Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Září 22, 2018, 16:35:01
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Odpověď

Upozornění - zatímco jste četl, přišlo 29 nových odpovědí. Možná byste měl upravit svůj příspěvek.
Jméno:
E-mail:
Předmět:
Ikona zprávy:

Ověření:
Napište prosím do políčka součet čísel devět a šest:
Co nepatří do seznamu zvířat: "kostka, kůň, ovce, ryba":

Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


Shrnutí tématu

Poslal: Elemir
« kdy: Září 19, 2018, 07:25:46  »

Stihl jsem to akorát spustit, shlédnout intro a hodinku postát v úvodu. Intro mě popravdě nijak neuchvátilo a vzhledově je to o něco lepší HD remake Realms of Arkania (propracovanější postavy, lépe sladěné textury apod.). Hudbu si moc nevybavuji a skoro si říkám, ještě že jsem ušetřil těch 15 EU za soundtrack :) Prostě jsem čekal něco jiného, kdy budu okamžitě vědět, že teď už se od toho neodtrhnu. Ale je to zase jen prvotní dojem z nastolené atmosféry.

Ta hodinka však ukázala něco mnohem děsivějšího. Jak jsem psal, nechal jsem hru zhruba hodinu jen běžet, aniž bych cokoliv dělal. Úvodní scéna je z popraviště a je na ní zhruba 20 NPC, co provádějí nějaké jednoduché akce. Ventilátory však jely po celou dobu na vyšší výkon, takže optimalizace je opravdu kamenem úrazu hry!!
Poslal: Richmond
« kdy: Září 18, 2018, 22:16:51  »

No první dojmy, co se objevují nejsou úplně pozitivní...
Poslal: Elemir
« kdy: Září 18, 2018, 09:23:54  »

Včera jsem vydržel skoro až do půlnoci, abych si mohl ihned zadat stažení Bard's Tale IV, ale v kýžený čas hra nikde. Ráno koukám ještě na Steam a na něm mají ten samý problém :) Původně jsem se obával, abych stihl z WoX dojet alespoň Clouds of Xeen a nakonec mám dostatečnou rezervu :) Někde už prý datum upravili na 19.9. U nás by to mělo být teoriticky v 18:00, tak jsem zvědav. Podobně rozpačité začátky nevěští nic dobrého ;)
Poslal: Elemir
« kdy: Září 12, 2018, 21:36:49  »

V případě UU2 zůstanu pravděpodobně u evropské verze, leda by se cena US verze nějak dostala pod 2000 Kč. S dopravou a import charges to poslední dobou vídám za 4000 Kč a to za to prostě nedám. Tunnels & Trolls: Crusaders of Khazan byla asi moje nejdražší hra (možná ještě sběratelka Neverwinter Nights) a u té jsem si řekl, že už se do podobných akcí pouštět nebudu :) Obhajovat platbu nad 3000 Kč není zrovna jednoduché, u T&T to zachránilo factory sealed. Podobně jsem rezignoval na dokončení kompletace her vydaných NWC, protože třeba Nuclear War taky leze dost vysoko a kupovat to jen kvůli tomu, abych to měl, to se mi taky zrovna nechce. S tím místem mám jinak samozřejmě taky problém :)

Ono vlastně už jen to, co jsem všechno za ta léta nakoupil, vybočilo z původního rámce, takže bych to rád nějak uzavřel a udržel si sbírku jen toho, co je pro mě nějak klíčovější a případně k tomu čas od času něco dokoupil (např. zkompletovat průběžně celé Wizardry). Ale do dalších sérií se už určitě pouštět nebudu. To by jinak nebralo konce :)
Poslal: Richmond
« kdy: Září 12, 2018, 20:02:49  »

Jakou verzi UU2 budeš shánět? Já evropskou "vyměnil" za americkou kvůli té fialové brožurce :)
Mimo cRPG sháním např. Aces of Pacific, Falcon 3 (sice mám funglovku, ale všimnul jsem si pozdě, že manul je na cd...), Railroad Tycoon 1, nějaké ty wargamesy od SSI. Ale jako nemáme nafukovací byt. Možná pustím k vodě nějaké ty adventury (prodal jsem zatavenou Longest Journey, mám třeba Gabriel Knighta3, Broken Sword 1 CZ). Nevím, jak se postavit k sérii Quest for Glory. Mám pátý díl v moc pěkné krabici, ale shánět první 4 asi bude taky oříšek.
Poslal: Elemir
« kdy: Září 12, 2018, 18:51:20  »

U Might and Magic bych chtěl akorát ještě devítku v EN balení a tím bych tuhle část definitivně utnul (Amiga a MAC verze trojky a MAC u World of Xeen jsou jen detail, bez kterého se obejdu :)). Ono to nejdříve svádělo k shánění jednotlivých verzí, ale krom dobrého pocitu z patřičných médií, to nic dalšího nepřináší (skoro stejný obsah apod.). U Heroes to nechávám náhodě, rozhodující je cena, takže nespěchám.

