se tedy zastavil v bodě, kdy mám vyzvednout Umu a přesunout se na Kaer Morhen. Ani bych býval neřekl, že tenhle zdánlivě krátký úsek hry mi zabral 10 hodin. Když k tomu připočtu úplný úvod, tak jsem na Skellige strávil zhruba 12-13 hodin. Hlavní dějová linka by se u mě tedy asi i tak smrskla minimálně na těch 10 hodin. Geralt je nyní level 24, přičemž level 22-23 už měl při příjezdu na Skellige. Hra mě prostě dopředu nepustí, tak snad na Kar Morhen se to zlepší. Rád bych konečně oblékl lepší zaklínačský set.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 01, 2017, 19:52:49
Komplet Kaer Morhen mi vyšel na cca 4 hodiny, kdy jsem splnil vše, co šlo. Drobný problém nastal akorát v počátku, kdy jsem na mapě dlouho pobíhal jako level 24, přičemž v železném dole jsou potvory level 30, tedy v tu dobu smrtící. Pokrok v hlavní lince mi však zajistil postup na level 25, takže ještě před proměnou Umy jsem měl celou mapu pořešenou.

Musím prostě opět říci, že Kaer Morhen je nejhezčí částí trojky a vysoké detaily tomu zas o něco vypomohly. Je až škoda, jak málo věcí je sem situováno a ústředním motivem mapy tak zůstavá jen samotný hrad.

Z pohledu dialogových voleb jsem neměl moc volnosti, jak s Eskelem tak i s Lambertem lze provést čistě jen kosmetické obměny, s Vesemirem nelze v podstatě ani to. Naklikal jsem tedy to, co mi bylo nejbližší a zbytek si nechal pro rozhovor s Yenn.

Docela mě překvapilo, že u Yenn není v dialozích žádná změna, kterou bych dokázal postřehnout. Přitom zrovna její rozhovor na Kaer Morhen měl projít úpravou. Mě osobně to opravdu přijde stejné, jako při první rozehrávce. Opět jsem jí mohl vytočit až na nejvyšší možnou míru apod. Úprava se možná týká spíše případu, kdy je aktivní romance s Yenn, ale to nemohu posoudit, k tomu jsem se dostal právě až po patchi.

Během společné chlastačky jsem akorát dostal možnost nenavázat na Lambertovu otázku ohledně Triss, ale mnohé by to asi nezměnilo. Drobný rozdíl jsem našel jen ve vztahu Yenn - Lambert, kdy jsem při opravě megaskopu zmínil Lambertovo okouzlení Yenn a ona poté během chlastačky záměrně naznačovala své sympatie k němu. Tohle si moc nevybavuju, ale při první rozehrávce jsem to také mohl způsobit jinou volbou odpovědi. Celé se mi to zkoušet nechce, vlastně je to takhle mnohem lepší, protože na Kaer Morhen později dorazí ještě Keira, která by se měla stát Lambertovo přítelkyní, tak třeba z toho ještě něco zajímavého vypadne :)

Moc z toho nadšený nejsem, pořád mi to celé přijde hodně nesmyslné a nedotažené. Je zajímavé, že třeba Shani a její krátká romance v datadisku je vzhledem k jedničce okecaná dobře, ale dvojka s Triss v ústřední roli tohle zbytečně zamotala. Odmítnutí Yenn je navíc nebezpečné i vzhledem k možnému konci hry. Zmenšuje to volnost v rozhodování v klíčových částech úkolu pro Ciri.

Pro zítřek mi chybí posklízet plody své pomoci jednotlivým členům budoucí aliance, takže jsem zvědav, jak to bude nakonec vypadat. Letho nepřijde, Keira ano a zbytek uvidím. Přemýšlím akorát nad tím, jak se zachovat vůči Radovidovi, ale nejspíše ho nechám žít. Opravdu se mi nechce řešit problém mezi Vernonem a Dijsktrou. To bude asi poslední z možných voleb a budu mít splněno. V datadiscích budu pokračovat zas jindy, protože v nich se přímá návaznost projeví až na konci druhého datadisku a tak daleko se mi zatím pokračovat nechce.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2017, 18:56:40
Necelé další 3 hodiny mi trvalo dostat se do bodu, kdy jsem vstoupil do mlh a vyrazil na ostrov za Ciri. Většinu času jsem plnil pár okrajových úkolů, zejména Gwint na Skellige a kompletaci nákresů zaklínačských zbrojí a mečů, abych si zvětšil možný výběr mezi sety. Prozatím jsem ovšem zůstal věrný gryfí zbroji, kterou jsem upgradnul do prvotřídní kvality. Z vlčí zbroje jsem si vytvořil akorát základní set - nákresy pro 2. vylepšení jsem jaksi minul (?). Nicméně je to jedno, díky Gwintu jsem se vyškrabal na level 26, takže beztak mi je souzena akorát vylepšená gryfí zbroj, všechny ostatní mají pro 3. vylepšení podmínku level 29 a výše, u prvotřídní gryfí je to právě level 26.