Ravenlofty mám od včerejška komplet a v principu už toho vlastně moc nezbývá. DM1 by byl hezký, ale jednak chci DOS verzi a za rozumný peníz, pak je tu ještě BaK, jehož nákup jsem několikrát odložil, rád bych remake Wiz 7 a nakonec už jen Ishar 1 a 3 v DOS verzi. K tomu samozřejmě stále čekám na UU2. Samotnou Ultimu shánět nebudu, to by musela být kvůli těm cenám fakt náhoda, a pak určitě jak píšeš, by to vyhrály U7 a U8, protože ty bych si chtěl zahrát. Podobně Arena, ale tu už řadím do stejné kategorie jako Dark Sun 1-2, které taky aktivně hlídat nebudu. Vždycky by se něco našlo, ale to hlavní co jsem chtěl, víceméně mám. Spíš mě trochu mrzí absence některých akčních titulů, jako je třeba Hexen.
Poslal: Richmond
« kdy: Září 12, 2018, 18:14:24  »

Já tedy mám už poměrně velkou pauzu od posledního nákup na eBay. Přitom bych rád trochu rozšířil sbírku, chybí mi pár zásadních titulů. Ne že by nebyly k sehnání, ale samozřejmě mám inějakou představu o ceně...
Kromě kompletní sbírky Wizardry (tu už mám), potřebuju ještě MM1 a MM9 ke kompletaci série Might and Magic. No a pak bych rád (a to už je spíše zbožné přání) dal dohromady Ultimy...Mám jen U8, U9, obě UU a pak U5, která ale bohužel nemá manuál, což mě hodně deptá :) Jenže Ultimy jsou prostě dardy, tam to asi nedám, ale tak alespoň U6 a U7!
Chybí mi DM1, Stonekeep a nějaké další méně známé (Summoning, Thunderscape, Ravenloft 1-3...) No je toho pořád dost.
Poslal: Elemir
« kdy: Září 10, 2018, 20:27:53  »

Prohlížím teď nabídky na eBay, protože jsem potřeboval najít MAC verzi World of Xeen a v průběhu hledání jsem našel jednoho prodejce z Řecka, co rozprodává svůj obchod. Zaujalo mě tam kupodivu něco jiného a to KIXX XL edice EOB. Doposud jsem si myslel, že KIXX XL se týkalo jen Amiga verzí her, ale tohle jsou DOS verze. Možná by to někoho mohlo zajímat, popř. jeho další nabídky. Pro mě jsou některé ceny přeci jen větší, nebo to už vlastním.
Poslal: filozof
« kdy: Září 02, 2018, 12:45:24  »

Střední školu jsem ukončil už před pár lety, ale uživatel Milhouse tady píše o českém školství jeden nesmysl vedle druhého. Do maturity jsem vystřídal celkem tři školy a tělocvikář neučil ani na jedné. Je pravda že ti učitelé většinou učili matiku a počítače je nezajímaly. K tomu naučit základy wordu, excelu a nějakého grafického programu jim to ale bohatě stačilo. Tohle je totiž to, co bude 90℅ lidí v životě potřebovat. Na gymplu jsem měl učitelku, která to brala více vážně a tak jsme ztráceli čas biflováním převodů čísel do osmičkové a šestnáctkové soustavy. Byla to obrovská ztráta času, která nikomu nic nedala. Byl bych proto, aby se v informatice učily nějaké základy logiky a návazností, ale zatím je to bohužel nereálné. Za druhé, až studenti vyrostou, tak v reálném světě budou v práci používat word s excelem, stejně jako budou mít v kanceláři windows místo linuxu. Můj otec třeba pracuje ze svého vlastního počítače, takže si může dovolit používat konkurenční LibreOffice, ale většina lidí na výběr nedostane. Za třetí, mediální gramotnost se učí v občanské nauce/společenských vědách a má i vlastní kapitolu v učebnicích pro tyto předměty. Pokud ale někdo neví co se stalo v roce 68 nebo 89, tak to není chyba vzdělávacího systému. I člověku se základním vzděláním to učitelé pravidelně opakovali každý rok a také se musel povinně zúčastnit akce v tělocvičně. Bohužel sebelepší práce s informace nezmění lidskou lenost a ignoranství.
Poslal: Elemir
« kdy: Září 01, 2018, 12:08:24  »

Já si rozhodně žádné iluze nedělám, vidím to právě i doma - ten nezájem a lhostejnost. Stejně tak si uvědomuji, že v určitých ohledech si žiji v jakýchsi bublinách ideálního stavu věcí a mám někdy poněkud svérázné názory, proto rád diskutuji a pak o tom zpětně přemýšlím. Ono je to dáno tím, že jsem se za posledních 20 let musel několikrát učit úplně odlišné věci a tak k řadě věcí přistupuji hodně s vlastním pohledem, tedy jak bych na to nahlížel já sám.

I když jsem vystudoval chemii, tak se mnohem více cítím polytechnikem a do toho spadl i můj zájem o výpočetní techniku a později i programování, byť pro mě je to jen hobby a jde o takové to domácí kódování. Vůbec nezastírám, že když vidím nějaké profy řešení návrhu nějaké zdánlivě jednoduché datábáze + programového kódu, který s tím pracuje, tak přemýšlím jak k tomu dospěli, protože já bych to asi taky zvládl, ale bylo by to jinak. Sice složitěji, ale fungovalo by to :) A takhle to mám i v jiných oborech (ten test bych mimochodem na 100% určitě neudělal :)). Ten rozhled je vždy nějak zastropovaný a říkám si, že to je jenom o vůli chtít a být zvídavý. Stejně tak si právě říkám, že nikdo po těch děckách nechce žádné zázraky a ta práce se znalostmi by měla být jaksi přirozená.

Je pravdou, že pokrok v informačních technologiích byl tak rychlý, že sebou přinesl zároveň zmatek a zdánlivou jistotu, že vše se dá stoprocentně vyčíst na netu. Vynechám politické informace apod., ale vídám to i u dospělých lidí, jak žijí v přestavě, že vše se dá najít na Wikipedii a dneska už proto není potřeba nic umět. Stejně tak ta stádovitost a snadná zmanipulovatelnost, viz bitcoin.
Poslal: Milhaus
« kdy: Srpen 31, 2018, 11:15:19  »

Tak výuka informatiky obecně v současné době je na takové úrovni, že se to zhoršit už nedá. Učí jí učitelé, kteří ani nemají znalosti informatiky, například telocvikáři a podobně. A to, že se učí word a excel, tedy software komerční, který není jediný, je samo o sobě špatně.

V současnosti se neustále mluví o tom, že lidé nemají výchovu, co se týče práce s informacemi, zvláště na internetu u mladých lidí nebo dětí, kde tyto skupiny jsou nejvíce v ohrožení a dají se nejsnadněji zmanipulovat.

A věř mi, sposta lidí ve skutečnosti neumí pracovat s informacemi a rozhodně to pro ně není přirozené. Něco jiného je to u tebe, kde máš technické vzdělání a vyšší vzdělání a něco jiného je to u lidí, kteří mají třeba jen učiliště, nebo nemají žádné vzdělání. Je až zarážející, jak někteří lidé s informacemi zachází a jak je právě neumí zpracovat a použít.

Tedy pokud by výuka informatiky toto zlepšila, místo toho, aby se tam "učili" word, tak by to byl rozhodě krok vpřed. Jiná věc samozřejmě je ta praxe a jak to v ní proběhne a zrealizuje, možné je, že se to nepodaří, ale to samo o sobě není důvod zavrhnout tu myšlenku.
Poslal: Elemir
« kdy: Srpen 30, 2018, 17:50:05  »

základem všeho, ať už technického, nebo humanitního oboru, je schopnost pracovat s informacemi. Dle mého by tedy bylo logické, to děti naučit. Matematika na základní a střední škole nemá téměř nic společného s matematikou na vysoké škole. Je to úplně jiný předmět. Tedy pokud to není ekonomka.