Ohledně možných spojenců pro alianci jsem byl docela překvapen. Cerys mě odmítla podobně jako v případě, kdy jsem jí pomohl ke královské koruně, kdežto Hjalmar bez ohledu na svůj královský stav na pomoc přispěchal. Podobně se na mě vykašlal Crach a namísto pomoci mi opět vrazil rodinný meč Ostří zimy. V tomto ohledu tedy žádná změna. Dijkstra mě taky poslal kamsi, protože jsem mu nepomohl dořešit komplet jeho úkol a standardně jsem nepochodil ani u císaře Emhyra. Vernon, Zoltan a Myšilov s pomocí ani na chvilku neváhali. Nakonec jsem tedy skončil v obdobné sestavě jako v obou předchozích rozehrávkách, jen Letho bude ještě chybět.

U Cracha jsem akorát narazil na jednu zajímavost v rozhovoru - šlo se ho zeptat na možné podezření, kdo zosnoval útok na hostinu. Vypadlo z něj, že nejspíše Birna nebo její syn. Nic s tím však dělat nejde, má to čistě jen informativní charakter.

Ostrov Mlh vyžaduje minimální level postavy 22, takže si stále držím konstantní náskok 4 levelů, ale nebýt toho Gwintu, tak bych začal zaostávat. Společně s osvobozováním osad je to jediný významný zdroj zkušeností, který nepodléhá korekci - množství zkušeností je konstantní bez ohledu na aktuální level postavy.

Zítra mě čeká vyzvednutí Ciri, boj na Kaer Morhen a nejspíše to dojedu rovnou až do finále.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 03, 2017, 20:00:49
Uf, skutečně jsem to před hoďkou dojel, ale seděl jsem u toho od rána, takže to stálo opravdu za to - v noci jsem pár hodin strávil s Albionem a ráno hned tohle :) Celkově jsem se nakonec dostal na čas necelých 110 hodin pro základní hru.

Bitva o Kaer Morhen proběhla přesně dle očekávání, Letho chyběl, Keira se spolčila s Lambertem atd. Zajímavý je akorát úvod, kdy se na scéně objeví Triss a je možné si s ní chvilku promluvit. Původně jsem to chtěl přeskočit, ale v mém případě to asi nemá význam. Podle mě je tohle jeden z těch bodů, které slouží pro "utajení" dvojité romance a to se mě netýká. V tomhle si myslím, že rozhodnutí u džina je definitivní a novou romanci s Yenn už vytvořit nelze.

Po boji jsem splnil všechny nepovinné úkoly pro Ciri, abych si pojistil kladný konec hry a do toho jsem dojel pár vedlejších úkolů z Novigradské oblasti a honbu za dalšími zaklínačskými nákresy. Boj na Kaer Morhen mě posunul na level 29, což třeba znamená, že jsem mohl obléci prvotřídní vlčí zbroj, ale nějaké nákresy mi přeci jen chyběly. Minul jsem je totiž na Skellige, což jsem ale věděl. Obecně totiž platí, že co odlehlá ruina, to nějaký nákres. Z počátku jsem to bral naslepo a kupodivu se trefil, ale pak jsem si vzpomněl, že mapky k nákresům lze zakoupit u kováře, takže chybějící nákresy pro ostatní školy jsem posbíral už podle nich. Normálně bych se tomu vyhnul, ale nyní jsem existenci mapek ocenil. Přeci jen jsem to nechtěl prolézat systematicky ruinu po ruině apod. I při tomhle zrychleném průzkumu se mi kupodivu povedlo narazit na lokace, které jsem v předchozích rozehrávkách minul. Na to je Zaklínač 3 opravdu obří a obzvláště v ruinách se dá třebas přehlédnout vstup do sklepení.

Rozhovory s jednotlivými členy aliance mi v rámci Novigradu přišly stejné, jen jedna drobná odbočka u Triss reflektuje existující romanci. Tahle iluze však vezme trochu za své s přechodem na Skellige, kde se skoro ve všech akcích objeví Yenn. Chvilkami jsem si připadal, jako bych měl romanci právě s ní a nikoliv s Triss. Ono to takhle bylo už u první rozehrávky, vlastně to o něco později docela trefně okomentovala Filipa. Nevím, podle mě je to opravdu stavěné spíše buďto pro romanci s Yenn nebo pro hru bez romance. Takhle jsem z toho měl opět divný pocit.

Poměrně záhy, ještě v Novigradu, jsem se vyšplhal na level 30 a postupně se dopracoval až na level 34 těsně před finále (na levelu 32 je přitom možné bez problému vstoupit do prvního datadisku). S tím přišel další upgrade výstroje a definitivní rozhodnutí, že nechám Radovida žít. Před opuštěním porady mě ještě dohnala Triss a navázala na rozhovor z Novigradu, což je poslední příspěvek k romanci, ale velmi povedený. Byť některé části romance vypadají vzhledem k přítomnosti Yenn divně, tak bych přesto řekl, že nakonec CD Projekt ty dialogy opravdu sladil dohromady. Zbytek hry pak dopadl dle scénáře, kdy se Ciri stane zaklínačkou.

Boje nemá smysl moc komentovat, vzhledem k normální obtížnosti to byla naprostá rutina. Nicméně i tak jsem párkrát zubama zaskřípal. Animace a pohyby jsou podstatně lepší, než si pamatuji z první rozehrávky, ale přesto hra občas zablbla a dělala si co chtěla. Nejhorší byly situace, kdy do nepřítele sekáte, ale hra se tváří, jako byste sekali do vzduchu. Popř. vám "neuzná" krytí. Celkově je to ale opravdu o dost lepší, než to bylo původně. Souboj s Imlerithem je zjednodušený, ale u Eredina jsem si to docela užil i tak, protože i na nižší obtížnosti to stále vypadá jako skvělé šermování a není to ani o tolik kratší boj.

No, abych pravdu řekl, po první rozehrávce jsem měl docela obavy o znovuhratelnost, ale nakonec to není tak strašné, obzvláště když si vezmu, že je to už třetí rozehrávka. Sice to nemá ten prvotní wow efekt, řadu dialogů a videí jsem zrychleně odklikával, ale i tak tu stále byly pasáže, které jsem projížděl pečlivě celé. Ve výsledku mě spíše překvapilo, jak málo voleb má ve skutečnosti nějaký podstatný efekt a kolik z toho jsou jen kosmetické záležitosti. Na druhou stranu proč ne, ta nejistota má taky něco do sebe ;)

Teď si dám zase od Zaklínače pauzu. Před datadisky spíš plánuji ještě jednou sjet jedničku a přidat se v ní k řádu.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 11, 2017, 19:47:10
Nějak se v tom plácám a nemůžu se pořád do Albionu zcela ponořit, navíc nemám příliš souvislého času, takže jsem se nakonec rozhodl v Zaklínači 3 pokračovat.

Původně jsem chtěl do Srdce z kamene vplout rovnou po hlavní lince, ale než jsem se nadál, měl jsem komplet nové lokace prošlé a vysbírané všechny otazníčky. Vlastně otazníčků moc nezbylo, protože řadu míst jsem si nejenom pamatoval, ale hlavně celá datadisková oblast je opravdu dosta malá a vesměs zde platí, že co ruina, to něco zajímavého. Mimo tyhle místa snad nic nebylo.

Boje už nebyly žádným překvapením, protože veškerou taktiku, kterou jsem si při první rozehrávce vydřel, jsem si perfektně pamatoval ... opravdu jsem se v tu chvíli cítil jako zkušený zaklínač :) Trochu mě rozhodil akorát mág na pláži, než jsem přišel na to, jak se mu dostat k tělu, k tomu jsem předtím dospěl určitě jiným způsobem. Nyní jsem ho rozhodil Aardem a pak už jsem ho prakticky nepustil ke kouzlení.

Příběh už mě moc neuchvátil, protože celá zápletka okolo prokletí Olgierda von Everec vyzní akorát napoprvé, napodruhé už člověk zná všechny okolnosti a může lépe korigovat průběh dějě. Napoprvé je totiž úžasné právě to, že vůbec nevíte, co si o celé záležitosti myslet, komu věřit a komu naopak ne. Při druhém setkání s Olgierdem jsem akorát udělal drobnou změnu a zastal se jednoho odsouzence, čímž jsem se dostal do souboje s Olgierdem. Byla to přesně ta pasáž, která byla na propagačních videích ze hry, takže nyní už vím, proč jsem jí předtím minul. Ve všem ostatním jsem ale pokračoval už dle předchozího mustru. S Olgierdem a jeho osudem celkem sympatizuju, takže to nemohlo dopadnout jinak, než že jsem mu pomohl.

Pasáž ze svatbou a Shani jsem si nechal jako druhou v pořadí, nejprve jsem vykradl aukční síň. Abych vlastně nekecal, sice jsem v mnoha ohledech šel ve stejných šlépějích jako při první rozehrávce, ale jelikož jsem se výrazně zlepšil v gwintu, tak se mi u některých voleb otevřely nové možnosti, jako třeba tajná informace o jednom vydraženém obrazu a možném kupci z Novigradu. Po přepadení akčního domu jsem nechal zadavatele úkolu žít, ona to zas tak velká změna oproti jiným volbám není.

Svatbu jsem jinak zkopíroval skoro do detailu dle předchozích voleb, tedy pokud se těm několika možnostem obměny akcí dá vůbec volba říkat ;) Zakončil jsem to samozřejmě vyjížďkou v loďce po jezeře, ale Shani jinak zůstala stejná, pořád to končí fiaskem a jejím odjezdem na frontu. Ale jak už jsem psal někdy dříve, u Shani je to alespoň dobře okecané, takže tu mezi jedničkou a událostmi ze Srdce z kamene nezůstává tak hluché místo jako třeba u Triss. Nicméně i tak bych raději uvítal, kdyby romance se Shani mohla mít dohru v druhém datadisku.