Netuším, jak to bylo nebo ještě je na jiných školách, ale rozdíl mezi SŠ a VŠ matematikou je v hloubce záběru. Když jsem nastoupil po gymplu na VŠCHT, tak se učivo střední zopakovalo během prvního týdne a poté se stejným stylem navázalo a šlo se mnohem více do hloubky, až k definicím lineárního prostoru. Ale zase je pravdou, že jsme na gymplu měli dobré učitele. Teprve po tom úvodním drilu existovalo rozšíření v podobě různých matematických metod. V průběhu toho naskakovaly další předměty, kde už byl vyžadován pokročilý matematický aparát a byly vidět souvislosti.

Všechno se samozřejmě musí procvičovat, informace bez patřičné znalosti zpracování ti jsou k ničemu. Matematika se učí jako nástroj, a proto je na dalších předmětech, aby ukázaly, k čemu to vše je. Možná je chybou, že tenhle přístup se používá i na základních školách, a proto jsem zmínil třeba ty slovní úlohy. Musíš si z toho vytahat patřičná data, roztřídit si je a zpracovat správným postupem. To samé platí pro fyziku. Práce s informacema obecného typu je pak jen o krůček výše. Nikdy mi nepřišlo, že by na to bylo zapotřebí extra předmětu.

Ano, jenže tvé přirovnání s kolegou nesouvisí s problémem. Aby to souviselo, musel být tvůj kolega nebýt schopen narysovat trojúhelník, což se na ZŠ učí. Pokud není schopen ani toho, pak má problém. To, že nedokáže rysovat prostorově, zas takový problém není, i když kvádr by zvládnout mohl.

To není o rýsování, pokud máš problém s prostorovou představivostí, je to dost velký handicap. Pokud nemáš kupříkladu hudební sluch, težko budeš umět zpívat a přesto se zpěv na ZŠ učí, stejně tak s kratší nohou budeš mít problém s pohybovými aktivitami.

Samozřejmě práce s informacemi je základ, ale pokud už se děcka učí dějepis, tak jdou od nějakého základu k většímu záběru a umět to zpracovat je součástí výuky. Pokud se učíš chemii, tak taky začínáš strukturou atomu a postupně přecházíš k popisu prostředí a reakcím. Pokud někdo neví, co se stalo v 38 nebo 68, pak nejde ani tak o neschopnost zpracovávat informace, jako podle mě o obyčejnou lhostejnost nebo lennost. Něco jiného je syntéza poznatků napříč různými obory, tedy např. umět si spojit onen rok 68 jak s historií, tak uspořádáním světa a zasadit to do širších souvislostí (popsat změnu společnosti atd.). Jenomže u toho si právě nejsem vůbec jist, že to je zrovna smyslem ZŠ. Bylo by to hezké, ale to by se 9. třída musela využívat jinak, nebo mít těch tříd rovnou 10.

Matematika  dokáže popsat problém způsobem, že jej lze přesně napsat na papír a každý, kdo jej bude číst a bude matematiku umět, ten problém pochopí přesně tak, jak je.

Když ti napíšu vzorec vlnové funkce a neřeknu ti k čemu je, opravdu si odvodíš její smysl a možná řešení? Nikoliv, bez elementární znalosti kvantové fyziky je ti matematický aparát k ničemu, protože to sice budeš umět vyřešit, ale nebudeš vědět, co z toho leze. Ne nadarmo existuje Matfyz. Programový kód je pro znalého čitelný, protože z něj čteš konkrétní postup a při znalosti daného jazyka už odvodíš, co tím autor sledoval. Jde v podstatě o překlad. Ale opět, pokud půjde o program na řešení vlnové funkce, tak budeš zase jen sledovat postup jejího řešení, ale výsledek už nebudeš umět interpretovat. Ale to už jsme dost odběhli :)

A tím se dostávám opět k tvojí otázce, jestli je to totéž? Ano, není to totéž. Zatímco dejěpis, literatura, zeměpis, biologie, chemie, matematika, fyzika atd, bude většině lidí k ničemu a znalosti ze ZŠ využije jen 10% žáků a jen 7% z nich k tomu má vlohy, tak pracovat s informacemi využijí všichni, i když jen 7% z nich k tomu má vlohy.

Jak chceš pracovat s informacemi, když neznáš jejich podstatu? ;) Řadu těch znalostí využíváme, aniž bychom si uvědomili jejich souvislost s výukou. Kolikrát jsem třeba slyšel, jak si někdo vždycky vystačil s trojčlenkou, ale tu se někde musel naučit a musel se jí hlavně naučit používat.