Závěr hry byl poměrně rychlý, o tom nemá smysl se rozepisovat, ale v datadisku jsem objevil ještě jednu novinku (tedy mám takový pocit, že jsem to předtím minul). V jedné vylidněné vesnici žije postarší dvojice manželů a shodou okolností sem vede jediná zaklínačská zakázka na pohřešovaného pomocníka zdejšího bylinkáře. Úkol může klidně skončit po chvilce pátrání, protože stopy jsou nejednoznačné, ale zaujal mě požadovaný level potřebný k úkolu. Ten mi totiž naznačil, že v úkolu se nejspíše může za určitých okolností bojovat a teď bylo potřeba zjistit, kdy k tomu dojde. Stačí ve skutečnosti zajít za chalupu té dvojice, kde Geralt zachytí pach hnijícího masa a úkol refreshne a objeví se nové možnosti. Oba kanibalské příživníky jsem ovšem nechal být, jen jsem jim pohrozil. V opačném případě dojde právě na ten boj. V případě boje ze staříka vypadne klíč od chalupy, ale v ní jsou beztak ještě jedna zavřené dveře a ty jsem neměl jak otevřít.

U různých zámků mi pár restů zůstalo obecně, krom tohoto třeba ještě dříve zmiňovaná truhla na Skellige. Musel bych si to opravdu podrobně vypisovat i s řešením, protože na některé klíče se dá narazit spíše náhodou, než-li cíleně a obvykle na to člověk hned zapomene :)

Srdce z kamene mi celkově zabralo 13 hodin a to se vším všudy, datadisk tedy opravdu velký není. Jak už mě nemělo co překvapit, tak jsem tím prosvištěl o to rychleji. A je to dobře, protože jak jsem naznačil hned v úvodu, děj už nemá čím překvapit, takže to alespoň nestihne přejít v nudnou rutinu.

O krvi a víně je oproti tomu něco zcela jiného, protože nová lokace má plnou velikost a přídavek celkově mnohem více připomíná plnohodnotný datadisk. Poslední dva dny jsem se po počátečním nakousnutí hlavní linky věnoval především průzkumu krajiny. Splnil jsem jen pár zakázek a to ještě spíše jen těch, na které jsem narazil náhodou přímo v "divočině". Záměrně jsem se snažil nic extra nebrat.

V principu je to i v mém zájmu, protože hlavní linka je docela spletitá a je možné, že v určitých fázích mě hra už k některým úkolům nepustí, takže je dobré to useknout co nejdříve. Minimálně mám obavy o rytířský turnaj, který jak se ukázalo, má vliv na setkání s Paní jezera (chybí mi jedna splněná ctnost ;) ). Dneska se mi víceméně podařilo průzkum dokončit a mám za sebou rozhodně více jak 13 hodin.

V Beauclair jsem mezi tím splnil pěstní zápasy a zapsal se do gwintového turnaje. Ten jsem bohužel nevyhrál, podmínkou je totiž hrát za Skellige, což nejprve obnáší oběhat všechny možné hráče po Toussaintu a doplnit si balíček. Jenomže jsem s tímhle balíčkem nebyl moc sžitý, takže jsem v rozhodující chvíli udělal nepěkný kiks. Zápas se navíc musí opakovat jako celek, takže save/load tu nemá význam. Je to ovšem milé zpestření, už jen kvůli rebelujícím trpaslíkům :D

Geral se mi vyšplhal už k levelu 46-47, přičemž jsem vlastníkem velmistrovské vlčí zbroje, takže se pomalu vrátím k hlavní lince a k zaklínačským zakázkám. Moc toho asi nezbylo, ale o to více se nyní budu moci soustředit na samotný děj a nebudu se už muset rozptylovat objevováním světa apod. Zatím je ještě čas, ale pomalu rozmýšlím, jakou cestou se po hlavní lince vydám. Znám obě, takže to není volba ze zvědavosti, ale zvažuju to spíše kvůli rychlosti, protože alternativní linka setkání s Dettlafem je výrazně rychlejší (jít přímo za Starším pro "radu"). Každopádně hra mi už stihla připomenout stávající romanci s Triss, takže finále mě taktéž nemá čím překvapit :D

Pokud jde obecně O krvi víně, stále mi to přijde jako to nejlepší na celém Zaklínači 3. Je to opravdu rozumně vyvážený kousek, který mnohem lépe odpovídá završení celé zaklínačské dráhy Geralta. Rozhodně bych si to dokázal představit jako hlavní zápletku celé hry, namísto Divokého honu, Ciry a Yennefer ;)
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Červenec 12, 2017, 20:28:09
Splněno! :) O víně a krvi mi nakonec vyšlo zhruba na 28 hodin, přičemž jsem se nakonec vyhnul většině zaklínačských zakázek a vedlejších úkolů. Po kompletaci průzkumu Touissantu jsem se vrátil na hlavní linku, kde jsem se zasekl u "osvobozování" Syanny, protože jsem si to musel dát hnedle 2x. Úkol totiž ruší možnost odkletí lady Vivienne, přišel bych tedy i o komplet rytířský turnaj.

Vivienne jsem odklel s pomocí Guilloma a dal je tím rovnou dohromady. Hra na to zareaguje ještě tím, že oba jsou později součástí doprovodu kněžny při útoku upírů. Je to o něco lepší varianta, než když se z Guilloma stane alkoholik ;) Turnaj jsem projel taky celý, na konci mě čekal celkem prima ocelový mečík.

Když už jsem u těch mečů, Paní jezera jsem nakonec navštívit ještě před turnajem, protože se mi povedlo splnit poslední podmínku ctnosti v jiném úkolu - původně jsem si myslel, že to právě čeká na kletbu u lady Vivienne. Tím jsem získal i silný stříbrný meč, takže jsem mohl setové meče komplet vyměnit za tyhle.

A tím odbočky definitivně skončily a naběhl jsem přímo na hlavní linku a té se držel až do konce. Odsýpalo to poměrně rychle a moc překvapení už jsem nezažil. Pohádková země je třeba jedním z míst, které při druhém hraní bohužel ztrácí většinu svého kouzla. Nicméně pár vtipným hláškám Geralta jsem se zasmál i tak :) Syannu jsem vybavil stužkou a vyrazil na Dettlaffa.

Boj jsem si musel zopakovat, napoprvé jsem kupodivu nedokázal vystihnout útoky netopýrů, ale napodruhé to bylo velmi rychlé. Syannu jsem při soukromém rozhovoru lehce nahlodal směrem k dobru a odměnou mi bylo, že se s kněžnou usmířily. Dosáhl jsem tak ideálního konce a v klidu si mohl jít pokecat s Regisem a pak se podívat na překvapení na mé vinici ... ano, přijela Triss :D

Rozhovor s Triss probíhá poněkud odlišně, než to bylo s Yen, byť úvod a animace jsou udělány stejně (jen je zaměněný model postavy). Triss na rozdíl od Yen není na volné noze, takže si vlastně jen odskočila na "dovolenou". Dlouhý a spokojený život v Touissantu nás tedy nečeká :) Pokud jde o romanci s Triss obecně, docela mě překvapilo, že pár dialogů v datadisku nereflektuje skutečný stav a defaultně předpokládá, že mám vztah s Yen - Regisovo osvětlení motivů Dettlaffa, kdy mi poskytl jako analogii Geralta vs Yennefer.

Celkem jsem v GOTY strávil 151 hodin 27 minut, ale pro jistotu zopakuji, že jsem se nezabýval řadou zakázek a úkolů a navíc jsem měl sníženou obtížnost na normal. K tomu jsem dost dialogů ke konci i přeskakoval, což ve výsledku taky něco ušetří. Měl jsem hlavně opravdu větší obavy o znovuhratelnost, ale v základní hře to klasicky zachraňoval Velen a u datadisků se jednalo teprve o druhou rozehrávku, ale i tak jsem stále toho názoru, že O víně a krvi je na tom z pohledu znovuhratelnosti (a hratelnosti obecně) nejlépe. Dost tomu ovšem pomáhá to, že jsem do Touissantu vlezl na levelu přes 40, kdy odpadne pakárna se škálováním monster dle obtížnosti a je to čistě o umu a přípravě. Pokud jde o výsledný level, ten jsem měl tuším na konci 52-53 - v O víně a krvi to opravdu nemá smysl řešit.

Někdy v budoucnu to zkusím ještě bez jakékoliv romance s hlavními protagonistkami, byť si od toho přílišnou změnu neslibuji. Každopádně na pořadí oblíbenosti jednotlivých dílů se nic nemění, jednička u mě stále hraje prim. Paradoxně, byť se u trojky jedná o GOTY, tak mě do reality hodně rychle vrátilo několik bugů, které ve hře přetrvaly a pily mi dost krev i předtím - inteligence Klepny, zasekávání v soubojích + podivný autofocus atd. Je to sice mnohem lepší, ale přehlížet to nejde.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Březen 19, 2018, 20:13:13
Přišlo mi to jako nedávno, co jsem Zaklínače 3 projel znovu a ono už je to více jak 1/2 roku :D Nějak jsem nevěděl, do čeho o víkendu píchnout, tak jsem schválně zkusil New Game + a řekl si, že bych se postupně prokousal jen hlavní linkou a vyhnul se romancím se všema čarodějkama. Normálně bych tomu asi zmínku nevěnoval, ale překvapilo mě pár věcí.

NG+ začíná někde na levelu 55, což odpovídá konci základní hry + obou DLC. Výhodou je, že Geralt má komplet výbavu, takže začátek je přeci jen o poznání svižnější. Navenek se vše tváří tak, jako by to jelo úplně od počátku (příběh, předměty apod.), jen potvory mají vyšší level. Celkově je to ale uděláno tak, že ty požadované (doporučené) hranice úkolů/oblastí zhruba odpovídajídají tomu, co bylo v nové hře, jen je to posunuto nad level 50 (místo levelu 10 je např. 63 apod.).

Společně s tím sílí i předměty, takže můj velmistrovksý vlčí set už začíná místy zaostávat (dneska jsem vstoupil do Novigradu). Předpokládám, že nově poskládané sety budou mít lepší statistiky, ale to si budu muset nejprve ověřit. V principu je to asi jedno, obtížnost se vlastně příliš nezměnila, opravdu je to posunuté spíše číselně, než že by to bylo nějak herně znát.