Já v tom obsahu předmětu skutečně nevidím přidanou hodnotu, obvláště v tom dětském věku. Zcela krásně si dokážu představit, jak na to kouká moje dcera a já jí to vysvětluju :D Ono opravdu nejde ani tak o ten smysl to umět, ale o ten smysl to cpát takto násilně na ZŠ. Ale možná mě to překvapí, a bude to slavit úspěch.
Poslal: Milhaus
« kdy: Srpen 30, 2018, 15:31:58  »

Citace
Výroky se později probírají i na střední, jak v rámci matematiky, tak v rámci logiky. Osobně jsem se s tím naučil pracovat až mnohem později a rozhodně bych neřekl, že je to nějaká klíčová znalost pro život, anebo mi to tak ani nepřijde, protože třeba práce s podmínkami je pro mě vcelku intuitivní.
Pro programátora je to zásadní. Protože musí umět program naučit reagovat na různé situace při různách podmínkách a stavech, což je právě tato logika. V praxi mimo programování by se to také dalo použít, pro vyřešení pravdivosti či vyhodnocování monžných řešení. Problém je o všem v tom, že i když by většina žáků základní školy (co se to učili) dokázala ten výše napsaný příklad vypočítat, většina z nich by nedokázala říct, proč jsou v té tabulce 4 řádky. Tedy umí to mechanicky, doplňovat čísilka, ale absolutně nechápo podstatu, protože matematika je neučí pracovat s informacemi, ta je učí abstraktní postupy se symboly s tím, že za symboly si dosadíš cokoliv. To je v přádku, jenže většina lidí netuší, jak.

Citace
Záleží na tom, jak definuješ problém, protože aplikace matematiky je základem technického vzdělání. Minimálně během studia techniky to musíš umět, ostatně viz výše. Že časem zapomeneš, to už závisí na tom, jak moc to používáš a jestli vůbec tu potřebu máš. Pokud si měl na mysli komplexní modely popisu problému, tak to pak ano, ale to je dáno složitostí řešení problému, které už je mimo možnosti jednotlivce. Správná aplikace matematiky pak není jen o matematice samotné, ale mnohdy jde ruku v ruce s fyzikou.

základem všeho, ať už technického, nebo humanitního oboru, je schopnost pracovat s informacemi. Dle mého by tedy bylo logické, to děti naučit. Matematika na základní a střední škole nemá téměř nic společného s matematikou na vysoké škole. Je to úplně jiný předmět. Tedy pokud to není ekonomka.

Citace
S tím samozřejmě souhlasím, ale někdo to opravdu musí dotyčným umět vysvětlit. Učit algoritmy a grafy je však na papíru taky dost abstraktní. Ohledně toho programování nejde ani tak je učit konkrétní jazyk, ale ukázat jim třeba tu konkrétní práci, rozhodně bych celkově s výukou nešel nikam do hloubky.
Však podle těch příkladů nechtějí učit žádné algoritmy nebo grafy, ale pracovat s informacemi. Umět je vytáhnou z příkladu, zpracovat je, aplikovat na ně nějaký postup potřebný k vyřešení. A to je potřebné v životně a naprosto nutné v informatice, ať už se ta informatika týká čehokoliv. Pro prgramátora je to naprosto stěžejní, když zvažuje, jak něco naprogramovat.

Obecně se ale programování často učí právě obecně. Ne žádný konkrétní jazyk, ale obecné postupy a metody, které fungují ve všech programovacích jazycích. Naučit se slováčka toho konkrétního jazyka už musíš sám, podle toho, v čem hodláš pracovat. Nicméně o tom zde není řeč. To, co chtějí zavést, je práce s informacemi.

Citace
To je v podstatě ta samá odpověď, jenom k tomu dodám, že to je podle mě pro ZŠ nedosažitelný stav, a proto se mi vlastně celá ta změna nepozdává.
Nevím, proč by to mělo být nedosažitelné. Ty příklady, které jsou uvedeny na té stránce, by měl být schopen vyřešit každý. Dokonce ani nemusí umět matematiku. A některé by měly být schopny vyřešit i 5leté děti, které neumí číst. (třeba ten první). Pokud není, pak má asi nějaký problém. Nikdo přece nechce, aby dělali nějaké komplexní řešení nějakých složitých problémů.