Mírným překvapením byl zkušenostní zisk, je to opravdu tak, jak jsme tu dříve spekulovali. Hra mi sama udržuje konstantní růst, takže i když plním jen hlavní linku a mám za sebou pár souvisejících vedlejších úkolů, tak můj level odpovídá doporučenému postupu. Nijak tedy nestrádám a nejsem nucen plnit cokoliv jiného. Dokonce jsem díky těm pár vedlejším úkolům o level napřed :)

Čekal jsem nějaký pozvolný nástup, ale zdržel jsem se jen v Bělosadu a to ještě kvůli tomu, že jsem ho vzal opravdu komplet pečlivě. Ve Velenu jsem vypnul nadbytečné značky a šel jsem opravdu jen po hlavní lince. Baronovi jsem akorát pořešil jeho ženu a dceru až do finále a obdobně tomu bylo i u Keiry, kde jsem navíc dopořešil zaříkávače. Zakázku jsem nevzal ani jednu a z úplně vedlejších úkolů jsem dobral akorát pěstní souboje. Rozhovory místy už jen odklikávám, takže než jsem se nadál, byl jsem před branami Novigradu ;) Řekl bych, že jsem se dostal někam na 7-8 hodin.

Keiřinu nabídku společně strávené noci jsem odmítl a ráno jsem jí samozřejmě překecal k cestě na Kaer Morhen. V Novigradu jsem jako první pořešil pěstní souboje a nyní mě čeká společný úkol s Triss. Předpokládám, že to taky nebude celé trvat příliš dlouho, ale zase je pravdou, že v Novigradu a okolí je více lákadel, které mohou zdržet. Zajímá mě ale čistě to, zda-li i tady mě hra bude level udržovat v souladu s rychlostí postupu skrze hlavní linku. U rozhovorů s Triss si jinak budu dávat pozor na volby, poněvadž mě zajímá, jestli se odtažitý přístup nějak projeví na dialozích s Dijkstrou apod.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 18, 2024, 08:01:13
Po skoro 6 letech jsem se k Zaklínači 3 vrátil a rozjel ho hezky od začátku. Ale abych nejprve navázal na předchozí příspěvek, v NG+ jsem nakonec projel jen hlavní linku, protože to opravdu nic navíc nepřinášelo, takže mi přišlo zbytečné pokračovat. Proto jsem to ani nedeníčkoval.

Z návratu do hry jsem měl nyní trošku obavy, protože jsem Zaklínače projel už několikrát a tak ho mám stále "dokonale" v paměti. Nicméně zdání klame, nakonec jsem zjistil, že se ve hře dají stále najít nové věci nebo informace, které jsem předtím prostě minul.

Pro rozehrávku jsem zvolil Complete Edition, což se ukázalo jako trošku nešťastné, protože tahle edice je docela zabugovaná (mizející obchodníci, sem tam se zasekne nějaký úkol apod.). Navíc způsobuje nekompatibilitu v save pozicích, takže se obávám o bordel v savech uložených v cloudu.

První zajímavost přišla s Dámami z lesa (ježibaby z Velenu), tedy ohledně jejich původu. Celé to navíc nějak souvisí s duchem uvězněným pod dubem na posvátném pahorku. Jenomže jak? Pomohla mi tak trochu náhoda, protože jsem se na počátku hry rozhodl, že tentokrát hlavní linku každé části odsunu do pozadí a nejprve se budu věnovat průzkumu, vedlejším úkolům a zaklínačským zakázkám. Ocitl jsem se tak na Lysé hoře ještě předtím, než mě sem dovedl příběh. No a tady jsem našek knihu Matka cosi, která popisuje, kdo onen uvězněný duch je. Šlo a prastarou entitu, která se původně o Velen a jeho obyvatele starala podobně jako nyní ježibaby. Matka si časem na pomoc z hlíny vytvořila trojici dcer, což jsou právě ony ježibaby. Jenomže pak se něco zvrtlo a Matka začala Velenu spíše škodit, a tak ji dcery zabily a jejího ducha uvěznily. A taky naplno převzaly Matčinu roli strážkyň.

Druhá zajímavost mě čekala v Novigradu, protože se mi konečně podařilo najít spícího upíra ve stokách (toho, co byl v upoutávkách na hru). Vede k němu cesta skrze osobní úkol pro Zoltana, kdy musíte nejprve zkompletovat trojici gwintových karet a pak je jdete společně předat kupci. Jenomže vás předběhne Vévoda a tohle setkání skončí honičkou ve stokách. Jedna z odboček přitom vede okolo zničitelné stěny a za ní se nachází krypta s oním upírem. Předtím jsem to vždycky minul, protože jsem se pustil rovnou za Vévodou a nikde jsem se nezdržoval. Tentokrát jsem si však tenhle úsek stok prohlédl lépe.

Úspěch jsem měl tentokrát i v gwintu samotném, protože se mi podařilo vyhrát Novigradský turnaj. Díky rozečteným knihám už taky konečně vím, kdo je Cantarela, která v turnaji vystupuje jako hráčka pod jménem Saša.

V současné chvíli se mi podařilo dojet Skellige, kde jsem si dal za úkol vybrat všechny otazníčky na mapě. Nicméně se mi to asi ještě úplně nepodařilo, protože ne vše se zobrazí čtením nástěnek. Když se podívám na interaktivní mapu Skellige (https://witcher3map.com/s/#3/-45.15/-44.21), tak bych řekl, že pár pokladů jsem minul. Každopádně je to dobrý opruz, právě proto jsem to v předchozích rozehrávkách odmítal sbírat. Zničil jsem u toho jednu loď, druhou jsem těžce poškodil a nakonec jsem to řešil raději tak, že jsem v moři prostě jen plaval :).