Citace
To ale přeci není to samé, a opět se odkážu na mého kolegu a jeho problém s prostorovou představivostí. K dějepisu a zeměpisu potřebuješ umět číst a mít paměť a v případě ZŠ a SŠ to platí i o chemii. Fyziku a matematiku musíš chápat a umět si vyvodit adekvátní postupy řešení, to už ne každý musí dokázat a umět aplikovat, nicméně matematika slouží na ZŠ k práci s čísly a spolu s fyzikou jsou nezbytné k běžnému životu. Jen hudební výchova a tělocvik je o vlohách a predispozicích -  umíš zpívat, si pohybově zdatný apod.
Ano, jenže tvé přirovnání s kolegou nesouvisí s problémem. Aby to souviselo, musel být tvůj kolega nebýt schopen narysovat trojúhelník, což se na ZŠ učí. Pokud není schopen ani toho, pak má problém. To, že nedokáže rysovat prostorově, zas takový problém není, i když kvádr by zvládnout mohl.

Jenže ono ti nestačí umět jen číst a mít paměť, když nevíš, co s informacemi, co si se naučil a které si pamatuješ, máš dělat a neumíš je zpracovat, přebrat a odvodit z nich případně nějaké závěry.

Matematika  dokáže popsat problém způsobem, že jej lze přesně napsat na papír a každý, kdo jej bude číst a bude matematiku umět, ten problém pochopí přesně tak, jak je. Stejně tak umí popsat řešení tohoto problému, které opět každý pochopí přesně tak, jak bylo myšleno. Narozdíl třeba od češtiny, angličtiny a dalších jeazyků, kde sice taky můžeš na papír napsat problém, i jeho řešení, ale každý, kdo to bude číst, to pochopí jinak. Programovací jazyky v PC mají mnohem blíže matematice, než třeba angličtině, i když používají anglická slova a výrazy.

Matematika, fyzika a chemie je skoro totéž, jen matematika je nejvíce abstraktní a používá nejvíce abstraktní pojmy. Fyzika a chcemie je nahrazuje za něco konkrétnějšího, jako ostatně každá věda či činnost, která matematiku používá. Nebo jinak, fyzika a chemi mluví řečí matematiky, ovšem o mnohem konkrétnějším tématu. Nicméně vše z toho ti bude k ničemu, pokud nebudeš umět pracovat s informacemi. Protože i pro matematiku ty informace potřebuješ.
Tedy ke všemu, co děláš ve škole, nebo kdekoliv jinde, potřebuješ umět pracovat s informacemi. Je až zarážející, že se to do dnešní době nikde neučilo a automaticky se předpokládalo, že to všichni umí. Vždyť je to úplný základ.

A tím se dostávám opět k tvojí otázce, jestli je to totéž? Ano, není to totéž. Zatímco dejěpis, literatura, zeměpis, biologie, chemie, matematika, fyzika atd, bude většině lidí k ničemu a znalosti ze ZŠ využije jen 10% žáků a jen 7% z nich k tomu má vlohy, tak pracovat s informacemi využijí všichni, i když jen 7% z nich k tomu má vlohy.

Nedávno byla pěkná anketa, kde se lidí ptali, co se v českých a českolovenských dějinách stalo v rocích 1918, 48, 68. Ptali se asi 10 lidí a téměř nikdo nevěděl. Člověk by si řekl, že chyba bude asi ve stylu učení dějepisu na školách, když to lidé nevědí. Ale tydle informace jsou dostupné aprosto všude a naprosto neustále. Navíc se každý rok připomínají, dokonce máme i státní svátky a podobně. To, že to lidé neví, pak neukazuje, že je něco špatně s dějepisem, ten je jim k ničemu, když nedokáží pracovat s informacemi. Možná by se měli naučit nejprve právě to a až pak do nich ty informace pumpovat.
Poslal: Elemir
« kdy: Srpen 30, 2018, 14:13:21  »

Navíc je matematika sice velmi přesný, jenže velmi abstraktní způsob popsání reálného světa a aplikovat jí pak v praxi na konkrétním případě většina lidí neumí. Obecně se učí na základních a středních školách spíše jako jazyk, než něco aplikovatelného.

Proto se musí v matematice mnohem více trénovat slovní úlohy. Tady trochu odbočím, když jsme se na gymplu učili diferenciální počet, tak málokomu bylo jasné, proč je derivace definována jako tangenta tečného úhlu, prozření přišlo až ve fyzice, kde jsme poprvé viděli reálné použití při aplikaci Newtonových zákonů. V obojím hodně záleží na učitelích.

Ale použít matematiku v praxi na řešení nebo popis nějaké problému, tedy jí aplikovat, nedokáže skoro nikdo.

Záleží na tom, jak definuješ problém, protože aplikace matematiky je základem technického vzdělání. Minimálně během studia techniky to musíš umět, ostatně viz výše. Že časem zapomeneš, to už závisí na tom, jak moc to používáš a jestli vůbec tu potřebu máš. Pokud si měl na mysli komplexní modely popisu problému, tak to pak ano, ale to je dáno složitostí řešení problému, které už je mimo možnosti jednotlivce. Správná aplikace matematiky pak není jen o matematice samotné, ale mnohdy jde ruku v ruce s fyzikou.

Informatika pak není jen o programování, ale právě o práci s informacemi a to v ne tak abstraktní, ale naopak hmatatelné formě.

S tím samozřejmě souhlasím, ale někdo to opravdu musí dotyčným umět vysvětlit. Učit algoritmy a grafy je však na papíru taky dost abstraktní. Ohledně toho programování nejde ani tak je učit konkrétní jazyk, ale ukázat jim třeba tu konkrétní práci, rozhodně bych celkově s výukou nešel nikam do hloubky. Výroky se později probírají i na střední, jak v rámci matematiky, tak v rámci logiky. Osobně jsem se s tím naučil pracovat až mnohem později a rozhodně bych neřekl, že je to nějaká klíčová znalost pro život, anebo mi to tak ani nepřijde, protože třeba práce s podmínkami je pro mě vcelku intuitivní.

Pokud by tedy ta informatika na ZŠ byla učena tak, aby člověk dokázal ten problém vidět a i vidět metody řešení a uplatnit je na těch informacích, co má, je to dobře.

To je v podstatě ta samá odpověď, jenom k tomu dodám, že to je podle mě pro ZŠ nedosažitelný stav, a proto se mi vlastně celá ta změna nepozdává.

na základce se učí většina věcí, pro které nemáš vlohy. Protože tam teprve zjišťuješ, pro co vlohy máš a pro co ne. Ale i když nemáš vlohy, můžeš se naučit základy. Pokud bys toto chtěl uplastnit obecně, pak můžeš zrušit literaturu, dějepis, zeměpis, fyziku, matematiku, chemii, hudební výchovu, tělesnou výchovu, výtvarnou výchovu a vlastně zrušit všechno a učit se jen to, pro co máš vlohy.

To ale přeci není to samé, a opět se odkážu na mého kolegu a jeho problém s prostorovou představivostí. K dějepisu a zeměpisu potřebuješ umět číst a mít paměť a v případě ZŠ a SŠ to platí i o chemii. Fyziku a matematiku musíš chápat a umět si vyvodit adekvátní postupy řešení, to už ne každý musí dokázat a umět aplikovat, nicméně matematika slouží na ZŠ k práci s čísly a spolu s fyzikou jsou nezbytné k běžnému životu. Jen hudební výchova a tělocvik je o vlohách a predispozicích -  umíš zpívat, si pohybově zdatný apod.
Poslal: Milhaus
« kdy: Srpen 30, 2018, 12:12:28  »

Tak základům logiky se učí v matematice. Nicméně jen ve velmi omezené míře. Navíc je matematika sice velmi přesný, jenže velmi abstraktní způsob popsání reálného světa a aplikovat jí pak v praxi na konkrétním případě většina lidí neumí. Obecně se učí na základních a středních školách spíše jako jazyk (myšleno gramaticky), než něco aplikovatelného. Ono matematika je velmi univerzální jazyk, se kterým se domluvíš naprosto s každým, kdo jej taky ovládá, problém je ale v tom se v něm vyjádřit, protože to většina lidí neumí.

Součástí matematiky již na základních školách je pak výroková logika a práce s logickými hodntami. Výrok A a Výrok B, Výrok A nebo Výrok B, Jestliže výrok A, pak výrok B, Buď současně Výrok A a Výrok B, nebo nic. Todle je třeba velmi důležité i pro informatiku, je to ze své podstaty úplný základ informatiky, protože je to práce se základní informací, se základními jednotkami informace - 1 bit, 1/0. To ale není důležité jen pro informatiku, ale obecně v životě. Problém je zase ona abstraktnost (dost těžko si toto představit v praxi a jen málo kdo to dokáže) a taky způsob, jak se to učí, kde se to zase učí spíše jako jazyk. Matematika tak nakonec pro většinu lidí je dobrá jen k tomu, aby si spočítali výplatu a i k tomu používají kalkulačku. Je to jak google translate, jen s přesnějšími výsledky. Ale použít matematiku v praxi na řešení nebo popis nějaké problému, tedy jí aplikovat, nedokáže skoro nikdo.