Jinak pokud jde o samotný postup. Ve Velenu jsem se průzkumem a zakázkami dostal snadno na level 10-14 a do Novigradu už jsem vstupoval někde okolo levelu 18. V obou případech jsem byl tedy při plnění hlavní linky hodně nad požadovaným levelem. Na Skellige jsem odplouval někde na levelu 24 a teprve na levelu 29 jsem začal řešit zdejší hlavní linku. To mi zbylo už jen pár vedlejších úkolů, co nejdou vyřešit ještě před setkáním s Yennefer.

Z výbavy jsem se zaměřil čistě na zaklínačské sety, konkrétně gryfí výbavu, protože zaklínačské sety jsou zkrátka vždy lepší volbou. Konečně jsem se taky dostal ke cvičení dovedností a jejich aktivnímu používání. Některé věci to hodně zjednodušilo (používám stále předposlední úroveň obtížnosti). Zejména souboje s potvorami nad požadovaným levelem postavy, kdy se zprvu hodila každá výhoda. Díky tomu jsem dokázal vyřešit i Velenské zakázky pro level 30. Taky je pravdou, že Skelligské zakázky už byly díky tomu jen formalita.

Osobně mi přijde přeci jen zábavnější, když to člověk nevyužívá a hraje bez toho. Na druhou stranu je dobré si to pro porovnání vyzkoušet. Má to totiž i svoje kouzlo, protože hra perfektně reaguje na to, jak k práci zaklínače přistupujete. Souboj s bosem může být na stejném levelu hodně obtížný, ale taky velmi jednoduchý. Stačí, když se na něj připravíte v zaklínačském stylu - zvolíte správné lektvary, petardy, oleje a zvolíte patřičné dovednosti. To je totiž ten roleplay. Jeden příklad za všechny, na Skellige je zakázka na běsa, což jsou normálně vždy nepříjemné souboje, které trvají delší dobu. Když si však dobře pročtete bestiář, tak zjistíte, že běsa jde účinně podpálit a tím ho na chvilku vyřadit z aktivního boje. Jeho usekání je pak otázkou chvilky, protože se nijak nebrání :).

Pokud jde o alchymii, tady jsem se tentokrát taky překonal. Před cestou na Skellige jsem měl skoro vše v prvotřídní kvalitě. Nemohu nakonec vytvořit jen dva odvary, protože jsem odmítl zabít dopplera a sukubu a tím pádem mi chybí jejich mutageny. Nejnáročnější bylo jinak shánění různých druhů alkoholu, protože ho prodávají různí obchodníci a nikdo nenabízí vše (bylinný likér vs třešňový likér vs mahakamská pálenka). A k tomu je alkohol pekelně drahý, což byl zprvu docela problém. Přitom vím, že časem najdu na výrobu jednotlivých verzí alkoholu návody - jenomže to už bude jaksi zbytečné :).

Málem bych zapomněl, na Skellige jsem se rozhodl úkol s vlkodlakem Morkvargem vyřešit tak, že jsem jeho kletbu zlomil. Předtím jsem ho pokaždé donutil sníst svoje vlastní maso a tak jsem přemýšlel, proč jsem vlastně nikdy nezkusil alternativu. Došlo mi to hned, linka vedoucí k jeho odkletí je volba jednoho zla vedle druhého a nakonec jsem odkletého Morkvarga stejně zabil.

Nyní mě čeká přesun na Kaer Morhen, tak jsem zvědav, jestli i tady objevím něco nového.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Ivan Leden 25, 2024, 21:02:26
Complete Edition - ono to jde dneska hrát v nějaké jiné edici? Já myslel, že je edice jen jedna + dvě DLC
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 26, 2024, 06:48:33
Samozřejmě jde. Vždyť se základní verze dodnes prodává, stejně tak samostatná DLC (každé zvlášť nebo jako Expansion Pass). Já mám Complete Edition jako bonus za předchozí nákupy, ale kterou verzi budu hrát, je čistě na mě.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: tono Leden 26, 2024, 07:22:09
Komplet Edition - ono to jde dneska hrát v nějaké jiné edici? Já myslel, že je edice jen jedna + dvě DLC

Pokiaľ by si Zaklínača 3 hral v premiére, zistil by si že rôzne vylepšenia a nové questy(downloadable content) pribúdajú postupne. Nakoniec ich bolo myslím až 16. Komplet Edition by malo všetko toto zahŕňať, samozrejme plus Hearts of Stone a Blood and Wine.

edit:
Temerian Armor Set, Beard and Hairstyle Set, New Quest - 'Contract: Missing Miners', Alternative Look for Yennefer, Nilfgaardian Armor Set, Elite Crossbow Set, New Quest - 'Fool's Gold', Ballad Heroes' Neutral Gwent Card Set, New Quest - 'Scavenger Hunt: Wolf School Gear', Alternative Look for Triss, New Quest - 'Contract: Skellige's Most Wanted', Skellige Armor Set, Alternative Look for Ciri, New Quest - 'Where the Cat and Wolf Play...', New Finisher Animations, NEW GAME +.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 26, 2024, 11:05:16
Teď jsem schválně koukal, jak jsem to nakupoval a zaujalo mě, že spolu Expansion Passem mám "přikoupeno" FREE DLC PROGRAM (bylo to jinak zdarma), což byla myslím právě ta bonusová DLC, která do hry přišla ještě před těmi velkými. Akorát teď už to bude pevná součást instalačky. V Complete Edition jsem pak narazil na jeden extra zaklínačský quest ve Velenu, jinak nic. Nyní jsem v DLC Blood and Wine a přijde mi to stejné jako předtím.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Ivan Leden 27, 2024, 14:40:31
Jojo, o těch 16 DLC jsem věděl, to jsem sledoval, i když k Zaklínači 3 jsem se ještě nedostal. Ještě jsem ho nehrál. Tak jsem jenom netušil, že je na výběr, buď DLC máš nebo ne, ale že se to hraje stejně, jenom se Ti třeba něco odemkne. Ne, že bude na výběr nebo to bude nějak blbnout v sejvech.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: tono Leden 27, 2024, 17:44:39
Zaklínač 3 je obrovská hra. Pokiaľ by som spojil prvý a druhý diel aj tak by to bolo asi málo.
Zaujímavá je tá variabilita v deji. Už len to keď sa prenesie save z druhého dielu je super.
Questy sú tiež zaujímavé. Väčšinou je úplne jedno ako sa hráč rozhodne, takmer žiadny z nich nekončí klasickým happy endom. Proste vždy tam je niečo za niečo, ako v živote.
Dokonca niektoré rozhodnutia ktoré sa javili ako tie najlepšie sa ukázali ako presný opak. Na druhej strane niektoré špatné rozhodnutia poznačia hru až do konca hry, vrátane jej endingu.

Spoiler: ukázat
Mimochodom ten koniec keď Cirilla dostane druhý meč a stane sa zaklínačkou, určite nie je pre mňa ten najlepší.
A za vrchol sebectva považujem keď niekto neoznámi Cirille že sa má zastaviť za Emirom.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 28, 2024, 10:47:45
Při tom rozhodování v úkolech dost záleží na tom, jak se kdo dokáže do role Geralta vžít, protože chování a činy Geralta můžou být na hony vzdáleny tomu, jak se v dané situaci zachová sám hráč. A to je na Z3 právě to kouzelné, protože hra umožňuje oba přístupy a umí na to patřičně zareagovat.

Ad ta Ciri:

Spoiler: ukázat
Ona ví o Emhyrovi už od Yennefer, takže by se klidně mohla rozhodnout sama za sebe. Nicméně hra přehodí rozhodnutí na hráče a tady jsou relevantní oba způsoby - Ciri si na jedné straně přeje být "bezstarostnou" zaklínačkou a na té druhé si uvědomuje, že jako císařovna by dokázala vyřešit jiné palčivé problémy. Oboje je popsáno už v samotných knihách. Ciri samozřejmě patří na trůn, osobně Emhyra volím už jen proto, že to byl právě on, kdo Geralta na stopu Ciri přivedl, takže má právo se svou dcerou alespoň promluvit.
Název: Re:(Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon
Přispěvatel: Elemir Leden 31, 2024, 19:34:38
Předevčírem jsem dojel druhé DLC a včera jsem pořešil všechny vedlejší aktivity prvního DLC. Nicméně jeho hlavní linku zatím dělat nebudu. Srdce z kamene si přeci jen pamatuji lépe než O víně a krvi, takže si to nechám na nějaký volný den, kdy to budu moci projet na jeden zátah. Každopádně jsem na nic nového už nenarazil, akorát jsem si poprvé úspěšně odškrtl gwintový turnaj v Toussaintu, který jsem doposavad vždycky projel :). Nyní jsem však měl konečně prima karty (akorát mi pořád svítí úkol s kompletací balíčku, zatím jsem nezjistil, na čem to závisí).

Volba v druhém DLC byla klasika, vzal jsem to přes Syannu v říši pohádek a ve finále jsem jí odradil od vraždy, takže se obě sestry usmířily a skončilo to happy endem. Poté jsem zakončil hlavní příběh s Ciri, takže se mi na vinici přestěhovala Yennefer, se kterou jsem tentokrát navázal romanci. Původně jsem přemýšlel, že bych se volbě mezi Triss a Yenn vyhnul, ale pak jsem si to rozmyslel. Ciri se stala císařovnou, Radovida jsem odstranil a poté i Dijkstru - Nilfgard tím pádem vyhrál.

Když to tak vezmu, od vydání trojky uplynulo skoro 8 let a zub času se na té hře vůbec nepodepsal. Pořád to má i chytlavé pasáže, které mě stále dokáží dojmout, a to jsem trojku dohrál už hodněkrát (myslím tím hlavně základní hru). Není to samozřejmě jako poprvé, ale pořád to má určitý náboj a hlavně jsem si zase všiml pár nových detailů, které mi předtím unikly nebo jsem jim nevěnoval takovou pozornost. Asi je na čase rozjet taky znovu jedničku ;).