Informatika pak není jen o programování, ale právě o práci s informacemi a to v ne tak abstraktní, ale naopak hmatatelné formě. Pokud by se člověk tyto způsoby a metody práce s informacemi naučil, uplatní je všude tam, kde potřebuje řešit nějaký problém a kde matematiku použít nedokáže. Ne každý v tom bude génius a pokročilé formy práce s informacemi se nenaučí, ale ty základy zvládne každý, pokud mu někdo ukáže jak. Naopak si myslím, že učit už děti na základce programovací jazyk je zbytečné. Skončilo by to jako s tou matematikou, bylo by to cosi abstraktního, co nelze v praxi použít a co většina lidí nijak neuplatní. Člověk, který by do budoucna se chtěl programováním živit, by daný jazyk stejně nepoužíval, protože jazyky se mění a je třeba jich znát víc a navíc ty pokročilejší, které by se na ZŠ stejně neučili a lidé, kteří se tím zabývat nechtějí, by tím jen ztráceli čas.

Zatímco když se naučíš základní způsoby práce s informacemi a jejich aplikaci na dostupných informacích, pak to prostě použiješ všude, ne jen v programování, ale i v reálu. Například v těch uvedených příkladech, je hezky vidět operace, jako podmínky (výroková logika z matematiky), třídění, řazení, filtrování informací a další práce s nimi. A není to jen formou textu, ale i obrázků, což je zase dost důležité. Musíš tam zkrátka uplatnit více způsobů přijímání informací a jejich následné zpracování, což je mnohem lepší, než když máš tabulku stylu:
Výrok AVýrok B¬A¬BA ∧ BA ∨ BA ⇒ BA ⇔ B
11001111
10010110
01100100
00110011

a její následné "uplatňování" na příkladech stylu: ((¬A ∧ B) ∨ (A ⇔ ¬B)) ⇒ ((¬B ∧ A) ∨ (A ⇒ ¬B)) a podobně. Je zřejmé, že ve finále v podstatě používáš stejné operace, nicméně když máš jedničky a nuly nebo v tom lepším případě dva textové výroky (kde si sám musíš určit pravdivost), tak tě těžko pak někdy napadne to uplatnit dle matematiky na řešení nějakého problému. Buď to děláš přirozeně a nepřemýšlíš o tom (v těch jednoduchcýh věcech), ve stylu: Mám hlad? V lednici je sýr a salám. z toho pramení, že si mohu dát Sýr, nebo salám, nebo si mohu dát sýr a salám, nebo si nemusím dát nic a držet dietu. V koplikovaných problémech to ale nikdo neuplatní a problém jednoduše nevyřeší.

Pokud by tedy ta informatika na ZŠ byla učena tak, aby člověk dokázal ten problém vidět a i vidět metody řešení a uplatnit je na těch informacích, co má, je to dobře. Je zbytečené se učit programovací jazyk. Ostatně třeba na vysoké na MU fakultě informatiky, jsme se též nečili programovat první dva roky. Učili nás hlavně matematiku ve vyšší formě a její aplikaci (což se právě na ZŠ a SŠ neučilo), protože to pak šlo použít na programování. Nicméně to je velmi náročné a už to vyžaduje dobré logické myšlení, kterého většina lidí nedosahuje.

Citace
Těžko budeš někoho učit něco, pro co nemá vlohy, logiku nevyjímaje.

na základce se učí většina věcí, pro které nemáš vlohy. Protože tam teprve zjišťuješ, pro co vlohy máš a pro co ne. Ale i když nemáš vlohy, můžeš se naučit základy. Pokud bys toto chtěl uplastnit obecně, pak můžeš zrušit literaturu, dějepis, zeměpis, fyziku, matematiku, chemii, biologii, hudební výchovu, tělesnou výchovu, výtvarnou výchovu a vlastně zrušit všechno a učit se jen to, pro co máš vlohy. Ale od toho jsou ty vyšší školy.